- od 17. století v Severní Americe přistěhovalci z Francie, Španělska, Nizozemí a Anglie
- nejvýznamnější postavení – 13 anglických osad na V pobřeží (mezi Floridou a Kanadou)
- silný příliv anglických přistěhovalců, zabírání půdy domorodým Indiánům – násilím tlačeni na Z do vnitrozemí
- feudální poměry se v koloniích neprosadili; naopak volné podnikání, rychlý růst bohatství osadníků; péče o vzdělání … – demokratické poměry
- rozdílný hospodářské a společenské poměry:
- severovýchod: Nová Anglie (New Hampshire, Connecticut …) – osídlení kalvinistickými puritány – menší farmy, rybolov ..
- střed: (New York, New Jersey …) – různé národnosti (Holandsko, Německo, Židé, jen 1/3 Angličanů), řemeslná manufakturní výroba (textil, železářství …); výroba pro trh – bohatí obchodníci; centra obchodu a průmyslu; náboženská tolerantnost
- jih: (Virginie, S+J Karolina …), velkostatkářské zemědělství, plantáže s monokulturami (tabák, cukrová třtina, bavlna …), mnoho černých otroků z Afriky – těžká práce, nelidské zacházení, předmět obchodu
Vztah mateřské Británie a osad
- do roku 1763 kolonie neprotestovaly proti anglické politice
- změna po sedmileté válce, Anglie vyčerpána, úsilí o zisky – snaha osad o sjednocení
- X anglická vláda bránila samostatnému hospodářskému rozvoji a volnému podnikání osad
- zdroj laciných surovin, odbytiště anglických výrobků – úsilí o nadvládu nad osadami
- mnoho zákazů, nařízení, vysoká cla (papír, čaj, sklo …) + zvyšování daní
- Británie nechtěla, aby příliš vzrostlo sebevědomí obyvatelstva osad
- 1765 kolkový zákon – daň na tiskoviny
- odpor, protesty, osadníci bojkotují anglické zboží
- myšlenka na sjednocení a nezávislost
- 12. 1773 bostonské pití čaje – na protest proti poplatkům vyhozen náklad čaje ze 3 lodí Východoindické společnosti do moře
- Jiří III. poté schválil několik zásahů proti americkým osadám, zejména proti Bostonu
- 9. 1774 I. kontinentální kongres ve Philadelphii (zástupci 12 osad)
- myšlenka úplného rozchodu s Anglií
- přijata Deklarace práv a stížností osad; bojkot anglického zboží, příprava k bojům – ozbrojené milice
Válka za nezávislost (1775 – 1781)
- duben 1775 1. střet milic a anglických vojáků u Concordu
- 1775 kontinentální kongres ve Philadelphii, nutnost boje za nezávislost a práva Američanů; vznik americké armády – v čele bohatý plantážník George Washington
- kongres byl ochoten i k jednání a kompromisu, ale britský král jakékoli jednání odmítl
- 1776 Thomas Paine napsal spis Common Sense – zformuloval a logicky odůvodnil proč je nutné získat samostatnost a nezávislost
- 7. 1776 přijato Prohlášení o nezávislosti a unii; autorem právník a statkář Thomas Jefferson
- 2 základní principy demokracie: všichni lidé mají právo na život, svobodu, rovnost před zákonem + všechna moc vychází z lidu; odůvodněna odluka od Anglie
- vznik Unie (USA) – odmítnuto anglickým králem, vylodění Anglického vojska v Americe
- fáze revoluce: boj na severu, zpočátku neúspěch osad a ochota uzavřít příměří X předáci revoluce (politik a žurnalista Tom Paine …)
- fáze revoluce: trvalý obrat zásluhou Benjamina Franklina – spojenectví s Francií, Španělskem a Nizozemím
- revoluční armáda zpočátku nedisciplinovaná, špatně vybavená, dobrovolníci, Washington ale zkušený, znal terén
- 1777 vítězství Američanů vbitvě u Saratogy
- 1781 vítězství u Yorktownu – anglická armáda donucena ke kapitulaci
- konec britské nadvlády; konec války
- 1782 uznána nezávislost Spojených států Amerických
- hranice stanovena na S na Velkých kanadských jezerech, na Z na řece Mississippi, na J na Floridě
- 1783 versailleský mír – Francii a Španělsku vrácena část zámořských kolonií; evakuace britských vojsk ze země – skončila koloniální závislost na Anglii
- 2 cesty vývoje:
- zemědělská země s orientací na Francii (Jefferson)
- anglická cesta k průmyslové revoluci
- 1777 vytvořeny a přijaty (1781 vstoupily v platnost) Články konfederace = 1. ústava nezávislého státu, demokratické prvky; zákonodárný a výkonný orgán = Kongres (zástupce z každého sátu)
- neosvědčilo se – slabá a neefektivní vláda, hospodářská krize
- 1787 ústavní Kongres ve Philadelphii – revize ústavy z roku 1781
- 3. 1789 vyhlášená nová, federální ústava, 2. ústava Spojených států, platí dodnes
- obsahuje Listinu práv (Bill of rights) – ukotvuje základní demokratická práva, ochrana přirozených práv, tj. svobody, osobního vlastnictví a dále svobody vyznání, slova, svobodného tisku, shromažďování, ale i práva na držení a nošení zbraně
- kompromis mezi zastánci centralismu a stoupenci volného soustátí
- 3 ústřední mocenské orgány:
- Kongres (Sněmovna reprezentantů, Senát) = zákonodárná moc
- prezident = výkonná moc (1789 – 1797 – 1. prezident George Washington)
- Nejvyšší soudní dvůr = soudní moc
- 1791 přijato 10 doplňků konstituce – tzv. Listina práv: základní práva a svobody občanů USA – svoboda náboženství, slova, tisku, shromažďování, …
- volební právo mají dospělí, svobodní a majetní muži
- rychlý průmyslový rozvoj, kolonizace směrem k Tichému oceánu
- vývoj světa směrem k občanské společnosti
- ohlas v latinské americe
- Haity – patřilo Španělsku a Francii, mulati pod vlivem VFR žádali občanská práva a vzbouřili se, Španělé vyhnáni – připojení k Francii, vyhlášena nezávislost 1804
- Nové Španělsko (Mexiko) – generál Itúrbide 1821 prohlásil nezávislost a sám sebe mexickým císařem, svržen a 1824 e Mexiko stalo republikou
- Nová Grenada (Venezuela a Kolumbie) – 1821 osvobozena Venezuela Simonem Bolívarem, vznik Velké Kolumbie – v čele Bolívar
- v Americe podporováno, 1823 ale prezident Monroe formuloval americké cíle zahraniční politiky – Monroeova doktrína = nevměšování se do cizích záležitostí
Občanská válka v USA
- růst populace: příliv přistěhovalců z Evropy a Asie za svobodou a volnou půdou + zlatá horečka v Kalifornii …
- v polovině 19. století v USA 31 milionů lidí (z toho 4 miliony černých otroků a 100 tisíc Indiánů)
- rozšiřování území směrem na západ k Tichému oceánu, válečné výboje nebo koupě
- stavba transkontinentálních železnic – první otevřena roku 1869 (New York – San Francisco)
- vyhnání domorodých indiánských kmenů – přesídleny do vyhrazených rezervací; některé kmeny téměř vyhubeny (např. v roce 1838 při „cestě slz“ Čerekézů do rezervace zahynulo 4 tisíce členů kmenu)
- předním vůdcem Indiánů proti bílým dobyvatelům byl Tatanka Jotanka J (Sitting Bull = Sedící Býk) – podílel se na drtivé porážce 7. kavalerie v bitvě u Little Big Hornu (1876)
- územní zisky:
- 1803 koupena Louisiana od Napoleona
- 1819 koupena Florida od Španělska
- 1845 anexe Texasu (původně mexické území)
- vítězná válka s Mexikem – Kalifornie (zlato), Arizony, Nového Mexika …
- 1867 koupena Aljaška od Ruska
- neúspěch v boji o Kanadu, vítězství Anglie
- do 60. let se území ztrojnásobilo
- demokratizace veřejného života: 1850 všeobecné volební právo pro bílé muže bez omezení majetkem (ženy a černoši bez politických práv)
- vlajka: 13 červených a bílých pruhů = symbol 13 původních anglických kolonií, v modrém poli bílé hvězdy každého státu Unie
- evropské mocnosti Svaté aliance uvažují o intervenci proti revoluci v Jižní Americe
- 1823 prezident James Monroe vyhlásil politický program: Monreova doktrína – vzájemné nevměšování se evropských a amerických zemí do záležitostí druhého kontinentu, pohrozil vysláním vojenských jednotek; heslo „Amerika Američanům“
- nerovnoměrný hospodářský vývoj Severu a Jihu a po roce 1820 rozdílný názor na otroctví
- Sever
- svobodný, průmyslový, lidnatější
- velké přírodní bohatství, svoboda podnikání, industrializace, průmyslová revoluce
- kvalifikované pracovní síly (otrokářství nerentabilní)
- obchod s Evropou, Asií, Přední Indií
- Jih
- zaostalý, otrokářský, plantážnický
- hospodářství založeno na zemědělské výrobě a práci milionů černých otroků
- pole s bavlnou (exportní zboží- 60% vývozu země), tabákem, cukrovou třtinou
- průmysl bez investic a modernizace
- rozpory
- v celní politice: průmyslníci, obchodníci a bankéři Severu pro pevnou měnu, celní ochranu proti Britům X plantážníci Jihu pro nízká cla (vývoz bavlny do Británie a dovoz průmyslového zboží)
- mocenský spor o charakter Nebrasky a Kansasu – 1820 přijat tzv. misourijský kompromis = je-li přijmut do Unie stát neotrocký, musí být přijat i otrocký (nedodržuje se) – území rozděleno s ohledem na zájmy Severu a Jihu
- obyvatelé Nebrasky proti otroctví, v Kansasu pouliční bitky – účast Johna Browna
- vítězství protiotrokářské strany – Kansas přijat do Unie
- přesun farmáře Johna Browna do Virginie – snaha vyvolat povstání otroků; neúspěch, pověšen
- 1850 podobný spor o území Kalifornie
- spory v Kansasu rozdělily politické strany Unie: proti vládnoucí Demokratické straně (hájí zájmy plantážníků) založena roku 1854 Republikánská strana (hájí zájmy průmyslníků, proti otroctví)
- volby – hlavním kandidátem republikánů Abraham Lincoln
- na Severu 2 směry boje proti otroctví:
- abolicionisté – hnutí za zrušení obchodu s otroky, pro úplné zrušení otroctví, od 30. let tajné spolky
- Republikánská strana – pro omezení otroctví na dosavadní teritorium
- 1860 vyvrcholení střetu: v prezidentských volbách zvolen republikán Abraham Lincoln – odpůrce otroctví
- rozpory
- Jih