Orwell George – Farma zvířat (3)

George Orwell: (1903 – 1950)

  • Velký kritik a odpůrce totalitních režimů
  • Je spojován s autory, jejichž dílo se pohybuje na utopických základech, autor otřesných vizí totalitní společnosti
  • Vlastním jménem Eric Arthur Blair narodil se v Motihari v Indii v rodině koloniálního úředníka
  • Vyrůstal v Anglii v Oxfordshiru, kde plyne také říčka Orwell, polde níž si Blair zvolil svůj pseudonym
  • Vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton
  • Poté do svých 25 sloužil v Indické policii v Barmě
  • V roce 1927 se vrací do Anglie a začíná se živit jako novinář a esejista. Nějakou dobu žije také jako tulák v těch nejchudších vrstvách v Paříži a Londýně
  • Odpůrce fašismu a zastánce rovnosti
  • Zapojuje se jako dobrovolník do španělské války
  • Těsně před svou smrtí píše dvě svá nejvýznamnější díla: FARMU ZVÍŘAT a 1984

Farma zvířat:

  • alegorická bajka, podává obraz totalitní společnosti – jeden druh zvířat tyranizuje jiné
  • = smutný obraz despotismu a násilí
  • současně odhaluje a demaskuje všechny skutečnosti, které k totalitě vedou

 

Obsah:

Mezi vůdci – prasaty Kulišem a Napoleonem – dojde k mocenskému boji – Kuliš je odstraněn. Napoleon zakládá tajnou policii (psi) – zahajuje politické procesy, falšuje dějiny, navazuje prospěchářský vztah s lidmi. Postupně příběh graduje – Napoleon přebírá veškerou moc, stává se jednomyslně zvoleným prezidentem, Vůdcem, porušuje všechna přikázání a nakonec opět přejmenovává Farmu zvířat na Panskou farmu (On je tím pánem zvířat…)Kniha je varováním před totalitní mocí a současně kritikou diktatury! Barvitě ukazuje následky takového režimu.

 

Hlavní myšlenka:

V díle jde o to, že i když je na začátku dobrá myšlenka, je zničena, pokud se někteří dostanou k moci. Dělají vše jen pro svůj prospěch. Svého štěstí a majetku se snaží nabýt i přes mrtvoly. Tím pádem si mění pravidla podle svého

 

Postavy:

Farmář Jones – opilec, krutý ke zvířatům, vyhnán, zpočátku se snaží získat farmu zpět

Zvířata:

Prasata – elita, vůdce, chytrá, vychytralá, baží po moci, v podstatě krutější ke zvířatům než obávaný člověk, o moc bojují prasata KULIŠ x NAPOLEON

Kuliš – snaží se zvířatům pomáhat, snílek a vizionář (vidí lepší budoucnost – technika usnadní zvířatů, jejich těžký úděl, již nebudou muset tolik dřít) – kreslí plány na stavbu větrného mlýna

 

Napoleon – zpočátku se tváří mírumilovně, poté ukazuje pravou tvář – nastoluje tvrdou diktaturu – vyžene Kuliše (psi – jím tajně odchovaná štěňata – krutí, nemilosrdní, na slovo poslouchají svého pána, schopni usmrtit označeného nepřítele), převezme jeho plán se stavbou mlýna, nutí ostatní zvířata farmy tvrdě pracovat za nízké příděly jídla, pomocí propagandy zveličuje úspěchy, zvířata nemilosrdně využívá, sám postupně porušuje všechna přikázání – žije v domě, spí v posteli, pije alkohol, obléká se, obchoduje s lidmi a nakonec chodí po dvou, aby se „nenáviděným“ lidem co nejvíce přiblížil

Pištík – šíří propagandu, uklidňuje zvířata, „vysvětluje“ změny,

Další postavy:

Ovce – představují dav, snadno zmanipulovatelné, nepřemýšlí, neumí číst ani psát

Koně – Lupina, Boxer – dříči, přizpůsobí se, Boxer si nakládá více než ostatní, dře do úmoru, až se strhne a „vyslouží“ si péči – skončí na jatkách

Molina – mladá klisna, nechce příliš pracovat, ráda se zdobí (mašličky), uteče zpět k lidem

Osel Bejamin– dlouhý věk, pamatuje si, nic však příliš nehodnotí, umí číst

Koza Majka – naučí se číst, předčítá ostatním přikázání

Krávy, ovce, slepice,husy, kačeny – ostatní, představují dav, dělníky, pracující…

 

Rozbor díla:

  • Psáno prózou
  • Kniha je rozdělena do 10 kapitol, které jsou jen očíslovány, vydání z roku 1991, vychází z překladu Gabriela Gössela
  • Pod názvem knihy podnadpis – „Pohádkový příběh“, příběh byl i zfilmován roku 1954 (animace), režiséři Joy Batchelor a John Halas
  1. kapitola opilý pan Jones kontroluje farmu než jde spát, starý Major, výstavní střední bílý kanec, měl v noci podivný sen – chtěl jej vyprávět ostatním – svolal zvířata do stodoly, oslovoval je soudruzi a nabádal je k REVOLUCI – veškeré zlo zvířat pochází z tyranie lidských bytostí, člověk je jediný opravdový nepřítel, hlavní příčina hladu a přepracování, člověk = jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval ⇨je nutné člověka odstranit, varuje je před ním, vypráví jim o zemi, jak bude vypadat, až zmizí člověk, zazpíval píseň Zvířata Anglie – stala se hymnou zvířat

 

  1. kapitola – – zvířata vzorně a tvrdě pracovala, naučila se zacházet s nářadím, sklidila největší úrodu, co si kdy pamatovala, jen prasata žádnou práci nevykonávala, jen všechno řídila, dohlížela na ostatní.Všichni byli nadšení, především kůň Boxer, jehož odpověď na všechny problémy zněla: „Budu pracovat lépe a radostněji!“ Jen osel Benjamin se nezměnil, o výsledcích revoluce se nikdy nevyjádřil, na otázku, zda je šťastnější než za Jonese, odpovídal, že osli mají dlouhý život. O nedělích nepracovali, odbývali ceremonii – vztyčovali vlajku (zelený ubrus, na který Kuliš nakreslil bílou barvou kopyto a roh – zelená barva = zelená pole Anglie, kopyto a roh = symboly budoucí republiky zvířat), konala se schůze, plánovala se práce na další týden, přijímala se rezoluce, rozhodovalo se o zvířecím důchodu…, schůze vždy končila zpěvem písně Zvířata Anglie, prasata upevňovala svoji převahu.Zvířata se učila číst, naučila se to jen některá, prasata uměla číst a psát perfektně; ovce, kačeny, slepice se nenaučily ani písmenko, ani si nezapamatovaly 7 přikázání – Kuliš shrnul přikázání do jednoduchého hesla – čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné. Kuliš organizoval tzv. zvířecí rady např. pro slepice Radu pro výrobu vajec …Napoleon odebere štěňata fenám, drží je v odloučení na půdě, ostatní na ně postupně zapomenou…Tajemství, kam mizí mléko je objasněno, přidává se do krmení prasatům; zralá jablka jsou také na rozkaz přidělena jen prasatům – zvířata jsou zneklidněna, ale Pištík je pověřen zvířatům vše vysvětlit – viz ukázka str. 20, jeho přesvědčovacím argumentem je věta: „A soudruzi, jistě nikdo nechcete, aby se Jones vrátil?“ – zvířata jsou jako vždy přesvědčena!
  2. kapitola – zpráva o událostech na farmě se šíří po celé zemi, Jones si stěžuje u ostatních farmářů, ti mu však nejsou ochotni pomoci, sousední statkáři se neustále hádali – statek Liščín (obrovská zanedbaná staromódní farma, vyčerpaná, vlastníkem pan Pilkington, lehkomyslný, čas tráví na honitbě či rybolovem) x statek Stračín (lépe udržovaná, majitel pan Frederick, mazaný, bezohledný obchodník), oba měli strach z vývoje na Farmě zvířat – roznášeli pomluvy o špatných poměrech na zvířecí farmě, nikdo jim však nevěřil, lidé měli na zvířata vztek – báli se svého vlastního zániku! Na podzim přesto lidé v čele Jonesem vtrhnou na Farmu zvířat – dojde k boji, Kuliš vede zvířata a útok odrazí – boj je dobojován – zmlácení lidé utečou, zvířata slaví svůj úspěch, zavádí vojenský řád Zvíře-hrdina I.třídy – udělen nejobětavějším bojovníkům Kulišovi a Boxerovi, jsou i padlí-mrtvá ovce Řád Zvíře-hrdina II.třídy – bitva pojmenována – Bitva u kravína.

 

2.kapitola – Major zemře (stářím), zvířata se tajně připravují na Revoluci, organizování a školení zvířat se ujala prasata (nejchytřejší ze zvířat), nejvíce uznávaní – kanci Kuliš a Napoleon (Jones je krmil na prodej), Napoleon – velký, divoce vypadající berkshirský kanec, na farmě jediný svého druhu, mnoho nemluvil, ale byl pevný ve svých názorech   x Kuliš – mnohem živější, rychle mluvil, nebyl považován za tak charakterní prase jako Napoleon. Mezi ostatními krmnými prasaty vynikal již jen Pištík – malé, tlusté prase s velkými kulatými tvářemi, jiskrnýma očima, hbitými pohyby a pronikavým hlasem, brilantní řečník, při debatách poskakoval ze strany na stranu, mrskal ocáskem – působil přesvědčivě. Tito tři shrnuli učení starého Majora do komplexního systému – animalismus, svolávali schůze do stodoly a učili ostatní – zpočátku nechtěla zvířata nové učení přijmout, byla loajální k panu Jonesovi, oddanými žáky byli koně – tahouni Boxer a Lupina. K revoluci došlo dříve než si mysleli, dříve byl Jones tvrdý pán, ale šikovný hospodář, prohrál však soudní při – přišel o peníze a začal pít, zanedbával hospodářství, zvířata zapomněl nakrmit, krávy podojit – vzbouřila se, Jones se s čeledíny pokoušel zvířata zahnat a uklidnit, ale ta se obrátila proti lidem, Jonesovi a čeledínům nezbylo než utéct z farmy, farma byla v rukou zvířat, ta se zbavila všeho, co připomínalo jejich otroctví – zničila řetězy, udidla, nosní kruhy, uzdy, ohlávky, klapky na oči, stužky – všechna zvířata musí chodit nahá, radovala se z nově nabyté svobody, volnosti , prohlédla si celou farmu, která byla teď v jejich rukou, i dům pana Jonese – mělo se z něj stát muzeum, zvířata přesto dál musela pracovat i bez svých pánů, přejmenovala farmu – Kuliš na vrata napsal nové jméno farmy – Farma zvířat, na dehtovou zeď vedle stodoly, napsali 7 přikázání (zásady animalismu):

  1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
  2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
  3. Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
  4. Žádné zvíře nebude spát v posteli.
  5. Žádné zvíře nebude pít alkohol.
  6. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
  7. Všechna zvířata jsou si rovna.