Shakespeare William – Hamlet (3)

William Shakespeare-Hamlet

Celý název: Hamlet

Autor: William Shakespeare(23.04.1564 – 23.04.1616)

Datum prvního vydání díla: 1604

Literární druh: drama

Literární forma: lyricko-epický

Literární žánr:  tragédie o pěti dějstvích

Kontext doby a autor:

Autor:

  • anglický básník, dramatik a herec
  • považován za největšího autora dramat všech dob X spekuluje se o autorství
  • renesance
  • Sttredford nad Avonou
  • divadelní společnost Lorda Komořího a divadlo Globe = alžbětinské divadlo
  • 15911600: Psal především komedie a historická dramata, často zpracovával staré náměty z anglické minulosti a z antiky.
  • 16011608: Přichází zklamání a rozčarování nad vývojem společnosti, do jeho tvorby vniká pesimismus a píše tragédie a sonety.
  • 16081612: Smiřuje se s životem a píše hry, mající charakter tzv. romance, tj. obsahující jak prvky tragédie, tak prvky komedie.
  • komedie – Zkrocení zlé ženy, Kupec Benátský
  • tragédie – Romeo a Julie, Hamlet, Othelo, Král Lear
  • historické hry – Král Jan, Jinřich IV. a VI.

 

 

Kontext doby:

  • čtyři angličtí králové Jindřich VIII., Bloody Marry,AlžbětaI.,JakubI.Stuart
  • renesance a humanismus
  • renesanční autoři Anglie Christopher Marlowe nebo filosof F.Bacon
  • ve Fr. a Ita. byla renesance dříve čili itlaští autoři Boccacio, Dante Alighietti, ve Fr. Francois Villon

 

 

Děj: Příběh se odehrává na královském hradě Elsinor v Dánsku. Začíná ve chvíli, kdy se strážným v noci zjeví duch Hamletova otce a snaží se jim něco sdělit. Zpraví o tom Hamleta a tomu duch příští noc vyjeví pravdu o své smrti – Claudius mu ve spánku nalil do ucha jed a tím ho zavraždil. Hamlet slibuje, že ho pomstí. Začne předstírat šílenství a hledá způsob, jak usvědčit svého strýce z vraždy. Pomohou mu kočovní herci, kteří podle jeho instrukcí sehrají scénu, kde je král zabit jedem nalitým do ucha. Claudius nesnese pohled na zmíněnou scénu a tím se usvědčí. Hamlet jde poté za svou matkou, aby jí vysvětlil, jak se věci mají, a zabije přitom Polonia špehujícího za závěsem v domnění, že je to Claudius. Pro toho se Hamlet stává nepohodlným. Pošle ho tedy do Anglie, kde ho mají popravit. Mezitím se z Francie vrací Laertes a zjišťuje, že jeho otec je mrtvý a Ofélie zešílela. Hamlet zatím pozmění dopis pro anglického krále tak, že odsoudí k popravě své proradné bývalé spolužáky, kteří na něj měli na cestě dohlížet. Domů se vrací ve chvíli, kdy se koná pohřeb utonulé Ofélie. Laertes baží po pomstě a dohodne se proto s králem, že uspořádají šermířský zápas, v němž bude bojovat proti Hamletovi. Vezme si otrávený meč a král si připraví pohár s jedem. Z toho se však nedopatřením napije královna. Během rvačky při souboji si Laertes s Hamletem vymění meče, takže se zákeřným jedem otráví oba. Když Hamlet vidí, že je již vše ztraceno, probodne Claudia a nalije mu do hrdla otrávené víno, které zabilo královnu. V tutéž chvíli přichází na hrad Fortinbras norský král, jenž dostal svolení přejít přes dánské území kvůli válce s Polskem. Hamlet ve své poslední chvíli prosí Horacia, aby všem věrně vyprávěl jeho příběh a očistil tak jeho čest.

 

Postavy:

Hamlet – dánský princ, syn Gertrudy; po otcově smrti je velmi zasmušilý a odtažitý, schovává se před okolním světem; chce se pomstít strýci Claudiovi za vraždu svého otce a předstírá šílenství, aby nebyl odhalen; v tomto stavu se zdá, že mluví z cesty, ale často používá trefné narážky, kterým ostatní postavy nerozumí a považují ho za blázna; racionální Hamlet baží po pomstě a přemítá o pomíjivosti a bezútěšnosti života, jelikož v něm nenalézá žádný smysl
duch – bývalý Gertrudin manžel a král, princův otec, jménem taktéž Hamlet; přichází za svým synem, aby mu vyjevil pravdu o své smrti a zapřísahá ho, aby vykonal pomstu; zároveň ho však nabádá, ať nijak neubližuje matce
Claudius – Hamletův strýc, manžel Gertrudy, dánský král; zavraždil svého bratra, avšak nemá hluboké výčitky svědomí; užívá si své nové pozice, pořádá časté pitky; Gertrudu má rád, ale Hamlet se pro něj časem stává nepohodlným a snaží se ho zbavit
Gertruda – manželka Claudia, matka Hamleta; po smrti předešlého manžela truchlila jen krátce, v novém manželství je také spokojená; roztrpčuje ji však Hamletův stav; později mu dává za pravdu, že nový sňatek byl unáhlený
Polonius – králův věrný rádce, otec Ofélie a Laerta; velmi sebevědomý, až namyšlený starý muž, snaží se vypadat moudře; pomáhá králi s hledáním příčiny Hamletova bláznovství, doplatí však na svou přílišnou horlivost
Ofélie – dcera Polonia, Laertova sestra; milovala Hamleta, ale jeho šílenství a pozdější odmítavost na ni měly neblahý vliv; po smrti svého otce zešílela a utonula v řece
Laertes – Poloniův syn, Oféliin bratr; je poslušný svého otce, touží se pomstít Hamletovi za jeho a Oféliinu smrt a spikne se proto s Claudiem
Horacio – Hamletův přítel a filosof; rozumný, rozvážný člověk, ponechává si odstup; občas s Hamletem polemizuje a diskutuje s ním o jeho světonázoru; v průběhu celé hry si zachovává neutrální postoj

Kompozice:chronologicka

Jazyk:

  • Pro dílo jsou typické Hamletovy dlouhé filozofické monology. Snaží se pochopit smysl lidské existence.
  • Styl je vtipný až sarkastický (př. poznámky cynických hrobníků na adresu mrtvé Ofélie).
  • Hamlet hovoří ve slovních hříčkách.
  • Psáno ve verších, velmi časté monology, ve kterých je jakýmsi způsobem popisována nálada postav.
  • Častá jsou obrazná pojmenování, objevují se i personifikace.