Anglická buržoazní revoluce

  • vznik anglikánské církve (1534) – odloučením od římskokatolické církve
  • náboženská nejednota obyvatelstva, často působí rozkladně
  • velký rozvoj především za vlády Alžběty I. (1558 – 1603) – poslední panovnice z rodu Tudorů, upevnila královskou moc, opírala se především o anglikánskou církev
  • musela čelit tlaku Španělů – Filipa II.
  • 1588 angličtí kapitáni zničili nepřemožitelnou španělskou armádu
Anglie před revolucí – konstituční krize (1603 – 1640)
  • nejrozvinutější země, nejvýhodnější podmínky pro rozvoj kapitalistického podnikání; peněžní prostředky (z námořního obchodu, obchodu s koloniemi, vývozu, pirátství) – nákup surovin a zařízení + volné pracovní síly (důsledek změn v zemědělství)
  • růst buržoazie – úsilí o politickou moc, cesta ke konstituční monarchii (buržoazie v parlamentu i státní správě – ministři)
  • po smrti Alžběty (1603) nástup Stuartovců na trůn
  • Jakub I. král Anglie (1603 – 1625) = Jakub VI. Stuart, král Skotska
  • personální unie mezi Anglií a Skotskem, v zemích vládne spíš prostřednictvím svých rádců (loutka v rukou svých rádců)
  • kompromisní zahraniční politika
  • snaha vládnout bez parlamentu
  • jeho matkou Marie Stuartovna, vězněná 18 let Alžbětou v Londýně, pak popravena
  • podpora manufaktur – z toho zisk na daních, hledání nových odbytišť
  • rozvoji obchodu brání výsady šlechty
  • sílí vliv buržoazie, ale moc drží v rukou šlechta, konflikty postupně ústí v revoluci
  • Karel I. (1625 – 1649) – syn Jakuba
  • chtěl vládnout absolutisticky na úkor parlamentu
  • zostření napětí mezi králem a parlamentem – nové daně, cla, mýta, bez souhlasu parlamentu
  • obchodníci nuceni poskytnout mu půjčky, jinak vězení
  • 1628 parlament vydává petice práv – věznění bez soudu a vybírání daní bez souhlasu parlamentu prohlásil za nezákonné
  • 1629 král rozpustil parlament, ale bez jeho souhlasu nemohl vypsat daně
  • peníze získával prodejem monopolů = udělování výhradních obchodních práv – to vyvolalo růst cen a nespokojenost obyvatel
  • král začal obnovovat i dávno zapomenuté feudální povinnosti, poplatky a mimořádné daně
  • oslabil anglické hospodářství
  • náboženské konflikty: král v čele anglikánské církve X řada různých náboženských skupin: puritáni (kalvinisté) – z kontinentu se přesunuli do Skotska a odtud pak do Anglie, 2 směry:
    • presbyteriáni: umírněnější (pro kompromis s králem), proti církevní hierarchii a anglikánské církvi, pro svobodnou správu církve prostřednictvím rad starších = presbyterů; prosadilo se hlavně ve Skotsku díky kazateli Johnu Knoxovi;
    • independenti: radikální složky puritánů, pro nezávislost na anglikánské církvi, pro podíl církevních organizací na královské moci
  • stoupenci puritánů – podnikatelé, obchodníci, venkovská šlechta, sedláci, řemeslníci …
  • puritáni byli Karlem I. pronásledováni; hledali útočiště hlavně v Nové Anglii
  • v porobeném Irsku – lord Strafford uplatňoval tvrdou kořistnickou politiku, Irové byli katolíci – náboženské konflikty
  • Karel připravoval vojenský zásah proti presbyteriánům ve Skotsku – tam ale bylo hodně zkušených vojáků ze třicetileté války
  • jaro 1639 skotští dobrovolníci vpadli do severní Anglie, Karel potřeboval peníze na placení žoldnéřské armády – nucen v dubnu 1640 svolat po 12 letech parlament
  • krátký parlament:
    • parlament odmítl schválit výběr daní, dokud nebudou odvoláni někteří rádci
    • král parlament po 3 týdnech rozpustil

 

Anglická revoluce:

·         1.etapa: parlamentní boj s králem (1640 – 1642)

o   král byl v neudržitelné situaci, znovu potřeboval peníze, musel svolat parlament

o   dlouhý parlament: (listopad 1640 – 1653)

o   parlament získal podporu měšťanů, prosadil rozpuštění královské armády, zrušení řady daní, potrestání králových rádců – mocenské ústupky krále

  • ve vojsku parlamentu bojovali presbyteriáni a independenti, proti královským kavalírům

o   situace vrcholí v roce 1641 tzv. Velkou remonstrací (=protestem) – politický program parlamentu – právo parlamentu na vlastní vládu

o   1642 se Karel I. rozhodl skoncovat s odbojným parlamentem, s ozbrojenci vtrhl do parlamentu – v čele s Johnem Pymem

o   brzy král prchl z Londýna do severní Anglie a shromažďoval vojsko – začátek občanské války

·         2.etapa: občanská revoluce (1642 – 1648)

  • 8. 1642 král vyhlásil válku parlamentu
  • král získal podporu na S a Z Anglie + armáda kavalírů (zvl. vojsko z třicetileté války, v čele Ruprecht Falcký) + podpora anglikánské církve
  • X parlament – vyspělejší oblasti na JV + Londýn; armáda nového vzoru (stále, placená parlamentem, přes 20 000 vojáků) – hájila zájmy inteligence, řemeslníků, obchodníků, chudiny
  • podzim 1642 – začátek válečných operací
  • říjen 1642 bitva u Edgehillu – vítězí král
  • stoupenec independentů Oliver Cromwell vycvičil dobrovolníky – obrat v situaci
  • jaro 1644 skotské oddíly vpadly na S Anglie – královská armáda byla v obležení
  • 1644 bitva u Marston Moore – porážka královských vojsk
  • Cromwell posílil své postavení, prosadil zřízení armády nového vzoru – placena přímo parlamentem; mohla být nasazena kdekoli v Anglii, tvořena hlavně dobrovolníky, veliteli Cromwell a Thomas Fairfax
  • 1645 bitva u Naseby – katastrofální porážka pro krále
  • květen 1646 král se vzdal Skotům
  • presbyteriáni upevnili své postavení v parlamentu, chtěli rozpustit revolučně naladěnou armádu, ve které měli vliv hlavně independenti
  • únor 1647 Skotové vydali krále parlamentu výměnou za žold
  • 1647 armádní velitelé odmítli rozhodnutí o rozpuštění, pod vedení independentů vtáhla armáda do Londýna
  • počátek vzestupu levellerů (= rovnostáři) – radikálové z řad inteligence, řemeslníků i chudiny, pro rozšíření politických práv jednotlivce, v čele John Lilburn
  • jejich politickým programem byla tzv. Dohoda lidu (1648) – pro zřízení republiky, odluku církve od státu, rozšíření volebního práva, náboženskou i politickou svobodu, zrušení privilegiím státní podporu pro sociálně slabé …
  • i když armádní velitelé některé reformy podpořili, všeobecně je odmítali
  • dalším proudem byli diggeři (=kopáči)
  • proti majetkové nerovnosti; potlačeni na jaře 1649
  • listopad 1647 Karel I. uprchl z Londýna na ostrov Wigh, kde podepsal spojenectví se Skoty, zahájil tak otevřené nepřátelství vůči parlamentu
  • 1648 druhá fáze občanské války, pokračovaly boje – královské vojsko poraženo
  • 1648 armáda vtáhla do Londýna, independenti provedli čistky v parlamentu, nevpustili dovnitř 150 presbyteriánů, parlament omezen na 100 členů z řad independentů nebo jejich přátel – zbyl tzv.„Kusý parlament“
  • nejdříve armáda porazila krále a Skoty, pak tvrdě zakročila proti presbyteriánům
  • 1649 král popraven ve Whitehallu, zrušena monarchie
    • etapa: období republiky (1649 – 1653)
      • jaro 1469 násilně potlačeni levelleři i diggeři
      • 1649 Anglie se stala republikou (Commonwealth of England)
      • moc v rukou independentských důstojníků a obchodní buržoazie
      • Cromwell upevňoval svoji pozici, potlačoval odpůrce
      • 1649 – 1660 vláda Olivera Cromwella a parlamentu
      • 1649 – 1652 povstání v Irsku, nakonec potlačeno
      • 1650 – 1651 povstání Skotů, kteří zvolili králem Karla II. (syn Karla I.)
      • 1654 vyhlášení Spojeného království, pevnější připoutání Skotska k Anglii
      • vzestup buržoazie, získávala majetek zabavený šlechtě a církvi, vznikla nová vrstva „podnikatelské šlechty“
      • 1651 vydána navigačních akta – zákon o plavbě, ve prospěch anglických obchodníků – dovoloval dovoz na britské ostrovy pouze anglickým plavidlům, nebo lodím výrobce příslušného zboží – jasný útok na Nizozemce jako zprostředkovatele obchodu
      • napětí vedlo k válce = boj o suverenitu v evropském a zámořském obchodu
      • červen 1652 – jaro 1654 Nizozemci se museli smířit s obchodní politikou Angličanů, vítězství znatelně posílilo Cromwellovo postavení
      • jediný územní zisk – kolonie Nový Amsterodam – New York
        • etapa: Cromwellův protektorát (1653 – 1658)
      • hlavní mocenskou základnou pro Olivera Cromwella byli armádní důstojníci, měl neshody s parlamentem
      • vláda silné ruky, prakticky bez parlamentu
      • 1653 O.C. nechal rozehnat kusý parlament
      • nový parlament zvolený ze zástupců náboženských obcí a důstojníků = Malý parlament – byl neschopný
      • prosinec 1653 parlament zcela zrušen
      • C. nastolil osobní diktaturu, jmenován lordem protektorem, titul měl až do své smrti
      • prosinec 1654 pokus o obnovu parlamentu, ale nakonec ho nechal opět rozehnat (leden 1655)
      • upevnění správy země, zřízen policejní aparát
      • 1654 výhodné smlouvy s Dány a Švédy, prosazení v Portugalsku
      • 1656 znovu svolán parlament
      • 1657 přijal novou ústavu, převzal výkonnou moc, zrušení vojenské správy země, důstojníci přestali podporovat Cromwella
      • leden 1658 parlament rozpuštěn
      • 9.1658 – Cromwell zemřel
      • jeho nástupcem byl syn Richard (lord protektor) nebyl schopen čelit odporu
      • do Anglie přijel vévoda Monck, vyjednával návrat Stuartovců na trůn

 

Restaurace monarchie (1660 – 1688)

  • 4 1660 dochází k návratu monarchie, na trůn usedl Karel II. (1660 – 1685)
  • podřízenost krále parlamentu – donucen podepsat podmínky parlamentu (bredská deklarace): nedotknutelnost vlastnických práv buržoazie na půdu zabavenou šlechtě a církvi za revoluce
  • nucen respektovat požadavky měšťanů a parlamentu
  • 1681 rozpustil parlament a až do roku 1685 panoval absolutisticky
  • Jakub II. (1685 – 1688) – bratr Karla II.