Rozvoj českého státu ve 12. až 14. století

Hospodářské a společenské poměry

Kolonizace se označuje proces dobývání a osídlování nových zemědělsky využitelných poloh díky klučení a žďáření, který probíhal v Evropě (zejména té zaalpské) od 11. až do 1. poloviny 14 století. Vedle venkovské koloniztace, spojené se zakládáním nových vesnic, existovala také městská kolonizace a kolonizace hornická. Zároveň probíhala kolonizace:

  • Vnitřní =na té se podíleli obyvatelé daného celku
  • Vnější =na té se podíleli cizinci pozváni například panovníkem daného území -u nás Němci → byli to odborníci (zejména horníci)

Trojpolní systém=nahradil do té doby užívaný dvojpolní systém, spočíval v tom, že se jedna část osela na podzim (ozim), druhá na jaře (jař) a třetí se nechala ležet ladem (úhor) → střídalo se

Vznik měst postupně se krom zemědělců začne vytvářet i skupina řemeslníků, horníku a kupců → ty se začínají koncentrovat na jednom místě

  • místa na obchodních cestách nebo v oblasti těžby
  • blízkosti už postavených tvrzí nebo klášterů
  • rozrůstáni stávajících vesnic
  • zakládání na zelené louce

-Města jsou často poddanská, cílem města je stát se svobodným a stát se královským městem – městská práva: právo várečné, hradební, hrdelní, mílové, trhové …

Přemyslovci

Přemysl Otakar I.(1197-1230) -chtěl opět získat královský titul, od císaře → manévruje mezi rody Štaufů a Velfů → nakonec podpoří Štaufy a získává od Fridricha II. Štaufského v roce 1212 Zlatou bulu Sicilskou:

  • dědičný královský titul
  • samostatnost království
  • zaručení minimálních hranic království
  • povinnost účastnit se některých říšských sněmů
  • český král jedním z kurfiřtů
  • král může volit biskupy…

Mění se erb z plamenné přemyslovské orlice na lva se dvěma ocasy (Čechy + Morava). Seniorát změněn na primogenituru 1222 → Velké privilégium → od té doby dobré vztahy s církví a udělil jí privilégie 1226 Zákupní právo německé → začíná příchod odborníků a obyvatel z Německa → počátky soužití, což trvá až do konce 2.sv.v.

– brakteáty → ze stříbra a raženy jednostranně
Václav I.(1230-1253) dosídlování Čech probíhá dálší stavba měst → Most, Staré Město Pražské, Jihlava (stříbro) příchod Gotiky a rytířské kultury boje s Mongoly ještě v době jeho vlády v letech 1247-49 spory se synem Přemyslem, kterého poráží, ale nakonec se s ním usmíří

Přemysl Otakar II.(1253-1278)“král železný a zlatý“ založení Českých Budějovic a dálších měst, zakládání nových tvrzí a klášterů (zlatá Koruna), zejména v j. Čechách → zde problémy s Vítkovci a zejména Vítkovickou větví Rožmberky → chtěl posílit pozici rozšiřuje území státu → od Krkonoš k Jadranu

  • Rakusy → připojil sňatkem s Markétou Braniborskou
  • Korutany a Kraňsko → dědictví
  • Štýrsko → po vítězné bitvě proti Belovi u Kresenburgu v roce 1260

Po Markétě, která je stará má novou manželku Kunhůtu Uherskou → s tou už děti, byl velmi ambiciozní → chtěl korunu → místo něj zvolen na trůn Římského císaře Rudolf Habsburský → mezi sebou mají různé spory a konflikty o území → vrchol v roce 1278 v bitvě na Moravském poli (zrada části šlechty)→ zde P.O.II. umírá

Braniboři v Čechách (1278-83)

období bezvládí a drancování země definitivní ztráta vlády nad Alpskými zeměmy syn po P.O.II. – Václav je vězněn na Bezdězu → šlechta a města si uvědomují problém → Braniboři jsou vyhnáni → Václav vydán domácí šlechtě = počátek obnovy českých zemí

Václav II. (1278/83-1305) z počátku vlády ovlivňován Závišem z Falkenštejna (nový manžel Kunhuty) → 1290 ho nechává popravit – vládl samostatně a velmi dobře – manželka Guta Habsburská od roku 1290 těžba stříbra v Kutné Hoře (40% produkce v Evropě) – 1300 → Pražský groš – Vlašský dvůr = mincovna a obchod územní zisky v podobě Polské koruny(sňatek s Eliškou Rejčkou) a v roce 1300 pro syna Václava zajistil Uherskou korunu v roce 1301 důležitá pozice v Říšské politice a úspěšný boj proti Albrechtovi Habsburském

Václav III. král český, polský (1305-1306) a uherský (to od 1301-1305) vzdal se uherské koruny, aby si uvolnil ruce pro situaci v Polsku – zavražděn v srpnu roku 1306 v Olomouci při tažení do Polska

Po vymření Přemyslovců po meči

Jindřich Korutanský a Rudolf Habsburský(1306-1310) české království prohlášeno za volné léno → Jindřich Korutanský vznesl nárok (měl i právo – byl manželem Any Přemyslovny) x Rudolf Habsburský Římským králem a nesouhlasí a ožení se vdovou po V.II. Eliškou Rejčkou → boje mezi sebou, ale Rudolf Habsburský umírá na uplavici → od 1307 na trůně Jindřich Korutanský → neschopný a nepopulární, šlechta nabízí trůn Jindřichu Lucemburskému →ten ho dává synovi Janu Lucemburskému → Jindřich Korutanský je nakonec v roce 1310 vyhnán

Lucemburkové

Jan Lucemburský(1310-1346)“král cizinec“ -za manželku si bere dceru Václava II., Elišku Přemyslovnu – z počátku musel bojovat o moc se šlechtou -aby uklidnil situaci → vydává Inaugurační diplomy (1310 Čechy, 1311 Morava) zaručení práv šlechtě – postupně rezignoval na domací politiku → ale na zahraniční politiku byl skvělý válečník (boje v Itálii a Francii) a diplomat – připojil Chebsko a znovu Slezsko – jednu dobu věznil syna Karla na Lokti → kvůli našeptávačům ho odebral manželce Elišce – ke konci vládl spolu se synem Karlem IV. – padl v bitvě u Kresčaku v roce 1346

Karel IV.(1346-1378)“otec vlasti“

– v mládí odebrán matce, vězněn, a pak poslán na výchovu do Francie ke strýci, králi – zde první manželka Blanka z Valois → dále měl ještě Annu Falckou, Annu Svídnickou a Alžbětu Pomořanskou(dobrá sňatková politika)

– uměl latinsky, francouzsky, česky, německy a italsky – v 17 letech vedl boje v severní Itálii proti městským státům → úspěšný, ale situace neudržitelná → nakonec ústup Lucemburských pozic

– v 17 letech se rovněž vrací do Čech → podílí se na vládě jako markrabě Moravský a obnovuje království – 1346 zvolen Římským proti králem, císařem byl v té době Ludvík IV. Bavor → před bojem o korunu na začátku Karlovy výpravy do Německa, Ludvík v roce 1347 umíra → Karlovi už pak nic nebrání stát se v roce 1355 císařem a zdárně eliminuje veškeré snahy Wistelbachů a jiných rodů ho o korunu připravit nebo zvolit prokrále → říše je poměrně jednotná a stal se prvním českým králem, který byl zároveň císař – v roce 1356 vydal Zlatou bulu → zákoník, který platil až do zániku říše v roce 1806, ustálil počet kurfiřtů na 7 – ještě jako markrabě se zasloužil v roce 1344 o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství → první arcibiskup Arnošt z Pardubic

– 1348 založení Karlovy univerzity → první univerzity ve střední Evropě

– 1357 začala stavba Karlova mostu → otevřen 1402 – v roce 1348 zahájil stavbu Nového Města Pražského -1344 dal podnět k přestavbě katedrály sv. Víta do nynější podoby

– Karlštejn = místo na uložení říšských korunovačních klenotů

– Praha byla centrem Říše a velkým městem → mír a prosperita

– Rozšířil země Koruny české definitivně o Slezsko

Václav IV.(1378-1419) -syn Karla IV. -jeho vláda souvisí se vznikem a vzmáháním husitského hnutí

– měl skvělou pozici, byl i římským králem, ale v době jeho vlády přišla i krize (morové rány, papežské schizma, večerpaný prostor pro kolonizaci, náboženské bouře) spory s šlechtou
Zikmund Lucemburský(1419-1437) v podstatě v Čechách a Moravě nevládl, z důvodu Husitských válek

Gotika u nás hlavně kostely

Chrám sv.Víta – Matyáš z Arasu a Petr Parléř

Nové Město Pražské

Staré Město Pražské – některé části

Karlův most – mostecké věže

Kutná Hora – Kostel sv. Barbory