Sámova říše, Velká Morava

Stěhování národů

  • jejich příčinnou byly demografické změny, především růst počtu obyvatelstva, způsobený přechodem od pastevectví k zemědělství, to znamená k usedlému způsobu života
  • kromě toho primitivní způsob obdělávání půdy vedl k jejímu rychlému vyčerpání, což bylo dalším důvodem ke stěhování
  • kmeny začaly hledat novou půdu – často ji nacházeli na území Římské říše, která se v té době nacházela v hluboké krizi a jejíž hranice nebyly dostatečně chráněné
  • 375 vpád Hunů (vojevůdce Attila) – velké změny v Evropě – stěhování národů
  • vytvářeli se barbarské státy (barbarus – označení pro cizince, v Římě), 6. a 7. stol., převážně germánské kmeny, říše měli krátké trvání
  • Ostrogótská říše – 493-553, království v Itálii, původem od Černého moře, král Theodorech, vyvrácena Langobardy
  • Vizigótská říše – stát na Pyrenejském poloostrově
  • Langobardská říše – z dolního Labe, přesun do Itálie, splynuli s místním obyvatelstvem
  • Burgundi – ve Francii, později součástí franské říše
  • Anglové a Sasové – v pol. 5. stol příchod na britské ostrovy
  • Frankové – v bývalé římské provincii Galie, viz. dále
  • Vandalové – ze severu (Jutsko) až do Afriky, boje s Římem, vyplenili Řím (455), dobyti Byzancí
  • romanizace germánů, splynutí s původním obyvatelstvem – vznik románských národů
  • vliv křesťanství – jednotící prvek, odlišný vývoj Evropy v bývalých římských provinciích (křesťanství už zavedené, vyspělé státy – Francká říše) a barbarů (funguje pořád kmenové zřízení)
  • poč. n. l. zmiňováni Slované antickými autory – nazýváni Venety a Anty
  • od 5. stol. stěhování Slovanů ze Zakarpatí na území uvolněná germánskými kmeny, usazovali se mezi řekami Vislou a Dněprem
    • západní – (Poláci, Češi , Slováci, Lužičtí Srbové …), střední Evropa
    • východní – (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové), Východoevropská rovina
    • jižní – (Slovinci, Srbové, Chorvaté, Bulhaři, Makedonci), Balkán
      • převaha zemědělství – vypalování lesů
      • rodová společnost, většina lidí ve vesnicích, rody v dřevěných hradištích
      • čelili útokům Avarů (796 Avaři poraženi Karlem Velikým)
      • náboženství: mnoho božstev, hlavně bůh bouře Perun, světla a tepla Radegast, ochránce stád Veles, smrt Morana

 

Sámova říše (623 – 658)
  • vojenský kmenový svaz, území Moravy, v čele franský kupec Sámo
  • Sámo porazil Avary a byl zvolen králem
  • hradiště s kamennými hradbami, valy a vodním příkopem
  • vojenská demokracie
  • střety s Franky – bitva u Wogastisburgu s králem Dagobertem I. – 631
  • víme o něm z Fredegarovy kroniky

 

Velkomoravská říše (833 – 906)
  • jižní Morava, západní Slovenskou, Panonská nížina, České knížectví – největší státní celek ve stř. Evropy od Sámovi říše
  • na dolním toku Moravy 2 knížectví
    • moravské – Mojmírovci, centrum Veligrad
    • nitranské – kníže Pribina
      • riziko vpádu vojsk ze západu – sjednocení
      • obchod s Franky a Byzancí
      • společnost:
        • velmoži – privilegovaní
        • vojáci – svobodní
        • otroci a nevolníci
          • rozsáhlá hradiště
          • Mojmír I. (830-846)
            • pokřtěn v Pasově, střety s Pribinou – 833 dobyta Nitra, kníže Pribina utekl do Bavorska
              • Rastislav (846-870)
                • obranný systém hradišť proti frankům
                • Francká říše expanduje na západě, pak nemůže kvůli muslimům, na východě VM – konflikt
                • vztah: Franckou říši s VM odděluje České knížectví (knížata pokřtěni v Řezně = orientace na Franky), aby nedošlo ke konfliktu tak VM uznává nadřazenost Franků
                • navíc se na ně z východu tlačili Avaři – Frankové zase potřebovali VM jako nárazník proti Avarům
                • určitá spolupráce, panovník z VM posílán do Francké říše na výchovu, konflikt s křesťanstvím
                • VM ví že křesťanství je pro Franky nástroj šíření moci – menší státy mají jen biskupství, spadají pod arcibiskupství ve Francké říši – arcibiskupové se stávají nástroji moci na malých územích
                • na VM si to uvědomují, požádají věrozvěsty z východu (Michal III.) – Francká říše to bere jako zradu
                • 863 příchod Konstantina (později jméno Cyril) a Metoděje ze Soluně
                • napětí mezi papežem a Byzancí (kdo je dědicem starověkého Říma a nejvýše postaveným křesťanem na zemi) – destabilizace
                • Cyril a Metoděj pozváni do Říma, by papeži vysvětlili, proč se orientují na východní církev
                • Ludvík Němec proti Čechám vytáhl, Rastislav byl poražen uvězněn v Bavorsku
                  • Svatopluk (870 – 894)
                • také uvězněn Franky, slíbil že pomůže dobýt Moravu, ale slib nedodržel a v čele vojska porazil Bavory (spojenci Franků)
                • největší rozmach
                • vydal Rastislava Frankům, odváděl tribut
                • 874 Forchheimský mír s Franky
                • expanze do Polska (ke Krakovu), Slezska, Čech, Lužice, Panonie
                • příklon k latinské liturgii – nástupci Cyrila a Metoděje vyhnáni, aby se urovnali vztahy s Franckou říší, zákaz pohanských obřadů – díky tomu Srbové, Ukrajinci… píší azbukou a my latinkou
                  • Mojmír II. (893 – 904)
                    • úpadek, vnitřní problémy
                    • tlak východofranské říše
                    • vpády Maďarů – bitva u Bratislavy
                    • 906 rozpad říše na menší knížectví
  • přesun centra středních Čech – nejmocnější Přemyslovské knížectví

 

  • Kultura
    • písmo hlaholice a cyriliceMoravsko-panonské legendy, Zákon sudnyj judem, Prohlas
    • architektura – kamenné rotundy a baziliky; většina staveb dřevěná
    • hradiště – kombinace dřeva kamene – Mikulčice (sídlo knížete), Staré Město, Pohansko, Velehrad (náboženské centrum)

 

  • Společnost a kultura
    • rozvoj hospodářství
    • hradiště měněny na hrady – Praha, Mladá Boleslav, Levý Hradec; strážní hrad Přimda, pomezní Landštejn, lovecký Křivoklát
    • v rolnictví se začali používat pluhy (12. stol.)
    • centra řemesel v podhradí
    • trhy – luxusní zboží, cizí kupci v Praze, Znojmě a Brně
    • Pozemkový regál – vlastníkem půdy panovník – část pro sebe, zbytek pronajímal šlechtě a svobodným rolníkům (málo)
    • architektura:
      • sídelní hrady – Pražský hrad, později Vyšehrad
      • rotundy – sv. Víta (Pr. hrad), sv. Jiří (Říp), sv. Martina (Vyšehrad), sv. Kateřiny (Znojmo)
      • baziliky – sv. Jiří (Pr. hrad)
      • kláštery – Břevnov, Strahov, Doksany
        • malířství:
      • nástěnné malby – fresky
      • stol. Kodex Vyšehradský (ke korunovaci Vratislava II.) – iluminovaný evangelistář
        • literatura:
          • legendy – Kristiánov legenda o umučení sv. Václava

Kosmova Kronika česká (Chronica Boemorum)