Počátky civilizace na Blízkém východě

  • oddělení starověku od pravěku: vznik městských států a písma
  • vznik zemědělství (neolitická revoluce – přechod od lovu a sběru k zemědělství) – úrodná půda, státy vznikají okolo řek, chrámové hospodářství: centrem dění se stává chrám – moc kněžích, palácové hospodářství – moc má král, panovník
  • staroorientální východní státy vznikají od poloviny 4. tisíciletí př. n. l – potřeba organizovaně řídit zemědělství, obchod, obrana před nepřáteli
  • rozpad tradiční rodové společnosti, práce s železem (u Chetitů – od nich i další; raná období – eneolit: přechod od kamene ke kovu – hlavně bronz), městské státy a centra
  • v místech s příznivými přírodními podmínkami – teplé počasí, dostatek vláhy, úrodná půda
  • Nil, Eufrat a Tigris, Indus, Chuang-che …

 

Mezopotámie
  • Mezopotámie = z řec. mesos – mezi a potamos – řeka – Meziříčí; oblast středního a dolního toku řek Eufrat a Tigris – Krajina úrodného půlměsíce – oblast Iráku má příznivější podmínky než Evropa
  • Starosumerské období (3000 – 2350 př.n.l.)
    • asi 3500 př. n. l. příchod Sumerů z oblasti dnešního Íránu – začínají budovat první vyspělou civilizaci – dobře opevněná města, řemeslníci, obchodníci, bojovníci – důležití, chrání město před nepřáteli; většina – zemědělci
    • vznik velkých vesnic – města, počátky městských států: Eridu, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš; centrem městských států – města, centrem měst – chrám, kněz měl vyšší postavení než ostatní lidé
    • chrámy stupňovité – tzv. zikkuraty, město – pravidelná síť ulic, hradby
    • uspořádání státu: theokracie (theos = bůh, kratein = vládnout): kněží řídí chod města, bůh je nejvyšší vládce, kněží jsou zprostředkovatelé, spravují chod města – chrámové hospodářství
    • zemědělství: v době záplav připlavena nová půda – zpracovali ji než vyschla, budování zavlažovacích a odvodňovacích systémů, vynález kola, stavba vozu, pokrok v metalurgii
    • tisíciletí př. n. l. vznik obrázkového písma = piktografické, na hliněné destičky
    • tisíciletí př. n. l. zjednodušením vzniklo klínové písmo, rákosovým rydlem na hliněné tabulky velikosti dlaně, vysušovaly se, důležité se i vypalovaly
    • rozvoj vědeckého bádání – matematika (dvanáctková a šedesátková soustava), geometrie – rozměřování pozemků, výpočty objemů, jednotné délkové a objemové míry
    • astronomie – kalendář: 12 měsíců, týden: 7 dní
·         Akkadská říše (2340 – 2200 př.n.l.)
o   2400 př.n.l. přichází Semitské kmeny, 2340 př. n. l. král Sargon zakládá Akkadskou říši – první centralizovaný stát na území Mezopotámie, ovládli sumerská města, neměli ale dost sil je udržet
o   nájezdy útočníků (kočovníků z Východu – Gutejců) zánik 2200 př. n. l., sumerská města získala opět samostatnost, nejvýznamnější Ur a Lagaš – Ur vyhrál, jeho král ovládl i ostatní města
o   přelom 3. a 2. tisíciletí př. n. l. příchod dalších semitských kmenů – Amorité, Elamité – na sklonku 2. a 1. století př .n. l. vyvrátili stát

 

 

Babylónie

  • Starobabylónská říše (asi 1900 – 1600 př. n. l.)
    • akkadské obyvatelstvo a Amorité získávají dolní Mezopotámii
    • centrum Střední Mezopotámie – město Babylon
    • nejvýznamnější panovník, zakladatel říše – Chammurapi (1792 – 1750 př. n. l.) – ovládl celou dolní Mezopotámii, navázal na zkušenosti předchozích vládců, hospodářský a kulturní rozvoj, zdokonalení řemesel, nářadí ..
    • Chammurapiho zákoník: právní účely, říše je už moc velká – nestačí zvykové právo
    • oblá čedičová stéla vysoká 215 cm, psán klínovým písmem, tresty a pokuty za přestupky jsou stanoveny podle postavení pachatele ve společnosti, rodové a zvykové právo, „oko za oko, zub za zub“
    • do dnes funguje v islámu
    • rozdělení společnosti: plnoprávní = awilum (nejbohatší svobodní); neplnoprávní = muškénové (drobní zemědělci, zaměstnanci chrámu, vojáci ..); otroci
    • rozdíly v trestech za tělesná ublížení (plnoprávný x plnoprávný – odveta; plnoprávný x muškén – pokuta ve stříbře; plnoprávný x otrok – náhrada otroka pánovi)
    • 1600 př. n. l. přichází z Íránu Kassitévyvrací Starobabylónskou říši
·         Středobabylónská říše (asi 1500 – 1235 př. n. l.)
o   území ovládnuto Kassity, kulturní rozkvět
o   1235 př. n. l. Babylon dobyt Asyřany
·         Novobabylónská = chaldejská říše (626 – 539 př. n. l.)
o   Asyřané vyhnáni chaldejským králem Nabopolasavem, nástupcem Nabukadnezar II. – vrchol rozkvětu, vláda nad většinou Mezopotámie, Sýrie a Palestiny, rozvoj kultury
o   výstavba sídelního města Babylón: dvojitý okruh hradeb, vodní příkop, Ištařina brána
o   Babylónská věž – 90 m vysoká, základ 90 x 90 m, 7 stupňů, stavba za Nabukadnezara II., při chrámu Marduka
o   539 př. n. l. říše dobyta Kýrem II., perským králem, město ale zůstalo nejlidnatější a nejvýznamnější centrum obchodu a kulturního života
  • 331 př. n. l. město dobyl Alexandr Veliký ale brzy zemřel
  • v polovině 2. stol. př. n. l. byl Babylon dobyt Parthy – úpadek

 

Asýrie

  • Staroasyrská říše (2000 – 1750 př. n. l.)
  • centrum Aššur – původně městský stát
  • důležitá obchodní křižovatka – udržují obchodní styky s Egyptem a Chetity, bojovní
  • S Mezopotámie – naleziště drahých kovů, důležité obchodní cesty
  • kolem roku 1650 př. n. l. pronikání Churritů – vytvořili mocný sát Mitanni (1600 – 1350 př. n. l.), rozvrácen Chetity – jako jedni z prvních používají železné nástroje a zbraně
    • Středoasyrská říše (1350 – 1078 př. n. l.)
      • znovusjednocení, dobyta Babylonie – 1235 př. n. l.
      • přichází nový bojovníci – Amorejci a Chaldejci – ovládají J + Stř. Mezopotámii, nový nástup asyrské moci
·         Novoasyrská říše (911 – 612 př. n. l.)
o   nejmocnější centralizovaná říše Předního východu
o   největší územní rozsah – Sýrie, Palestina, Egypt, část malé Asie, Írán, Babylon
o   despotická vláda, profesionální armáda, nové zbraně
o   sídelní město Ninive – mohutné hradby, zavlažovací systém z 50 km vzdálených hor, knihovna
o   605 př. n. l. říše rozvrácena Médy a Babylóňany
o   řemesla: vysoká úroveň zpracování kovů – měď, bronz, železo
o   kultura: klínové písmo od Sumerů
o   knihovna krále Aššurbanipala II –  Epos o Gilgamešovi na 12 tabulkách, Enuma Eliš – epos o vzniku světa
o   věda: rozvoj lékařství, matematiky, geometrie, astrologie
o   náboženství: velké množství bohů, v lidské podobě
o   nejvyšší Babylonský bůh – Marduk, bůh Slunce Šamaš, bohyně Ištara, nejvyšší asyrský bůh – Aššur
o   architektura: hliněné cihly, glazované kachle; zikurraty, visuté zahrady
o   sochy – hliněné, kamenné, bronzové

 

Malá Asie
·         převážně hornatá oblast, uprostřed náhorní plošina, kolem vysoká neschůdná pohoří
·         nevhodné pro zemědělství
·         obživa: pastevectví, řemeslná výroba (metalurgie)
·         Chetitská říše
o   na náhorní plošině ve střední části Malé Asie (dnešní Turecko), sídlo vládců – Chattušaš
o   mocná říše – silná armáda
o   špatná úrodnost, území bohaté na suroviny (Ag, Fe)
o   říše trvá od 17. do 12. století; největší rozkvět ve 14. – 13. století – výboje, vláda nad severní Mezopotámií, dobyt Babylon, oblast Asýrie a Malé Asie
  • konkurent Egypta, ale 1285 př. n. l. bitva u Kadeše – vítězství Egypta, vnitřní krize
o   říše se rozpadla na drobná království a zanikla ve 12. století – podíl Asyřané a „mořské národy“
  • 717 př. n. l. asyrský král Sargon II. dobyl Karchemiš – poslední pevnost ovládaná Chetity
o   kultura: vliv babylonské civilizace; písmo – klínové (1915 rozluštil Bedřich Hrozný) – indoevropská jazyková skupina
o   množství bohů – asi 100, uctívání přírodních sil (Bůh bouře, Slunce ..)
·         Foinikie
o   západní Středomoří, dnešní Libanon
o   název odvozen od řeckého názvu hlavního vývozního artiklu – nachově červeného barviva z mořských plžů – purpuru (řecky foinix)
o   vytváří městské státy ve 2. tisíciletí př. n. l. hlavně v přímořském pásmu: Byblos, Týros a Sídon
o   zemědělství: ovoce, olivy, vinná réva, obilí…
o   výborní zkušení mořeplavci (lodě z cedru) – dostávají se až do Atlantiku, ve Středomoří zakládají obchodní osady – tzv. faktorie (Kypr, Španělsko, jižní Francie, Sicílie, severní Afrika, 814 př. n. l. založení Kartága – foinicky Kart Chadaš = Nové Město)
o   obchod s mědí, cedrovým dřevem, řemeslnými výrobky (tkaniny barvené purpurem, ozdoby, šperky apod.)
  • v 9. stol. př. n. l. některá foinická města dobyta asyrským králem Aššurnasirpalem II., Týros, Arad a Byblos zůstali nezávislé
  • pád Asýrie – Foinikie dobyta novobabylónském vládcem Nabukadnezarem II. – podmanil si i Týros, Sidón atd…
  • nakonec dobyto Alexandrem Velikým
o   písmo: první hláskové, 24 znaků – souhlásky, později přejato Řeky, kteří doplnili samohlásky, základ i pro latinské písmo