Čapek Karel – R.U.R. (3)

 

Rok vydání: 2009 – edice D – svazek 12

 

Literární směr/sloh: tvorba Karla Čapka spadá do meziválečného období (1918-1938), konkrétně demokratický proud v literatuře

 

Znaky:

• Autoři demokratického proudu: Poláček, Vančura, Bass, Josef Čapek
• Karel Čapek byl tzv. pragmatista
• Pragmatismus – filosofický směr, který staví do popředí lidské jednání, praxi
• všichni autoři přispívali do Lidových novin , kde se shromažďovala demokratická inteligence
• filosofický směr, který staví do popředí lidské jednání, praxi
• myšlenky se ověřují tím, zda jsou prospěšné, a pravdivá tvrzení jsou ta, která se osvědčila
• v běžné řeči znamená pragmatismus zaměření na praktický užitek a úspěch
• relativita pravdy (každý vidí pravdu v něčem jiném, v tom co je pro nás prospěšné)

 

Karel Čapek:

• spisovatel, novinář, politik
• próza, drama, fejetony…
• žil na Strži u Dobříše
• osobní přítel Masaryka – hovory s TGM (kniha)
• patřil k pátečníkům – scházeli se v pátek ve vile u Čapků (Poláček, Šrámek, Vančura, Masaryk)
• bratr Jan a sestra Helena (podle ní i Helena Gloryová -> Helena robotka)
• poznamenán 1. sv. válkou 1914 mu bylo 24 (nebyl odveden na frontu) působily na něho hrozivé zprávy z novin oznamující sta tisíce mrtvých, stroze píšící o smrti a hrůze války
• válka využívala nejmodernější techniku k zabíjení – u Čapka vyvolalo pocit nedůvěry v moderní techniku, odpor
• Čapek je okouzlen civilismem (pokrokem, tím, co lidstvo dokázalo), ví, že lidské schopnosti mohou jít hodně daleko, začíná přemýšlet, co by se stalo, kdyby lidstvo nedokázalo ovládat své vynálezy → může to znamenat zbraň, která může zničit lidstvo
• nedůvěra v převratný pokrok
• nemá rád válku – kde pokrok vede k ničení lidstva (stejně jako v knize) s R.U.R. se stal světově proslulým
• od války trpěl poruchou míšních nervů, lékaři mu nedávali šanci na dlouhé dožití → vážil si lidského života a v každém díle jej uctíval a vyzdvihoval nade vše
• 1938 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu
• jeho tvorba v rozmezí 20 let – mezi světovými válkami
• první prózy vydal společně se starším Josefem (1916) a poslední román těsně před smrtí 1938
• Zemřel naplicní edém několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem

 

Doba a místo děje: celý příběh se odehrává na neznámém ostrově v blízké budoucnosti, nachází se zde továrna na roboty

 

Kompozice:

• předehra + 3 jednání
• v předehře se seznamujeme s chodem továrny na výrobu robotů, zjišťujeme, že roboti jsou od lidí takřka k nerozeznání
• v následujících dějstvích se události ženou rychle kupředu

 

Postavy:

 

Harry Domin – ředitel celé továrny; jeho postoj je k přírodě i ostatním lidem útočný a dobyvatelský; chce ovládat svět a vnutit mu, třeba i násilím, svou vlastní pravdu

 

Helena Gloryová (Dominová) – manželka Harryho; je ve svém cítění k lidem podobná Alquistovi; je ztělesněním ženského, citového a laskavého přístupu k lidem i Robotům. Hájí práva Robotů, nechápe, proč se sebou nechají manipulovat, když vidí, že lidstvo hyne, zničí recept na výrobu robotů

 

Ing. Fabry – technický ředitel

 

Dr. Gall – vedoucí výzkumného oddělení, vrchní inženýr výroby robotů

 

Dr. Busman – komerční ředitel RUR

 

Dr. Hallemeier – zabývá se psychologií a výchovou robotů, na přání Heleny u pár vybraných robotů pěstuje rozumové a citové schopnosti

 

Alquist – budovatel, nemá důvěru k velkým myšlenkám a projektům, které by mohly rázem změnit celý svět; nevzdává se práce i přes to, že existují roboti; miluje květiny; jediný člověk, kterého roboti ušetří, protože potřebují někoho, kdo jim znovuobjeví tajemství jejich výroby (rozhodnou se pro něj protože pracuje jako oni – rukama); je zjevné, že jeho ústy mluví samotný autor

 

Busman  – obchodník

 

stará služka Nána – zastupuje zde prosté lidi, je nevzdělaná,

je obyčejný člověk, který vše posuzuje jen z hlediska zdravého rozumu

 

roboti – vypadali jako lidé, bez citů

 

roboti Prim a Helena  – výjimky mezi roboty, protože byli jako lidé, na rozdíl od ostatních robotů pociťovali lásku, něhu a vše ostatní, co předtím mohli cítit jenom lidé

 

 

Symbolika jmen:

 

Domin z latiny pán (ředitel továrny)

Helena robotka – krásná, jméno vybrané podle Heleny Gloryové

Primus – první => Adam v bibli

Fabry – fabrika – továrna

Busman – byznysmen (peníze)

Alquist – stavitel – zástupce pracujícího lidu

Helena – zástupce žen, neplodná, zbytečná

Dr. Gall – jako v Bílé nemoci Dr. Gallén – lékař robotů

 

Vývoj robotů:

1. a) pracovní síly ve službách člověka
2. b) vojáci
3. c) organizovaná síla – chtěli vládnout
4. d) vrazi

a+b ovladatelní

c+d neovladatelní , bez kontroly

 

Jak vzniklo slovo ROBOT:

Karel napsal knihu – nevěděl jak má pojmenovat stroje, co vypadají jako lidi – šel za bratrem – Josef mu

poradil – robot

Robot = člověk schopný pracovat, nikoliv však myslit

robota – lopota-práce

 

Jazyk:

spisovný jazyk

vypravěč: er-forma (monolog vypravěče, 3.osoba – minulý čas)

nespisovný – služebná Nána

mluva srozumitelná

krátké věty rychlé dialogy str.71 kromě závěrečného Alquistova projevu

 

Jazykové prostředky:

v textu často narazíme na personifikaci (např.

Ubohá tváři…; Prokleté vzorce, oživněte!; Oči, jak to

mrkáte?; …neumíte udržet svou vláhu, styďte se! – opět se vztahuje k očím; …rty, co to brbláte?)

dále se objevuje popis (

žluté jektající zuby; změklé, zmodralé rty; potřísněná brado atd.)

 

Význam sdělení (hlavní myšlenka):

• Čapek v tomto díle jasně dává najevo jaký má vztah k technice a pokroku, na který se ne vždy díval nadšeně. Čapek měl vždy v živé paměti hrůzy I. světové války, ve které byla zneužita technika proti lidstvu a moc dobře věděl, že veškerá technika může být lidstvu k ničemu, pokud ji nedokáže využít.
• Roboti jsou symbolem nepřemýšlejících zmanipulovatelných lidí, kteří poslušně dělají, co se jim rozkáže. Člověk tyto vynálezy uvedl na svět a teď mu přerůstají přes hlavu. Jeho vlastní dílo se mu vymkne z kontroly a člověk se ocitá v pasti.
• Karlu Čapkovi nešlo o techniku, a úžasný vynález, který se člověku vymkl z rukou, nešlo vůbec o roboty a jejich boj s lidmi, šlo o lidstvo, jako takové. Na kontrastu s roboty chtěl ukázat, jací jsou lidé.

 

Další díla: Továrna na absolutno – děj je umístěn do budoucnosti, je vynalezen tzv. karburátor. Podle jeho představy je karburátor přístroj, který rozbijí uhlí a uvolňuje obrovskou energii – zároveň se uvolňuje božská podstata – absolutno – vzniká nový náboženský kunt – vyvolá to světovou válku – svět zachrání dělostřelecký poručík Napoleon, který zničí karburátory.

 

Krakatit – je výbušnina, kterou vynalezne inženýr Prokop. Je donucen prozradit tajemství výrobního postupu – odmítá, ale výbušniny se nakonec zmocní anarchisti. Výbušninu na dálku přivede k výbuchu Daemon a dojde ke světové katastrofě. V závěru se Prokop potkává se starým mužem, jenž mu radí, aby vynalezl obyčejnější věci, které lidem slouží.

 

Povídky z jedné kapsy – námět: zločin, detektivní povídka, postavy se v každé povídce liší, v každé povídce je zloděj a vyšetřovatel.

 

Romány Hordubal, povětroň, obyčejný život = noetická trilogie – nauka o pravdě, kritériem pravdy je užitečnost, pravdivé je to, co má praktický důsledek.

 

Další autoři: Karel Poláček – Bylo nás pět, Josef Čapek – Ze života hmyzu,

Eduard Bass – Cirkus Humberto

 

Adaptace:

– v roce 1977 napsal podle hry R.U.R. stejnojmennou operu Zdeněk Blažek

– v roce 2011 má být podle této divadelní hry natočen film, který bude režírovat James Kerwin (v angličtině)

 

Okolnosti vzniku díla:  rozhodl se varovat lidstvo před technikou, před možností jejího zneužití, lidi mají pracovat

Tematicky podobné dílo: film Planeta opic – Nejdříve byly opice sluhové a po katastrofě se vlády chopily opice a zotročily lidstvo

 

Inspirace:

monografie – autor: V. Klíma

monografie – autor: F. Buriánek

memoáry s názvem: Moji milí bratři – napsala Helena Čapková o svých bratrech Josefu a Karlovi

RUR se stalo vzorem pro celou řadu spisovatelů žánru sci-fi

 

Dobové vnímání literárního díla: obrovský úspěch u nás i v zahraničí, po roce 1948 na seznamu zakázané literatury

 

 

 

Obsah:

Odehrává se na Rossumově ostrově, který nevíme, kde se nachází. Je zde továrna na výrobu umělých lidí – robotů. Roboty sestrojil Rossum, ale mladý Rossum výrobu zdokonalil a vytvořil z nich pracovníky.

Předehra

Na ostrov, kde je tato továrna přijíždí Helena, dcera prezidenta Gloryho. Chce bojovat za práva robotů. Ředitel Domin ukáže Heleně ochotně roboty, a jak se roboti vyrábějí. Helena robotů lituje, ale oni nechápou její lítost, protože nemají vůbec žádný cit a necítí žádnou bolest. Domin Heleně vysvětlil, že roboti budou vykonávat všechnu práci za lidstvo. Do Heleny se zamiluje Domin a všichni jeho spolupracovníci. Ona si nakonec vybírá Domina a na ostrově zůstává.

První dějství

Začíná oslavou desátého výročí od svatby Domina a Heleny. Všichni Helenu zahrnují dárky. Nad ostrovem se vznáší špatná atmosféra. Všichni se dozvídají, že roboti už jsou inteligentnější než lidé a začínají se proti lidem bouřit. Všude v Evropě probíhají války robotů. Mají obavy, aby se roboti nedostali až na ostrov. Helena se baví se svojí chůvou Nánou. Obě jsou rozčíleny. Helena se dostane Dominovi do trezoru, kde najde Rossumův rukopis na výrobu robotů. Spálí ho. Už se přestávají dokonce rodit děti. Ani Helena nemá dítě. Najednou se k Ostrovu blíží loď. Všichni jsou vzrušeni. Loď je ale plná robotů, kteří přinášejí na ostrov vzpouru.

Druhé dějství

Celý ostrov je obklíčen roboty. Fabry napustí do zábradlí elektřinu, aby roboty vysokým proudem zabil, ale to je jen chvilková obrana. Roboti se zmocnili elektrárny. Dr. Gall se přiznává, že zavinil vzpouru robotů, protože Helena po něm chtěla, aby roboty zlepšil. Dal jim citlivé nervy, bolest a větší inteligenci. On hází vinu na sebe, ale Helena ho v tom nechce nechat a říká, že ho přemluvila. On ale tvrdil, že to udělal kvůli nějakému svému pokusu. Zároveň se přiznává i Helena, že spálila Rossumův rukopis. Roboti po nějaké době vniknou do domu a všechny pobijí kromě Alquista, který také pracuje rukama jako roboti a staví je.

Třetí dějství

Alquist hledá tajemství výroby robotů. Když pitvá robota Damona, na nic nepřijde. Poté k němu přichází robot Primus a robotka Helena. U těchto dvou robotů Alquist objevuje lidské vlastnosti. Jsou do sebe zamilováni, smějí se. Alquist má pitvat dalšího robota a na řadu přišel právě Primus. Heleně je Primuse líto a chce se nechat pitvat místo něho. Když Alquist vidí, že se chce jeden za druhého obětovat, nechá je být. Alquist v nich vidí nového Adama a Evu. Oni dva budou mít schopnost založit nové pokolení.

 

Můj názor na knihu:

V této knize mě zaujala především představa, jak budou vypadat roboti, a jak budou vykonávat většinu prací místo lidí. Podle mého názoru v této knize nejde ani tolik o vynález, ale jde spíš o varování lidí, aby se nestali otroky vlastních vynálezů. Co mi přišlo zvláštní, byl samotný závěr knihy. Jak může lidský rod zůstat zachován díky dvou robotům, kteří se do sebe zamilovali? Je zde totiž paradox, že roboti nemají rozmnožovací ústrojí, a tudíž se nemůžou rozmnožit.