Rusko

• Charakterizujte stručně přírodní poměry a historický vývoj, podrobněji socioekonomickou sféru (obyvatelstvo, sídla, průmysl, zemědělství, dopravu, turistiku) a aktuální problémy
• Změny na mapě světa ve 20. století

 

Základní informace

• Rozloha:17 075 200 km² – největší stát světa, 12% světové souše
• Hlavní město:Moskva (8 570 000 obyv.)
• Počet obyvatel (2009):140 041 247 – 9. nejzalidněnější stát na světě
• Úřední jazyk:ruština
• Státní zřízení: Ruská federativní prezidentská republika
• Území rozděleno do 9 časových pásem
• Poloha: značnou část východní Evropy a téměř celá severní Asie
• Ostrovy – Nová Země, Severní Země, Novosibiřské ostrovy, Země Fr. Josefa, Sachalin

 

Přírodní podmínky

Povrch

• rozsáhlá území -> rozmanité krajinné typy
• evropská část rovinatá – Východoevropská rovina – převládají nížiny, jen místy v pahorkatiny (Valdajská vrchovina)
• jihovýchod evropská část – proláklina Kaspické nížiny (– 28 m)
• jižně od evropsko-asijské hranice – pohoří Kavkaz – nejvyšší v Rusku (nejvyšší hora Elbrus)
• podél východní evropské hranice – pohoří Ural
• na východ od hranice Sibiř – Západosibiřská rovina přechází v Středosibiřskou rovinu
• Kamčatka – sopečné Středokamčatské pohoří (sopka Ključevskaja)

Vodstvo

• Obklopováno moři tří světových oceánů – Severní ledový, Tichý a Atlantický
• Severní ledový- moře většinou mělká, většinu roku pokrývá vrstva ledu
• Tichý a Atlantický – vody moří zamrzají na krátké období nebo vůbec, bohaté na ryby
• Do Severního ledového oceánu je odvodňována víc než polovina Ruska
• Řeky
• Nejdelší – Ob (s Irytšem 5410 km)
• nejvodnatější řeka – Jenisej
  5 typů řek
• převládající napájení vodou z tající sněhové pokrývky a s jarní povodní (Severní Dvina, Dněpr, Don, Dněstr, Ob …)
• na území s permafrostem s jarní povodní ze sněhu a letními povodněmi z dešťů ( Jenisej, Lena, …)
• řeky monzunového klimatu – vysoká letní vodností a letnípovodně z dešťů (Amur, Zeja …)
• napájené převážně vodou z ledovců a sněhů nad sněžnou čarou (Amudarje, Naryn …)
• napájené převážně vodou z dešťů v chladném i teplém ročním období (Kuma, Kura…)
• Jezera
• 98% jezer malých o rozloze menších než 1 km čtvereční
• Nejhlubší je jezero Bajkal – i nejhlubším na světě ( 1620m) – sladkovodní
• Největší jezero – Kaspické moře (slané)
• Prostorové rozložení jezer – nerovnoměrné
• Většina jezer průtočná se sladkou vodou, typ chladných jezer -> zima i největší jezera zamrzají
• Bažiny
• Asi 9% rozlohy
• Nejvíce zabahněny jsou krajiny lesní zóny a tundry
• Vzniku bažin -> plochý reliéf a četné sníženiny ledovcového původu

Podnebí

• Podnebné pásy: Polární pás (nejsevernější oblasti), mírný pás, subpolární pás, subtropický pás (pobřeží Černého moře)
• Není tak rozmanité, jak by napovídala jeho obrovská rozloha
• Severní a střední Rusko – velké střídání teplot v průběhu roku
• jaro a podzim – o něco studenější než ve střední Evropě
• zimy podstatně chladnější (nejen sever, i centrální Rusko)
• Jihovýchod (oblasti stepí) – velmi nízké teploty v zimě, velmi vysoké v létě – kdy také málo prší
• Černomořské pobřeží – zimy mírné a léta teplá
• Sibiř – velice nízké teploty v zimě, léta jsou krátká a četnými srážkami
• Sibiř a Dálný východ – v pásmu věčné zmrzlé půdy – problémy při výstavbě

 

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2009):140 041 247
• Průměrná hustota osídlení – 8 obyv./km²
• Rozmístění obyvatelstva – nerovnoměrné
• 79,3 %, tj. přes 100 miliónů obyvatel – v menší evropské části
• obrovská území Sibiře téměř liduprázdná
• Přes 100 národů a národností
• Nejpočetnější jsou Rusové 82 %, dále Tataři 3,6 %, Ukrajinci 2,6 %, Čuvaši, Baškirci, Mordvini, Bělorusové
• Průměrná délka života je 69 let – výrazným rozdílem mezi pohlavími: 63 muži, 75 ženy
• Od 90. let velký pokles – úbytek se v posledních letech zpomalil, částečně vyvažován imigrací
• Některé autonomní celky vedle ruštiny i místní jazyky (tatarština, čuvaščina…) – celkem oficiálně 31 jazyků
• Jediným oficiálním písmem je cyrilice

Náboženství

• Roční přirozený přírůstek: -0,47 %
• Největší zastoupení – pravoslavné křesťanství
• Menšiny – katolické, protestantské, muslimské, židovské, přírodní náboženství, buddhismus

 

Sídla

• Moskva
• uprostřed evropské části Ruska
• Více než 10 milionů obyvatel (jedno z největších měst světa)
• Ekonomicky výrazně převyšuje zbytek Ruska
• Sídlo patriarchy ruské pravoslavné církve
• Nejdůležitějším místem metropole zůstává Kreml

 

• Petrohrad
• Druhé největší město Ruska
• Z měst nad milión obyvatel nejsevernější na světě
• Kulturní středisko
• Jedním z nejdůležitějších ruských přístavů

 

Průmysl

• Ohromná rozloha země + nepříznivé přírodní podmínky vždy představovaly překážku rozvoje
• Zastaralý průmysl, nelze soupeřit s pokrokovými technologiemi vyspělých průmyslových zemí
• Páteř hospodářství – těžký průmysl (zpracovávání obrovského množství surovin)
• Nejdůležitější z hlediska fungování hospodářství je těžba energetických surovin
• vývoz je rozhodujícím zdrojem příjmů
• Severozápadní Sibiř – největší zásoby ropy a zemního plynu na světě (také Perský záliv)
• Ropa také mezi Volhou a Uralem (Tatarstán), na severním Kavkaze a ostrově Sachalin
• Zásoby černého i hnědého uhlí
• střední a východní Sibiři (Jakutsko), v Kuzněcké a Kansko-ačinské pánvi
• Největší ložiska zemního plynu – severu Západosibiřské roviny u polárního kruhu + Jamalský poloostrov
• Problém – těžba paliv v extrémních podmínkách, místy za polárním kruhem -> velké ztráty při těžbě a těžké poškozování životního prostředí
• Zásoby železných rud – oblast Kurské anomálie při hranicích s Ukrajinou + jižní Sibiř
• Těžba zlata na východní Sibiři a Dálném východě
• Ohromné zásoby vodní energie – největší vodní elektrárny na Jeniseji, Angaře a Volze
• Vyvážejí se hlavně stroje, ropa a zemní plyn, produkty dřevozpracujícího a chemického průmyslu

 

Zemědělství

• díky nepříznivému klimatu omezeno na osminu rozlohy země
• pěstuje se:
• pšenice, ječmen a oves, poměrně málo kukuřice
• Významné postavení v produkci brambor (2. místo na světě)
• slunečnice cukrovka a len, hodně ovoce a zeleniny, na jihu jsou také vinice (Kubáň)
• Živočišná výroba ohromně snížila stavy stád
• Zásoby dřeva v sibiřské tajze nejvyšší na světě, mnohem více ale využíváno lesních komplexů na severu evropské části
• Rybolov
• Barentsovo a Bílé moře – tresky, sledi a lososi
• Černé a Kaspické moře – jeseteři

 

Doprava

• vzhledem k extrémní rozloze země velmi důležitá úloha
• železnice (87.100 km) mají pravděpodobně největší přepravní intenzitu na světě
• síť silnic také dlouhá – nízká kvalita – v odlehlejších oblastech, dálnice chybí téměř úplně
• hustá síť ropovodů a plynovodů
• význam si udržuje i vodní doprava (četné průplavy)
• význam má i letecké spojení, zejména do oblastí na severu, kam nevedou žádné komunikace