MMF a Světová banka

(příčiny založení, cíle, úkoly), ČR + MMF, Světová Banka)

SVĚTOVÁ BANKA

 

-1944- mezinárodní konference členů OSN v Bretton Woods (USA)- na konferenci vznik SB i MMF, nejsou na sobě závislé, jen spolupracují

-1946-začíná fungovat

-38 členů (ČSR bylo zakládající, po válce jsme museli vystoupit)

SB = celosvětová instituce, jejíž dnešním cílem je snižovat chudobu ve světě

-sídlo ve Washingtonu

-cíl-

-zajišťovat výkon ekonomiky, zvyšovat HDP, podporovat zaměstnanost, obnova ekonomik po 2.SV

-50.-60.léta-enormní přírůst členů (bývalé kolonie)–> SB změnila cíl: investice a projekty pro lidský rozvoj, proti chudobě–>jakákoli pomoc do chudých zemí (či do středně chudých zemí) , snaha snižovat chudobu

-např.: očkování, stavba nemocnic, škol, zajišťování pitné vody, pomoc proti AIDS, ochrana živ.prostředí, podpora soukromého sektoru, podpora reforem, potírání korupce, rozvoj infrastruktury…

 

-složení-

  • 3 banky (IBRD, IDA, IFC)
  • + přidružené organizace (MIGA, ICSID)

 

  • IBRD = Mezinár.banka pro obnovu a rozvoj
    –>půjčky pro středně bohaté státy
  • IDA = Mezinár.asosiace pro rozvoj
    –>bezúroční půjčky pro chudé státy
  • IFC = Mezinár.finanční korporace
    –>půjčuje, investuje do soukromého sektoru v rozvoj.zemích
  • MIGA = Multilaterární agentura pro investiční záruky
    -SB si ji sama založila
  • –>SB dává až 50leté půjčky–>tato agentura dává záruku pro investory, že se jim peníze vrátí, v případě polit.převratů, rizik..
  • ICSID = Mezinár.centrum pro řešení investičních sporů
    –>bezplatná právní pomoc při sporu mezi investorem a státem

 

výkonné orgány:

  • prezident Světové banky – vždy Američan (Jim Yong Kim) (x v MMF vždy prezidentem Evropan – mají to tak rozdělené)
  • rada guvernérů – nejvyšší řídící orgán SB

ministři financí jednotlivých zemí – 1xročně v nějaké zemi

-často doprovázeno demonstracemi (není to zdvořilostní setkání, fakt pracují)

  • rada výkonných ředitelů – výkonný orgán

-3x týdně zasedání ve Washingtonu – stálí zaměstnanci SB (z každé země, asi 9000 členů)

-svět rozdělen do 24 konstituencí (viz MMF)

 

-kde SB získává peníze?-

  • Z vlastních příjmů – každý rok přísun peněz od států

-každý rok platí poplatky všechny státy SB – čím vyspělejší stát (čím vyšší HDP), tím větší sumu SB platí (např. USA platí 18%celé té kvóty, ČR asi jen 0,38%) – každý rok je to jiné

  • z vlastní investic – vydává CP – dluhopisy (dlouhodobé)
  • z poskytnutých půjček ( z těch splátek)

 

Výhody půjček:

  • Jsou buď bezúročné (pro ty velmi chudé – Subsaharská Afr.) nebo velmi nízké úroky!
  • Splatnost 30-50let (to nám nikdo nedá a ještě v nouzi můžeme poprosit o odložení)

 

Kritika SB:

  • příliš mnoho zaměstnanců
  • Půjčují ohromné sumy na velké projekty –>lepší je půjčovat méně a častěji a více státům
  • měla by financovat hlavně humanitární pomoci, a to bez úroků
  • uzavřenost–>neinformují veřejnost, zkreslení údajů
  • Měli by rozšířit okruh oblastí, kam nemá půjčovat (zatím – zbrojní průmysl, tabák, jaderná energie)

Čeho chce ještě SB docílit:

  • chránit životní prostředí, více ekologie
  • rozhodovat v postiženém státu, ne ve Washingtonu z křesla

 

Úspěchy SB:

  • zvýšení průměrné délky života z 55 na 65 let
  • zdvojnásobení denního příjmu na osobu
  • zvýšení počtu děti chodících do školy z ½ na ¾
  • o 50% méně dětské úmrtnosti

ALE nadále zůstává problematické:

  • 100 nejchudších států světa – 3 mld. lidí s denním příjmem nižším než dva dolary
  • 40 tisíc lidí denně umírá na jednoduše léčitelná onemocnění
  • 130 mil. dětí nemůže chodit do školy
  • 1,5 mld. lidí nemá přístup k vodě

 

Investice např.:

  • boj proti Aids v Brazílii – 160 mil. dolarů
  • stipendia na vysoké školy v Indonésii – přes 6 mil. dolarů
  • bankovní záruky státních obligací v Argentině
  • ekologie v ČR (splácíme, teď už si nemůžeme půjčit)
  • přesídlování, ekologické dopady, kácení pralesů, …

 

Typický projekt:

-rozvojová země sepíše potřebu —>pošle svůj projekt SB

-sejdou se obě strany (co žádá, i SB) – diskuze, zhodnocení projektu, popř.schválení půjčky

-SB pečlivě kontroluje, sleduje (nikdy nedostanou celou sumu naráz)–> zaměstnanci jezdí na kontroly, zda peníze slouží svým účelům a pak teprve pustěj další peníze

-projekt je dokončen a musí se to zase zhodnotit a zkontrolovat

-nikdy SB nedá na celý projekt, vždy tam musí být nějaká spoluúčast na financování od toho postiž.státu (např. 1/3)

-ČR je ta „bohatá“země, od 2005 nemáme nárok čerpat

 

 

MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND (MMF)

 

-příčiny vzniku-

  • zánik zlaté měnové soustavy (na základě krize ve 30.letech)
    -zánik směnitelnosti peněz za zlato + zrušen volný dovoz a vývoz zlata + zlaté rezervy centralizovány–>odevzdány CB; obch.banky musí odevzdat zlato

-pád pevného kurzu

  • obchodní válka mezi zeměmi
    -izolace ekonomik –>potřeba obnovit mezinárodní obchod
  • 2.SV = další izolace

 

-červenec 1944mezinárodní konference OSN v Bretton Woods

– potřeba založit dvě různé organizace–> SB a MMF

-iniciátoři : Keynes, White

– snaha uspořádat měnovou a finanční poválečnou soustavu

1.3.1947 – začínají fyzicky pracovat, do té doby jen papírování

-patří pod OSN, úzká spolupráce se SB

-44 členů-my jako ČSR jsme byli u vzniku–> v 50.letech je nám „doporučeno“ vystoupit, ale 1990 se stáváme opět členy

-1993- ČR, SR (automaticky)

-aktuálně 189 členů

 

-původní cíle-

  • zabraňovat výkyvům kurzů
  • odstraňovat devizová omezení
  • poskytovat úvěry (např. na schodky)
  • regulovat zahraniční zadluženost
  • poradenské činnosti

 

-dnešní cíle a funkce-

  • Půjčky státu -krátkodobé, 2-5 let, výjimečně 10 let,  nízké úroky
  • poradenské činnosti ( kritizování za to,že radí zemi,kterou neznají)
  • podpora devizové stability (podporuje mezinárodní měnovou spolupráci – poskytování devizových prostředků)
  • Podpora mezinár.měnové spolupráce (naučit a pomoci zaostalým státům)
  • udržení bank od bankrotu (podpora při pasivní platební bilanci)
  • Hlavím úkolem MMF je prevence a bedlivé pozorování vývoje jednotlivých národních ekonomik. MMF radí národn.ekonomikám, které se odchylují od vyváženého měnového stavu a směřují k měnové krizi, jak tento vývoj zvrátit.

 

-organizační struktura (shodná se SB)

  • generální prezident by měl být z členského státu s nejvyšší členskou kvótou, ale dohoda se SB – je to vždy Evropan

– od července 2011 Christine Lagardeová (FR)

-každá země má svého stálého zástupce

  • Sbor guvernérů –nejvyšší řídící orgán MMF

-patří sem guvernéři jednotlivých státních CNB

-scházejí se 1x ročně – jednají o výší kvót, o příjmu nových členů, o velkých půjčkách

  • Výkonná rada – skládá se z 24 zvolených výkonných ředitelů

8 světových velmocí má svého vlastního ředitele (Čína, Francie, Německo, Rusko, VB, USA, Japonsko a Saúdská Arábie)

– zbylých 16 ředitelů je rozděleno mezi ostatní státy (16 konstituencí)

– ČR je v belgické konstituenci (spolu s Chorvatskem, Tureckem, …)

– každý stát má při vstupu 250 hlasů + na každých 100 tis. SDR 1 hlas

  • prozatímní výbor

 

-60.léta – vznik nadjednotky –>imaginární měnová jednotky –>SDR  =zvláštní práva čerpání

-průměr ze 4 nejsilnějších měn světa – dolar, euro, yen, libra

-tzv. košová  jednotka (aktuálně v přepočtu asi dva dolary)

-každý členský stát platí členskou kvótu (pouze jednou), ze kterých pak jdou finance na dané účely

-kvóta se stanoví při vstupu země do MMF – je založena na bohatství státu (např .USA 18% všech kvót v MMF)

-ČR-819mil.SDR–>splaceno před koncem 90.let

-při vstupu musíme zaplatit ¼ v SDR, ¾ ve své měně

-podle kvóty určuje počet hlasů; automat.250 hlasů + za každých 100tisíc SDR=1 hlas

-každý stát má právo si půjčit do ¼ své kvóty, to dostane bez nutného odůvodnění

-když nestačí, tak max. 4násobek výše kvóty, více ne-a musíme udat,na co to potřebujeme

-pokud krize v EU–>MMF může zbankrotovat

 

  • druhým zdrojem peněz MMF jsou příjmy z investic (dluhopisy, …)
  • jsou zastoupeny i rizikové investice (možnost většího zisku)

 

kritika MMF:

  • prosazuje zájmy mezinárodních bank (lobuje za finanční skupiny)
  • neposkytuje bezúročné půjčky (je zde malý úrok)
  • mnoho zaměstnanců, kteří se nevyznají v problematice daného státu a jednají podle šablon

 

nejvyšší půjčky v historii:

  • Mexiko – 18 mld. dolarů (polovina 90. let)
  • Rusko – nejdříve 6 mld. dolarů, pak 30 mld. dolarů (konec 80. let a 90. léta)