Lorca F. García – Dům Bernardy Alby

Téma a motiv:

Snaha popsat zvyklosti španělského venkova a jejich zvyků, popis nábožnosti, striktnosti, motiv rodiny, každá postava jako jiný archetyp/motiv(Bernarda-striktnost, Magdalena-zkušenost, Adéla-mládí, Martirio-utrpení)

Časoprostor:

(vypravěč)

Kompoziční výstavba:

Drama tzn. Chronologická výstavba, rámcová

Literární druh a žánr:

Drama-tragédie

Vypravěč:

Drama-není vypravěč. Ale poznámky jsou velmi propracované. Detailně je popisován čas, zvuky, místa, kde se děj odehrává, co, kdo, jakým tónem říká. Jen nejsou popsány postavy samy, to si musíme vydedukovat z děje. Odehraje se jen na málo místech. (přibližně 4-5)

Postavy:

Bernarda: Matka rodu, stará, přísná na všechny, chce aby si o její rodině nemysleli nic zlého, tak cokoli kdyžtak zamazkuje v rámci rodiny. Stěžuje si, jak všichni lidé jsou špatní, přitom se ukazuje, že ona je úplně stejná.
Marie Josefa: Bernardina matka, Bernarda jí drží zamčenou v domě. Blázen. Blázní-chce se vdávat a mít děti. Vystupuje s jehňátkem jako s dítětem
Angustias: dcera, starší(+30), po otcově smrti zdědila největší podíl, proto se jí začne namlouvat Pepe. Ona je stará, shrbená, nehezká, ale Pepeho miluje.
Magdaléna: dcera, jediná vdaná, vypráví sestrám, jak to s muži chodí, jen pesimisticky, suše
Amélie: dcera, nevýrazná
Martirio: dcera, když za Angustias začne chodit Pepe, zamiluje se do něj, ale drží to v tajnosti. Jednou Ang. ukradne fotku Pepeho. O její lásce to zjistí jen Adéla a služky.
Adéla: dcera, nejmladší, nejhezčí z vesnice, miluje Pepeho, tajně se scházejí, chce s ním být, I kdyby si vzal její sestru. Na konci umře, když Bernarda od ní odežena Pepeho když se milují ve stáji. Nachystají jí jako pannu(čest) přitom se jasně milovala s Pepem.
La Poncia: Stará služka, neudrží tajemství, všechno řekne, snaží se je proti sobě poštvat, drbna, stěžuje si na život u Bernardy
Služka: mladší služka, nevýrazná, drbna, stěžuje si na život u Bernardy

Jazykové prostředky:

Spisovnost, přirovnání, pořekadla, písně(rolníci, bláznící matka), metafory a metonymie, oslovování postav, které nejsou v ději(služebnictvo v jiném pokoji atd.) starší mluva, ale ještě ne archaismus.

Kontext: