Poslední dobou se klade na důraz na pojmy jako kompetence, mezipředmětové vazby, environmentální výchova, cíle výchovy a vzdělávání. Je to jen móda? Nebo je to jen něco, co tu vždycky bylo? Pojmy se mění, obsah zůstává stejný. Mezipředmětové vztahy mohou nabývat různé povahy. Někdy je vztah mezi dvěma předměty zřejmý, jindy skrytý. Na první pohled nás napadne souvislost mezi ekonomikou a účetnictvím, ale co taková ekonomika a český jazyk? A přesto vztah mezi těmito předměty existuje.
Mohli bychom si pomyslet, že to mají učitelé v dnešní době vlastně jednoduché. Když nebudou mít, co učit, prostě si vypůjčí látku z jiného předmětu a je to. No, tak se „děti“ budou učit v právu o prokletých básnících. Vždyť o tom to je. Anebo ne? Na první pohled se nám chce říci: „Cože literatura a v právu?“. Ale zamyslíme-li se nad tím pořádně na příkladu takových prokletých básníků, můžeme na nich studentům krásně demonstrovat, jaké důsledky má život na „hraně“. Nad příklady jejich životů, jejich děl můžeme diskutovat o užívání drog, alkoholu a o násilí. Co na to říkalo právo tehdy a co na to říká nyní? Jaké jsou možnosti se bránit?
V občanské výchově se se studenty můžeme zabývat tím, jak se cítí člověk na okraji společnosti, co je to socializace a co je sociopat. Můžeme s nimi diskutovat o různých hnutích a životních stylech. Můžeme s nimi jít tak daleko, že se budeme zabývat možnostmi sociální podpory pro takové jedince. Anebo tohle všechno můžeme dělat se studenty během hodin českého jazyka. Ale pro začátek nemusíme být tak divocí a kreativní. Využívání znalostí z jiných předmětů jde v podstatě vlastně samo. Při hodině účetnictví v rámci výpočtu DPH využíváte znalosti z ekonomiky, kdy studenti vědí, proč se DPH vybírá a k čemu je dále použito a jakým způsobem je přerozdělováno. Využívají se znalosti z matematiky, sčítá se, odečítá, násobí.
Ovšem i když jde všechno tak nějak samo, stále existují učitelé, kteří si stoupnou před třídu a odrecitují danou látku. Do dnešního dne mám v paměti svou učitelku ekonomiky. Žena ostrá jako břitva, stejně jako její hodiny. Ale proč to tak je, nebo k čemu nám to bude, jsme se za 4 roky na střední škole nedozvěděli. Naproti tomu naše učitelka účetnictví s naprostou samozřejmostí spojovala předměty ekonomika a účetnictví. Ptala se, proč to tak je, co jsme si o tom říkali v ekonomice. Zvládala suplovat učitele občanské výchovy, svými dotazy na to, co je morální, co legální a co povolené. A nutila nás procvičovat si své matematické znalosti, kdy operace s procenty a operace s dvoj- a třímístnými čísly se prováděly zásadně bez kalkulačky. Lovila naše znalosti z chemie při možnosti skladování zásob. A v neposlední řadě využívala naše znalosti vyjmenovaných slov a znalost shody přísudku s podmětem, kdy při kontrole sešitů neváhala červeně zakroužkovat veškeré pravopisné hrubky. Příkladů by bylo možno nalézt více, protože dobrý učitel ví, že v podstatě všechno nějak souvisí se vším. I ti prokletí básníci a fyzika!