Nervová soustava

Publikováno Jáchym Šimek

 

  • Příjem-zpracování-ukládání-a odpověď na danou informaci.
  • Dráždivost – schopnost reagovat na vnitřní a vnější podněty.
  • Vodivost, zpracování info., koordinace, paměť, psychika, chování.
  • Přímo i nepřímo ovládá činnost všech orgánů v těle, řídí činnost kosterního svalstva.
  • Komplexní ovládání tělesných soustav = vyšší nervová fce (instinktivní a emotivní chování, učení,

paměť, myšlení, vědomí, řeč).

 

Neurofyziologie – zkoumá činnost a funkci nervové soustavy.

Neurologie – zabývá se onemocněním NS.

Neurochirurgie – chirurgická léčba onemocnění NS.

Psychiatrie, psychologie

 

NEURON

Základní jednotka NS – buňka s výběžky. Od narození jich máme určitý počet, ten se dále nezvyšuje, ale špatnou životosprávou (alkohol, cigarety, drogy, stres, málo kyslíku) odumírají. Po 4-6min. bez kyslíku mozek odumírá. Pouze poškozený nebo přeťatý neurit se může obnovit. Potřebují dostatek glukózy.

Stavba:

dendrity – krátké výběžky buněčného těla, je to vstupní část neuronu – zde se přijímají signály aferentní

dráha = dostředivá.

buněčné tělo – rozšířená část neuronu s jádrem a dalšími buněčnými strukturami.

iniciální segment – spojuje tělo a axon, místo vzniku akčních potenciálů.

axon = neurit – dlouhý výběžek k vedení akčních potenciálů – vzruchů, eferentní dráha-odstředivá.

U míšních neuronů můžou mít až 1m.

Myelinová pochva – kryje axon, je přerušovaná. V periferních nervech jsou Schwanovy buňky – zastávají

funkci neuroglií a produkují myelin. MP slouží jako izolant aby vzruchy nepřeskakovaly na jiný neuron.

Ranvierovy zářezy – usnadňují rychlost šíření informace (akčních potenciálů) – vzruchy se zde šíří skokem.

nervová zakončení – konečná výstupní část axonu, určená k vylučování chem. přenaščů, které umožní

přenos info. (AP) na další neurony až k cílovým buňkám, jsou zakončeny synapsí.

 

Typy neuronů:

  1. senzorické – smyslové, součástí PNS, vedou ze smyslů do mozku, dostředivé = aferentní dráhy.
  2. interneurony – všechny nervové buňky uložené uvnitř CNS.
  3. motorické – hybné, součástí PNS, vedení signálů k výkonným orgánům, odstředivé =eferentní dráhy.

 

 

Gliové buňky = neuroglie – obklopují neurony – mohou se množit, vyživují neurony a odvádějí nepotřebné látky. Neumí vést vzruchy. Schopné fagocytózy.

  1. astrocyty – velké hvězdicovité buňky, zasahují do krevních kapilár a přijímají živiny do NS.
  2. oligodendroglie – vytvářejí myelinovou pochvu, v blízkosti neuronů.
  3. mikroglie – nejmenší schopné fagocytózy.

FUNKCE NEURONU

Projevem činnosti nervové buňky je vzruch. Přenos signálů je založen na toku elektrického proudu. Jedná se o tok iontů (změna elektrického napětí).

 

Membránový potenciál

Koncentrace draselných, sodných, chloridových a hydrogenuhličitanových iontů jsou uvnitř a vně nervového vlákna rozdílné. Jde o elektricky nabité částice a jejich koncentrační rozdíl vytváří určité elektrické napětí.

  • Uvnitř buňky (neuronu) je jiný elektrický potenciál, než v jejím okolí tzv. klidový membránový potenciál (KMP) = -70mV (-50 až -90). Na vnější straně membrány je považován za nulový 0.
  • Membrána buňky je polarizována.
  • Uvnitř buněk je převaha záporně nabitých iontů (aniontů) spolu s K+ a venku převažují kladně nabité ionty Na+ (kationty) a pár Cl–
  • Aby bylo uvnitř buňky záporně nabité prostředí, musí vycházet K+
  • Pokud mají neurony vést signály, musí se změnit klidový membránový potenciál.
  • Projevuje se to pronikáním iontů Na+ a K+ přes iontové kanály v cytoplazmatické membráně.
  • Za normálních podmínek jsou kanály pro Na+ uzavřené pokud přijde vzruch, tak se otevřou.
  • Mění se elektrický náboj. Vzniká depolarizace membrány.
  • Vzniká akční potenciál. Má kladnou hodnotu. – Vnitřní strana membrány má přechodně kladný elek. potenciál a vnější strana záporný. Tento stav se nazývá
  • Poté se otevřou kanály a potenciál se navrací k původní hodnotě a vzniká
  • Sodno – draselná pumpa obnoví původní koncentraci iontu uvnitř a vně membrány.

 

 

Synapse

  • Presynaptická membrána (tvar knoflíku) a postsynaptická membrána (část dalšího neuronu, na který se přenáší signál), mezi nimi synaptická štěrbina.
  • Uvnitř membrány nervového zakončení axonu jsou chemické látky mediátory = neurotransmitery.

– Acetyl cholin, Dopamin, Serotonin, GABA (kys. γ aminomáselná), Glutamát (aspartát), Glycin, Peptidy.

 

  • Z nervového zakončení se vyloučí látky v podobě neurotransmiteru (mediátor), ten se naváže na receptory protější membrány – postsynaptická mem. a vyvolají zde propustnost pro ionty Na+ to zvedne náboj uvnitř buňky ke kladnějším hodnotám, ale jen na malou chviličku – vzniká změna KMP na depolarizaci  max -55mV – vyvolá se synaptický potenciál = excitační (budivý) – šíří se až k iniciálnímu segmentu.
  • Na každém neuronu dochází k přeměně informace, jak se vzruch postupně šíří.

 

Neurotransmitery:  excitační = budivé– acetylcholin, noradrenalin.

inhibiční = tlumivé– způsobují opačný děj, kdy snižují membránový potenciál

                                        k zápornějším hodnotám až na -90mV = hyperpolarizace. Důsledkem toho

vzruch zaniká. Kys. GABA. Látky se dají vpravit i z vnějšku (drogy, extáze,

kodein a morfium-léky, bojové  plyny).

  • Když se neurotransmiter vylije, nějakou dobu je pak synapse nefunkční, dokud se zas nepřečerpá zpátky.

 

Typy synapsí:

  1. mezi 2 neurony a) axon 1 neuronu se napojí na dendrit 2. neuronu = axodendritické.
  2. b) axon se napojí přímo na tělo = axosomatické.
  3. neuron + orgán (tkáň) a) motorické – na sval, pohybové.
  4. b) senzorické- smyslové, oko.

 

Pokud po axonu přijde signál = akční potenciál – jde o elektrický signál, který se na druhou synapsi může dostat jen v podobě chemického signálu.

 

Nejdále se vzruchy šíří do iniciálního segmentu, pokud dojde ke vzniku depolarizace, vzniknou a odpálí se další akční potenciály.

 

 

 

REFLEX

Základní funkční jednotka nervové soustavy.

Vedení informací a vzruchů se uskutečňuje po nervových dráhách.

CNS- centrální nervová soustava- mozek a mícha – interneurony= všechny neurony uloženy v CNS

 

PNS- periferní nervová soustava- nervy  : neurony – senzorické (smyslové) aferentní=dostředivé dráhy

– motorické (hybné) eferentní=odstředivé dráhy

 

Reflexní oblouk 

receptor bolesti → senzorický neuron (dostředivá dráha = aferentní) → CNS (interneuron) → motorický neuron (odstředivá dráha = eferentní) → sval (místo které zareaguje na bolest).

 

Míšní obranný reflex – vyvolaný bolestivým podnětem (spálením, pořezáním) na takové podněty zareaguje

jen mícha, bez toho aby byl podnět zpracován mozkem.

 

  1. nepodmíněný reflex – jsou takové, se kterými už se narodíme (dýchání, sání, kašlání, zornice, defekace, slinění, patelární = čéškový reflex – smrštění stehenního svalu – Vykopnutí bérce). Projev nižší nervové činnosti.
  2. podmíněný reflex – je takový, který si osvojíme v průběhu života ze zkušeností, vytváří se na základě

učení. Může však nastat vyhasínání – utlumení, ne zapomenutí. Centrum je v mozkové kůře. Jedná se o vyšší nervovou činnost (učení, paměť, chování).Pavlov a jeho pokusy se psy – sledoval slinění u psů, nejprve použitím zvonku a poté podání potravy – psi se naučili, že po zvonění následuje potrava a proto začali slinit, a slinili i když jim nebyla podána potrava, ale to časem vymizelo.)

CNS (mozek a mícha)

  • Obsahují interneurony – neurony CNS, shlukují se a vytvářejí nervová centra.
  • Je tvořena mozkem a míchou.
  • Obsahuje 2 základní vrstvy – šedou – tvořena těly neuron, je na povrchu koncového mozku a mozečku,

tvoří vnitřní hmotu míchy.

– bílou – obsahuje nervová vlákna, neurity s myelinovou pochvou.

V koncovém mozku je pod šedou kůrou a v míše je na povrchu.

 

Dutiny–  1. míšní kanál = centrální.

  1. mozkové komory – jsou pokračováním centrálního kanálu a jsou navzájem propojené a

vyplněné mozkomíšním mokem.

I.-II. koncový mozek L a P hemisféra, III. mezimozek, IV. prodloužená mícha

(propojuje je Sylviův kanál ze středního mozku).

 

Obaly = meningy – Slouží k výživě a ochraně CNS

  1. tvrdá plena – vazivový obal, přiléhá k lebečním kostem a pokračuje jako trubicovitý vak kolem míchy.
  2. měkké pleny – pavučnice – vnější průsvitný obal pod tvrdou plenou, síťovité kolagenní vazivo.

omozečnice – vnitřní obal s cévami těsně přiléhá na mozek a míchu

Mezi pavučnicí a omozečnici je prostor vyplněný mozkomíšním mokem – chrání NS před otřesy.

 

Mozkomíšní mok– čirá tekutina, minimum buněk a proteinů, vyživuje, chrání proti infekci, proti otřesům. Když je ho moc stává se součástí tkáňového moku, probíhá v mozkových komorách a míšním kanálu.

Při odběru MMM se dělá Lumbální punkce- zjištění zda není infekce v nervovém systému (odebírá se z bederní míchy.

 

 

MÍCHA

  • Část nervové trubice ležící uvnitř páteřního kanálu – páteřní – hřbetní mícha.
  • Vychází z ní 31 párů míšních nervů (8 krční, 12 hrudní, 5 bederní, 5 křížové a 1 kostrční). Úsek míchy, ze kterého vychází 1 pár nervů = míšní segment. Nervy vycházejí přes meziobratlové otvory.
  • Mícha končí v oblasti 1. bederního obratle, dále pokračuje už jen svazek neuronů = koňský ohon.
  • Je ústředím jednoduchých míšních reflexů – mikční, defekační, patelární, obranné reflexy.
  • Obsahuje i centra řízení svalů, končetin, trupu, bránice a pocení.

 

Průřez míchou: tvar motýla, na povrchu bílá hmota (axony s myelinovou pochvou) a uvnitř motýl z šedé 

                          hmoty (těla neuronů)

 

  1. Zadní rohy (dorsalní) – kořeny: končí zde senzorické neurony, těla těchto neuronů se nacházejí

v míšních gangliích – mimo míchu, shluky těl neuronů, uložené mezi obratli. Senzorické neurony se pak v míše přepojují na interneurony nebo rovnou na motorické neurony, které vycházejí z předních kořenů.

  1. Přední rohy (ventrální) – kořeny: odsud vycházejí motorické neurony.

Nervová vlákna předních a zadních míšních kořenů se spojují v míšní nervy.

 

Vzestupné senzorické dráhy = Některé smyslové signály se převádějí z míchy až do mozku.

Sestupné motorické dráhy = Jiné vedou z mozku k výkonným orgánům, ovládají svaly.

 

Poškozením motorických nervů dochází k ochrnutí svalů.

Paréza – částečné, Plegie – úplné:  1.Paraplegie – ochrnuty obě dolní končetiny

  1.       Kvadruplegie – ochrnuty všechny končetiny.

 

 

 

MOZEK (Encephalon)

 

  • Zpracovává vstupní signály ze smyslových orgánů a vysílá výstupní signály do výkonných orgánů.
  • Integrace a koordinace aktivit celého těla.

Umožňuje vyšší nervovou činnost – učení, paměť, emoce, řeč…

  • Z mozku vychází 12 párů hlavových nervů – inervují většinu hlavy (X. nerv bloudivý- inervuje orgány).

 

Dělíme ho na 5 částí: prodloužená mícha, mozeček, střední mozek, mezimozek, koncový mozek.

  1. částí je u savců Varolův most.

 

Mozkový kmen = Propojuje mozek s míchou. Procházejí zde všechny nervové dráhy PNS a CNS. Prodloužená mícha, most a střední mozek

 

Retikulární formace = probíhá mezi jádry mozkových nervů v mozkovém kmeni. Je centrem řízení dýchání, regulace krevního tlaku, činnosti srdce a dalších vegetativních funkcí endokrinního a trávicího systému. Nachází se v mozkovém kmeni a thalamu. Obsahuje šedou i bílou hmotu. Udržuje bdělý stav a aktivuje mozkovou kůru.

 

 

 

  1. PRODLOUŽENÁ MÍCHA (Medulla oblongata)
  • Navazuje na hřbetní míchu, vykonává podobné funkce jako ona. Má i zadní a přední kořeny.
  • Obsahuje retikulární formaci – Jsou zde životně důležitá centra, její přerušení znamená smrt. Dýchací a kardiovaskulární centrum – řídí dýchací a oběhovou soustavu. Podílí se i na řízení trávicí a vylučovací soustavy (polykání, slinění), i centra obranných reflexů (kašel, kýchání, zvracení).
  • mozková komora spojená Sylviovým kanálem se III. komorou v mezimozku.
  • Bílou hmotou procházejí odstředivé i dostředivé nervy – je důležitou spojkou.

 

 

  1. VAROLŮV MOST (Pons Varoli)
  • Jsou zde dráhy spojující mozkovou kůru s mozečkem.
  • Je pouze u savců. Stavebně i funkčně je pokračováním prodloužené míchy.
  • retikulární formace se podílí na regulaci dýchání.
  • v šedé hmotě je centrum řídící činnost slinných a slzných žláz.

 

 

  1. STŘEDNÍ MOZEK (Mesencephalon)
  • Navazuje na Varolův most.
  • Prochází zde Sylviův kanálek spojuje III. a komoru.
  • Jsou zde jádra 3. a 4. hlavového nervu.
  • Udržuje vzpřímenou polohu těla.
  • Jeho retikulární formace udržuje mozkovou kůru v bdělém stavu.
  • Na zadní straně je čtverhrbolí – horní 2 hrbolky = ústředí pro zrakové reflexy vyvolané světelnými podněty. Dolní 2 hrboly = reflexní pohyby hlavy za zdrojem zvuku.
  • Mezi hrbolky je centrum pohotovostního strážného reflexu – Úlekové reakce  = nepodmíněné reflexy.

 

 

  1. MOZEČEK (Cerebellum)
  • Má dvě hemisféry a je silně zvrásněn (gyrifikován).
  • Šedá kůra tvoří jádra v bílé hmotě.
  • Obsahuje největší a nejsložitější buňky v těle – Purkyňovy buňky.
  • Senzoricko – motorické centrum. Koordinuje motorickou aktivitu, udržuje polohu a postoj těla. Informace z neokortexu, rovnovážného ústrojí, ze svalů a kůže.
  • Alkoholem potlačíme funkci mozečku.
  1. MEZIMOZEK (Diencephalon)
  • mozková komora.
  • Je tvořen 3 oddíly: epitalamus, talamus, hypotalamus.

Epitalamus – vybíhá z něj epifýza = šišinka (nadvěsek mozkový) – je to žláza s vnitřní sekrecí = endokrinní,

vylučuje hormony – melatonin – nejvíce ho vzniká v noci, ovlivňuje kvalitu spánku.

Talamus – jsou to párové útvary (levý a pravý). Tvořen šedou hmotou. Sbíhají se zde všechny senzorické

dráhy. Účastní se vyšší nervové činnosti. Uvědomění si sebe sama.

Hypotalamus – nejvyšší řídící centrum vnitřních orgánů (dýchání, krevní cirkulaci, trávení, rozmnožování),

regulace spánku a bdění, tělesné teploty, množství tekutin, osmotický tlak. Udržuje

homeostázu. Centra afektivního a sexuálního chování.  Aktivita je řízena z neokortexu a

limbického systému.

Je k němu připojena i hypofýza = podvěsek mozkový – má hormonální regulaci, dopravují se

zde Oxytocin a antidiuretický hormon z hypotalamu.

 

  1. KONCOVÝ MOZEK (Telencephalon, cerebrum)
  • Největší část mozku, dělí se na 2 hemisféry = polokoule, v každé 1 komora (I. a II.). Polokoule jsou spojené mozkovým trámcem = vazník – obsahuje milióny neuronů – předávají informace mezi polokoulemi.
  • Na povrchu s mozkovou kůrou (neokortex), pod ní jsou bazální ganglia a limbický systém, který hraničí s hypotalamem.

 

 

  1. a) Mozková kůra
  • Na povrchu hemisfér tvořena hlavně těly neuronů = šedá kůra mozková.
  • Neokortex = nejvyšší řídící a integrační centrum, vytváří lidské vědomí. 2-5mm. Nejmladší část NS.
  • Vývojem NS u savců došlo k vytvoření závitů (gyrů) zvětšují povrch kůry (gyrifikace). Mezery mezi závity jsou rýhy. Podle rýh členíme mozek na laloky (čelní, tylní, temenní, spánkové).

 

Čelní – motorická oblast. Nachází se zde pyramidové dráhy = kortokospinální – rychlé, přesné a cílené

pohyby – úmyslné. Dráhy se při vstupu do mozku kříži, tak že pravá hemisféra ovládá levou polovinu

těla. Při mozkové mrtvici levé hemisféry, dojde k ochrnutí na pravé polovině těla.

Je zde i Brockovo centrum řeči – nepárové v levé hemisféře, čichové centrum.

Temenní – centrum signálů z kůže, sliznic a svalů – somato – senzorické centrum.

Tylní – zrakové centrum.

Spánkové – centrum sluchu, a Wernickeovo centrum řeči – porozumění slovu.

 

  • Z funkčního hlediska je přední část motorická a zadní senzorická.
  • Velkou část kůry zabírá asociační centrum – centrum myšlení

Levá hemisféra: centrum řeči, a logického myšlení

Pravá hemisféra: vnímání, výtvarný projev a hudba

  • Pokud je člověk pravák je dominantní levá hemisféra a naopak

 

 

 

  1. b) Bazální ganglia

Skupiny neuronů pod mozkovou kůrou, pomocná tělíska pro vytváření pohybové aktivity. Koordinace neúmyslné a úmyslné pohybové aktivity. S poškozením BG souvisí i rozvoj Parkinsonovy choroby nedostatek neurotransmiteru = Dopaminu. Poruchy pohyblivosti a mimovolné pohyby.

 

 

  1. c) Limbický systém

Je spojen s hypotalamem. Lem kolem mozkového kmene. Instinktivní a emocionální chování, podílí se i na vytváření paměti – proto se uplatňuje při učení.

 

 

PNS (periferní soustava-obvodová=nervy)

 

Nerv – svazek nervových vláken. Obklopen cévami a pojivem. Každý nerv může obsahovat somatická i

senzorická vlákna. Vede vzruchy dostředivě nebo odstředivě. Nervová vlákna vycházejí z mozku,

míchy nebo nervových uzlin = ganglií. Nervová vlákna jsou zřasená – kvůli natažení svalů, aby

nedošlo k jejich přetržení. Při přetržení se po chirurgickém sešití dokáže nerv z regenerovat – je

potřeba správně sešít jednotlivé myelinové pochvy.

 

PNS je tvořena míšními a hlavovými nervy.

 

Směr nervových drah: 1. odstředivé – vedou z mozku do těla (motorické, vegetativní)

  1.   dostředivé – vedou z těla do mozku (senzorické-smyslové)
  2. smíšené – tam i zpět, většina nervů

 

 

 

  1. A) Somatické – motorické – Část nervů řídící kosterní svalstvo, lokomoci, řečové, grafické projevy. Nejvyšší

řídící funkci má mozková kůra a jí podřízená kmen a mícha.

Spojení mozkových center s míšními motorickými neurony může být :

  1. přímé – prostřednictvím kortikospinální = pyramidové dráhy. Jemné, cílené pohyby =

                                               Cílená motorika.

  1. nepřímé – nervová dráha je tvořena větším počtem neuronů. = extrakortikospinální =

                                                  mimopyramidové dráhy. Větší počet neuronů způsobuje pomalejší přenos

informací k motorickým jednotkám. Jedná se proto o pomalé, hrubé pohyby a

udržení postoje. = opěrná motorika.

Přímé i nepřímé dráhy se vzájemně kombinují. Součásti somatické jsou i senzorické nervové dráhy –  přinášejí informace ze smyslových tělísek.

 

 

Řízení kosterního svalstva

Tři úrovně řízení: 1. Míšní nervy – 31 párů nervů, vycházejí z břišní (ventrální) části míšních rohů, součástí

jsou i reflexní oblouky

  1. Mozkový kmen – (prodloužená mícha, most, střední mozek)
  2. mozková kůra – nejvyšší motorická oblast je v čelním laloku koncového mozku,

mozečku a bazálních gangliích (v hlavě pak 12 hlavových nervů).

 

Správnou hybnost svalů kontroluje mozeček a v případě nepřesností vydá signál kůře = zpětná vazba

 

 

 

 

  1. B) Vegetativní – autonomní = viscerální – Část řídící činnost vnitřních orgánů. Řadíme zde nervová vlákna

vstupující do žláz, hladkého útrobního svalstva, kůže cév a srdce. Výstupní část dělíme na 2

celky:

Sympatikus – nervová vlákna vycházejí z hrudní a bederní míchy, dráhy jsou propojeny ganglii – jsou

uložená podél páteře a vytváří tak – sympatický kmen. Mediátorem je noradrenalin.

Parasympatikus – vychází z mozkového kmene a křížové míchy. Ganglia jsou uložena v těsné blízkosti

inervovaného orgánu. Nejvýznamnější nervem je  X. hlavový nerv = bloudivý.

Mediátorem parasympatiku je acetylcholin.

 

Většina vnitřních orgánů je inervovaná jak sympatikem, tak parasympatikem, ale ty pracují většinou proti sobě (S-zrychluje srdeční činnost, stahuje cévy, rozšiřuje průdušky, zvětšuje zornice, zpomaluje peristaltiku,

P- zpomaluje srdce, rozšiřuje cévy, stahuje průdušky, zmenšuje zornice, zrychluje peristaltiku) nebo převládá inervace jen jednoho z nervů.

 

Nejvyšším centrem pro vegetativní nervy je hypotalamus. K aktivaci sympatiku dochází při fyzické nebo psychické zátěži = stresové reakce. Parasympatikus vede k útlumu organismu.

 

 

Míšní nervy: 31 párů míšní = spinálních nervů. Vycházejí ze zadních a předních míšních kořenů. Senzorické a motorické nervy se při výstupu z míchy spojují. Po výstupu z páteřního kanálu se rozvětví na 2 větve:

Zadní větev – je krátká a tenká, má motorické i senzorické nervy. Inervuje zadní oddíl trupu.

Přední větev – delší a silnější, motorické i senzorické neurony. Inervuje přední oddíl trupu. Svalstvo

trupu a končetin. Přední větve se růžné kříží a vytvářejí nervové pleteně.

 

  1. krční pleteň – první 4 krční nervy, inervují kůži v oblasti krku, bránici a krční svalstvo.
  2. pažní pleteň – -8. krční nerv, inervují kůži a svaly horní končetiny, některé svaly zad a hrudníku.
  3. mezižeberní nervy – netvoří pleteně, souběžně jsou podél žeber, inervují kůži na břichu a hrudi, mezižeberní svaly, přední a boční břišní svaly.
  4. bederní pleteň – -3. bederní nerv, inervují kůži v bederní oblasti, přední stranu stehna, zadní břišní svaly, přední pánevní a stehenní svaly.
  5. křížová pleteň – a 5. bederní nerv + křížové a kostrční nervy. Nejrozsáhlejší nervová pleteň. Inervuje kůži hýždí, zadního stehna, bérce, zevní pohlavní orgány, zadní pánevní svaly, svaly nohy. Nejsilnějším nervem této pleteně i těla je sedací nerv – probíhá po celé končetině.

 

 

Hlavové nervy: 12 párů kraniálních nervů. První 2 (čichový a zrakový) jsou vychlípeninami předního mozku. Ostatní odstupují z mozkového kmene, kde mají svá jádra. Některé jsou čistě motorické nebo senzorické. Většina je smíšených. Většina inervuje hlavu a krk, jen Bloudivý nerv inervuje vnitřní orgány

  1. Čichový nerv – z čichového pole do čichových bulbů koncového mozku, pak do čelního laloku.
  2. Zrakový nerv – před hypofýzou se zrakové nervy kříží =
  • Okohybný nerv – inervuje okohybné svaly i horní víčko. Má i parasympatické nervy na zúžení

                       zornice, akomodace čočky.

  1. Kladkový nerv – inervuje jeden okohybný sval.
  2. Trojklaný nerv – vystupuje z Varolova mostu je nejsilnější. Dělí se na 2 senzitivní vlákna (inervují

                      obličej, sliznici nosu a úst, oči a zuby) a dolnočelistní nerv (inervuje žvýkací svaly).

  1. Nerv odtahující – v očnici inervuje jeden okohybný nerv.
  • Lícní nerv – inervuje mimické svaly. Ovlivňuje slinné a slzné žlázy. Napojen na chuťové pohárky.

      VIII. Nerv sluchový a rovnovážný – (předsíňohlemýžďový) dělí se na předsíňový a hlemýžďový nerv –

vedou signály ze sluchového ústrojí.

  1.   Jazykohltanový nerv – vede informace ze zadní části dutiny ústní, z hltanu, ze středního ucha,

                                                   chuťových buněk, inervuje příčně pruhované svalstvo měkkého patra a

hltanu – umožňují polykání. Parasympatická vlákna řídí vylučování slin.

  1. Bloudivý nerv – nejdelší, inervují srdce, průdušky, průdušnice, srdce, žaludek, střevo, játra, slinivka.

Přivádí informace z vnitřních orgánů do mozku.

  1. Přídatný nerv – ovládá zdvihač hlavy a trapézový sval.

XII. Podjazykový nerv – inervuje jazyk.

 

 

 

Nervová činnost:

nižší NČ – Instinktivní chování – vrozená.

vyšší NČ – paměť: A. krátkodobá – pár minut, střednědobá – několik hodin až dnů,

dlouhodobá – celý život, ale musí se připomínat opakováním – jinak zapomínání.

  1. symbolická – zapamatuju si kus cesty kam mám jít podle mapy

                                    senzorická – pamatuju si vůně a zvuky

 

  1. Signální soustava: Je to soustava podmíněných reflexů, vytvářejících se jen pomocí smyslových orgánů (podněty jsou chemické, fyzikální nebo biologické jevy), soustava je základem konkrétního myšlení – u zvířat jsou jen konkrétní signály- strach= utéct.

 

  1. Signální soustava: je to reakce na slovo (čtené, psané, vyřčené), na základě řeči a schopnosti zevšeobecňování se vyvinulo abstraktní myšlení, věda, umění, mravní podněty, člověk reaguje na abstraktní podněty stejně dokonale jako na podněty konkrétní. Dovede zobecňovat, hledat souvislosti, vytvářet symboly, pojmy a tvořivě myslet. Soustava je základem myšlení, řeči, práce.

 

První a druhá signální soustava jsou nedílné, vzájemně se doplňují a tvoří lidskou psychiku. Řídící úlohu má druhá signální soustava.

 

 

Spánek: Fyziologický stav, útlum v mozkové kůře (zasahuje i do nižších oblastí mozku) umožňuje odpočinek nervových buněk. Spánek má cyklický charakter a 2 fáze:

REM fáze : mozková kůra je aktivní, ukládání informací ze dne, zdají se sny (vnější podněty se do

nich můžou zařadit)

NON-REM fáze : mozek je v útlumu a nic se nám nezdá

Onemocnění nervové soustavy

CMP–cévní mozková příhoda, nedostatečné zásobení kyslíkem důsledkem sraženiny, nervové buňky vydrží

3-4min bez kyslíku, pak už dochází k nevratnému poškození nervové soustavy

 

skleróza– paměťové buňky nemají dost kyslíku a dochází k ucpávání cév a výpadkům paměti

 

meningitida–zánět mozkových blan, bakterie, viry, kvasinky-teploty, bolesti hlavy, tuhnutí svalů-zvláště šíje-tetanus šíje, velice závažné onemocnění

 

encefalitida– klíšťové virové onemocnění, vysoké horečky, silné bolesti hlavy, třes, obrna, poruchy vědomí, poškození nervové soustavy

 

borelióza– klíšťové bakteriální onemocnění = lymeská borelióza, přenáší i krev sající hmyz, v místě kousnutí červená skvrna víc jak 10cm, po čase mizí, příznaky jak chřipka, poškození nervového systému, kardiovaskulární poruchy a poruchy kloubů

 

roztroušená skleróza– ubývají myelinové pochvy na axonech, přestávají být funkční, chronické onemocnění, postihuje mozek v různých částech, proto jsou příznaky různé (poruchy chůze, citlivosti, řeči, zraku, těžké obrny) vyvíjejí se postupně, fáze zlepšování a zhoršování, postihuje mladé lidi 20-25 let

 

epilepsie– dědičná, úrazy hlavy, nádor, vážné choroby- periodicky se opakující epileptické záchvaty, silné záchvaty doprovázené ztrátou vědomí a silnými křečovitými záškuby-člověk si může ukousnou i jazyk, nebo může zapadnou a člověk se udusí-nutná kontrola při záchvatu

 

Parkinsonova choroba–porucha bazálních ganglií, porucha mediátorů, klidový třes, ztuhlost svalů, netypický pohyb

 

Alzheimerova nemoc– postihuje osoby vyššího věku, poruchy paměti, člověk nepoznává své blízké, člověk si neuvědomuje sám sebe, je upoután na lůžko

 

Creutzfeldtova-Jakobova nemoc–úbytek mozkové tkáně, geneticky podmíněna, vede ke smrti

BSE- nová varianta CJN, postihuje i mladší lidi, nemoc šílených krav, prionové onemocnění,

porucha paměti, hybnosti až smrt, inkubační doba 2 – 15 let, hlavně konzumace

vnitřností dobytka-krmeného nakaženou masokostní moučkou.

 

nádory

 

úrazy mozku: otřes mozku- bolest hlavy, nevolnost, horečka

fraktura lebky

                        přerušení nervových drah-mícha