Osnova:
- Úvod
- Autor
- Postavy
- Kompozice a Jazyk
- Děj
- Okolnosti vzniku a vliv díla
VII. Závěr
Úvod
Bílá nemoc je divadelní hra-drama Karla Čapka z roku 1937. Jde o jedno z děl varujících před nástupem nacismu v Německu a stalo se posléze i jedním z důvodů plánované autorovy perzekuce gestapem. Dílo bylo zfilmováno a několikrát převedeno do divadelní podoby. Stejnojmenný film natočil v roce 1937 Hugo Haas.
Autor
PhDr. Karel Čapek (9. ledna 1890, Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938, Praha) byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf.
Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel (po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku) přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě UK v Praze, poté studoval filosofii v Berlíně a Paříži.
Pro svou nemoc nebyl odveden do armády a nemusel bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině (v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše), brzy však přešel k novinařině. Jako vychovatel údajně působil pouze tři měsíce. Působil jako redaktor v několika časopisech: Národních listy (1917–1921), Nebojsa (1918–1920), Lidové noviny (od r. 1921). Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému (protimasarykovskému) směřování listu. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou Československého PEN klubu. 26. srpna 1935 se na vinohradské radnici oženil s herečkou a dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou.
Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii. Po vzpamatování se z prvotního šoku se snažil o ospravedlnění vládních a prezidentových kroků v situaci, která dle Čapka nenabízela jiná ospravedlnitelná řešení. Jako nemístné viděl v tehdejší situaci hledání viníků. Snažil se svou činností zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu. Po abdikaci prezidenta Beneše se však stal jediným viditelným symbolem první republiky a často plnil roli „obětního beránka“. Součástí této kampaně se tak stávaly nejen četné urážlivé anonymní dopisy a telefonáty, ale i vytloukání oken Čapkova domu apod. V reakci na útoky na svou osobu zveřejnil úvahu s názvem: Jak to bylo otištěnou 26. listopadu 1938 v Lidových novinách, kde se pokusil vysvětlit své aktivity v roce 1938.
Poslední tři roky svého života prožil ve Staré Huti u Dobříše. Dnes je zde jeho památník. Zemřel na plicní edém několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Byl pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze. Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka.
Postavy
Dr. Galén – lékař chudých, který objevil lék na bílou nemoc. Má však veliké ideály o míru a nehodlá svůj lék poskytnout lidem (kromě chudých), dokud jej nebude dosaženo. Stojí před dilematem mezi svou lékařskou přísahou, že bude zachraňovat všechny nemocné, a svou touhou po míru. Odvážný, laskavý, pomáhá druhým.
Maršál – fanatický vůdce svého národa, vítězství ve válce je pro něj nejvyšší hodnotou. Bezohledný, krutý, zlý, úzkoprsý, bezhlavě hájící své ideály, panovačný
Dvorní rada /prof. dr. Sigelius – vedoucí Lilienthalovy kliniky, na které Galén zkouší výsledky svého léku. Je to typ vědeckého pracovníka, který se slovem „věda“ neustále ohání. Panovačný, nekompromisní, tvrdý až bezohledný.
Baron Krüg – majitel továrny na výrobu zbraní, statečný a čestný člověk plnící rozkazy
Syn barona Krüga, dcera Maršála Anetta – rozumní mladí lidé, kteří přemlouvají maršála k vyhlášení světového míru
První asistent kliniky
Druhý asistent
První, druhý, třetí a čtvrtý doktor
Generál
Ministr zdravotnictví
Lékaři, ošetřovatelé, novináři, suita, otec, matka, dcera, syn a další.
Kompozice a Jazyk
Drama je napsáno chronologicky. Dělí se na 3 akty, 14 obrazů a předmluvu, ve které Čapek vysvětluje, co ho motivovalo k napsání díla. Do příběhu je zasazena vykonstruovaná zápletka s tragickým koncem. Autor v knize používá spisovný jazyk. Zřídka se zde objevují latinská slova, především pro názvy nemocí či německé a anglické fráze. Děj je proložen krátkými scénickými poznámkami, které popisují, co člověk v dané chvíli dělá. Děj má rychlý spád, čehož je docíleno především použitím dialogů. Není zde velké množství charakteristiky postav, jejich vlastnosti by si měl čtenář vydedukovat z promluv. Typickým znakem všech jeho děl je využívání obrovské slovní zásoby, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí. Čapek uměl velmi dobře využívat českého jazyka a jeho zvláštností.
Použitá symbolika:
Maršálova země = nacistické Německo
Malá země, proti které se válčí = Československo
Bílá nemoc = úpadek společnosti, manipulace s lidmi
Galénova smrt = potrestání Galéna za porušení Hipppokratovy přísahy
Děj
V jisté, blíže neurčené zemi, se rozmohla epidemie tzv. bílé nemoci. Jde pravděpodobně o jakousi formu malomocenství, která se projevuje bílými skvrnami na kůži. Šíří se dotykem a ze začátku pouze mezi chudými a starými lidmi. Zemi ovládá diktátor Maršál, který se připravuje na výbojnou válku proti menšímu sousednímu státu. V tom mu pomáhá vlastník zbrojovek baron Krüg. Mladý doktor Galén vynalezl lék proti bílé nemoci, ale poskytuje ho pouze chudým lidem, lidem bez moci a vlivu. Těm vlivnějším Galén lék vydat odmítá. Když onemocní baron Krüg, zavolá Galéna, aby ho vyléčil. Ten mu dává podmínku – musí okamžitě zastavit zbrojení, jinak mu lék nebude vydán. Krüg žádá Maršála, aby uzavřel mír, ten však trvá na dalším zvýšení zbrojní výroby a Krüg ze zoufalství spáchá sebevraždu. Po jeho smrti začíná útok na sousední zemi. Maršál na sobě zpozoruje bílou skvrnu a vyzývá fanatiky k dalšímu výbojnému tažení. Maršálova dcera pozve Galéna, aby ho vyléčil, ten má ale stále stejnou podmínku – Maršál musí uzavřít mír. Teprve na naléhání své dcery a mladého Krüga, je ochoten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku pro poskytnutí léku. Dá zavolat Galéna, ale ten se před Maršálovým palácem střetne se skandujícím davem, a protože se snaží odporovat jejich provolávání hesla: „Ať žije Maršál, ať žije válka!“ je davem ušlapán a jeho léky rozdupány.
Okolnosti vzniku a vliv díla
Bílá nemoc je symbolická hra, kterou Karel Čapek napsal v předvečer 2. světové války. Už v té době si Čapek, jako jeden z mála, uvědomoval nebezpečí, které pro tehdejší Evropu představovalo Hitlerovo Německo. Dílo bylo uvedeno na scénu dvacet měsíců před podepsáním Mnichovské dohody. Čapek reaguje na hrozbu války a varuje před nastolením a nadvládou fašismu a s ním spojeným vykořisťováním a nenávistí. V díle je patrný velký vliv demokratického proudu. Důraz je kladen na noetickou stránku díla.
Závěr
S obdivnou úctou jsem jedním dechem přečetl toto, pro čtenáře velmi atraktivní, dílo. Čapek patří k mým nejoblíbenějším autorům, díky tomuto dílu ho oceňuji především pro jeho protifašistické zaměření a nadčasovost. Za zajímavou považuju symboliku bílé nemoci. Čapkova díla jsou jedinečná především svou naléhavostí a také tím, že nutí čtenáře přemýšlet a klást si otázky.
Seznam použité literatury:
HOŠEK, M. Literatura pro 2. ročník středních škol. 1. vyd. Brno: DIDAKTIS, 2009. ISBN 978-80-7358-129-9
MAŠKOVÁ, D. Obsahy a rozbory děl. 1. vyd. Třebíč: FINIDR 2006. ISBN 80-902571-7-8
ČAPEK, K. Bílá nemoc 13. Vyd. Praha: ČEKOSLOVENSKÝ SPISOVATEL PRAHA, 1958