Období 19. století v Evropě i ve světě

 

PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

  • V 19. století se téměř ve všech zemích (hlavně Anglii a Francii) začali objevovat sociální rozdíly, které byly způsobeny průmyslovou revolucí, která přinesla automatizaci výroby a dala za vznik kapitalistům
  • Toto sociální rozdělení způsobilo vznik mnoha ideologií a to hlavně komunismu, ale například i pomohlo Hitlerovo nástupu k moci (obviňoval Židy za ekonomickou krizi)
  • Průmyslová revoluce dovršila ve VB na konci 18. století a v dalších státech byla dovršena po roce 1800 v Západní Evropě a v roce 1850 ve střední Evropě
  • Co přinesla průmyslová revoluce?
    • Parní stroj – James Watt ho upravil na praktické použití
    • Lokomotiva – George Stephenson
    • Lodní šroub – Robert Fulton
  • Sociální rozdělení po průmyslové revoluci
  1. Buržoazie – nejbohatší 1 %, kapitalisté
  2. Střední třída
  3. Proletariát – nejpočetnější

NAPOLEON

  • *1769, Korsika (periferie Francie) – do rodiny právníka
  • Do Paříže “ vojenská akademie – konec 1789 “ důstojníkem
  • Počátek Velké francouzské revoluce “ rychlé nabytí zkušeností “ generálem
  • Podpora Robespierra “ po jeho popravě hrozila poprava i jemu x propuštěn z vězení (dostal milost těsně před popravou) “ vyslán na royalisty “ úspěch “ považován za úspěšného generála
  • Dobrá pozice za konventu
  • Za direktoria:
  • Ovládnutí Itálie
  • Egypt – snaha zabrat Britům cestu do Indie x na moři admirál Nelson
  • Zkoumání památek – rozluštění hieroglyfů (Champolion)
  • Konzulát – hledání osobnosti na pozici konzula “ Napoleon (ceněné vojenské zkušenosti) “ oblíbený “ 1800: zvolen 1. konzulem (povýšen nad ostatní 2)
  • Stabilizace, reformy
  • Největší pozůstatek: Code civil – zákoník – osobní svoboda, rovnost před zákonem, pevné základy fungování státu
  • 1802: mírová smlouva s Rakouskem (největší hrozba pro Francii), podepsáno v Amiens
  • Pozice 1. konzula “ zajištění jeho vlády x není možné pokračovatelství “ požádání papeže o titul francouzského císaře “ 1804: korunován papežem (Pius VII.) x údajně mu vyrval korunu z ruky a nasadil si ji na hlavu sám (jako nejmocnější člověk Evropy)

VÍDEŇSKÝ KONGRES

Byly zde přijaty tyto principy:

a) návrat panovníků z Boží milosti k moci → př. Bourbonů ve Francii, Španělsku

b) systém rovnováhy sil → aby žádný stát (Rusko, Prusko, Anglie, Francie, Rakousko) nezískal v Evropě hegemonii

c)chtěli potlačit myšlenky VFR, vrátit Evropu před rok 1789

d)územní vyrovnání: 

Francie → ztratila Alsasko, Lotrinsko, reparace 700 000 franků

2. VB → získala francouzské kolonie – Cejlon, Malta, Kréta, Helgoland, číslo 1 na světových mořích

3. Prusko → získalo Sasko, Porýní → rozvíjí se zde průmysl

4. Rakousko → získalo Lombardii a Benátsko v severní Itálii

5. Rusko → přivlastnilo se Besarábii, Finsko, Moldávii a velkovévodství Varšavské

6. Itálie → stále zůstala rozdělena na severní, střední a jižní část

  • *Svatá aliance – Rusko, Rakousko, Prusko “ snaha u udržení sociálního a politické pořádku (co kdyby přišla revoluce)
  • Spojeno s rakouským kancléřem Metternichem – někdy název Metternichova aliance
  • Bylo založeno na tom, aby nikdy nebyly už revoluce a národně osvobozenecké hnutí → chtěli zachovávat STATUS QUO = vše má být neměnné
  • Panovníci si přijdou na pomoc, když nastane revoluce

PONAPOLEONSKÁ EVROPA

  • Po roce 1820 se téměř po celé Evropě zažehla osvobozenecká hnutí, à VFR rozpoutala v lidech touhu po svobodě
  • Vzniká hnutí Mladá Evropa, její součástí je např. Mladá Itálie, Mladé Polsko.
  • V celé Evropě vládly opět staré konzervativní režimy → bez ústavy, totalitním způsobem. Je to období strachu, potlačování občanských práv, persekuce obyvatel, policie vězní a zatýká, velká úloha tajné policie, špiclování à nešťastné období
  • Vzniká romantismus → útěk od reality do exotiky, historie – současnost byla těžká, špatná.
  • Činnost Svaté aliance v tomto období → přicházela si na pomoc např. povstání ve Španělsku

Německo

  • Požadavek jednoty německého státu. Vznikají vlastenecké spolky, manifestace za jednotu a národní svobodu. Metternich + němečtí panovníci: omezení akademických svobod, studenti a učitelé pod přísným policejním dohledem, zákaz vlasteneckých spolků

Španělsko

  • Bourbonský král FERDINAND VII. odstranil svobody, snaha pokořit španělské kolonii ve Střední a Jižní Americe bojujících za nezávislost → proti němu vzpoura důstojníků a vojska → král donucen k ústupkům, nucen přijmout konstituci → zásah svaté aliance → zrušena konstituce, obnovena moc panovníka, povstání potlačeno, vůdci potrestání, nastala vláda teroru

Rusko

  • Povstání děkabristů 1825 – povstání ze strany důstojníků – nebylo podpořeno lidem
  • Povstání bylo ale rychle potlačeno, zásah svaté aliance nebyl nutný
  • Vůdcové této roztržky byli popraveni a k žádné zásadní změně nedošlo

Belgie

  • Po vídeňském kongresu součást Nizozemí, král vnucoval Belgii i nizozemštinu→ povstání v Bruselu → vybojovali si nezávislost země, nejliberálnější ústava v Evropě

 

Francie

  • Červencová revoluce

 

  • Karel X. – snaha o omezení konstituce “ červenec 1830: pokus o rozpuštění parlamentu “ revoluce
  • Nucená abdikace “ na trůn Ludvík Filip Orleánský
  • Ludvík Filip Orleánský – král x občanská monarchie “ vládne bohatá buržoasie
  • Tvrdé potlačování projevů nespokojenosti proletariátu
  • Pouze nastrčený bohatou buržoazií

Řecko

  • Roku 1822 proběhlo řecké povstání za nezávislost proti Turkům
  • Řekové čekali pomoc od Rusů – nepřišla
  • Na pomoc přicházejí dobrovolníci ze západní Evropy (například George Gordon Byron)
  • Masakr na ostrově Chios
  • Roku 1827 přichází na pomoc Francie a VB à námořní bitva u Namarína – Turkové prohráli
  • Rusko využilo situace oslabeného Turecka a v letech 1828-1829 proběhla Rusko-turecká válka
  • Drinopolský mír – Rusko mělo územní zisky
  • Roku 1830 se Řecko stává nezávislé a Srbsko má autonomii na Turecku

 

Rakousko

  • František I. (II.) – potlačuje povstání, která vznikají na území Rakouska
  • Umírá roku 1835 à místo něj Ferdinand V. dobrotivý – psychicky labilní – vládně za něj poradní orgán v čele s Metternichem

 

MYŠLENKOVÉ SMĚRY

NACIONALISMUS (= radikálnější vlastenectví)

  • Charakteristickým rysem tohoto období je vypjatý nacionalismus velkých národů → Němci, Rusové, Turci, ve Francii šovinismus (podle Chauvena): „Francouzi jsou nadřazeni, mají právo vládnout ostatním“.
  • Reakcí na nacionalismus byly postupně se rozvíjející se národní obrození u malých národů = emancipace → Češi, Slováci, Poláci, Srbové, Chorvati

LIBERALISMUS

  • Přestává klást důraz na individuum
  • Pokud má člověk potíže, à nemůže zůstat bez pomoci
  • Požadoval větší svobody – cestování, podnikání

 

UTOPICKÝ SOCIALISMUS

  • Marx a Engels napsali knihu „Komunistický manifest“ (1848), kde shrnují komunistické myšlenky a zastávají se názoru, že ke komunistické revoluci musí dojít radikální silou
  • Společné vlastnictví, konfiskace majetku kapitalistů

 

ROK 1848

  • Leden – Itálie
  • Únor – Francie
  • Březen – Prusko, Rakousko, Uhry
  • Červen – Čechy

ITÁLIE 

  • Revoluce začala v Itálii již v lednu 1848. Itálie byla roztříštěn:
  • a) sever → patřil Rakousku (Milán, Lombardie)
  • b) střed → papežský stát
  • c) jih → patřil Burbonům (francouzsko-španělský rod) = neapolské království
  • Italští revolucionáři požadovali: a) zbavit se Burbonů a Rakušanů b) sjednotit Itálii
  • Nejdříve proběhlo povstání sicilských a jihoitalských rolníků proti Bourbonům.
  • Postupně začaly vznikat republiky: benátská (republika sv. Marka), římská. Významní revolucionáři: GIUSEPPE GARIBALDI a GIUSEPPE MAZZINI (v římské republice)
  • V letech 1848-49 proběhla revoluce, nakonec potlačena, velitelem rakouského vojska se stal generál (pak maršál) českého původu RADECKÝ → porazil Italy v severní Itálii. Papež Pius IX. si na pomoc povolal Francouze → byl vydán expediční sbor a římská republika byla poražena a papež se vrátil. Nakonec se na trůn vrátili také Bourboni a v Itálii tak zůstalo vše při starém
  • I přes neúspěch měla však revoluce význam: šíření ideálů občanských svobod a demokracie mezi širší vrstvy, poprvé požadavek sjednocení Itálie zdola, revolučním hnutím.

FRANCIE

  • Únor 1848
  • 25. 2. 1848 byl svrhnut Ludvík Filip a Francie se stává republikou, zvolen parlament (celkem demokratický a levicový) a byly učiněny reformy na podporu sociálně slabších vrstev a také zřízeny dílny pro nezaměstnané
  • V červnu 1848 nastaly komplikace → nepřátelské vztahy mezi průmyslníky a dělníky → bankéři a bohatí chtěli zrušit národní dílky → hrozila občanská válka → červnové živelné povstání 23. – 26. 6 → krvavé boje na barikádách → v čele armády generál Cavaignac → vyhlášeno stanné právo, 800 padlých, mnoho popravených (11 000), zatčených, deportace do trestných kolonií → porážka povstání → patové situace využil synovec Napoleona LUDVÍK NAPOLEON III: BONAPARTE → a svými sliby se roku 1848 stal prezidentem (díky své populistické politice získal 75 % hlasů). Bonapartismus = politika slibů, manévrování mezi všemi vrstvami společnosti → slib odstranit dělnickou chudobu, zajištění majetku bohatým, půdy rolníkům. Roku 1851 se prohlásil prezidentem s neomezenou pravomocí na 10 let (omezena svoboda tisku a shromažďování, policejní dohled), roku 1852 udělal vojenský převrat za pomocí důstojníků a prohlásil se císařem (dědičně) a Francie se stala císařstvím až do roku 1870. Charakter jeho vlády:
  • a) vládl autokrativně
  • b) potlačil svobody
  • c) Victor Hugo v domácím vězení
  • d) nahrával průmyslníkům → Francie se stává bohatou zemí, vzor pro Evropu
  • e) ač předstíral nestrannost, využíval ostrých společenských konfliktů
  • Okázalost, nádhera císařského dvora; dovršena průmyslová revoluce; obnovená expanzivní politika

RAKOUSKO A UHRY

  • Nepokoje ve Vídni – Metternich propuštěn, zrušení roboty a cenzury, slíbena ústava a mnoho svobod
  • Nepokoje v Uhrách – Maďaři chtěli nezávislost – v čele Lajos Kosuth (=národní hrdina, vzor si z něj vzal celý svět) à vyhlásili si vládu a právo svolat sněm
  • Vzniká takzvaná oktrojovaná (=vnucená) ústava
  • Vydána císařem
  • Výkonná moc – císař a ministři
  • Zákonodárná moc – říšský sněm – komora panská (jmenuje panovník) a komora poslanecká (voleni lidem)
  • Nespokojenost s ústavou à všichni poslanci voleni

 

František Josef I.

    • Manželka Sisi
    • Vychováván k tvrdé vládě, konzervatismus, snaha o zavedení starých pořádků
    • Zrušení říšského sněmu
    • S Itálie – potlačení snah o sjednocení
    • 1949 – potlačení uherské revoluce (pomoc pruské armády)
    • 50. léta – období neoabsolutismu = bachovského absolutismu (podle ministra vnitra Bacha) – potlačení všech snah o samostatnost, zrovnoprávnění
    • Zrušeny cechy “ liberalizace podnikání
  • Zrušena cla

 

ČECHY

  • Květen 1848 – Praha (Svatováclavské lázně) – schůzka politiků “ petice (požadavky)
  • “ Svatováclavský výbor
  • Reakce na petici “ vydání kabinetního listu – přislíbení řešení požadavků (zrovnoprávnění češtiny apod.), vytvoření české zemské vlády (vytvoření sněmu)
  • Rozpor mezi požadavky Čechů a Němců (sjednocení německých zemí) “ nejednotní
  • Červen: Slovanský sjezd (Slováci, Chorvati, Poláci, Češi, Moravani)
  • Němci to vnímal jako truc
  • 12. červen – přerod ve vzporu “ boje v Praze “ barikády a tak
  • Generál Windischgrätz v Praze – při bojích zastřelena jeho manželka “ povstání tvrdě potlačeno (kolem Prahy děla) “ vzdali se

NĚMECKO

  • revoluce zde probíhala v letech 1848-1849, začala v březnu
  • podobně jako Itálie bylo Německo roztříštěno (Rakušané se vměšovali do jejich záležitostí), největší zemí bylo Prusko
  • Revolucionáři chtěli: a) demokratické svobody b) sjednocení Německa
  • do Německa se dostaly myšlenky z Francie
  • revoluce prve proběhla v březnu v Berlíně (v Prusku → barikády, padlo 250 revolucionářů → rozlévala se po Německu → panovníci měli strach)
  • revoluce však byla úspěšná → došlo ke svobodným volbám → v každé zemi si zvolili poslance a byl svolán celoněmecký parlament → ten zasedal ve Frankfurtu nad Mohanem → říkalo se mu profesorský parlament → vypracoval dobrou, moderní a demokratickou ústavu
  • zdálo se, že díky parlamentu bude revoluce v Německu úspěšná
  • parlament vypracoval 2 koncepce o sjednocení Německa (Sasko, Bavorsko, Prusko,…): a) maloněmecká koncepce → jde o sjednocení Německa v dnešních hranicích b) velkoněmecká koncepce → sjednocení všech Němců v Evropě → měli by se začlenit také
  • Němci z R-U, Čech a Moravy → to nadchlo české Němce a chtěli být v Německu, ne v Rakousku → nakonec zvítězila maloněmecká koncepce
  • Další otázkou, kterou musel profesorský parlament řešit, bylo, kdo bude ve sjednoceném Německu vládnout
  • Koruna byla nabídnuta panovníkovi nejsilnější země a to pruskému králi VILÉMU IV. → ten však korunu odmítl přijmout z ruky lúzy, protože on je panovník z vůle Boží a navíc by už nemohl vládnout absolutisticky, byl by omezen ústavou a také parlamentem
  • Vilém IV. dokonce nakázal pruské armádě (jedna z nejlepších na světě), aby revoluci potlačila → parlament byl rozehnán, v Německu u moci zůstaly i nadále staré panovnické rody → vše se vrátilo zpátky → revoluce neúspěšná

SJEDNOCENÍ ITÁLIE

  • Roztříštěná:
  • Lombardsko, Benátsko – součást Rakouska
  • Samostatní – např. Toskánsko
  • Papežský stát
  • Sicilské království
  • Sardinské království – král Viktor Emanuel, místopředseda Camillo Cavour
  • Sardinie – spojení s Francií “ porážka Rakouska ve 2 bitvách – u Magenty, u Solferina “ přišli o Lombardsko
  • Sardinie chtěla pokračovat x Francie uzavřela příměří s Rakouskem
  • Lombradsko samostatné + připojeno k Sardinii
  • Giuseppe Garibaldipochod tisíce “ vylodění na Sicílii, vyburcování místních obyvatel “ povstání proti zde vládnoucím Bourbonům “ ovládnutí Sicílie (připojeno k Sardinii)“ 1861: vyhlášeno Italské království – hl. město Turín, král Viktor Emanuel
  • 1866 – připojeno Benátsko (využili oslabení Rakouska)

1870: konec fungování papežského státu – sídlem jen Vatikán (papež podporován Francouzi x ty prohra ve válce s Pruskem) – zbytek Říma součástí Itálie “ hlavním městem

SJEDNOCENÍ NĚMECKA

  • 1849 – pruský král (Fridrich Vilém IV.) odmítl císařskou korunu, která by sjednotila Německo
  • Německý spolek – velké soupeření Rakouska x Pruska
  • Ministerský předseda Pruska – Otto von Bismarck
  • 1866 – válka Prusko x Rakousko
  • Podobně velké armády x Rakousko konzervativní + Prusko průbojnější, moderní (modernější střelné zbraně – rychlejší nabíjení)
  • Bitva u Hradce Králové – masakr, porážka Rakouska

Král Vilém I. (1861-1888)

  • Úspěšná válka s Francií
  • Sjednocení německých zemí
  • Leden 1871: král vyhlásil německé císařství
  • Součástí i Alsasko, Lotrinsko
  • Spolkový stát
  • Výkonná moc: císař + říšský kancléř (Otto von Bismarck)
  • Snaha o zisk některých kolonií – Afrika (Ghana, Togo) x velmi málo
  • Hledání spojenců “ Turecko, Čína, Tichomoří