Austrálie, Oceánie

  • Poloha, rozloha
  • Přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, podnebí, vodstvo, půdy, přírodní krajiny, nerostné bohatství)
  • Socioekonomické poměry (obyvatelstvo, vývoj osídlení, postavení v rámci celosvětového hospodářství)
  • Světový oceán

 

Poloha, rozloha

  • Dohromady samostatný světadíl
  • Rozloha 8 900 000 km2 (nejmenší kontinent)
  • Východní část jižní polokoule
  • Svou polohou odléhá od ostatních kontinentů, nejblíže k Asii
  • Rozloha ostrovů 1 200 000 km2
  • Největší ostrov -> Nová Guinea (2. Největší ostrov světa)

 

AUSTRÁLIE terra australis = jižní země

 

Základní informace

  • Rozloha: 7 686 850 km2
  • Hlavní město:Canberra (332 000 obyv.)
  • Forma vlády: parlamentní federativní
  • Počet obyvatel (2009):21 262 641
  • Úřední jazyk:angličtina

 

Přírodní poměry

  • Jižní polokoule – obklopena Indickým a Tichým oceánem
  • Málo členité pobřeží – severovýchodní pobřeží Velká útesová bariéra ->největší korálový útes
  • Nejméně hornatý kontinent – průměrná nadmořská výška pod 300 m
  • téměř třetina povrchu – pouště
  • tři základní orografické oblasti:
  • Západoaustralská tabule – více jak polovina země
  • Středoaustralská pánev
  • Východoaustralské pohoří
  • Západoasutralská tabule
  • Západní část kontinentu
  • Zarovnaný reliéf (geologický podklad – prahorní a starohorní horniny (australský štít) překryté usazeninami)
  • Ve středu tři pouště – Velká písečná, Gibsonova, Viktoriina
  • MacDonellovo pohoří, Musgraveovo pohoří – přes 1500 m
  • Středoasutralvá pánev
  • Od severu až k jižnímu pobřeží
  • Převažují roviny do 100 m – tvořeny hlavně sedimenty
  • Východoaustralské pohoří
  • Častý název i Velké předělové pohoří
  • Východní pobřeží, pokračuje i do Tasmánie
  • Australské Alpy – nejvyšší hora Austrálie Mt. Kosciusko 2 228 m

 

Podnebí

  • Jednotvárné (malá členitost reliéfu)
  • Obratník Kozoroha – klimatický předěl – 2 oblasti – S tropická (1/3) a J subtropická (2/3)
  • Vnitrozemí (=outback) – celoroční horko a sucho – kolem 30°
  • Nerovnoměrné rozložení srážek – dostatek:
  • Severní část pevniny -> letní monzun (vane v prosinci, lednu)
  • Východoaustralské pohoří + jihovýchod -> jihovýchodní pasát
  • Většina území – velmi nízké srážky – nejsušší kontinent
  • Sluneční záření
  • velmi intenzivní (hlavně na jaře)
  • 140 000 lidí onemocní ročně rakovinou – kolem 1000 lidí zemře
  • Vzdušné proudění
  • tropické cyklóny (hurikány) – willy-willy (australský název) – SZ a SV pobřeží, červen až červenec (jejich zima)
  • hot winds – horké větry, které spalují pastviny, z vnitrozemí na J a JV, jejich léto

 

Vodstvo

  • jen menší vodní toky – kvůli nedostatku srážek
  • více než polovina pevniny – bezodtoké oblasti, které nemají spojení s oceánem
  • Murray + Darling – největší říční systém
  • Darling – nejdelší řeka
  • Murray – největší řeka
  • Množství vody v řekách závislé na srážkách – většina toků vysychá
  • Stálé vodní toky pouze na jihovýchodě
  • Creek = australské řeky s občasným tokem
  • jezera občasná, většinou se slanou vodou – vysychají – Torrensovo, Eyreovo
  • Eyreovo jezero – největší slané bezodtoké jezero
  • Artézská podpovrchová voda (podpovrchová voda, která je pod tlakem)
  • Artézské pánve – asi 1/3 kontinentu – čerpání vody, částečné řešení nedostatku vody

 

Fauna, flóra

  • Velmi unikátní – převládají endemické druhy (kvůli dlouhé izolaci kontinentu)
  • Rozšíření vegetace ovlivněno nerovnoměrným rozložením srážek
  • Severní pobřeží (vlhké a teplé) – tropické deštné lesy
  • Blahovičníkové lesy (eukalyptus) – 95% všech australských lesů
  • Směrem do vnitrozemí lesy přecházejí v travnaté stepi – až k pouštím
  • Fauna – nedostatek vyšších savců
  • Pes dingo – jediná šelma
  • Vačnatci – tradiční představitelé – koala, klokani
  • Ptakopysk, ježura, emu, krokodýl…
  • Množství druhů přivezli evropští přistěhovalci během 19. a 20. století
  • Divocí králíci – 24 kusů v polovině 19. století – za 90 let – 5 miliard

nemají přirozeného nepřítele => přemnožení

největší ekologická katastrofa v Austrálii – vypíjeli napajedla, zranění kvůli norám

nasazena myxomatóza – redukce na 1/10

  • Introdukce = zavlečení (úmyslné i neúmyslné) nepůvodních druhů fauny a flóry – ohrožují původní druhy

 

Nerostné bohatství

  • rozsáhlé přírodní bohatství, vývoz do Japonska
  • železná ruda ( 3.místo v těžbě, ale 1. místo v exportu), černé uhlí – JV a SV (v těžbě mezi první desítkou na světě), bauxit – více jak 1/3 světové těžby,hlavně Yorský poloostrov
  • olovo, zinek – 1.místo
  • 40% světové těžby drahých kamenů – opály 95% – naleziště Cooker Pedy – „bílý muž v díře“, celé město v zemi
  • uhlí – stejná hodnota zásob jako ropy v Perském zálivu – vystačí asi na 180let
  • uran, Mn, Ni, hnědé uhlí

 

Obyvatelstvo

  • Počet obyvatel (2009):21 262 641
  • Hustota zalidnění: 2,8 obyvatel/km2
  • 94% běloši evropského původu (hlavně britský a irský původ)
  • Typická přistěhovalecká země – maximum přistěhovalců 1851 – 1951
  • Domorodí obyvatelé Austrálci (Aborogines – černá rasa) – dnes v severních oblastech
  • Nerovnoměrné osídlení, většina obyvatel na jihovýchodě nebo kolem pobřeží
  • Vnitrozemí téměř neobydlené (farmy)
  • 90% obyvatelstva žije ve městech – jeden z nejvyšších stupňů urbanizace ve světě
  • Aboriginies – do 1962 neměli občanská práva, do sčítání lidu poprvé zahrnuti v roce 1971

Náboženství

  • 64 % obyvatel se prohlásilo za křesťany – katolická církev (26 %), anglikánská církev (19 %)
  • Nekřesťanská náboženství 5 %
  • Bez vyznání 19 %

 

Vývoj osídlení

  • První přistěhovalci – před cca 40 000 lety z jihovýchodní Asie – předci původních Aboridžinců
  • 1606 – poprvé prokazatelně spatřen Evropany – zůstával stranou zájmu, pro svoji odlehlost – Nové Holandsko
  • Cook – 1770 objeveno východní pobřeží Austrálie, prohlásil území za majetek brit. koruny
  • Zpočátku Británie posílala do Austrálie trestance – po vypršení trestu jim přidělovala pozemky, aby tak vytvořili bělošské osídlení Austrálie
  • Postupně přicházeli i běžní kolonisté
  • 1851 – zlatá horečka – osídlování v několika vlnách – zapříčinily vytlačení původního obyvatelstva do pouštních oblastí
  • Od 60. let 20. stol. – převažuje přirozený přírůstek nad přistěhovalectvím

 

Postavení v rámci celosvětového hospodářství

  • Ekonomicky se Austrálie řadí k vyspělým státům
  • Klíčový význam – těžba nerostných surovin
  • Zpracovatelský průmysl se jen těžce vyrovnává s konkurencí výrobků z jihovýchodní Asie
  • Mimořádný význam zemědělství – živočišná výroba – ovce, skot (7x víc ovcí než lidí)
  • Produkce a export vlny a skopového masa – Austrálie 1. místo ve světě
  • 12% celosvětového počtu ovcí a země produkuje 25%světové výroby vlny
  • významný světovým vývozcem pšenice

 

 

Čas

  • rozdělení do tří časových pásem
  • východní čas, centrální čas, západní čas
  • centrálně západní čas, platí jen na poměrně úzkém pruhu kontinentu-toto časové pásmo je široké jen 30 km a čas se posouvá o 30 minut
  • Některá města nepoužívají čas podle své zeměpisné polohy (ačkoliv leží geograficky ve východním pásmu, používají centrální čas)
  • některé státy používají letní čas a jiné ne

 

OCEÁNIE       

 

Základní informace

  • velké množství ostrovů rozptýlených v Tichém oceánu
  • rozloha: 1 200 000 km2
  • počet obyvatel: 11 800 000
  • úřední jazyk: angličtina a francouzština
  • tři hlavní skupiny ostrovů
  • Melanésie – větší ostrovy a souostroví ležící na S a SV od Austrálie (od nové Guineje po Fidži)
  • Mikronésie – severněji, skládá se většinou z malých korálových ostrovů (Mariany, Karolíny, Marshallovy ostrovy)
  • Polynésie – na východ od Mikronésie a Melanésie (i Nový Zéland a Havajské ostrovy)

 

Přírodní poměry

  • ostrovy:
  • kontinentální – Nový Zéland a další drobné ostrovy
  • sopečného původu – převažují, v Polynésii, Havajské ostrovy
  • korálové (atoly) – v teplých mořích
  • Podnebí – tropické,oceánské

 

Obyvatelstvo

  • Původní obyvatelé se liší barvou pleti
  • Melanésané – tmavá
  • Mikronésané – hnědá
  • Polynésané – světlejší
  • Na Novém Zélandu žijí Maorové
  • Převahu evropského obyvatelstva mají pouze Havajské ostrovy a Nový Zéland

 

Nový Zéland

  • Hospodářsky nejvyspělejší stát této oblasti
  • Tvoří ho dva velké ostrovy – Severní a Jižní (odděleno Cookovým průlivem) +menší ostrůvky
  • Nejbližší pevnina – 2000 km vzdálená Austrálie
  • m. Wellington

Podnebí

  • Větry vanoucí od oceánu udržují mírné a vlhké podnebí se silnými srážkami na Z pobřeží
  • Severu – horko a deštivo
  • Jih země + větší výšky – chladněji

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel 4 000 000 (odhad 2003)
  • většina evropského původu
  • významná menšina – Maoři (9,2%)
  • Maorština je vedle angličtiny úřední řečí
  • Většina (75%) obyvatel žije na Severním ostrově a ještě o něco vyšší podíl ve městech

Hospodářství

  • Zemědělská země
  • Na každého obyvatele připadá podle odhadů asi 20 hospodářských zvířat
  • Ovce – zdroj proslulého jehněčího a vlny – vývoz do celého světa
  • Pšenice, kukuřice, ječmen, hrách a jablka, vzrůstá počet vinic – vysoce kvalitní víno
  • Nerostné zdroje nejsou velké, ale téměř stačí krýt spotřebu
  • Hlavní obchodní partneři – Austrálie, Japonsko, USA a členské státy Evropské unie

Světový oceán

 

  • Cca 71% povrchu Země, 361,3 mil. km²
  • Dělí se na 4 oceány
  1. Tichý oceán
  2. Atlantský oceán
  3. Indický oceán
  4. Severní ledový oceán
  • Hranice určuje obrys břehové linie, morfologie dna, fyzikální a chemické vlastnosti vod
  • Střední hlouba dosahuje 3790 m -> s výjimkou Sev. ledového oceánu (1200 m) je poměrně vyrovnaná
  • Voda oceánu a moří představuje 96,54 % celosvětových zásob vody
  • Průměrná slanost vody (salinita) je 35 promile
  • Zachytává asi 85 % slunečního světla a tepla – významný regulátor teploty a zabraňuje výkyvům teplot na povrchu planety

 

Tichý oceán (Pacifik)

  • 179,7 mil km², (asi 35% povrchu Země) -> největší
  • Po celém obvodu obklopen systémem hlubokooceánských příkopů
  • Místa častých zemětřesení a sopečné činnosti (sopečné ostrovy + podmořské hory)
  • Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh
  • Nejhlubší příkop -> Mariánský příkop 11 034m (nejnižší bod)
  • Zasahuje do všech podnebných pásem (rozdíly v teplotě a salinitě)
  • Nejlépe vyvinutý systém proudů -> vliv na podnebí kontinentů
  • Nejbohatší svět organismů ze všech oceánů – hlavně oblasti korálových útesů
  • Velký význam na rybolov (2/3 úlovků mořských ryb)
  • Námořní doprava (významné světové přístavy – Singapur, Kobe, Šanghaj…)

 

Atlantský oceán

  • 106,5 mil. km2 -> druhý největší
  • Velmi členité pobřeží – poloostrovy, ostrovy, zálivy, průlivy, okrajová + vnitřní moře
  • Nejhlubší příkop – Portorický příkop 8 648 m
  • Zasahuje do všech podnebných pásem (rozdíly v teplotě a salinitě)
  • Středoatlantský hřbet -> hlavní útvar oceánského dna
  • Od Islandu k jihu, 20 300 km na vzdálenost => nejdelší horské pásmo na Zemi
  • Osou hřbetu probíhá úzké hluboké údolí (rift) -> četná zemětřesení, sopečná činnost, únik horkých vod a plynů
  • Oceánské ostrovy – vznik sopečnou činností (Azory, Sv. Helena)
  • Kontinentální ostrovy – blízko při pobřeží, oddělily se od kontinentu (Grónsko, Britské o. …)
  • Oceánské proudy -> výrazný vliv na podnebí Evropy
  • Systém Golfského + Severoatlantského proudu -> oteplení severozápadní Evropy
  • Rozsáhlé šelfové oblasti -> ložiska ropy a zemního plynu
  • Polovina všech námořních přeprav
  • Největší světové námořní přístavy (Rotterdam)

 

Indický oceán

  • 73,556 milionu km² -> třetí největší
  • Převážně v oblastech jižní polokoule (hlavně v tropickém a subtropickém podnebném pásu)
  • nejteplejší světový oceán
  • Masivní hřbety, rozsáhlé pánve, korálové útesy
  • Nejhlubší místo -> Jávský (Sundský) příkop – 7450 m
  • Rudé moře -> maximální salinita 42 promile
  • Sezónní změny podnebí -> sezónní změny směru mořských proudů v souvislosti se změnami směrů větrů (letní + zimní monzuny)
  • 7% na světovém rybolovu (zejména krevety a tuňák)

 

Severní ledový oceán

  • 14 mil. km² -> nejmenší světový oceán
  • Převážně oblasti za severním polárním kruhem
  • Nejmenší průměrná hloubka
  • Nejnižší salinita
  • Arktická pánev -> střední část oceánu
  • Pokryta ledem o mocnosti 3-4 metry – odtává během letního období pouze v okrajových mořích při pobřeží
  • tři druhy polárního ledu:
  1. polární – pokrývá větší část oceánu, jeho tloušťka je až 50 m, v létě taje a tloušťka se zmenšuje až na 2 m
  2. tabulový – vzniká na okrajích oceánu, maximální tloušťka je 2 m. Led je polámaný a ledové kry na sebe narážejí, v období maximálního rozsahu pokrývá asi 12 mil. km²
  3. rychlý led – tvoří se mezi tabulovým ledem a pobřežím
  • Šelf pobřežních oblastí -> nerostné bohatství