Drda Jan – Němá barikáda

Autor: Jan Drda

Rok vydání: 1978

Jan Drda:

  • prozaik, novinář, dramatik a filmový scénárista, autor moderních pohádek, se narodil 4. Dubna 1915 v Příbrami. Pocházel z velmi chudé rodiny, brzy mu zemřela matka. Značný vliv na Drdu měla jeho babička.
  • Jan Drda vystudoval příbramské gymnázium.
  • Od roku 1937 byl redaktorem Lidových novin, pracoval i v dalších redakcích. V letech 1949 – 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. V roce 1968 se otevřeně vyjádřil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Proto byl odvolán z funkce šéfredaktora týdeníku Svět práce.
  • Stáhl se do ústraní a 28. listopadu 1970 v Dobříši zemřel.

Literární druh: epika

Literární žánr: válečné povídky

Hlavní téma: Odpor vůči Němcům, válce, fašismu, násilí. Malý český člověk, který bojuje za

spravedlnost, je hrdina. Ale většinou špatně skončí. Malou výjimkou je třeba povídka Němá barikáda.

 

Místo a doba děje: válečné období, heydrichiáda, pražské Květnové povstání

 

Hlavní myšlenka: hrdinství prostých lidí v boji proti fašismu. Je to svědectví lidskosti, obětavého

vlastenectví.

 

Postavy: postavy mají jednoznačně určenou charakteristiku: buď jsou hodní, nebo zlí. Hrdinové jsou

obyčejní lidé, kteří jsou postaveni v rámci Květnového povstání do krajních situací.

 

Jazyk: psáno hovorovou češtinou časté použití vulgarismů, metafory (fašisté = smečka vlků, zmijí hnízda,

vlkodlaci)

 

kompozice: chronologie- povídky na sebe nenavazují, ale jsou řazeny časově za sebou (jako první je v knize

povídka Třetí fronta- děj se odehrává v roce 1938 a poslední povídkou je Němá barikáda-definitivní

povstání českého lidu 1945)

– způsoby výstavby: reportážní nadhled a univerzální znakové vyhodnocovaní světa

 

Mezi nejznámější díla patří: Městečko na dlani, Živá voda, Krásná Tortíza

 

Umělecké prostředky: Realita ztvárněna způsobem blízkým filmovému vidění = rychlé změny úhlu záběru, záznam vizuálních vjemů + úsečný komentář, řada konfliktních dějů, vypravěč v pozadí, strhující dramatičnost

další autoři doby:

 

Čeští:

Jiří Weil- dílo Život s hvězdou

Julius Fučík – Reportáž psaná na oprátce

Jiří Marek- Muži jdou tmou

Vladimír Vokolek

 

Světový:

Alberto Moravia – Římanka (1947)

 

Třetí  fronta

Vypráví o člověku jménem Sláva Mach, který hledá třetí fontu. První frontu poznal ve Španělsku, druhá padla bez výstřelu na prahu okupace. Na třetí frontě stojí Mach v první řadě vzbouřeného davu proti ozbrojené jednotce SS.

 

Včelař

Starý včelař Havlík ukrývá za války tři muže s vysílačkou. Vojáci SS neustále prohlížejí a objíždí okolí a tyto muže chtějí najít. Jednoho dne včelín obsadí vojáci SS. Dají se na útěk, ale jsou zastřeleni. Němci v čele s Komandantem vyslýchají starce Havlíka, kde je ukryta vysílačka. Rozbijí všechny úly. Komandantovi dojde trpělivost a Havlíka zastřelí.

Vyšší princip

Profesor, který učí na gymnáziu, je velmi oblíbeným učitelem žáků septimy. Žáci jsou vždy přímo nadšeni, když profesor jménem „Vyšší princip“ vykládá při hodinách latiny a řečtiny. Toto jméno dostal od žáků díky své oblíbenosti. Jednoho dne, když se chystali psát kompozici z latiny, otevřely se dveře od třídy, vešel ředitel školy a oznámil, aby ihned s ním šli žáci Havelka, Moučka a Ryšánek. Šel s nimi také profesor. Za okamžik se vrátil do třídy a smutně oznámil žákům, že jejich kamarádi byli zatčeni za schvalování atentátu na Heydricha. K večeru bylo v rozhlase oznámeno, že Havelka, Moučka a Ryšánek byli zastřeleni. Druhý den si na škole profesoři  dali sraz ve sborovně. Ředitel řekl, že by bylo dobré, kdyby o této smutné příhodě někdo řekl žákům septimy, jelikož o tom ještě nevěděli. Nakonec se na jejich poradě rozhodlo, že by to měl žákům oznámit třídní učitel Vyšší princip. Velmi nerad, ale musel jim to povědět. Když jim o tom řekl, tak sám před celou třídou řekl, že atentát na Heydricha schvaluje.  I když je za to trest smrti, má svojí třídu natolik rád, že jim poví pravdu.

 

 

Hlídač dynamitu

Několik havířů kradlo dynamit, především ho kradl František Milc. Pomocí  dynamitu, který kradli, vyhazovali do vzduchu vlaky SS. Když SS přišli na to, že je to právě Milc, kdo krade dynamit, ihned běželi za ním do dolu. Jeho přátelé ho včas upozornili a Němce pozdrželi. František mezitím utíká přes doly domů ke své ženě. Doma má nějaký dynamit, který nakradl. Tam  později dorazí gestapo, vrazí do dveří a vtrhne dovnitř. Františka i jeho ženu Bětušku krutě bijí. Jelikož jim oběma bylo jasné, že gestapo brzy rozrazí dveře, nasypala Bětuška do hrnce kradený dynamit a dala ho na plotnu. Po chvíli dynamit exploduje a všichni i gestapo zemřeli.

 

Vesnická historie

Udavač Joudal zavinil smrt třech spoluobčanů. Štábní Kudrna a četník Souček ho odsoudí k smrti. Večer na zledovatělé cestě mu rozsudek přečte štábní Kudrna. Joudal  sjíždí kopec, dostává smyk na zledovatělé cestě a zabije se.

 

Nenávist

Lojza Mrázek a účetní Babánek se zdokonalují na pražských střelnicích ve střelbě. Tlumí v sobě nenávist vůči fašismu. Jednou si vystřelí, když bojují v květnu na barikádě. Babánek má 15 zásahů, ale říká že i 15 tisíc by bylo málo, když mu za Heydricha zastřelili syna.

 

Padlý beze jména

Hlavní hrdina Hryhoryj Jamničuk se schovává v rozpadlé boudě u vody. Byl totiž zachráněn z vlaku, ve kterém převáželi Němci zajatce a všichni tam umírali, buďto hlady nebo žízní. Jeden železničář z neznámého blízkého města mu nosí neustále jídlo, pití a oděv. Stále čeká na příležitost postavit se proti Němcům. 5.května dojde v tomto městě ke střelbě. Hryhoryj střelbu ihned zaslechne a utíká bojovat proti vojákům SS. Ve městě ho nikdo nezná, a proto kde padl, je pamětní deska s nápisem:“Na  tomto místě hrdině padl v boji proti jednotkám SS neznámý železničář“.

 

Pancéřová  pěst

Sedmnáctiletý Pepík je se svým otcem v dílně. Jeho táta jednoho dne běží bojovat na barikády a říká Pepíkovi, ať se nehne z domu. Pepík neposlechne a jde do boje. Cestou jde do boje s Pepíkem několik ostatních lidí. Všichni si vezmou nějaké zbraně, ale na Pepíka žádná nezbyla. Dostane nakonec do ruky pancéřovou pěst, s kterou později zastaví německý tank a především zachrání barikádu. Lidé ve městě si Pepíka za jeho odvahu začnou vážit.

 

Zákeřník

Jeden Němec zastřelí pětiletou Helenku. Martínek chce najít vraha. Někdo mu řekl, že zahlédl někoho střílet z okna. Vtrhne do bytu staré ženy, prohledává celý její byt a ve skříni najde Němce jménem Walter. Stařena vypadne z okna a Martínek dotáhne Waltera k mrtvé Helence. Chce, aby ji políbil, ale jen jí plivne do tváře. Donutí ho jíst českou zem a potom ho předá do rukou partyzánům.

 

Až vstanou mrtví

Esesák Willy prchá se svými přáteli v kamiónu z fronty přes Čechy, konkrétně do Bavor. Jakmile auto přijíždí do vesnice, kterou kdysi vyvraždili a vypálili, dostává Willy panický strach. Vzpomíná, jak odváděli ženy, muže a děti to blízkého lomu a všechny je postříleli. Willy zavírá oči a počítá metry, kdy vesnice skončí. Auto zastaví právě u lomu. Willy má obrovský strach, že mrtví vstanou. Křičí:“Já jsem nestřílel!“ Náhle po kamiónu začali střílet partyzáni, kteří byli v lomu schovaní. Zasažen byl i Willy.

 

Němá barikáda

Na pražském mostě stojí tři barikády, které brání Franta , Holanďan a policajt Brůček s ostatními. Útok německých tanků byl odražen, ale barikády jsou neustále obstřelovány děly. Někdo jim přišel říct, že je třeba chránit břeh u Vltavy. Na mostě zůstanou jen oni tři. Barikáda se stává němou a mrtvou. Němci si myslí, že na barikádě nikdo není, a že se dali Češi na ústup. Ovšem na barikádě byli schovaní za převrácenou tramvají tito tři hrdinové. Němci postupují s důvěrou po barikádě, avšak ve skutečnosti je to léčka a Němci se na ni nachytali.

 

Vliv díla: Nástup ideologické angažované prózy se specifickými formálními rysy, které se pak naplno rozvinuly v české verzi budovatelského románu.

 

Můj názor na knihu

Tato kniha vypráví o 2. světové válce. To co jsem se v této knize dočetl na mně zanechalo zvláštní pocit. Přemýšlel jsem o válce jako takové a osudech lidí, kteří v té době žili, dokázali bojovat a umírali. S lidmi se v této době zacházelo opravdu příšerně, Němci byli nelítostní a velmi krutí. Toto mě zaskočilo a nad některými povídkami jsem jen opravdu kroutil hlavou, čeho všeho byli Němci schopni. Nejlépe se mi četly povídky Němá barikáda a Vyšší princip. Také se mi nejvíce líbily. Nejméně mě zaujaly povídky Vesnická historie a Třetí fronta.  Kniha se mi četla dobře a z mého pohledu by se dala označit památkou na t