Sociologie jako věda, předmět a metody, dějiny sociologie

  • sociologie je věda o společenských jevech, vztazích a procesech
  • teoreticko-empirická věda (vrací se ke konkrétním faktům à systém pojmů, hypotéz)
  • vydělila se z filosofie, podává celkový obraz o společnosti, postihuje obecné pravidelnosti
  • struktura sociologie:
    • sociologie obecná – přírodní základy spol.života, sociol.procesy, vazby a spol.skupiny
    • sociologie speciální (aplikovaná) – např. sociologie mláděže, inteligence, etnických skupin, prává…
  • možné dělení:
    • makrosociologie (společnosti jako celek, velké skupiny)
    • mikrosociologie (malé skupiny, vztah mezi jedincem a skupinou)

Metody:

  • kvantitativní
    • jevy chce vyčíslit, změnit
    • = metoda statistická
    • využívá statistickou analýzu dat à testují pravdivost/nepravdivost stanovených hypotéz
  • kvalitativní
    • hledáme a interpretujeme podněty
    • výsledky těchto průzkumu nejdou zobecnit na širší populaci
  • sociologický výzkum
  • reprezentativní výzkum (ve skutečné populaci, je stejné rozložení názorů jaké jsme zjistili ve vybraném vzorku)
  • typy metod:
    • analýza dokumentů
    • dotazníky
    • anketa
    • porovnání, experiment
    • sociometrický test
  • významné metody:
    • statistické
    • monografické (studují problém do větší hloubky; dotazníky, interview, statistiky..)
    • experimentální (na pomezí s psychologií, srovnání 2 skupin (experim. a kontrolní)
    • historické (sociolog + historik, zkušenosti z minulosti)

 

Historie sociologie

19.století

  • zakladatel August Comte
    • od 30.let rozvíjel sociologii na pozitivistické úrovni
    • 2 principy společnosti
      • sociální statika (církev, rodina, stát à neměnné)
      • sociální dynamika (to flexibilní, proměnné)
      • statika bez dynamiky – nebyl by vývoj
      • dynamika bez statiky – chaos

1.etapa:

  • směry naturalistické (využívali mechaniku a zeměpisné faktory)
  • evolucionismus (srovnává společnost s organismem à Spencer)
  • směry psychologizující (instinktivistické teorie, psychologie davů, psychologie národů)
  • Karel Marx
    • spolupráce s Englesem
    • knihy: Kapitál (ekonomie), Komunistický manifest (ideologie)
    • materialistická základna (2 faktory):
      1. výrobní síly (peníze, materiály, stroje, lidi..)
      2. výrobní vztahy (vztah na pracovišti, prac.doba, dovolená…)
  • spor mezi dělníky (proletáři) a kapitalisty
  • aby si všichni byli rovni je třeba zabavit výrobní síly à revoluce à všechno bude patřit státu à v praxi nemožné (utopie)
  • kapitalisté vykořisťují dělníky – práce šlechtí
  • ideologická nadstavba
    • filosofie, kultura, náboženství
    • základna a nástavba se navzájem ovlivňují
    • nadstavba je důležitá pokud je správná
  • Émile Durkheim
    • společnost manipuluje s jedincem (teorie soc. realismu)
    • společnost nám vštěpuje náboženství
    • sebevraždy à 4 druhy:
      • egoistická („proč já tady mám s těma idiotka být?“)
      • altruistická (nechci být na obtíž, obětování)
      • fatalistická (po úrazu, nejnižší kasta v Indii…)
      • anomická (ztráta všeho, co máme)
    • Max Weber
      • opačný názor než Durkheim – jedinec ovlivňuje společnost (soc.nominalismus)
      • rozvinul koncepci společenských vrstev
    • George Simmel
      • zakladatel „formální sociologie“
      • v hranici dnešního životního stylu se zabýval úlohou peněz, zmasověním umění, rozvojem módy apod.
    • Vilfredo Patero
      • teorie politických elit a jejich koloběhu
      • výklad vzniku ideologií
    • Ferdinand Tönnies
      • přechod tradiční společnosti k modernímu stylu života

 

1.polovina 20.století

2.etapa:

  • velké empirické výzkumy, vážné společenské problémy (soužití ras, imigranti…)
  • dominantní metoda je dopis à neopozitivismus (Lundberg, Dodd, Neurath)
  • zkoumá měřitelné a kvantifikovatelné jevy a vztahy
  • Mills, Gouldner

 

2.polovina 20.století

3.etapa:

  • od 50.let
  • posunutí od makrosociálních problémů k problémům sociálních institucí, organizací a malých skupin (mikrosociologie)
  • Pitirim Sorokin
    • rozvíjel sociologii jako vědu o kulturním vývoji společnosti
    • zakladatel teorie a výzkumu sociální mobility
  • teoretická sociologie
    • snaží se o vysvětlování celku sociálního života, chce ho mít empiricky podložený

4.etapa:

  • od 60.let
  • strukturální funkcionalismus
    • Parsons, Merton
      • teorie lidského vnímání jako základu pro empirický výzkum
      • společnost berou jako celek
    • teorie konfliktu
      • k funkcionalismu se staví kriticky, klade důraz na konflikty ve společnosti a jejich regulaci
    • frankfurtská škola
      • založená Horkheimerem
      • kritizuje strukturální funkcionalismus, rozvíjí kriticismus, odmítá revoluci, proletariát, reálný socialismus

 

  • od 70.let je pokus formovat sociologii ne jak systémovou vědu ale jako vědu vycházející od jednajících činných aktérů (konkrétních lidí)
  • rozvíjí se interpretativní sociologie (opírá se fenomenologii a existencialismus)
  • v dnešní době 2 základní paradigmata:
    • objektivistické (soubor stabilních struktur – normy, hodnoty, struktura jazyka..)

interpretativní (všechny danosti jsou důležité, až když jim jedinec dá váhu)