- Britský empirismus (17.století)
- Kladou důraz na smyslové poznání
- Empirie= smyslová zkušenost
- Počátek osvícenství
- Typická je indukce (od konkrétního k obecnému)
- John Locke
- Dílo Esej o lidském rozumu
→definuje rozum= Tabula rasa= nepopsaná deska, všechny zkušenosti čerpáme ze smyslů
- „Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech.“ →rozum nepopsaná deska
- Rozdělil dojmy na sensations (získané skrz smysly) a reflexions (myšlením získáme nové poznatky o dané věci) a dále na jednoduché (obrazy věcí, to, co vidíme a cítíme) a složené (kombinace jednoduchých se zkušeností)
- princip asociace
- Dále rozdělil vlastnosti na primární (nezávislé na našem vnímání- váha, rychlost) a sekundární (vznikají při kontaktu s pozorovatelem- chuť)
- Jeho politické myšlení je popsáno v díle Druhé pojednání o vládě (viz otázka 25.)
- George Berkeley
- Představitel imaterialismu=v podstatě idealismus
- Popírá hmotu (těleso= spojení našich představ), mimo naší mysl není žádný zdroj počitků (studená, červená) →snaží se vyvrátit materialismus
- „Existovat znamená být vnímán.“ = Esse est principi (bytí věci je v tom, že je vnímána)
- Svět – nic mimo ducha neexistuje, skutečné jsou pouze ideje (některé nám vložil Bůh- např. všichni vnímáme stejně Slunce)
- Subjektivní idealista – většinu idejí si tvoříme sami
- David Hume
- Kritika induktivní metody
→zobecňuje věci, ale nikdo neví, jestli není někde výjimka (všechny labutě jsou bílé→ale co když někde existuje nějaká černá)→ indukce se opírá jen o zvyk
- Navazuje na Johna Locka→ důraz na smyslovou zkušenost (výsledkem je imprese)
→ale rozum nezatracuje (představivost a imaginace)- pomocí rozumu vznikají nové obrazy (nemůžeme přemýšlet o tom, co jsme nikdy neviděli)
- Osvícenství= aktivní filosofie (18.století)
- Aktivní filosofie= filosofie do běžného života, filosofové z povolání
- Vznik ve Francii
- Odklon od náboženství, víra ve vědu
- Důraz na rozum
- Klade se důraz na lidská práva + vzniká tolerance v náboženství
- Většina lidí jsou deisté (Bůh vytvořil svět a už do něj nezasahuje), ale byli i ateisté
- Voltaire
- Musel do vyhnanství (odešel do Anglie)
- Napsal filosofické listy o Angličanech → srovnával svobodu v Anglii a absolutismus ve Francii
- Později odešel do Švýcarska (byla zde ještě větší svoboda)
- Byl deista: „Kdyby nebyl Bůh, museli bychom si ho vymyslet.“
- Byl proti zjevením, fanatismu a zázrakům
- Dílo Pojednání o snášenlivosti – věnuje se lidské svobodě a vztahu k náboženství
- Jean Jacques Rousseau
- Kladl důraz na city
- Švýcarsko (Ženeva)
- Francouzská akademie vypsala literární soutěž na téma Zlepšuje věda naší morálku a vztahy mezi lidmi?→ Rousseau se zúčastnil a napsal Rozpravu o vědě a umění (popisuje, že věda není užitečná, nezlepšuje vztahy ani morálku- např. právníci→ kdyby se lidé chovali správně, nebyli by právníci potřeba)
- Další dílo Rozprava o příčinách a nerovnosti mezi lidmi
→ popisuje přirozený stav – lidé byli šťastni a nebyli zkaženi vědou→ ale člověk má sklon se sdružovat a zdokonalovat, proto se každý zabýval tím, co ho bavilo→ tím vznikla dělba práce a soukromé vlastnictví (někdo prodával produkty více a tak byl bohatší)→ tím vznikla nerovnost mezi lidmi
- O společenské smlouvě
→ rozvíjí Lockovu myšlenku fiktivní smlouvy, stát nám dá ochranu, pokud se vzdáme určitých práv ve prospěch společnosti + neměli bychom prosazovat naše zájmy (ale zájmy všech, obecná vůle- názor prospěšný většině lidí)
- Encyklopedisté(1751-1780)
- Vznikla Francouzská encyklopedie (28 svazků, psala se 30 let)
- Týkala se veškerého vědění doby
- Denis Diderot
- Jean d´Allenbert
- Francouzský materialismus
- Návaznost na Descarta, základem je hmota
- La Mettrie
- Dílo Člověk stroj
→ tvrdí, že myšlení je pouze funkce hmoty (stejně jako je dýchání, trávení..), existuje tedy jen res extansa- věci, které zabírají prostor
-ateista