Karel Čapek (1890-1938)
Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel
- Představitel tzv. demokratického proudu (Eduard Bass, Karel Poláček, Josef Čapek) – tolerance názorů, autoři spjatí s redakcí Lidových novin
- Bývá řazen i do expresionismu, pragmatismus
- Byl humanista
- Zdůrazňuje se princip demokracie a svobody lidu ( dav považuje za nejhorší živel)
- Odsuzuje se válka a násilí
- Vinohradské divadlo, Národní listy
- vystudoval gymnázium
- Studium filosofie, dějiny umění, jazykověda
- Člen „Skupiny výtvarných umělců“
- Předseda PEN klubu (mezinárodní org. spisovatelů)
- Zemřel na zánět plic
- Období děl: 1. Do r. 1920 – spol. tvorba bratří Čapků – původně texty pro noviny
- (Zářivé hlubiny, Boží muka, Loupežník -> ->filozofický relativismus – neexistuje jedna pravda)
- 2. vědeckofantastická díla(utopická dramata: R. U. R.,
- Věc Makropulos, Ze života hmyzu a utopická próza:
- Krakatit – vynález třaskaviny-do jaké míry je vynálezce
- odpovědný za svůj vynález?, Továrna na absolutno-
- každý propaguje vlastní pravdu
- 3. Drobné prózy (hl. cestopisy – Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska) a povídky
4. Noetická trilogie (Hordubal, Povětroň, Obyčejný život) 5. Období 1935-38 – spjato s fašismem (reakce na totalitu)
– jakákoliv ideologie, která si činí nárok na to
být jedinou správnou nemůže obstát
(Hovory s T.G. Masarykem, Bílá nemoc, Válka s mloky, Matka)
- Další díla: Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy,
- Další demokratičtí autoři: Karel Poláček – Bylo nás pět, E. Bass – Cirkus Humberto
Kontext: meziválečná próza- tzv. demokratický proud- autoři kolem lidových novin- Josef Čapek (Kulhavý poutník), Karel Poláček (Žurnalistický slovník, Bylo nás pět), Eduard Bass (šéfredaktor, Cirkus Humberto)
Obsah:
Předehra:
Odehrává se na ostrově, kde je Rossumova továrna na roboty. Přijíždí sem Helena – dcera centrálního ředitele. Zde se poprvé setkává s umělými lidmi. Je jimi zaskočena a chce pro ně větší práva, a aby byli bráni jako lidé. Oni nic z toho nechápou, nejsou zatím schopni o tom uvažovat a navíc nemají city. Ředitel Domin se do Heleny zamiluje.
1. dějství:
O deset let později. Helena a Domin jsou svoji. Na ostrov doléhají zprávy o různých vzpourách robotů po celém světě. Helena, s dobrým úmyslem navrátit Svět do původních kolejí, pálí recept na výrobu robotů. Roboti jsou všude, není kam utéct.
2. dějství:
Dům je zcela obklíčen roboty a uvnitř jsou Domin, Helena, stavitel Alquist a ostatní ředitelé a přednostové. Dr. Gall se přizná, že na prosby Heleny vylepšil roboty a dal jim duši. Po obléhání vniknou roboti dovnitř a všechny až na stavitele zabijí.
3. dějství:
Alquist pitvá v laboratoři roboty, aby získal spálené části předpisu na výrobu robotů. Chce pitvat Helenu nebo Prima (roboty), ale oba se za sebe nabízejí. On pochopí, že jsou více jako lidé než jako roboti a že v nich je naděje na přežití lidstva.
Názor:
Kniha je varováním, předtuchou. Čapek se obává toho, že lidé se zaměřují moc na vlastní přítomné materiálno (zde vyjádřeno technikou a pohodlím) a nestarají se vůbec o budoucnost. Bojí se, že ¨zakrníme¨. At’ fyzicky nebo psychicky a nebudeme již schopni se ubránit následkům našeho vlastního počínání. Co se textu týče, tak bylo dílo čtivé, jednoduché na porozumění. Toho je docíleno hlavně díky použití formy divadelního scénáře (čtenář se soustřeďuje jen na děj a nemusí sledovat zdlouhavé líčení prostředí). R. U. R. mě stejně jako ostatní Čapkova díla zaujalo hlavně svou obrazností, výstižností a srozumitelností myšlenek.
Postavy:
Helena – čistá a naivní představitelka ženského smýšlení a cítění v R. U. R. (chce pro lidi i roboty dobro jako matka).
Helena – trojská válka, kvůli ní byla – způsobila smrt mnoha lidí – i v tomto díle je Helena symbol zkázy – ona chtěla změnit recept na výrobu robotů – chyba která stála život lidí
Domin – ředitel naplno věřící svému byznysu a myšlence na jednoduché usnadnění života. Dalo by se říci, že ani on není na vině, bezmezně až zase naivně v roboty věřil a vše dělal s naprostým přesvědčením o úspěchu
Alquist – do úst této postavy vložil Čapek své názory a postoje. Vědec má samozřejmě pravdu, ale není ho dostatečně slyšet. Nedůvěřuje vyspělé technice. Je vděčný za její pomoc, ale vše má své meze
Helena a Primus – alegorie na Adama a Evu. Dávají nám naději, že i když to člověk už vůbec nečeká, může se objevit nějaká záchrana – jsou obdařeni citem a láskou
Poznámky:
- Antiutopické, vědeckofantastické drama o 3 dějstvích
- Roboti jsou zde tvořeni jako Frankenstein (Mary Shelley) = montováni z biologických kusů těl
- Utopický směr můžeme představit jako myšlenky Harryho Domina. Domin chce zbavit lidi práce, aby mohli odpočívat, vzdělávat se a zdokonalovat sami sebe. Chce vytvořit dokonalý svět, kde by nebyla úmorná práce, ale jen zábava a potěšení. Myšlenka o dokonalém světě se však nezdaří – technika se vzbouří.
- Jedná se o tzv. antiutopii ( vize společnosti, která není zidealizovaná -varování, jak by to mohlo dopadnout ,kdyby se přidávala negativa doby, dovádí negativní projevy ve společnosti k extrému)
– ve světové literatuře např. George Orwell 1984
- Autor upozorňuje na nebezpečí zneužití moderních vynálezů a na hrozbu vývoje společnosti k totalitě
- Čapek v tomto díle jasně dává najevo jaký má vztah k technice a pokroku, na který se ne vždy díval nadšeně. Čapek měl vždy v živé paměti hrůzy I. světové války, ve které byla zneužita technika proti lidstvu a moc dobře věděl, že veškerá technika může být lidstvu k ničemu, pokud ji nedokáže využít.
- Lidstvo má zde roli jakoby Fausta – zaprodalo duše kvůli pohodlnosti
- Symbolika: – elektrárna – světlo – naděje (jako i v náboženství) – Helena – trojská Helena – zkáza – Dr. Fabry – faber je práce (on je technický ředitel)
– Loď Ultimus – ultimo je poslední
– Domin – dominus je pán
– Alquist – kdokoliv
– Naděje na budoucnost je v lásce