Shakespeare William – Hamlet

Charakteristika uměleckého textu:
Analýza uměleckého textu: 

  1. část 

Tento rozhovor se odehrává v 1. části díla.

Laertes, Ofeliin bratr, odjíždí do Francie kvůli válce. Loučí se se svou milovanou sestrou. Laertes v tomto rozhovoru dává Ofelii najevo, že nemá Hamleta v lásce. Radí sestře, aby se před ním, i když je to její milenec, byla na pozoru a nevěřila mu vše. Ofelii se tento názor nelíbí a má námitky. V tom přijde otec, požehná Laertovi a on odpluje.

Hlavním tématem Hamleta je POMSTA a skutečnost, že hledání pravdy, může být bolestivé. V díle se ukazují pohádkové motivy (duchové apod.), odlehčení (hrobaři).

Dílo se odehraje rychleji, příběh trvá přibližně jeden měsíc.  Protože je dílo drama, o čase se autor v knize nezmiňuje. Není zde použita retrospektiva ani …

Rámcová chronologická kompozice (+ divadlo v divadle)

Tato divadelní hra se skládá z 5-ti částí, které jsou děleny dále podle děje.
Jedná se o drama-tragédii.

  1. Část

Jelikož se jedná o drama, tak zde vypravěč nevystupuje. Lyrický subjekt je objektivní.

Hlavní postavy:

Hamlet-Dánský princ

Claudius-dánský král, Hamletův strýc, vrah Hamletova otce

Gertruda-dánská královna, Hamletova matka, vdaná za Hamletova otce a po smrti i za jeho strýce

Duch mrtvého krále-Duch Hamletova otce

Polonius-sluha krále, strýcův spiklenec, otec Ofelie

Laertes-syn Polonia, vedoucí dánských pluků

Ofelie-dcera Polonia, Hamlet se jí dvoří

Horacio-Hamletův nejbližší přítel, celý příběh je sním, všechno ví

Rosenkratz a Guildenstern-Hamletovi bývalí přátelé, spiklenci strýce

Pro toto drama jsou typické dlouhé filozofické monology, ve kterých se Hamlet zabývá otázkou lidské existence. Shakespeare v díle využívá vtipné a sarkastické poznámky, ale i vážné výstupy tragických postav. Objevují se i cynické poznámky, třeba u hrobníků na adresu zemřelé Ofélie.

Je zde použito Shakespearovského verše – Blanquers

  1. Část
  2. Rčení
  3. Personifikace
  4. Personifikace, metonymie

Literárněhistorický kontext: 

Shakespearovi umřel syn Hamet, proto dal jméno hlavní postavě Hamlet. Možná právě kvůli této události autor od 16. Století přešel z komedií na tragédie.

Spekuluje se o tom, jestli Shakespeare nepřevzal díla zavražděného Marlowa, protože psal velmi dobře, i když neměl vyšší vzdělání.

V Shakespearových hrách byly všechny postavy hrány muži, jak tomu bylo v antice.

Charakteristika neuměleckého textu:

  Analýza uměleckého textu: 

  1. Část

Neumělecký text mluví o králových dvou tělech, která jsou ukázána i v dramatu (králův duch=2. tělo).

Tento text se zabírá spojením Králova dvě těla v historii a v politice.

Většina z informací v tomto textu je podstatných, ale jen málo se vztahují k Hamletově dílu, více text mluví obecně o „dvojím těle krále“, než o vztahu tohoto pojmu k Shakespearově dílu.

Text byl nejspíše sepsán za účelem informovat veřejnost o obecné historii Anglie, nebo pojmu „dvojí tělo krále“.  Mluví o historických faktech, domněnky se zde nepoužily.

  1. Část 

Odborný funkční styl, výkladový postup, výklad, chronologicky,

1- archaismus 2- termín 3-vysvětlení 4-termíny z anglického originálu

Jiří Fikar, prosinec 2014