Hovno hoří- Petr Šabach
Literární kontext
1) umělecký směr: moderní česká literatura
2) literární kontext: Michal Viewegh ( Báječná léta pod psa ), Zdeněk Jirotka ( Saturnin)
3) postoj ke skutečnosti: V knize je popisován život obyčejných lidí, jejich problémy na poli rodinném, doba, ve které žijí, a hlavně život, kde se neustále střetávají cesty mužů a žen.
4) východisko díla: Vzathy mezi mužem a ženou, rozdílné vnímání světa.
5) inspirace, cizí vliv: Autor se zabývá především rozdílem mezi pohlavími v uvažování a náhledu na život. Své hrdiny sleduje od útlého dětství až do dospělosti.
Charakteristika díla
1) literární forma: próza
2) literární druh: epika
3) literární žánr: povídka
Jazykové prostředky
1) jaká podoba národního jazyka je použita a proč: spisovná i nespisovná čeština, hovorová čeština
2) autorská řeč, řeč postav: poetika Petra Šabacha je občas hrubá a zemitá, přímá řeč, občasné užití vulgarismů, jazyk spisovný, srozumitelný, blízký běžnému čtenáři
3) umělecké prostředky – figura a trópy:
4) prostředky ironie a satiry: například v povídce Sázka autor vypráví o tom, jak jednou seděl v hospůdce, kde se kochá pohledem na dva staré dědečky, kteří se neustále hádají a chtějí si něco dokazovat. Po předvedení, že medvěd kodiak může mít tři metry a poté, co jeden z nich vydrží dvě minuty pod vodou, odcházejí z hospody jako největší přátelé.
Obsah povídek
Sázka
Vypravěč si sedl do zaplivané hospody, kde sleduje počínání dvou štamgastů, malého a velkého dědečka. Ti mají před sebou pivo a dršťkovku, ale víc je zajímá vzájemné pošťuchování. Nejdřív se hádají o to, jestli beton může plavat, potom o výšku medvěda kodiaka. Malý vylezl velkému plešatému na záda, chtěl udělat na strop značku, ale číšnice jim tuto zábavu zakázala. Menší z toho šoku začal škytat, větší mu radil, ať zadrží dech a hecoval ho, že nevydrží ani dvě minuty. Vysoký plešatec malého podezíral, že se tajně nadechuje, a odmítal počítat ubíhající vteřiny. Malý tedy navrhl, že se ponoří do vaničky na mytí půllitrů ve výčepu. Vydržel dvě minuty, ale pochvaly se nedočkal – výčepák mu dal ránu pěstí, malý spadl na kasu a hlavou namarkoval 106 korun. Muži zaplatili a šťastní odešli.
Bellevue
[belví], (bellevue = krásná vyhlídka)
Povídka vypráví o obyčejné rodině čítající holčičku, dva její bratry, rodiče a dědu, která žije na statku. Holčička se rozhodla, že až bude velká, nechá se přeoperovat na muže. Zatím pozorně sleduje počínání všech členů rodiny a utváří si obrázek. Zdá se jí, že muži to mají v životě lehčí.
Otec je kovářem a svou práci miluje. Dnes má kovat koně, kterého se bojí. Maminka starostlivě pečuje o celou rodinu, ale holčičce to připadá jako otrocká práce. Starší syn je v pubertě a trápí ho především vztahy s dívkami. Mladšího syna trápí noční pomočování. Dědeček trpí močovými kameny, kterých ho zbaví cévkování.
Na konci povídky holčička dospěje k názoru, že všichni se snaží jen pro ni, a rozhodne se, že o změnu pohlaví nezažádá.
Voda se šťávou
Andulka už od dětství využívala svých holčičích zbraní, aby ovládala muže. Starostlivě se starala o svoji panenku-černouška, a chtěla být zubařkou. Vypravěčem povídky je Petr, mladší ze dvou synů lampasáka. Otec rodinu komanduje a nutí jednat podle daných pravidel.
Andulka měla krásné dlouhé vlasy, ale chtěla vzdušný sestřih, a tak si do vlasů zapletla kartáč tak, že ji museli ostříhat.
Otcovi komandování nevychází ani u synů, ani u manželky. Ta naoko plní jeho úkoly, ale potom si dělá, co sama chce. Synové naopak svoji nevoli dávají otci pořádně pocítit. Petr chodí do pionýra, ale čím dál víc ho to nebaví.
Andulka i Petr dospívají. Andulka si pořídila vrchní díl plavek a Petra trápí, že neumí plavat. Všímá si, že děvčata kreslí stále stejné princezny a nedávají opisovat. Poprvé čte pornografickou knihu, ale vůbec jí neporozumí. Zato děvčata zdá se rozumí všemu, nebo to alespoň dokážou věrohodně tvrdit.
Petrův bratr je zasažen pubertou. Jediný, kdo mu rozumí, je máma. Petr odjíždí na pionýrský tábor, kde se s kamarádem Kovbojem snaží zbavit protivného vedoucího Alexandra. Podařilo se jim to během návštěvy prezidenta Novotného.
Aničku doma poučili, že si má dávat pozor na muže. Zpacifikovala souseda Bártu kopnutím mezi nohy, a potom se do ní Petr zamiloval. Ona ho ale příkře odmítla.
Otec se snažil dokázat synům, že soudruzi z NDR jsou o krok kupředu. Demonstroval to na nerozbitných skleničkách, ovšem starší syn opět ukázal, že soudruzi z NDR udělali chybu.
Učitelka pozvala do školy esenbáka, aby dětem vyprávěl o svém povolání. Příběh se zneškodněným zločincem však nenadchnul ani ji. Otec slavil narozeniny a zase se opil. Petr se dostává do věku, kdy dbá o svůj vzhled a nechává si narůst vlasy. Bratr se pokouší spáchat sebevraždu v elektrické troubě a Petr ne a ne potkat tu pravou. Andulka se zamilovala do údržbáře Toníka.
Otec konečně pochopil, že se syny nic nesvede. Petr maturuje a jeho bratr střídá zaměstnání. Andulka hledá partnera a nachází Petra. Po šesti letech chození se vzali. Petr je zaměstnán jako kulturní referent, ale přednáška pro romské ženy ani romské odpoledne se neshledá s úspěchem. S manželkou Annou dochází často k neshodám, všechno totiž ví a umí lépe než on. Potom se jim narodil syn. Zato bratr se podruhé rozvedl. Petr si uvědomuje rozdíly mezi muži a ženami čím dál víc. Musí ale uznat, že v něčem je jeho žena jedinečná, chápe mužskou povahu. Petr je nucen jít na třídní schůzky, kde sleduje deformovanou učitelku.
Do příběhu je vložena historka o Petrově strýci a tetě, kteří podváděli pojišťovnu tím, že si vymysleli průtrž mračen.
Poslední historkou je příběh o tom, jak vzal Petr domů bezdomovce na večeři, a Anna mu dala i všechno Petrovo oblečení. Povídka končí smířlivým dialogem, v němž Anna nabízí Petrovi vodu se šťávou (narážka na vtip, který prý ženy nepochopí).
Do povídky jsou vloženy krátké Andulčiny poznámky, připomínky k vyprávěnému příběhu, který uvádí na pravou míru.
• určení smyslu díla
Rozdíly mezi muži a ženami jsou obrovské a je těžké spolu vyjít. Přesto je na vztahu dvou lidí něco, co autora fascinuje, a zobrazuje to s laskavým humorem.
• typ vypravěče
povídka Sázka: ich-forma (muž, pozorovatel)
povídka Bellevue: er-forma
povídka Voda se šťávou: ich-forma (muž, vypravěč + proloženo poznámkami vypravěčovy ženy Anny)
• vysvětlení názvu díla
Hovno hoří – název je vysvětlen v prologu ke třem povídkám; otázku, zda hovno hoří, řešili dva chlapci celou trasu Paříž-Praha, kdežto děvčata víc zajímal plyšák
• posouzení aktuálnosti díla
Nesourodost mužského a ženského světa je (bohužel) stále aktuální.
• určení místa a času textu
povídka Sázka – hospoda, čas neurčený
povídka Bellevue – rodinný statek, čas neurčený
povídka Voda se šťávou – zřejmě Praha, čas neurčený, někdy v době socialismu
O autorovi
Petr Šabach je současný český spisovatel.
Petr Šabach se narodil v Praze. Po maturitě v roce 1974 absolvoval obor teorie kultury na FF Karlovy Univerzity. Prošel různými zaměstnáními. Pracoval jako technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, asi šest let jako noční hlídač v Národní galerii,1988 – 2001 odborný referent Galerie hlavního města Prahy.
Po roce 2001 žije Petr Šabach jako volný spisovatel, přitom vede seminář tvůrčího psaní na Literární akademii J. Škvoreckého. Se ženou žije v pražských Dejvicích.
Časopisecky publikoval Petr Šabach v Mladé frontě, Kmeni, Práci, Tvorbě. Podle jeho literárních předloh natočil režisér Jan Hřebejk úspěšné filmy Šakalí léta, Pelíšky a Pupendo. Druhý a třetí film vznikly propojením motivů několika knih. Další film podle jeho povídek opět natáčí Jan Hřebejk spolu s Petrem Jarchovským.
Dílo Petra Šabacha:
Od svého debutu Jak potopit Austrálii se Petr Šabach představil jako autor vyhraněného projevu a stylu. Ve svých dílech přímé, dynamicky živé a úsporné pojmenování skutečnosti se zápletkou projevující se situačně, a kterou lze vidět s ironií i s nadsázkou. Některé historky z jeho knih se staly, jiné jsou vymyšlené. Autor sám říká:“Život nepíše povídky s pointama. Nikomu z nás se nestala příhoda, která by se dala hned vyprávět v silvestrovské televizi.“
Próza:
Jak potopit Austrálii – 1986, debut
Šakalí léta – 1993, původně povídka v debutu měla široký ohlas. Zcela osobitým způsobem zachycuje život mladých. Je oproštěna od literárních konvencí, psychologizování a didaktizování. Po úspěchu filmového zpracování se autorova obliba stala mezi mladými čtenáři zcela nezpochybnitelná.
Hovno hoří – 1994
Zvláštní problém Františka S. – 1996
Putování mořského koně – 1998
Babičky – 1998
Opilé banány – 2001
Čtyři muži na vodě – 2003
Ramon – 2004
Občanský průkaz – 2006
Petr Šabach nalezl vedle Z. Šmída zvlášť přesvědčivý způsob jak oslovit mladou generaci. V zásadě tím, že zdůrazňuje styčné rysy mezi vlastním projevem a myšlením svých čtenářů, jejich vnímáním světa kolem sebe.