Camus Albert – Cizinec (2)

Cizinec – Albert Camus

Celý název:  Cizinec (francouzsky L’Étranger)

Autor: Albert Camus [albér kami] (7. listopadu 1913 – 4. ledna 1960)

Datum prvního vydání díla: 1942

Literární druh:epika

Literární forma:próza

Literární žánr: román(rozsahem podobný novele)

Kontext doby a autor:

Autor

-Pocházel z francouzsko-španělského manželství. Narodil se v Mondovi (v Alžírsku, které bylo tehdy francouzskou kolonií), kde po otcově smrti na Marně vyrůstal v chudinské čtvrti-promítlo se do jeho tvorby.

-V Alžíru Camus vystudoval filosofii a klasické literatury.

-Roku 1934 se stal členem komunistické strany, kterou o rok později pro názorové neshody-i –přesto levicový

-zapojil se do protifašistického hnutí (hnutí odporu)

-Kolem roku 1950 začal být velmi aktivní v otázkách francouzské koloniální politiky v -Alžírsku, kdy se stal jejím nesmiřitelným kritikem.

-Roku 1957 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.

-Zemřel při autonehodě.

-Sám nechtěl ovlinit filosfii ale itak tvorba velmi filosofická

-Existencionalista

-dálší díla:Mor-román, Caligula – drama, Mýtus o Sisyfovi-esej

 

Kontext doby

-Řadíme do ho do skupiny Existencionalismu (hlavně 50. a 60. léta v západní Evropě hlavně Francie

-Existencionalismus=hledá se smysl života, návaznost na Kafku, levicové a ateistické, filosofické, pesimistické, člověk by měl být svobodný, člověk odcizený od společnosti, motiv volby, svoboda, absorudní

-dílo vydáno ještě za 2.sv.v. a Vichistickou Frnacií nebylo přijato

-později hodnoceno velmi kladně a ve Francii je považováno za největší dílo 20.st.

inspirace Kafkou (Proměna)

dálší představitele Jean Paul Sautre -Nevilnost, Zeď, drama Mouchy

 

Děj:

1) DĚJOVÁ ČÁST: Je vyprávěna v ich-formě a zachycuje poslední část života úředníka Mersaulta (hlavní hrdina). Příběh začíná pohřbem Mersaultovy matky, měl matku rád, ale necítí lítost, smířil se s tím, že smrt musí někdy přijít. Bere život tak, jak jde, nenechává se vyvést ze svého klidu, ač to všechny ostatní šokuje(např. nepláče, nechce vidět matku v rakvi)

Po této události se seznámí s dívkou Marií – se svou bývalou spolupracovnicí a začnou spolu trávit více času, až z toho vznikne milenecký vztah. Jednoho dne se Marie Meursaulta zeptá, zda-li ji miluje a on zcela bez rozpaků odpoví, že ne, ale jestli chce, tak si ji vezme. Meursault naváže ještě jeden nový vztah a to se spolubydlícím pochybného charakteru z panelového domu, Raymondem. Spolu se pak třeba i pomstí jeho bývalé přítelkyni. A právě prostřednictvím Raymondova přítele jsou všichni pozváni na nedělní chatu na pláži. V neděli odpoledne se jdou s přáteli všichni projít na pláž, ale zde narazí na Araby, se kterými již předtím měl Raymond potyčku, kvůli tomu, že byl mezi nimi bratr jeho bývalé přítelkyně. Dojde zde k výměně názorů a Raymond je lehce zraněn a Meursault si vezme jeho pistoli. Všichni mimo Meursaulta se vrátí do chaty a Meursault se vrací na pláž za Araby a jednoho z nich zastřelí. Zde končí první část a začíná druhá, která se týká Meursaultova obvinění z vraždy.

2)ÚVAHOVÁ ČÁST: V této části je Mersault zatčen, vyslýchán, vidíme jeho vězeňský život, výslechy i soudní proces. Čeká na popravu, rekapituluje si svůj život a přemýšlí o jeho smyslu. Nechápe absurdní svět, ve kterém člověka hodnotí jen z vnějšku a ne podle vnitřních pohnutek. Všichni jej označují jako bezcitného, protože neplakal na matčině pohřbu, potom hned šel s dívkou do kina a ještě navíc zabil člověka. Není schopen orientovat se v hodnotovém řádu společnosti, je cizincem v lidském kolektivu i ve svém vlastním životě, který je mu v podstatě lhostejný. Nevěří v Boha, ale pouze v jedinou životní jistotu – smrt. Ze svého jednání obviňuje společnost, neboť vinu na současných poměrech mají všichni lidé, jimž nezáleží na lásce, přátelství, mravnosti ani životě.
Velice důležitým jevem v tomto románu je slunce a také teplo, jelikož právě ve chvílích, kdy svítí slunce se Mersault dostává do nepříjemných situací. Můžeme si toho povšimnout během pohřbu Marsaultovy matky ve chvíli, kdy jsou na pláži a on zabije jednoho z Arabů, či na konci během Mersaultova procesu.

Postavy:

Mersault –  lidem se odcizuje; bezcitný; je „cizincem“ ve společnosti; odmítá problémy cizích lidí a normy společnosti, je ochoten zemřít bez hrdinství pro svou pravdu a nevadí mu to

Raymond – Mersaultův přítel obviněný z pasáctví, má konflikty se zákonem
Salaman – Mersaultův soused, který bije svého psa, až po jeho ztrátě si uvědomí, co pro něho znamenal
Marie – Mersaultova přítelkyně a bývala spolupracovnice, chce Mersaultovu lásku a je do něj zamilovaná

 

Kompozice:chronologická(jen občas si vzpomene na minulost)

Jazyk:

spisovný

ich forma

nerozvinuté a suché věty – gradace

přímá a nepřímá řeč