Baudelaire Charles Pierre – Květy zla

 

Téma a motiv:
Hlavní myšlenkou sbírky je nemožnost člověka dosáhnout štěstí a odtud pramení bolest, o to intenzivnější, že se záblesky štěstí hlásí ve snu a vzpomínání. V reálném světě tak zůstává jedinou pozitivní hodnotou umění usilující o krásu. Nakonec se jediným řešením života stává smrt. Často básně vypráví o lásce, ale jako o hnusné nemoci, která jen obtěžuje lid, není popisována většinou jako něco positivního.

Časoprostor:
Realita vs. snění

Kompoziční výstavba:
126 básní rozdělených do šesti oddílů: Splín, ideál, Víno, Květy zla, Revolta, smrt

Příklady básní:
Albatros: Námořníci chytají ve volných chvílích krásné honosné ptáky. Ale na zemi už jsou to jen nemotorní hnusní tvorové, kteří dlouho nepřežijí. Přirovnání albatrose k básníkovi-když sní je svým pánem, ale na zemi…

Hymna na Krásu: Básník opěvuje Krásu. Pravidelně se střídají oxymorony-nejdříve je to dílo boží, následně satanův pomocník… na konci básník říká: je jedno čí si dílo, hlavně, že díky tobě lidé nevidí svět takový, jaký je.

Mršina: Pán se svou paní uvidí na silnici mrtvolu. Mrtvola na silnici je detailně popisována, jak se rozkládá, lezou po ní brouci, červi, smrdí… Na konci říká: Všichni takhle jednou skončíme. Pán své milé říká, jak je krásná, ale že jí to taky čeká-červi, že budou labužníci, až se v té krásce budou vrtat.

Jazykové prostředky:
přirovnání, metafory, metonymie, naturalistické popisy, oxymorony, často lyrickoepické básně(velmi dějové)

Kontext:
Prokletci, Francie 18.stol. Musel za ně zaplatit pokutu z mravnostních důvodů (urážka náboženství a morálky). Tato básnická sbírka je považována za klíčové dílo moderní světové poezie.