Pes až na prvním místě

Téma: Největším neštěstím zvířat je, že musí existovat na této planetě s námi lidmi. (Adolf Born)

PES AŽ NA PRVNÍM MÍSTĚ

Nikdy. Už nikdy nechci být psem. Abyste mi rozuměli, já věřím v převtělování. Myslím, že když někdo umře, narodí se znovu jako někdo jiný. Ale jak krásně se musí žít v těle slunéčka sedmitečného, jak krásný život má chrobák lesní, velbloud jednohrbý nebo člověk! Co takový člověk! Ten neuvěřitelně povrchní, sobecký, domýšlivý a lakomý člověk.

Já jsem pes. Jsem nesmírně hrdý pes. Jsem to nejušlechtilejší a nejelegantnější plemeno na světě. Jsem originální, jsem jediný svého druhu. Jsem tak skvělý, že dva tak úžasné psy stejného plemena by svět už neutáhl. Kam se na mě hrabou všichni ti čistokrevní chrti, pudlové a německé dogy. Já jsem vořech. Vím o své minulosti asi tak to, že moje máma byla fenka a můj táta pes, ale mám charakter. A prokoukl jsem vás, lidičky. Máte nás jen na zábavu, jen abyste se nenudili. Ale naprosto nemáte ponětí, co taková správná zábava je! Pořád jste samé „přines!“ a „podej“, ale když vezmeme zábavu do svých pacek a chceme pobavit my vás, například když vám chceme ukázat jak bezvadná je hra „roztrhej novou tenisku“, hned se čertíte, plácáte nás přes zadek a posíláte na místo. Oproti nám, psům, nemáte vůbec smysl pro legraci.

Ale žijete si náramně. Nikdo na světě nemá v ledničce, ve spíži a v koši takových lahůdek jako můj páníček. A nic mi nedá! Copak si myslíte, že mě uspokojí nějaké suché kostičky, čemu vy říkáte „granule“? Prosím vás, vždyť už ten název, copak se to dá žrát? Když mi pod nos voníte samými šunčičkami, salámky, těmi tak nádherně voňavě zkaženými špekáčky, že se nestydíte! Takhle týrat nevinná a hodná, tak úžasná zvířátka jako jsem třeba já. A o tom, že se sami válíte na těch měkkých polštářcích na vašich úžasných sedačkách a mně tam nenecháte ani jednu tlapu, o tom ani nebudu mluvit.

Měli byste se nad sebou zamyslet. Být psem je ohromná fuška, a abyste věděli, určitě se vám ta vaše neohleduplnost v příštích životech vrátí. Jůů, co to slyším? Vodítko? Musím běžet, můj úžasný páníček mě chce vzít na procházku! Miluju ho, jdu mu to říct, tak se mějte, haf!

Autor: Julie Krulišová