HUMANISMUS V EVROPĚ
- myšlenkový proud, který doprovázel renesanční umění
- souhrn myšlenek, názorů a představ vzdělanců /14.-16.st/, které dávají do popředí svého zájmu člověka, zdůrazňují nutnost a užitečnost vzdělání
- humanus=lidský
- důležitější než náboženství je poznání člověka a přírody
- člověk by se měl rozvíjet přirozeně
- heslo: „ad fontes“ = k pramenům → lidé by se měli vracet k antickým ideálům a knihám
- rozvoj hlavně ve vyspělých zemí (Anglie, Francie, Itálie, Nizozemí)
- důležitá: tolerance k jiným názorům a myšlenkám
- 1450: vynález knihtisku, Johannus Gutenberg
- do roku 1500 – prvotisky=INKUNÁBULE
Erasmus Rotterdamský
- nizozemský humanista, nejznámější v E
- kosmopolita = světoběžník, cestuje
- kritik tmářství (tmář=zpátečník, lpí na svém) a zaostalosti ve školství, feudální společnosti
- kniha:Chvála bláznovství – kniha úvah o lidské pošetilosti, kniha o moudrosti bláznů
Humanismus v české literatuře, lit. doby pobělohorské
- Vznik a charakter humanistického a renesančního umění v Čechách:
– 70. léta 15. století- 20. léta 17. století
– na přelomu 15. a 16. století dochází v Čechách k politickým a sociálním bojům; kvůli postavení vysoké šlechty (ta bojuje se všemi), města, král
– literární život je hodně ovlivněn knihtiskem; lit. tvorba- řeší otázky veřejného života
– měšťané se snaží vyrovnat šlechtě
– na přelomu 16. a 17. století je měšťanstvo nejdůležitějším činitelem literatury
– lit. se snaží poznat skutečný život- snaha o uplatnění jedince; lidé studují cizí liter.
– objevují se snahy o česky psanou naučnou a popularizační literaturu- právnické, řečnické spisy, rukověti; obhajoba českého jazyka a jeho užití v praxi
– šíří se znalost latiny, seznámení s evropskými díly
2. Humanistická lit. v Čechách- latinská + česká (Jan Blahoslav, Kornel ze Všehrd, Hájek z Libočan, Adam z Veleslavína):
– latinsky píšící humanisté:
– Jan z Rabštejna:
- Dialogus– 60. léta 15. století
– fiktivní dopis známému italskému právníkovi
– objevuje se zde rozhovor 3 českých šlechticů s různými politickými názory
- odmítá válku, povzbuzuje lidi k lásce, snaha řešit spory mírovou cestou
– Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
- příslušník panského rodu; vyšehradský probošt; dvořan Vladislava II.
- byl evropsky proslulý, stýkal se s cizími humanisty; měla bohatou knihovnu
- píše:verše, filozof. prózu, ódy, elegie, epigramy
- satira: obrací se ke Sv. Václavovi (jméno: Žaloba k Sv. Václavovi na mravy Čechů)
– kárá své spoluobčany, vytýká jim rozmařilý život
– národní humanisté: (česky píšící)
- spisovný jazyk; měšťané (tvůrci i čtenáři)- přijímají podobojí
- tendenční literatura- podpora vlastenectví; kořeny v husitské literatuře
- má 3 fáze
– 1. fáze: konec 15. a začátek 16. století:
- program národního humanismu
- Viktor Kornel ze Všehrd:
– měšťan, utrakvista; ovlivněn samostudiem, četl spisy Petra Chelčického
– byl povýšen do šlechtického stavu za práci u zemského soudu
– psát začal latinsky, ale od roku 1494 píše česky; proslul jako právník; překládal
– snahy o prosazení češtiny (díky češtině se zlepší veřejné poměry)
– O právech súdech a deskách Země české knihy devatery
– řadí zvykové právo výš než právo římské
– Předmluva ke knihám o napravení padlého
- Mikuláš Kornel z Hadiškova:
– měšťan, tiskař a nakladatel; zasloužil se o šíření humanistické vzdělanosti
- vydal: – Husův spis: Výklad viery; přeložil Bitpajovy bajky
- Lukáš Pražský:
– organizátor Jednoty bratrské; zasluhuje se o rozvoj vzdělání
– mizí puritánská strohost jednoty- členové směli zakládat úřady
– zvyšuje se i úroveň vzdělání- jednota hraje velkou roli ve společenském a kulturním životě
- v 1. fázi vzniká zábavná literatura- Hynek z Poděbrad
– syn Jiřího z Poděbrad; diplomat a státník
– přeložil 11 novel z Dekameronu
– psal verše- hlavně milostné, smyslové okouzlení
– např.: Májový sen; Veršové o milovníku
– 2. fáze od 30. let 16. stol. do 70. let 16. stol.:
- období rozkvětu měšťanské kultury
- 1560- nástup Habsburků na český trůn; latinská tvorba není tak důležitá
- česká- nauková a vzdělavatelská
- nový žánr= práce o jazyce
- Martin Kuthen:
– Kronika o založení země České= 1. pokus o soustavné české dějiny
– z hlediska kališníků a měšťanů
- Václav Hájek z Libočan:
– Kronika česká– měla velký ohlas z pohledu katolíků
– od příchodu praotce Čecha do korunovace Ferdinanda I.r.1526
– z uměleckého hlediska výborný vypravěč, ale hist. zkreslené
– v období temna byl jediným zdrojem historie; kniha oblíbená do 18. stol.
- Oldřich Prefát z Vlkanova
– Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny
– cestopisné zážitky + reálný popis cesty; ukazuje rozdíly v různých zemích
- Petr Grel – pokus o teoretické sepsání pravopisu a etymologie
- Petr Optát- napsal českou mluvnici
- Jan Blahoslav
– navázal na oba Petry
– církev musí být více vzdělaná než ostatní
– historik, organizátor, učitel a biskup jednoty bratrské
– Akta jednoty bratrské
– je to pozorování kultury jazyka, měřítkem správnosti je kráse řeči, odmítá nářeční prvky, gramatika obsahovala: slovní zásobu, frazeologii a skladbu
– Filipika proti misomusům
– kritika, útočná řeč proti nepřátelům vyššího vzdělání, dokazuje důležitost vzdělání
– Šamotubský kancionál– lidové duchovní písně
– podílel se na překladu Nového zákona
- drama- CHYBÍ ZÁPISKY!!!!!!!!!!!!!!!
– 3. fáze Zlatý věk české literatury 70. léta 16. stol.- 20. léta 17. století:
- česká literatura je na svém vrcholu, má velký rozsah
- vládne Rudolf II.- Praha kulturní centrum tehdejší doby; rozvoj věd, umění a literatury
- sílí rozpory mezi Habsburky a českou šlechtou
- latinská tvorba:
– Jan Campanus Vodňanský INFO!!!!!!!!
- česká tvorba:
- Daniel Adam z Veleslavína:
– udával celkový ráz veškeré lit. produkce té doby; pocházel z měšťanské rodiny
– vystudoval artistickou fakultu v Praze a stal se jejím profesorem
– 1576- oženil se s dcerou pražského tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina
– 1586- převzal nakladatelství; tajným stoupencem jednoty bratrské
– jeho práce- překladatelská, organizátorská, popularizace vzdělaní
– vydal přes 30 spisů; věnoval se jazykové úpravě děl
– přispíval ke zvýšení jazykové kultury
– Kalendář historický– stručný přehled svět. dějin podle výročí
– vydával také slovníky pro školy
– Vypsání krajin země Ruské– přeložil z latiny; vlastní předmluva
– Kroniky dvě o založení země České
- Mikuláš Dačický z Heslova:
– Paměti– líčení událostí kolem Bílé hory; snaha o objektivní pohled a vytvoření lit. díla; kutnohorský měšťan
- cestopisy:
– Kryštof Harant z Polžic a Bedružic
– Cesta z království Českého do Benátek– přízemní jazyk
– všímá si všeho a všech
– Václav Vratislav z Mitrovic
– Příhody– líčení zážitků z cesty do Cařihradu a tureckého vězení
– tvoří lehce, čtivé dílo
- právnické a politické spisy:
– Václav Budovec z Budova
- překlady:
– Bible Kralická– dílo 9 příslušníků Jednoty bratrské; konfrontováno s překlady řeckými a latinskými
– součástí je Starý zákon- přeložen z hebrejštiny
– Nový zákon- přeložil Jan Blahoslav
– její jazyk se stal vzorovým pro tehdejší dobu; 6 dílů
– vydávána v tajné tiskárně v Kralicích na Moravě, svědčí o úrovni knihtisku a
grafického umění tehdejší doby
- lidové čtení:
– levné tisky určené měšťanstvu a chudým; stará vyprávění (hrdinská epika)
– překlady z němčiny; domácího původu- Historie o bratru Palečkovi
- dramatická tvorba:
– dramat ze současnosti a dramata s biblickými náměty
–Interludia– krátké hry vložené mezi jednotlivá jednání vážných her
– osamostatněná
3. Stručná charakteristika situace v době pobělohorské:
– r. 1620- bitva na Bílé hoře
– šlechta, měšťané zbaveni hospodářské moci
– česky psaná literatura ztrácí základnu
– 1627- Obnovené zřízení zemské
- Habsburkové dědičné právo na český trůn, katolictví; němčina- úřední jazyk
– odchází velké množství inteligence (do Polska, Holandska)
4. Literatura:
a) emigrantská (Pavel Stránský, J. A. Komenský)
b) domácí (Bohuslav Balbín, A. Michna z Otradovic, J. J. Ryba):
– a) emigrantská:
- po roce 1620 (1627) odchází velké množství inteligence do ciziny
- Pavel Stránský:
– O státě českém
– hájil předbělohorské Čechy; latinsky psaný spis
– Jan Amos Komenský:
- narozen v Nivnici na Moravě
- studoval v bratrských školách v Herbornu a Heidelbergu
- učitel e kněz ve Fulneku na Moravě a v Přerově
- po Obnoveném zřízení zemském prchá z Čech (člen Jednoty bratrské) do Polska- učitel po 2. ženat; působil zde jako učitel (umírá i 2. žena); sbírá zde materiál pro slovník a další díla; (veškerý materiál v Polsku shořel)
- veškerá snaha o návrat skončila neúspěchem – Vestfálský mír
- touží se rozloučit s vlastí; odchází do Uher na Blatný potok- působí zde jako reformátor školství
- 1656- pozván do Amsterodamu- je zde až do smrti
- ve svém díle se snaží spojit víru s uměním
- jeho dílo má 3 části
1) náboženská díla
- Listové do nebe
– zabývá se otázkou spravedlivých vztahů mezi lidmi a řešením sociálních problémů
– 5 fiktivních dopisů- chudí žalují na tvrdost bohatých u Krista
- Labyrint světa a Ráj srdce
– alegorické dílo, ve kterém poutník se dvěma průvodci prochází středověkým městem
– Vševěd Všudybud a Mámil= zvědavost a pohodlnost
– poutníku nasadili nakřivo růžové brýle
– lidé vstupují branou Života, následují brána Rozchodu a 6 hlavních ulic
– symbolizují určitý stav
– ulice se setkávají na prostředním náměstí- zde je Hrad královny Moudrosti
– poutník zjišťuje, že ve všem jsou problémy i v hradu moudrosti odhaluje marnost a faleš
– v zoufalství chce uprchnout ze světa, ale na boží příkaz se uzavře do sebe
- Hlubina bezpečnosti
- Kšaft umírající matky
– kšaft= závěť; vzniká po uzavření vestfálského míru
– loučí se s vlastí a jednotou bratrskou; = alegorická forma závěti
2) dílo pedagogické
- tvoří hlavně po odchodu do emigrace
- zabývá se výchovou a vzděláním, snaha o reformaci školství, zavedl přestávky, TV
- pedagogické zásady: všem bez rozdílu pohlaví a sociálního postavení
- názornost
3.postup od známého k neznámému a od jednoduchého ke
složitému
- vedle rozumu rozvíjet i cit
- výcvik tělesných a řemeslnických prací
- dílo: a) teoretické
- b) praktické
- a) teoretické:
– teorie: Velká didaktika– psáno latinsky; zásady moderního vyučování a výchovy
– obsahuje i názor na koncepce vyučování
– výchovu dělí do 4 stupňů po 6ti letech:
- st.- 1-6 let – školy mateřské, výchova v rodině
- st.- 6-12 let – národní škola, měly by jí projít všechny děti, učit
mateřský jazyk
- st.- 12-18 let – latinské školy- gymnázium, učit se cizí jazyky,
přírodní vědy,…
- st.- 18-24 let – univerzity
– škola= brána lidskosti
– Informatorium školy mateřské– určeno matkám a chůvám;
– zaměřeno na mravní výchovu dětí
- b) praktické:
– učebnice: Brána jazyků otevřená– učebnice latiny
– Svět v obrazech– původně uč. Latiny, později vzor pro ostatní
- obrázková učebnice na světě
– Škola hrou (Schola ludus) – 8 her pro rozvíjení smyslového vnímání
3) díla vševědná (encyklopedická, pansofická)
- navazuje na štítného, Blahoslava, Adama z Veleslavína
- snaha shrnout veškeré vědění v jednotnou soustavu
- Spis o poezii české– původně 7 dílů, nedokončeno
- výchova nejen jedinců ale i národů
– b) domácí:
- literatura doby pobělohorské (po r. 1620)
- rysy: – zužuje se členská základna inteligence
– tématické zúžení; návrat k Bohu
– lit. tvůrci- duchovní, hlavně jezuité
– hlavním hrdinou díla je světec; pocity marnosti, úvahy o smrti
- žánry: agitační lit.= podporuje snahy vládnoucí vrstvy
– legendy, životopisy svatých, kázání, náboženská rozjímání
- Bedřich Briedl:
– duchovní lyrika
– poema (sbírka) Co bůh? Člověk?– rozjímání o smyslu existence boha a lidské nicotnosti
- Adam Michna z Otradovic:
- náb. lyrika, hudební skladatel; sb. Koruna česká; vánoční poezie – např. Chtíc aby spal
- Bohuslav Balbín:
– jezuita vlasteneckého smýšlení, podpora českého jazyka, literatury
– byl pronásledován svými představenými
– Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého
– kritika šlechty za zmizení češtiny z veřejného života