Psychické stavy a vlastnosti ( vědomí, nevědomí, temperament, charakter a inteligence )

Psychické jevy

  • funkce mozku, zformovaly se vlivem společnosti
  • umožňují aktivní působení na prostředí
  • tvoří složitý, vzájemně propojený systém, působí v jednotě
  • ve vývoji jedince se mění
  • vykazují variabilitu
  1. psychické procesy
  • poznávací – vnímání, představy, fantazie, myšlení a řeč)
  • procesy paměti (zapamatování, uchovávání, vybavení)
  • motivační procesy (citové a volné)
  1. psychické stavy
  • stavy pozornosti
  • nálady = stavy citové
  1. psychické vlastnosti
  • schopnosti, motivy a postoje, temperament, volné vlastnosti, charakter
  1. specificky získané dispozice

psychické stavy

Pozornost

 

  • = zaměřenost a soustředěnost vědomí na podnět
  • z podnětů vybíráme jen některé à pozornost
  • nejčastěji se uplatňuje od 0,1 – 15 sekund
  • dlouhodobé udržení pozornosti není lehké, při jednotvárné činnosti tato schopnost klesá
  • dlouhodobé rozptýlení pozornosti způsobuje vážné chyby
  1. bezděčná pozornost
  • podnícena záměnou v prostředí
  • je rychle upoutána a rychle mizí
  1. záměrná pozornost
  • realizace dlouhodobých činností
  • není neomezená – mohlo by dojít k přetížení organismu
  • podmínky:
    • motivace
    • přestávky v činnosti a jejich střídání
  • vlastnosti pozornosti:
    • intenzita
    • stálost
    • rozsah
    • přenášení
    • výběrovost

 

Vědomí

  • uvědomujeme si vnější a vnitřní podněty (událostí, tělesných vjemů, vzpomínek a myšlenek)
  • zahrnuje také působení na sebe samého a ovlivňování okolí (chování, jednání..)
  • monitoring
    • jsme si vědomi, co se děje kolem nás i v našem těle
    • nejvyšší prioritu mají události důležité k přežití (hlad, bolest, kouř..)
  • ovládání
    • plánování, zahajování a řízení našich činů
    • časté provádění činností vede k jejich automatizaci (řízení, hra na klavír..)
  • podvědomé vzpomínky
    • vzpomínky dostupné našemu vědomí
    • např. orientace ve městě, zavazování tkaniček, znalost významu slov atd.))
  • některé podněty na nás působí podvědomě (odbíjení hodin)
  • „fenomén koktejlové party“ – neposloucháme cizí rozhovory, ale zpozorníme, když uslyšíme své jméno

Nevědomí

  • obsahuje vytěsněné, emočně bolestivé vzpomínky a přání
  • ovlivňují naše činy aniž bychom si toho byli vědomi
  • projevují se ve snech, v chybných úkonech, přeřeknutími apod.
  • zabývá se jimi psychoanalýza (S.Freud àG.Jung – „kolektivní nevědomí“)

Temperament

  • soustava psychických vlastností, projevují se způsobem reagování, chování, prožívání
  • souhrn vlastností organismu, určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti
  • nejstarší teorii temperamentu vypracoval Hippokrates (5.st.př.n.l.) – jeho teorii rozpracoval a poupravil Galenos (2.st.př.n.l.)
    • rozdělili temperament lidí na 4 skupiny podle tekutiny v těle:
      • sangvinik, cholerik, flegmatik, melancholik
    • psychologie využívá teorii I.P.Pavlova o vyšší nervové soustavě a termíny C.G.Junga (introvert a extrovert)
    • Kretschmerova teorie udává 3 zákl.typy temperamentu (zohledňují stavbu těla člověka):
      • pyknik, leptosom, atletik
    • Eysenck využíval znalostí psychologů a lékařů a sestavil model osobnosti, využil zákl.pojmy: introverze – extroverze, stabilita – labilita

Schopnosti

  • soubor předpokladů nutných k úspěšnému vykonávání určité činnosti, dovednosti
  • nejsou vrozené, vznikají a rozvíjejí se na zákl.vrozených vloh
  • jedna vloha může být základem mnoha schopností a naopak
  • různé úrovně rozvoje schopností:
    • nadání
      • souhrn schopností určitého druhu, umožňují nadprůměrné výkony v určité činnosti (zakládá se na vrozených vlohách)
    • talent
      • vysoce rozvinutý soubor schopností, který umožňuje, aby člověk dosáhl vynikajících výsledků
      • také označován jako „projevené nadání“
    • genialita
      • označení pro nejvyšší úroveň intelektuálních a tvůrčích schopností
      • působí vždy i další faktory – motivace, temperament, emocionalita, prostředí
    • dělení schopností: paměťové, umělecké, verbální, prostorová orientace

Inteligence

  • schopnosti učit se a zároveň dovednost uplatnit poznatky v praxi
  • = všeobecná rozumová výkonnost člověka, slouží k řešení problémů
  • číselné vyjádření inteligence = poměření mentálního a fyzického věku à kvocient inteligence (IQ)
  • průměrná inteligence: 90 – 109
  • podprůměrná: 80 – 89 à lehká (debilita) à střední (imbecilita) à těžká (idiocie)
  • nadprůměrná: 110 – 130
  • Mensa – sdružuje lidi s nadprůměrných IQ v Česku (nad 130)

Charakter

  • reguluje se podle morálních požadavků a norem
  • souhrn psychických vlastností osobnosti, zakládají se na mravních zásadách, projevují se v chování a jednání člověka
  • je ovlivňován temperamentem a schopnostmi člověka
  • není vrozený ani dědičný
  • rozdělení charakterových rysů:
    • vztah člověka ke společnosti a jiným lidem
    • vztah k práci
    • vztah k vlastní osobnosti
    • volní rysy charakteru (cílevědomost, samostatnost, rozhodnost, vytrvalost, sebekázeň a sebeovládání, ukázněnost, statečnost a smělost)
  • volní vlastnosti charakteru tvoří jeho jádro, všechny volní vlastnosti jsou získané, vliv na ně má výchova a sebevýchova

à svědomí – forma prožívání morálního hodnocení vlastních činů, motivů a citů