Psychické procesy a dynamika osobnosti

Psychické jevy

  • funkce mozku, zformovaly se vlivem společnosti
  • umožňují aktivní působení na prostředí
  • tvoří složitý, vzájemně propojený systém, působí v jednotě
  • ve vývoji jedince se mění
  • vykazují variabilitu
  1. psychické procesy
  • poznávací – vnímání, představy, fantazie, myšlení a řeč)
  • procesy paměti (zapamatování, uchovávání, vybavení)
  • motivační procesy (citové a volné)
  1. psychické stavy
  • stavy pozornosti
  • nálady = stavy citové
  1. psychické vlastnosti
  • schopnosti, motivy a postoje, temperament, volné vlastnosti, charakter
  1. specificky získané dispozice

 

Psychické procesy:

Poznávání

  • orientace ve světě
  • přispívá k efektivitě chování a jednání
  • začíná názorným smyslovým poznáním = čití a vjem à počitky a vjemy

Vnímání

  • psychický proces, kterým zachycujeme, co působí na naše smyslové orgány v daném okamžiku
  • uvědomujeme si vnitřní i vnější prostředí
  • základem názorového poznání

Čití

  • nejzákladnější poznávací proces (předává nám informace o okolním světě)
  • výsledkem je počitek = obraz jedné vlastnosti daného předmětu

à Čivost

  • schopnosti člověka mít počitky
  • dá se měnit – např. stálým působením podnětů se čivost zmenšuje (např. prstýnek na ruce, přestanu vnímat, že ho na ruce mám)

Počitek x Vjem

Počitek

  • jednotlivý znak předmětu nebo děje, který na mě právě působí
  • obsahuje pouze jednu vlastnost daného předmětu
  • 16 základních druhů počitků

Vjem

  • zahrnuje celý předmět nebo děj (např. jablko – barva, chuť, tvar, velikost, vůně, povrch…)
  • vjem = spojení počitků
  • nejde jen o obraz předmětu ale i jeho poznání
  • vjemy v nás zanechávají stopy à předmět si vybavíme po určité době i bez jeho přitomnosti

Druhy počitků

  1. vnější (exteroreceptory) – informace z okolí
    1. dálkové (zrakové – šeroslepost, monochromatismus, barvoslepost; sluchové; čichové)
    2. dotykové (chuťové, tlakové, tepelné, bolesti)
  2. vnitřní
    1. pohybu (klouby, šlachy, svaly..)
    2. rovnováhy (tělíska ve vnitřním uchu)
    3. orgánové (útrobní)

Druhy vnímání

  1. Vnímání tvaru a velikosti
  2. Vnímání prostoru
  3. Vnímání pohybu
  4. Vnímání času

Poruchy vnímání

  • postižení neurologických funkcí nebo emociálním stavem
  1. kvantitativní (snížená vnímavost – únava, problémy, nemoc, nálada.. x zvýšená vnímavost – kofein, čerstvý vzduch)
  2. kvalitativní (smyslové klamy – nedokonalý obraz kvůli nedokonalému analyzátoru (např. kouzelníci, černá zužuje)

Pozornost

  • = zaměřenost a soustředěnost vědomí na podnět
  • z podnětů vybíráme jen některé à pozornost
  • nejčastěji se uplatňuje od 0,1 – 15 sekund
  • dlouhodobé udržení pozornosti není lehké, při jednotvárné činnosti tato schopnost klesá
  • dlouhodobé rozptýlení pozornosti způsobuje vážné chyby
  1. bezděčná pozornost
  • podnícena záměnou v prostředí
  • je rychle upoutána a rychle mizí
  1. záměrná pozornost
  • realizace dlouhodobých činností
  • není neomezená – mohlo by dojít k přetížení organismu
  • podmínky:
    • motivace
    • přestávky v činnosti a jejich střídání
  • vlastnosti pozornosti:
    • intenzita
    • stálost
    • rozsah
    • přenášení
    • výběrovost

Paměť

  • = soubor psychických procesů a vlastností, které umožňují osvojení zkušenosti, jejich zapamatování, uchování a vybavení
  • uchování nevědomých citových vzpomínek – centrum amygdala
  • uchování naučených dovedností a postupy – putamen
  • uchování vzpomínek na osobní životní události – kůra mozková (jejich přesná lokalizace nebyla dosud zjištěna)

Fáze paměti:

  • výrazně ovlivňuje kvalitu paměti
  • typy paměti: vizuální, akustická, motorická
  • fáze zapamatování:
    • krátkodobá paměť
      • zapamatování na několik sekund
      • sluchové a zrakové vjemy
      • lze je přenést na dlouhodobé
    • střednědobá paměť
      • až po dobu 20 min (důl.role – doprovodné asociace)
    • dlouhodobá paměť
      • pomocí učení, opakování, činnosti, cvičení
      • logická paměť
      • mechanická paměť
      • bezděčná paměť
    • druhy zapamatování:
      • spontánní uložení – díky výraznému podnětu
      • úmyslné uložení – učení s určitými prostředky
      • uchování v paměti – myšlenkové zpracování informací
      • vybavení a znovupoznání uchovaného
    • uchování – přeskupování a začlenění informací do nových souvislostí
    • vybavování – znovupoznání a reprodukce
    • zapomínání
      • zapomínáme to, co nepoužíváme
      • náhlé zapomenutí (=okno)
      • trvalé zapomínání
      • dočasné zapomínání

Motivace

  • souhrn činitelů (podněcují, podporují, aktivizují nebo utlumují a brzdí jedince
  • motivy = pohnutky jednání člověka; mají cíl, směr, intenzitu, vytrvalost
  • motivační procesy
    • citové a volní
    • emoce (city) – emoce bývá označována za širší pojem než cit (cit je chápán jako zážitková stránka emoce)
    • zážitky, které doprovázejí fyzické změny a motorické projevy (mimika, gesta)
    • znaky citů:
      • subjektivnost, spontánnost, předmětnost, aktuálnost, polarita, vliv na další psychické procesy
    • dělení emocí:
      • vyšší a nižší
      • intelektuální, etické a estetické
    • související pojmy: afekty, nálady, citové vztahy, vášně
    • vůle zajišťuje dosahování cílů (když je nutné překonávat překážky)
    • volní jednání – řízené a vědomé uskutečňování cesty k dosažení cíle
  • zájmy, návyky, cíle, přání, hodnoty, postoje, emoce a potřeby

Potřeby

  • = stav nedostatku nebo přebytku
  • výběrem hodnot jsou potřeby uspokojovány
  • systém potřeb se nemění, ale hodnoty ano
  • dělení:
    • fyziologické (biologické) – dýchání, potrava, voda, vylučování, nepřítomnost bolesti
    • psychické – pocit bezpečí, činnosti, sebeúcty, sociální interakce, lásky
    • sociální – kulturní život, vzdělání
  • zájem může být účinný motiv činnosti (= soustředěné, relativně déle trvající zaměření na uspokojování potřeb
  • ústřední zájem = záliba