Hemingway Ernest – Komu zvoní hrana

– Ernest Miller Hemingway (21. července 1899 – 2. červenec 1961) byl americký spisovatel, novinář a reportér
– vyrůstal v rodině lékaře
– už jako student se pokoušel o verše, povídky, sloupky do novin
– „chtěl být u všeho osobně“
– za 1.sv.v. řidičem sanitního vozu v Itálii – byl těžce raněn
– V době nástupu fašismu se stupňuje jeho humanistické cítění, které se v řadě jeho děl promítá
– ve 30.letech se účastnil občanské války ve Španělsku
– za 2.sv.v. navštívil Čínu, sledoval invazi do Normandie, byl svědkem osvobození Paříže, účastnil se bitvy v Ardenách
– považován za čelního představitele “Ztracené generace“
=> volné sdružení autorů, kteří prošli 1.sv. válkou, mají s ní osobní zkušenost => některá jejich díla zachycují hrdiny, kteří procházejí/prošli válkou + problematika zařazení zpět do společnosti => (E. Hemingway, W. Faulkner, F. Fitzgerald, T. Eliot, E. Pound, E. O´Neill, E. Remarque)
– Nobelova cena za literaturu- 1954
Hemingway byl velmi ovlivněn válkou, vyhledával nebezpečí, měl zálibu v nebezpečných sportech (býčí zápasy) a v lovu.
Styl psaní:
Ve svých dílech hledal pravdu o člověku v mezní situaci, proto své hrdiny stavěl do nebezpečí, kde pak prokazovali čest a odvahu. Styl jeho psaní je samozřejmě přizpůsoben této literatuře: je úsečný, zbavený všeho nadbytečného, jeho díla nemají žádné citové zabarvení, často píše pouze dialog bez dalších komentářů – tzv. objektivní vypravěčství. Většina jeho děl byla inspirována osobními zážitky.
Postavy jeho děl jsou často muži, kteří vedou nebezpečný způsob života (vojáci, rybáři, lovci, toreadoři).
Čerpal ze svých osobních zkušeností.
Hemingwayův styl: zhuštěný; metoda ledovce => => čtenáři řekne jen malou část a je na něm, aby si utvářel zbytek

V roce 1961 pravděpodobně spáchal sebevraždu (zastřelil se), nezanechal po sobě žádný vysvětlující dopis
Trpěl depresemi.
Jeho přátelé se shodli na pravděpodobnosti sebevraždy.
Nositel Pulitzerovy (1953) a Nobelovy ceny (1954).

Stěžejní díla autora:
Sbohem, armádo – 1.sv.v, autobiografické prvky, italská fronta -americký poručík->zraněn-> zamiluje se do ošetřovatelky-> konec tragický
Hlavní dějovou linii románu Sbohem armádo tvoří příběh tragické lásky mezi americkým vojákem Frederikem Henrym a britskou zdravotní sestrou Catherine Barkleyovou. Děj se odehrává během první světové války a osobní tragédie se tu střetává s tragédií celospolečenskou. Román poukazuje na cynismus vojáků a jejich vytěsnění ze společnosti. Vydáním románu Sbohem armádo byla posílena Hemingwayova pozice v americké literatuře. Román byl roku 1932, a poté znovu v roce 1957, zfilmován.
Stařec a moře – novela; kubánský rybář,který se rozhodne udělat velkolepý úlovek – souboj mezi starcem a mořem, symbolika-člověk se nikdy nevzdává
– Nobelova cena
Psal také povídky- formou reportáže

Obsah díla:
Román se odehrává v období španělské občanské války (1937). Popisuje 3 dny života hlavního hrdiny, Roberta Jordana, v partyzánské skupině republikánů. Robert Jordan je americký učitel španělštiny, který se přidal k bojům republikánů proti fašistům. Má za úkol vyhodit do vzduchu strategický most v horách ve chvíli, kdy republikáni zahájí útok na fašisty. Stařec Anselmo odvádí Roberta Jordana do hor, kde se setkává s vůdcem partyzánské skupiny Pablem, jeho družkou Pilar a s ostatními členy. Poznává také Marii, dívku, kterou Pablova skupina zachránila před fašisty při poslední partyzánské akci. Robert Jordan se s Marií do sebe na první pohled okamžitě zamilují. Prožívají spolu pravou lásku, kterou Robert Jordan poznává poprvé v životě. Pablo je od začátku na pochybách, zda je plán akce na vyhození mostu reálný. Několikrát se dostane do potyčky s Robertem Jordanem, který doufá, že se Pablo uklidní a pomůže jim s útokem. Jenže, v noci před tímto útokem Pablo ukradne rozbušky potřebné k odpálení mostu a je všemi považován za zbabělého zrádce. Ráno se ale Pablo nakonec vrátí a jde s nimi do akce na vyhození mostu. Útok se nakonec zdaří, zbylí členové skupiny ujíždějí na koních, když přitom je Jordanův kůň zasažen granátem. Kůň se svalí Robertu Jordanovi na nohu a zlomí mu ji. Jordan ví, že nemůže utéci dále se skupinou, protože by s nimi nedokázal držet tempo. Rozloučí se s Marií i s ostatními a zůstává, aby zdržel fašisty. Čeká na smrt a přemýšlí o svém životě.

Rozbor díla:
Navzdory realistickému ladění románu zůstává čtenáři prostor pro vlastní fantazii, protože mnoho věcí zůstává zahaleno rouškou tajemství. Román je psán poměrně stroze, naturalisticky; je zbaven zbytečně květnatých vět, tedy kromě částí, které popisují lásku Roberta a Marie . Touto láskou se snaží Hemingway ukázat, že válka není jen a pouze bojování, ale že zůstává čas i na citový vztah. Vojenský charakter románu je tak okořeněn o romantickou složku, což rozhodně přidává na čtivosti a pomáhá udržovat čtenáře v napětí. Tragický konec je pak jakýmsi vyvrcholením onoho vztahu.
Místy jsou v knize popisovány dvě dějové linie najednou, čímž je zvyšována dramatičnost děje. Formou vyprávění je čtenář seznamován s minulostí hl. postav. Obzvlášť postava Pilar velmi sugestivně líčí Robertu Jordanovi události spojené s odbojem proti fašistům. Hemingway se zde snaží ukázat, co je válka schopna s lidmi udělat. Jakých zrůdných činů jsou pak lidé schopní.
Kniha také zahrnuje pasáže s vnitřním monologem Roberta, kdy přemýšlí o životě, válce a smyslu jeho konání – uvědomuje si, že už mu možná zbývají jen 2 dny života a chce tyto dny žít naplno, prožít to své štěstí. Uvědomuje si se, že v těch 3 dnech, co poznal Marii, stačil prožít celý svůj život.
Kniha nás seznamuje nejen s příběhem hlavního hrdiny a s jeho myšlenkami, ale i s životem Španělů v době války a jejich mentalitou a způsobem života. Autor se však zabývá i otázkami mnohem obecnějšími, jako jsou smysl lidského života, láska násilí, sebeobětování. Autor píše velmi realisticky, používá často přímou řeč.

Jazyk v díle
spisovný chvílemi hovorový
některé výrazy jsou ve španělštině – inglés, máquina,
eufemismus – zlehčování
alegorie – symbolika
řečnické otázky – pocit beznaděje
archaismy
Charakteristika postav:
Robert Jordan – americký dobrovolník, brání demokratická práva lidu, riskantní úkol – vyhodit most
Anselmo – starý dobrák, snaží se být užitečný, pevná vůle, bojí se zabíjení ostatních lidí
Maria – nevinná, poznamenaná osudem, smířená se smrtí
Pilar – velitelka partyzánů, rázná, děsivé zážitky, u ostatních budí respekt
Pablo – dřív odvážný vůdce partyzánů, nyní opatrný – slabý, zbabělý