Neruda Jan – Povídky malostranské


ASA, s.r.o.,
Praha 2003

      U Tří lilií

      Byla teplá, ale tmavá letní noc. Muž seděl sám a sám v hospodě U Tří lilií na Újezdě, které sousedil malý hřbitov s hroby. V salónku se tancovalo a on se zakoukal do jedné dívky. Když vběhla do sálu jiná dívka, Krásná s ní zmizela ven.. Vrátila se asi po čtvrt hodině. Starší kamarádka se jí optala, co se stalo. Matka jí  zrovna umřela. Muž ji vzal za ruku a vedl ji do arkád. Bouřka právě vrcholila a oni dva se k sobě tiskli.

      Pan Ryšánek a pan Schlegl

Oba páni, pan Ryšánek a pan Schlegl, spolu seděli u jednoho stolu v hostinci U Štajniců každý den už jedenáct let. Nikdy spolu nepromluvili, nepodívali se na sebe. Znepřátelila je kdysi jedna ženská. Nejprve to vypadalo, že si vezme pana Ryšánka, ale nakonec si vzala pana Schlegla. Umřela hned, co porodila dceru.

Jednou pan Schlegl onemocněl, dostal zápal plic. A vypadalo to, že je pan R. veselejší, šťastnější. Během jara se pan S. pomalu zotavil. Když se objevil zase v hostinci a zapomněl si tabák doma, pan R. mu nabídl svůj. Pan S. si jej nevzal, protože kluk kterého poslal pro svůj tabáček, již přišel, ale poděkoval. Pan R. mu řekl, že už se o něj báli, a od té doby spolu mluvili.

      O měkkém srdci paní Rusky

O paní Rusce, bezdětné vdově padesátnici, která chodila po funusech a pomlouvala mrtvé. Když ji zakázali chodit na pohřby, pronajala si byt hned vedle brány, kudy musel vždy projít každý funus.

      Doktor Kazisvět

Doktor Heribert se úplně stranil lidí, nepřijímal pacienty, když na něj někdo promluvil, neodpovídal. Vracel se zrovna z procházky, když potkal pohřební průvod zámožného pana Scheplera. Všichni až na Kejříka (Scheplerova nejlepšího přítele) se zdáli být šťastní. Když ovšem zvedali rakev, sklouzlo jim víko a Scheplerova ruka vylítla ven. Heribert ji chtěl vrátil zpět, ale zjistil, že Schepler žije. S Kejříkovou pomocí ho odnesli do blízké hospody.

Nakonec se pan Schepler zase uzdravil. O Heriberta, neboli doktora Kazisvěta, jak ho začal přezdívat mladík, který tak přišel o pěkné peníze, se zajímala celá Malá strana, psali o něm každé noviny, ale on se dál lidem vyhýbal a ignoroval je.

      Přivedla žebráka na mizinu

Pan Vojtíšek byl velmi slušný a vždy čistý žebrák. Všude mu hospodyně dávali nějaké drobné, pak zašel ke sv. Mikuláši na mši a pak si vyžebral i trochu teplé polévky. Jednou si sedl vedle kašny u kostela, přišla za ním žebračka („bába milionová“) a snažila se ho přesvědčit, jak by se k sobě hodili a byli spolu určitě šťastní. Pan Vojtíšek ji odbyl a odešel.

Po Malé straně se o něm začali šířit zprávy o tom, jak je bohatý a jak si ze všech dělá blázny, takže mu již nikdo nechtěl nic dát. Hospodský na něj dokonce volal, že by chtěl půjčit.. a pan Vojtíšek se rozplakal. Přestal již na Malé Straně žebrat, seděl na Křižovnickém náměstí u Klementina, nemluvil, na nikoho se ani nepodíval. Po půl roce ho našli mrtvého, promrzlého v rozrhaném kabátě a kalhotech.

      Hastrman

Pan Rybář, kterému říkali Hastrman pro jeho zelený kabát se zlatými knoflíky a šedé vlasy svázané do copu, sbíral drahokamy. Bydlel u své neteře a jejího manžela a myslela si, že je bohatý. Jednoho dne se šel zeptat jednoho gymnazijního profesora na jejich cenu, ale dozvěděl se, že skoro žádnou cenu nemají. Celý den byl smutný a o půlnoci začel vyhazovat všechny kameny z okna. Manžel jeho neteře, pan Šajvl, ho ale zastavil.

Vysvětlil mu, že ho neměli rádi kvůli jeho bohatství, nýbrž proto, že dělal dědečka jejich dětem a že je jejich požehnáním v domě!

Podíval se ven. Neviděl nic určitého, všechno se třpytilo jako rozpuštěný démant, všechno se vlnilo – až k oknu – až do jeho oka – moře – moře!

      ———-

      Dál už povídat nebudu, dál už neumím.

 

Mé osobní dojmy

V knize, kterou jsem měla půjčenou byly jen některé povídky, což mě mrzí, ale snad se někdy dostanu i ke všem ostatním a najdu si na ně čas. J Líbí se mi, jak Neruda vyzdvihuje určité vlastnosti lidí a vkládá je do příběhů. Četlo se mi docela příjemně.. mnoho dojmů, ale momentálně nějak nemůžu vybrat nějaké určité.