Reformace a protireformace

  • římskokatolická církev ve 13. a 14, stol. na vrcholu moci, zcela ovládala duchovní život společnosti, disponovala ohromným majetkem, diktovala pravidla každodenního života lidí, lidé odváděli církvi desátek a další platby
  • rostoucí majetek + politická angažovanost – zesvětštění církve
  • přímá vazba církve na papežskou kurii – vysoké finanční nároky – platby za udílení církevních úřadů a hodností, poplatky za rezervaci výhodných míst, korupce
  • obchodování s církevními úřady, prodej odpustků – svatokupectví
  • úpadek duchovních hodnot křesťanství, uvolněná morálka
  • úsilí o nápravu křesťanské církve – návrat k původnímu poslání, přísné dodržování mravních zásad podle Bible, odstranění světské vlády církve
  • první kritik církve – John Wycliff (1320 – 1384) – v Anglii, 14. stol., přeložil Bibli do angličtiny, porovnával zkaženost církve ve srovnání s normami v Bibli, odmítá sekularizaci – církevní hierarchii, nabádal k návratu k duchovní činnosti a chudobě, řada stoupenců – „lollardi“ – potlačeni
  • reformace „shora“ – vedena církevní hierarchií, neúspěšná
  • koncilní hnutí – snaha řešit problémy na koncilu (vrcholné shromáždění biskupů a učenců): kostnický – 1414 – 1418 – řešil papežské schizma

        basilejský – 1431 – 1434 – spor konciliarismu (koncil víc než papež) a papalismu (papežská       autorita vyšší)

  • vznik různých sekt – albigenští, vladenští ve Francii, lollardi v Anglii

1) Papežské schizma (1378 – 1417)

  • snaha císařů o návrat papeže do Říma
  • 1378 – návrat Řehoře XI., brzy poté zemřel
  • konkláve musí zvolit papeže v místě jeho smrti, 11 ze 16 členů Francouzi
  • papežem zvolen Ital Urban VI. – sídlo v Římě
  • ve Francie kardinálové zvolili za papeže Klimenta VI. – Avignon
  • ani jedna volba nebyla legitimní – 2 papežové, oba měli své nástupce, rozštěpení křesťanství
  • koncil v Pise (1409) sesadil stávající papeže a zvolil jiného, papežové v Říme ani Avignonu se tomu nepodvolili a tak vzniklo trojpapežství – Alexandr V.
  • rozřešení – koncil v Kostnici 1414 – 1418 – papežové z Říma a Pisy dobrovolně odstoupili a avignonský byl sesazen, byl zvolen nový papež Martina V.

 

2) Německá reformace

  • sto let po husitství v 16. stol.
  • Německo hospodářsky nejednotné
  • politicky rozdrobené – volný svazek samostatných států, knížectví hrabství a měst – bezmocná „svatá říše římská národa německého“, velká moc papeže – snaha o sjednocení
  • habsbursko-francouzské spory o některá území (Burgundsko, Lotrinsko, Nizozemí) – dva tábory v Evropě – francouzský stát a nejednotná habsburská říše
  • vzrostla moc měšťanů
  • přechod k peněžní rentě a peněžnímu hospodářství – zhoršení situace rolníků
  • vnitřní rozpory v církvi – žila v přepychu a bohatství
  • odpor všech proti církvi, proticírkevní reforma za císaře Maxmiliána I. (1493-1519) – mohutné národní protiřímské hnutí
  • v čele hnutí mnich a profesor Martin Luther (1483 – 1546) – kritizoval církev a morální úpadek
  • 1517 vydal 95 tezí – přibyl je na chrám ve Wittenbergu
  • 1520 veřejně spálil bulu papeže Lva kde byl nazván kacířem – dán do klatby
  • ukryl se u saského kurfiřta na hradě Wartburg
  • prosazoval změnu celého způsobu života římské církve, vycházel z Husa (kritika odpustků, byl pro přijímání z kalicha, zpochybňoval úlohu církve, jediná autorita Písmo svaté odmítal selské bouře) – šlechtická reformace (sdola)
  • 1522 vznik luteránské církve (protestantská, evangelická)
  • radikalizace poddaných na vesnici (proti útlaku, robotě, ovlivněni Lutherem) – německá selská válka 1524 – 1526
  • v jihozápadním Německu
    • střet s vrchností v jižním Schwarzwaldu a na horním Rýnu, vedeni Thomasem Müntzerem, vydali program Artikulovaný list, z počátku úspěšní
    • povstání v Horním Švábsku – umírněný program Dvanáct artikulů, byli poraženi
    • 1525 povstání ve Francích – Heillbronský program, selsko-měšťanská opozice, požadavky sedláků v pozadí, potlačeni
      • ve středním Německu
        • v Mülhausenu nejradikálnější hnutí, učení o „Boží říši na zemi“, sesadili vládu – dosadili Věčnou radu
        • 1525 poraženi u Frankhausenu, Müntzer popraven
          • nejdéle se povstalci udrželi v alpských oblastech – vedeni Michaelem Gaismairem – program Zemské zřízení
          • poslední snaha radikálů – povstání v Münsteru 1534 – v čele Jan Mathys, Jan z Leidenu, požadavek společného vlastnictví, vyhnání bohatých – založili münsterskou komunu, 1535 poraženi a upalováni
          • reformace pokračovala i přes porážky radikálů
          • luteráni nemohli být úplně potlačeni – císař Karel V. právě bojoval s Francií
          • 1529 zemský sněm v Špýru – protest menšiny luteránské šlechty proti hlasování o správnosti Lutherových tezí – od toho protestanti
          • 1531 založen obranný spolek protestantů Šmalkaldská jednota
          • nové zásady církevního učení – augsburská konfese
          • 1546-7 šmalkaldská válka Karla V. s protestanty, 1546 císař zvítězil u Mühlbergu
          • 1547 interim – kompromis, povoloval pod obojí, manželství kněží odmítnul
          • 1555 Augsburský mír – svoboda vyznání šlechty a měst – „čí panství, toho náboženství“; zlomen ideový monopol katolické církve
          • sever říše byl protestantský, jih katolický
          • dočasná stabilizace říše
          • luteránství se šířilo do Pobaltí, Skandinávie (uzákoněno ve Švédsku, Dánsku a na Islandu), Polska, Uherska, Česka; přijato hanzovními městy ve východním Polsku a řádem německých rytířů ve východním Prusku

 

 

 

 

 

3) Reformace ve Švýcarsku

Huldrych Zwingli

  • církev kritizoval Huldrych Zwingli (1484 – 1531) – vyjadřoval zájmy řemeslníků a obchodníků, odmítal celibát, uzavíral kláštery, konfiskoval církevní majetek, usiloval o sjednocení kantonů proti Habsburkům
  • 1531 bitva u Kapellu s katolickými kantony, Zwingli padl
  • další radikální kritik Balthasar Hubmair – přívrženec novokřtěnectví, proti placení feudálních dávek

Kalvinismus

  • v Ženevě Francouz Jan Kalvín (1509 – 1564), vycházel ze Zwingliho, učení o predestinaci (člověk má od Boha určené poslání, musí se chovat podle Božích přikázání), vyzdvihoval pracovitost a skromnost, připouštěl i násilný odpor proti církvi
  • stal se vládcem ženevské republiky – tvrdé životní podmínky, nutil ke střídmosti, dozor nad mravností, netolerantní
  • ovlivnil hugenoty ve Francii, puritány ve Skotsku a Anglii
  • 1566 Helvétská konfese – kompromis mezi zwingliánstvím a kalvinismem

 

4) Francouzská reformace

  • silné postavení království vůči církvi
  • za vlády Františka I. prosazen galikanismus – katolická církev nezávislá na Římu
  • léta 16. stol. šířeny Lutherovi spisy mezi vzdělanci
  • v pol. 30. let plakátová aféra – vylepování protikatolických plakátů v Paříži a na královském zámku Ambois
  • léta – rozsáhlé šíření kalvinismu X silná královská moc (Kateřina Medicejská – opora o část šlechty a města)
  • stoupenci kalvinismu hugenoti – řemeslníci, drobná šlechta
  • katolická liga – severovýchodní Francie, stará vysoká šlechta (Guisové)
  • 1562 Toleranční edikt – náboženská svoboda hugenotů mimo města
  • shromáždění hugenotů ve stodole ve Vassy – přepadeno a vyvražděno vévodou Guisem – „krvavá lázeň ve Vassy“
  • 1562 – 1570 náboženské boje, hugenoti si vynutili náboženskou svobodu a sympatie krále Karla IX.
  • svatba Jindřicha navarrského (předák hugenotů) s Markétou Medicejskou (dcera Kateřiny) – v Paříži se shromáždili hugenoti, v noci z 23. na 24. srpna 1572 přepadeni a přes 3000 povražděno – bartolomějská noc, Jindřich to přežil – byl pouze uvězněn, založil novou dynastii Bourbonů
  • 1589 zavražděn král Jindřich III. nastoupil Jindřich IV. Navarrský (korunován 1594) – donucen přijmout katolickou víru
  • 1598 vydán Nantský edikt – hugenotům zaručena tolerance v celé Francii kromě Paříže
  • v rukou hugenotů zůstali některé pevnosti (La Rochelle), 1685 zrušen Ludvíkem XIV. – emigrace hugenotů
  • 1617 u vlády Ludvík XIII. – poradce kardinál Richelieu – boj proti hugenotům
  • 1628 padla La Rochelle, hugenoti hojně odcházeli ze země

 

 

 

 

 

5) Anglická reformace

  • politická záležitost
  • v Anglii nepřátelská nálada proti papeži a zbohatlému duchovenstvu
  • král Jindřich VIII. proti reformaci, jeho první manželka mu neporodila syna – chtěl se rozvést, aby ho mohl mít s jinou – papež mu to odmítl – Jindřich s přesto rozvedl – byl exkomunikován z církve – odtržení od Říma
  • 1534 založena anglikánská církev – v jejím čele král, organizace přejata z katolické církve (biskupové)
  • popraven biskup Thomas More
  • pronásledování katolíků, rušení klášterů
  • drobná buržoazie nespokojená – šíření kalvinismu
  • z kalvinismu se kolem r. 1570 vyvinulo puritánství
    • nábožensko-morální očistné hnutí
    • asketické a bibli věrné křesťanství X postoj nakloněný světu
    • anglikánská církev jim připadala laxní, přikláněli se ke skotské církvi
    • oddělili se od nich independenti
    • mnoho puritánů odešlo do Ameriky
    • není jednotná puritánská církev
  • vrchol v pol. 17. stol – Olivek Cromwell – anglická buržoazní revoluce

 

6) Význam reformace

  • podlomen feudalismus, cesta ke kapitalismu
  • podnět k aktivitě jednotlivce
  • rozvoj národních kultur, národní jazyky při bohoslužbě
  • ukázána cesta k revolučnímu řešení společenských sporů
  • vznik nekatolických náboženství, souhrnně nazývány evangelická

 

7) Protireformace

  • reforma katolické církve, úsilí získat ztracené pozice
  • snaha o přestavbu katolické církve
  • obnovena inkvizice, vydán index zakázaných knih, působili skrz školy
  • 1540 založen nový řád Tovaryšstvo Ježíšovo – jezuité, zakladatel špatněl Ignác z Loyoly – důraz na vzdělání, fyzičku, principy renesančního humanismu a katolické církve, podřízeni přímo papeži
  • 1545 – 1563 Tridentský koncil – svolal Karel V., cílem byla dohoda mezi katolíky a evangelíky – požadavky reformy církve, zrušení celibátu, povolení laického přijímání z kalicha, odmítnuta predestinace, potvrzeno sedm svátostí, zrušeny odpustky
  • koncil byl ekumenický (obecný) – byli přizváni i zástupci protestantů, ale k dohodě nedošlo
  • vliv papeže – přijaty dogmata proti reformaci, povinnost vyznání víry (Credo) – musel složit každý duchovní
  • dovršení vnitřní obnovy církve, konečné oddělení od středověku
  • vznik baroka