London Jack – Tulák po hvězdách

Jack London

  • Narozen 12.1.1876, San Francisco
  • Otec opustil rodinu, byl vychováván matkou a učitelem hudby Jackem Londonem, po němž převzal jméno
  • Život ovlivnila chudoba – po škole musel pracovat
  • Ve 14 letech opouští školu a stává se námořníkem, pomocný dělník na nákladních lodích, pak pirátské výpravy, cestování na lodi po světě, poté se rozhodl toulat po USA
  • 1984 – v Niagara zatčen pro tuláctví
  • Studoval sám v knihovnách a ve svých 19 letech dostal povolení navštěvovat University of California v Berkeley, v té době už píše
  • Škola nemůže dát tolik co samostudium – odchází, jde na sever – zlatá horečka, zlatokop
  • 1902 – odjíždí do Anglie – studuje sociální podmínky chudých
  • Stal se starostou Oaklandu – říkal, že nejpozději do roku 2000 se proletariát osvobodí od kapitalismu
  • Postavil si ranč, ten po 3 letech shořel, znovu cestoval, vzdal se funkce v socialistické straně
  • Dluhy, alkoholismus, špatné zdraví
  • 11.1916 – zemřel – pravděpodobně předávkování morfiem

Hlavní postavy:

Darell Standing – odsouzený za vraždu svého profesora, po napadení dozorce odsouzen k trestu smrti, po falešném obvinění z držení dynamitu přeložen do samovazby, zde je mučen a týrán, i přesto se dozorcům vysmívá, v kazajce putuje časem do minulých životů

Ed Morell – nevinný, spoluvězeň Darella v samovazbě

Jake Oppenheimer – odsouzený, společník Eda a Darella v samovazbě

Cecil Winwood – vězeň, díky němu poslán Darell do samovazby

Artherton – krutý správce věznice

Literární směr: realismus

Znaky realismu:

  • pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace); přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
  • typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné); literární hrdina se proměňuje, vyvíjí (je dobově a společensky podmíněný); někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem
  • objektivní přístup ke skutečnosti ⇒ autor neužívá autostylizace (autor není v díle účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
  • upozorňují na společenské křivdy, nedostatky
  • román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj
  • autoři se vyhýbají minulosti, upřednostňují současnost (ale v některých případech na minulost odkazují, je-li jejich cílem poukázat na lepší současnou společenskou situaci)

Znaky v díle: kritika vězeňského systému – odsouzen za věc, kterou neudělal, popisy vězeňského prostředí, pokus o nápravu

Literární druh: epika

Literární žánr: novela

Místo děje: kalifornská věznice San Quentin, USA

Doba: 1915

Kompozice: kniha je členěna na kapitoly, které na sebe navazují

Jazyk:

spisovný i nespisovný jazyk – argot (vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany), expresivita, slang

spíše dlouhá souvětí , líčení prostředí (San Quentin) – temné, realistické, často směřuje až k jakési snaze znechutit člověka, cítit odpor k věznici

filozofické úvahy, hlubší významy vět, během popisu svých předchozích životů navozuje různé atmosféry, většinou dobrodružnější, než během vyprávění svého skutečného života, života DarellaStandinga ve vězení

autor (vypravěč) tohoto příběhu často oslovuje čtenáře a nutí ho k zamyšlení

 

Jazykové prostředky:

přímá řeč, metafory, personifikace, často anafory, řečnické otázky, osamostatněné větné členy, vyprávěcí styl střídá popisný, charakterizační, a hlavně úvahový

Kontrasty:

– uvězněné tělo x svobodná duše

– tělo zubožené a upoutané svěrací kazajkou x čistá mysl, volná duše

– špinavá cela x různá místa

– Cecil Winwood – hloupý, „žalovníček“, intrikánský x Darell Standing – inteligentní

– prostředí skutečné (San Quentin) x neskutečné (různé světy a životy)

– utrpení x dobrodružství

 

Hlavní myšlenka

Není důležité, je-li člověk vězněn. To hlavní je zachovat si svobodnou mysl.

Materiální bohatství nic neznamená, lidské tělo je jen jakýsi oblek. Nejdůležitější je duševní bohatství.

Důležitá je vnitřní svoboda.

Ohlas díla:  – kritika americké justice

  • Kniha byla inspirována případem nevinně odsouzeného člověka, jenž prožil pět let v samovazbě a byl v roce 1914 propuštěn na svobodu poté, když se Londonovi podařilo prosadit obnovu jeho procesu

Filmová adaptace:

The Star Rover – 1920, PomeroyCannon

Bílý tesák – USA, 1991, RandalKleiser

 

Další díla:

 

Martin Eden – hlavní postava – námořník, který se zamiluje do bohaté, vzdělané dívky, rozhodne se svou pílí tvrdě pracovat a stát se spisovatelem. Úspěchu dosáhne, zbohatne, jeho dívka zvolí sňatku – on pozná, že ho nikdy nemilovala – on odjíždí na moře a utopí se v oceánu.

 

Bílý Tesák – Tato kniha vypráví o malém štěněti, které se jmenuje Bílý tesák. Narodilo se na Aljašce, jeho matka byla fena a otec vlk. Jednoho dne se Bílý tesák zatoulal do indiánské vesnice, kde se ho ujal indián jménem Šedý Bobr. Z Bílého tesáka vyrostl silný a věrný pes. Jednou se Šedý Bobr i s Bílým tesákem vydali do zlatokopeckého tábora, kde se usadili. Šedý Bobr musel Bílého tesáka prodat Hezounu Smithovi, protože už neměl žádné peníze. Pan Smith Bílého tesáka nutil do psích zápasů, a tak se z něj pomalu stával zlý a samotářský pes. V zápasech ho nikdo neporazil, až jednou proti němu postavili pitbulla, který Bílého tesáka málem zabil. Naštěstí šel kolem muž jménem Weedon Scott a Bílého tesáka si odkoupil. Scott se pokoušel Bílého tesáka ochočit. Ten si po nějaké době na Scotta zvykl. Oba pak odjeli k jeho otci, soudci Scottovi na ranč. Scott Bílého tesáka naučil milovat lidi a neubližovat ostatním zvířatům. Jednou z vězení utekl zločinec, jenž se chtěl pomstít soudci, avšak Bílý tesák jej zabil. Nakonec měl Bílý tesák štěňata s fenkou Colií.

Další autoři:
Honoré de Balzac – romány Otec Goriot
Charles Dickens – Oliver Twist
Lev Nikolajevič Tolstoj – psychologický román Anna Karenina
Karel Václav Rais – romány Kalibův zločin
Josef Karel Šlejhar – Kuře melancholik
Obsah díla:

Hlavní hrdina je Darell Standing, který býval profesorem na kalifornské univerzitě v oboru agronomie. Dostal se do vězení, protože zavraždil profesora v laboratoři. Standing dostal doživotí a většinu času ve věznici strávil v samovazbě. Jeden z vězňů Cecil Winwood jednoho dne prozradil, že čtyřicet vězňů na doživotí se chystá utéct. K tomu si ovšem ještě vymyslel, že Standing do vězení propašoval několik liber dynamitu, přičemž se ve skutečnosti jednalo pouze o tabák. Winwood si tak šplhne u jednoho z dozorců. Při přistižení čtyřiceti vězňů na útěku jsou všichni zbiti a přivedeni na samovazby jako je Standing. Postupně všechny vyslýchají a dokola se jich ptají, kde je ukryt neexistující dynamit. Standing dostává podmínku, že pokud o dynamitu, který neexistuje řekne, bude pracovat ve vězeňské knihovně. Ale pokud nic neřekne, stráví zbytek svého života v samovazbě. Mimo to nechávají Standinga sešněrovat do svěrací kazajky. Většina ze čtyřiceti odsouzenců již zemřela. Standing je v cele vedle vězňů Jake Oppenheimera a Eda Morrella. Standing, aby se nenudil, tak si začal hrát s mouchami. Později zaslechl klepání na zeď, které se ozývalo z vedlejších cel dvou vězňů. Za několik dnů přišel na klíč, kterým se Ed Morrell a Jake Oppenheimer dorozumívají. Potom si s nimi pomocí kódů vyklepávaných na zeď povídal o jejich životech. Standing se naučí od Morrella zhypnotizovat sám sebe a ovládat svoje podvědomí. Prožívá různé životy, různá vtělení a různé události. Standing je zanedlouho svázán na 24 hodin do svěrací kazajky. Křičí, sténá a volá o pomoc. Z vedlejší cely mu poradí Zrzek z Filadelfie, aby se uklidnil a na všechno zapomněl. Postupem času nechávájí Standinga dny ve svěrací kazajce. Postupně si na to zvyká. Jake Oppenheimer a Ed Morrell uznávají Standinga, že tyto tresty vůbec vydrží. Správce přijde Standingovi oznámit, že ho čeká 10 dní ve svěrací kazajce. Morrell mu proto poradí, jak pomocí vůle donutit ducha, aby opustil jeho tělo čímž ho zbavil bolesti a potom se vrátil zpět do těla. Když ho sešněrují, pokouší se o trik, který mu poradil Morrell. Po několika hodinách se mu podaří donutit tělo zemřít a dostává se na oblohu mezi hvězdy a putuje mezi nimi. Zažívá všelijaké příběhy. Například jak se poprvé zamiluje a cestu za jeho láskou mu zkříží pět šermířů, které nakonec v boji zabije. Mimo jiné se také dostává do jiných časů. Putuje po poušti s rodiči společně se čtyřiceti velkými, starými vozy světem a snaží se přežít. Po každé, když se vrátí do cely a stojí před ním správce věznice a jeho pomocníci, neustále je provokuje, nýbrž z nich nemá žádný strach. Když odejdou, vrací se zpět myšlenkami, kde byl. Zastavují se v různých osadách a žebrají o jídlo a vodu. Když jednou po poušti, jsou vystaveni velké palbě od Indiánů. Nakonec byli všichni postříleni. Později Standinga pustí ze svěrací kazajky. Stále správce provokuje. Standing vyťuká na zeď Morrellovi a Oppenheimerovi vše co zažil. Oppehneimer mu v ničem nevěří. Při dalším přemístění v čase se Standing dostává na loď, na které ztroskotá se svojí posádkou. Na ostrově, kde ztroskotá pobije rozzuřené domorodce a dostává se do císařského paláce. Tam se zamiluje do kněžny, s kterou uzavře sňatek. Vydává se za kněze a stane se guvernérem. Jeho přátelé vykradou královské hrobky. Jsou postupně pochytáni a zabiti. Jeho a kněžnu nechají jako žebráky na silnici. Pokaždé si je císař nechá vyhledat a nechá je zbít. Po několika letech se oba dva dostávají před palác, kde se mu podaří zabít císaře, který je léta trestal. Ve vězení vypráví příběhy, které zažívá svým spoluvězňům. Morrell mu vše věří, ale Oppenheimer je skeptik a nevěří mu ani slovo. V dalším životě se Standing přesouvá do těla chlapce, který se narodil na lodi ve veliké bouři a prodaného do otroctví. Nakonec se v Římě setká s půvabnou ženou z paláce, do které se zamiluje. Později se z něj stane uznávaný muž. Jeho láska ho prosí, aby zachránil Ježíše od ukřižování. Ovšem to odmítá udělat, protože nechce zradit svoji vlast. V dalším životě, který prožívá, se dostává opět na loď. Jejich loď se začíná potápět. On a několik mužů se zachrání na člunu. Postupně pod náporem krutých mrazů umírají. Nakonec přežije jen Standing a dva muži. Ti ovšem také brzy zemřou. Standing se dostává na ostrov, kde jsou pouze skály. Zabijí a pojídá neustále tuleně, neboť jiná zvěřina tam nežije a chytá dešťovou vodu do vytvořených koryt. Postaví si vysokou pyramidu, díky které ho uvidí a je později zachráněn. Na ostrově strávil osm let. Když se Standing probere k životu, správce a jeho pomocníci mu nasadí dvojitou svěrací kazajku. Standingovi se po několika měsících podaří získat jehly pomocí nichž se dostane ven z cely. Doslechl se totiž, že do vězení byl opět přiveden Winwood známý jako podvodník co si vymyslel lež o neexistujícím dynamitu, a který může za tresty prováděné Standingovi. Ovšem nepočítá s tím, že ho posedne agorafobie, když se ocitne mimo celu. Není po pěti letech zvyklý na takový prostor a světlo kolem něj. Při cestě za Winwoodem si ho všimne jeden z dozorců a brutálně ho zbije. Na konci vyprávění nám povídá, že vražda profesora byla kvůli lásce k ženě, která určovala i jeho ostatní životy. Standing se ovšem vysmívá, když je veden na šibenici a doufá, že příští život bude lepší než tento. Neboť podle jeho slov duch nezemře, ale tělo ano.

Můj názor na knihu

Tato kniha se mi velmi líbila. Zaujal mě především hlavní hrdina Darell Standing, který ve vězení dokáže vydržet fyzicky jemu prováděné tresty a psychicky slovní nadávky včetně malého prostoru v samovazbě, kde stráví většinu svého trestu. Zejména obdivuji to, že dokáže vydržet nespočet dní ve svěrací kazajce. Také bych rád zmínil, že mě velmi překvapilo to, že nechová k správcům vězení vůbec žádný respekt. Příběhy, které Standing vypráví z jeho podvědomí se mi též líbily. Nicméně z reálného hlediska by nebylo možné během života donutit ducha opustit tělo. Ovšem v knize to je jiné, ale musím říct, že mě to velmi zaujalo. Z knihy tedy usuzuji, že přežít a nezešílet v samovazbě není