Osvícenský absolutismus v Rakousku

Osvícenství

  • usiluje o překonání středověkých názorů na svět a společnost, o nastolení věku „rozumu a osvěty“
  • lidský rozum se opírá o smyslové poznání- racionalismus
  • lidská bytost je svobodná, všichni jsou si rovni
  • od církevních dogmat k vědeckému poznání
  • deisté – odmítali církevní dogmata, ale uznávali Boha jako prvotního hybatele
  • k naplnění ideálů – nezbytné všeobecné zvýšení úrovně vzdělání – masová osvěta zasahující nejširší vrstvy obyvatelstva
  • hnutí původně vzniklo v 17.stol. v Holandsku  a v Anglii – rozšíření do celé Evropy
  • nejvýrazněji se projevilo ve Francii
  • ekonomická teorie:
    • liberalismus – Adam Smith – obhajoba lidské práce jako jediného zdroje bohatství, pokrok je ve společenské dělbě práce, požadavek hospodářské svobody jednotlivce, svobody trhu
  • vrcholných výsledků dosáhlo osvícenství ve Francii v monumentální Encyklopedii aneb racionální slovník věd, řemesel a umění – souhrn dosavadních poznatků o člověku, společnosti, přírodě
  • encyklopedisté – Denis Diderot, Jean d´Alambert, J.J.Rousseau, Voltaire, Montesquieu, E.B.Condillac, C.A.Helvétius, G.B.Mably, Morelly, A.R.J.Turgot, P.H.D.Holbach

Osvícenský absolutismus

  • zvláštní forma vlády v řadě absolutistických monarchií v Evropě 18.stol.
  • zastánci této koncepce věřili, že modernizace společnosti v duchu osvícenského racionalismu může uskutečnit osvícený panovník, který vydá příslušné zákony a využije při tom moderní státní aparát
  • nejvyšší hodnotou je stát: centralizace – omezení stavovských privilegií, státní dohled nad církví, podpora vzdělání, náboženská tolerance v zájmu hospodářské prosperity státu, zrušeno nevolnictví, omezování vrchnostenské zvůle, společenský pokrok
  • v Rusku Petr I. Veliký, v Německu Fridrich II. Veliký, v Rakousku Marie Terezie a Josef II., ve Španělsku Karel III., dále Portugalsko, Dánsko, Švédsko…

 

Marie Terezie (1740 – 1780)

  • první česká habsburská panovnice
  • katolička, inteligentní, manžel František Štěpán Lotrinský – císař Sv. říše římské
  • 1740 M. Terezie (MT) arcivévodkyní rakouskou, 1741 královnou uherskou, 1742 královnou českou
  • přísná výchova 16 dětí
  • její smrtí skončilo 250leté panování Habsburků v Čechách v přímé linii, nový rod je habsbursko – lotrinský
  • země finančně vyčerpaná, slabá armáda, národnostní nesourodost
  • pragmatická sankce sousedními státy zpochybněna a odmítnuta – různé nároky na dědictví, záminky k přepadení Rakouska
  • vznik protirakouské koalice – Španělsko, Bavorsko, Francie, Sasko, Prusko, Švédsko…
  • války o dědictví rakouské (1740 – 1748)
    • boj Rakouska a Pruska
    • především boj o Slezsko – války slezské
    • 1.válka slezská (1740- 1742)
      • tažení pruského Fridricha II. bez vyhlášení války do Slezska, anexe
      • Rakousko poraženo u Malvic – 1741
      • vojsko Bavorů, Sasů a Francouzů do Horního Rakouska a Čech – dobyta Praha, bavorský kurfiřt Karel Albert (Bavorský) byl 1741 za souhlasu českých stavů prohlášen českým králem = Karel III.
  • trvalá nedůvěra MT k Čechám za zradu českých stavů
  • MT získala vojenskou pomoc Uher
  • po bitvě u Chotusic 1742 a prohře Rakouska – dílčí mírová smlouva vratislavská – ztráta téměř celého Slezska, Kladska a Hlučínska, okupovaná Praha osvobozena, 1743 obnovena panovnická moc MT v Čechách
  • válka slezská (1744 – 1745)
    • nové seskupení – protifrancouzský spolek (6 států – Rakousko, Anglie, Holandsko, Sardinie, Sasko, Rusko) X tzv. Frankfurtská unie (Francie, Španělsko, Prusko, Falc, Hesensko)
    • znovu tažení Prusů do Chebu, Děčína, Žitavy a Kladska – 4 proudy se sešly před Prahou – kapitulace, 1745 Prusové vytlačeni z Čech, ale Slezsko nedobyto
    • 1745 drážďanský mír – znovu potvrzena ztráta Slezska
    • jen dva zisky Rakouska – uznání pragmatické sankce a potvrzení Františka I. za rakouského císaře
      • pokračování bojů prusko – rakouských mimo naše území (Itálie a Nizozemí) až do 1748 – Rakousko přijalo podmínky Francie a Španělska – mír v Cáchách = konec války o dědictví rakouské – ztráta části italských provincií, ale uznána sankce
      • slezská válka
        • definitivní rozhodnutí o Slezsku – úsilí MT o odvetu a znovuzískání Slezska
        • je součástí širšího mocenského konfliktu – sedmileté války (1756 – 63) – zapojena téměř celá Evropa, zvláště Francie X Anglie, Prusko X Rakousko
        • 1756 vpád Pruska do Saska – úspěch v bitvě u Lovosic
        • další útok – 1757 bitva u Štěrbohol před Prahou, vítězství Pruska nad Karlem Lotrinským, ostřelování Prahy – záchrana díky vojenskému maršálovi Leopoldu Daunovi, bitva u Kolína – ústup Prusů
        • 1758 Prusy obležena Olomouc, poraženi u Domašova nad Bystřicí – rakouský generál Laudon, nuceni vyklidit severní Moravu – další boje mimo naše území
        • smrt Alžběty (Rusko – spojenkyní MT), na trůn Petr III., který obdivoval Ferdinanda II. (Prusko) – mír s Pruskem
        • 1763 mír v Paříži mezi Francií, Španělskem a VB a pak téhož roku mír v Hubertsburgu – Rakousko, Sasko a Prusko
        • potvrzen předchozí stav, definitivní ztráta lidnatého, hospodářsky vyspělého Slezska (ale protestantského a převážně německého)
          • prusko- rakouská válka o dědictví bavorské (1778 – 1779)
            • bramborová válka – ztráta léna Koruny české v Bavorsku a Falci
  • po válce rozhodnuto o stavbě dvou nových pevností – Terezín, Josefov (1780)
  • Osvícenské reformy MT:
    • základ osvícenského absolutismu v Rakousku
    • snaha sjednocovat různé oblasti – vytvořit centralizovaný stát řízený z Vídně absolutní mocí panovníka, germanizace – jednotný jazyk (němčina)
    • čeština zůstala platným, ale pomocným úředním jazykem
    • dosavadní systém robotně nevolnického velkostatku brzdou hospodářského, sociálního i politického vývoje země – komplexní proměna správy, ekonomiky a vojenství = vnitřní konsolidace, upevnění
    • kvalitní, vzdělaní a tvořiví rádci a spolupracovníci – Václav Antonín Kounic – šéf zahraniční politiky, hrabě Leopold Josef Daun – armáda, hrabě Bedřich Vilém Haugwic – finanční, daňová a správní reforma

1) reforma berní

  • stanovená pevná sazba daně
  • dokončen soupis půdy poddaných – rustikál, a obyvatelstva, usedlostí, měšťanských domů pro daňové účely
  • nové spolehlivé vyměřování půdy = tereziánský katastr – nahradil berní rulu a lánové rejstříky
  • 1757 tereziánský katastr – poprvé částečně zdaněna panská půda – dominikál, zdaněna církev i města, ale poloviční sazbou než rustikál
  • 1754 úřední sčítání lidu a domů – konskripce – pro daňové a vojenské účely

2) reforma správní a soudní

  • vytvořeny společné úřady habsburských zemí, kromě Uher
  • vznik státního byrokratického aparátu
  • centrální úřad – direktorium, v čele s Haugwicem + státní rada
  • zrušena česká dvorská kancelář, zřízena Česko – rakouská dvorská kancelář, konec samostatného postavení zemí Koruny české
  • státní aparát: Česká dvorská kancelář, Gubernia – spravují jednotlivé země, Magistráty – spravují města
  • samostatně organizována soudní a právní moc, zřízen Nejvyšší soudní dvůr ve Vídni
  • Tereziánský trestní zákoník a jednací soudní řád – zrušeno mučení
  • dosazováni školení úředníci, kteří nemuseli být urozeného původu

3) reforma hospodářská, finanční a sociální

  • povzbuzení a podpora průmyslu – zvl. textilní manufaktury + sklo
  • privilegia podnikatelům, cizí dělníci
  • budování silnic, zrušeny celní hranice mezi českými a rakouskými zeměmi – celní unie, Uhrám cla ponechána, poštovní spojení
  • zpracování kovů – hamry, těžba uhlí  v Ostravě a Sokolově
  • jednotná soustava tzv. dolnorakouských měr a vah
  • společná tolarová a zlatková měna – 1900 přechod na korunovou měnu
  • 1762 1. papírové peníze = bankocetle, ve střední Evropě = neúročené dluhopisy vídeňské banky – snaha snížit státní dluh
  • proti vůli šlechty vydán urbariální patent – jednotně upraveny povinnosti poddaných vůči vrchnosti a práva vrchnosti vůči poddaným – tresty, výše roboty – ztráta neomezené moci šlechty nad poddanými
  • v Čechách upraveny poměry až po nevolnickém povstání
  • robotní patent (1775)
  • zavedena tzv. raabizace – podle návrhu  dvorského rady a národohospodáře F. A. Raaba = poddanská reforma, rozdělení části panské půdy mezi rolníky za poplatek a návrh převodu roboty na peněžní poplatky
  • rolník jako bezprostřední držitel půdy získal motivaci k většímu pracovnímu výkonu
  • zaváděno pěstování tabáku, kukuřice, lnu, olejnatých rostlin, brambor ® růst populace

4) reforma vojenská

  • početní růst ozbrojených sil, zvýšení nákladů
  • vojenská povinnost pro všechny muže od 17 do 40 let
  • přijata vyspělejší pruská vojenská taktika
  • reorganizace dělostřelectva, rychlopalné zbraně
  • vybudováno moderní vojenské školství

5) reforma školská

  • 1774 schválen Felbigerův školský řád inspirovaný osvícenstvím – koncepcí Komenského (systém výchovy dívek i chlapců)
  • poprvé v monarchii zavedena povinná školní docházka 6-12 let
  • na venkově u far nižší školy – triviálky – čtení, psaní, počítání + náboženství
  • ve městech hlavní školy – širší vědomosti, vyučovalo se německy
  • úprava vyučování také na gymnáziích a univerzitách – místo latiny němčina
  • jezuitům odňata univerzita a střední školství, noví pedagogové – piaristé, nový řád, který přebírá úlohu jezuitů – jejich hlavním cílem je výuka
  • zesvětštění škol
  • 1773 zrušen jezuitský řád bulou papeže Klimenta XIV.

 

  • uherský stavovský stát uhájil značnou míru nezávislosti
  • úsilí o maďarizaci Slovenska, start k rakousko – uherskému dualismu
  • Uhry zdrojem surovin a odbytištěm výrobků – zaostávání
  • 1775 velké nevolnické povstání v S a SV Čechách v době po hladomoru, epidemii černých neštovic, proti drahotě a robotě
  • centrum Rtyně na Náchodsku, v čele rychtář Antonín Nývlt – zorganizováno společenstvím rychtářů (selské guberno) – do vnitrozemí – Hradecko, Poděbradsko, Chlumecko, jižní Čechy, Morava
  • březnu živelný pochod k Praze – rozehnáni a potrestáni, jeden proud u Chlumce nad Cidlinou, 7 rebelů pověšeno, druhý u Prahy
  • i přes porážku povstání, urychleny reformy – vydán robotní patent MT – omezena robota maximálně na tři dny v týdnu

 

Josef II. (1780 – 1790)

  • 1764 římskoněmecký král
  • 1765 po smrti otce císařem + oficiální spoluvladař MT v rakouské monarchii
  • skromný, vzdělaný, cestoval
  • jako spoluvladař dokončil reorganizaci armády – pro vojenskou kariéru výběr jen schopných i bez vznešeného původu
  • nové strategické pevnosti – Hradec Králové a Josefov
  • zápas dvou koncepcí u dvora: konzervativci – Marie Terezie, novátoři – Josef II. – konflikty s matkou
  • zdokonalena státní správa 1783 – spojeno rakouské Slezsko a Morava, správní sídlo Brno
  • zřízeny magistráty
  • 1784 dvorským dekretem spojena 4 města pražská – Staré a Nové Město, Malá Strana a Hradčany – vznik Prahy v novodobém smyslu se společným magistrátem
  • zrušen trest smrti – znovu zaveden až 1803
  • reorganizována síť středních a vysokých škol
  • velký reformátor, ale i kulturní barbar – veřejná dražba a zničení zbytků rudolfínské sbírky a knihovny
  • rušení mnoha klášterů – využity jako nemocníce nebo kasárny, ponechány jen ty, které vykonávaly užitečnou činnost – výchova mládeže
  • zrušen jezuitský řád
  • zbořena betlémská kaple
  • Toleranční patent (1781)
    • náboženské svobodě, zrušeno výsadní postavení katolické církve
    • povolena nekatolická vyznání – tolerance ve vztahu k luterství, kalvínství a pravoslaví
    • likvidace většiny diskriminačních opatření vůči Židům
    • = konec pobělohohrského pronásledování protestantů, konec rekatolizace
    • zrušena koniášovská misie ničící zakázané knihy
    • potomkům evangelíků povolen návrat
    • faráři pověřeni vést matriky
    • zbourání židovského ghetta – židé se mohli stěhovat, Josefov
      • Patent o zrušení nevolnictví (1781)
        • v centru nového pohledu na svět ne Bůh, ale člověk jako individualita a svéprávný jedinec
        • odstraněna poddanost, otrocká podřízenost feudálnímu pánovi
        • osobně svobodní lidé – zachovány robota, naturální dávky a platy, dána jejich míra
        • práva – uzavírat sňatek bez souhlasu vrchnosti, svobodně opouštět panství, posílat děti na studia, řemeslo prodávat i zadlužovat grunty, odstraněna povinnost odebírat vrchnostenské výrobky, možnost stěhovat se do města – práce v manufakturách
        • hodně odchod do měst, počeštění měst – zárodky NO
        • v Uhrách až 1785
        • císař získal oblibu u venkovského lidu – “selský císař”
        • 1784 – 89 – nový berní Josefinský katastr – připraven nový systém zdanění dominikálu i rustikálu – daně měly být stanoveny rovnoměrně podle výměru půdy, hodnoty a průměrného výnosu
        • berní a urbariální patent vyhlášen 1789 – robota měla být prakticky zrušena, nahrazena peněžitou dávkou, ale Josef II. zemřel a nástupce Leopold II. patent pod nátlakem šlechty zrušil
        • omezena (ne zrušena) cenzura – svoboda tisku
        • zdokonalen právní stav v říši 1786 – vydán první díl občanského zákoníku
        • princip občanské rovnosti
        • reformy postupně vedly k likvidaci stavovských privilegií a k deklaraci rovnosti lidí před zákonem – k dobudování centralizovaného státu
        • vliv na rozvoj zemědělství a průmyslu
        • rozvoj manufaktur, rozvoj osvěty na venkově, stájový chov skotu
          • Kulturní oživení
            • stavba divadel – 1783 Nosticovo na Ovocném trhu – 1799 Stavovské
            • na Koňském trhu vlastenecké divadlo Bouda
            • Kramerius redigoval Schönfeldské c.- k. pražské noviny
            • 1790 zřídil Českou expedici – první české nakladatelství a knihkupectví
            • založena Soukromá učená společnost – pozdější Královská česká společnost nauk
            • vznik zemského patriotismu – v čele šlechta
              • Neúspěchy Josefa II. v zahraniční politice
                • stálé nebezpečí útočného Pruska – hledání spojence, ale spojenectvím s Ruskem Rakousko zavlečeno do těžkého konfliktu s Turky – drtivé porážky habsburské armády, obrat až díky generálu Gideonu Ernstu von Laudonovi – z rukou Turků dobyt Bělehrad, 1791 mírová smlouva – zisk části Chorvatska
                • 1794 vyhlášení samostatnosti Belgie
                • návrat samosprávy Uher k roku 1780
                • úspěch jen při prvním dělení Polska 1772 – Halič, 1774 za podpory Ruska zisk Bukoviny

 

Leopold II. (1790 – 1792)

  • původně sídlil ve Florencii – tam reformy (zrušení cechů, zrušení toskánské armády, zrušil trest smrti)
  • po smrti Josefa císařem Svaté říše římské
  • ve Francii jeho sestra Marie Antoinetta – s Pruským králem Fridrichem Vilémem II. uzavřel 1791 Pilnickou deklarace namířena proti revoluční Francii
  • 1792 zemřel