Stát, znaky a druhy státu, teorie vzniku státu a státní moc, demokracie a její modely, totalita

Stát

= forma organizace lidské společnosti, kde se zdržují obyvatelé určitého státu v právní celek
Má dané a neměnné hranice
Území státu – peviny, vodstvo, pobřeží, vzdušný prostor nad územím -> nedotknutelné a svrchované
Obyvatele spojuje historie, určité hodnoty, náboženství, tradice
státní moc je nezávislá a není odvozená z jiné moci = suverenita státu
stát si vnitřní i vnější záležitosti řeší sám, omezen pouze mezinárodním právem
pojmenování z řeckého polis, v Římě civitas, pak imperium, slovo stát se používá až od 15. stol. v Itálii (stato = řád), začal ho používat Nikolo Machiavelli
první státy vznikají 4000 př. n. l. – Sumerská říše, Egypt nebo polis v Řecku – nebylo to ale pojetí moderního státu
kritéria státu jsou definovaná v Konvenci o právech a povinnostech státu z Montevidea, 1933 v Americe

Znaky státu

1) území – suchozemský prostor, plocha vnitřních i pobřežních vod, prostor.pod nimi a vzdušný prostor

2) obyvatelstvo – všechny osoby které obývají území a spadají pod státní moc

3) státní moc (= aparát, vláda), několik složek – a) orgány státní moci (parlament, vláda, soudy)

b) administrativní a správní aparát, armáda, policie
c) státní moc

4) státní suverenita = svrchovanost

5) právní subjektivita = způsobilost vystupovat v právních vztazích vlastním jménem a nést majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vznikající

Funkce státu

1) Vnitřní – zabezpečení státu jako takového

Právní – ochrana práv a svobod občanů
Bezpečnostní – bezpečnost občanů, ochrana jejich majetků
Ekonomická – stabilita ekonomiky
Sociální – zajištění občanů v případě nemoci, stáří, v případě ztráty práce
Kulturní – rozvoj vědy, školství a kultury

2) Vnější

zajištění vztahů k ostatním státům
ochrana území před možným napadením
zapojení státu do boje za světový mír

3) Obranná

Teorie vzniku státu

1) primární: a) zvýšení počtu obyvatel

b) náboženská teorie – vychází z božského původu státu nebo panovníka, existuje z boží vůle
c) patriarchální teorie – stát vznikl z rozšiřování rodiny, hlava rodiny otec = hlava státu panovník, stát má svá pravidla (myšlenky Aristotela)
d) mocenská teorie – stát je vláda silnějšího nad slabšími (vůdce se uchopí vlády), podmaňovací teorie
e) teorie násilí – vznik státu uplatněním síly
f) teorie smluvní (konsensuální – shoda) – nejčastější, vznik státu tak, že se mezi sebou lidé dohodli, uzavřeli společenskou smlouvu (lidé se vzdají části své svobody, ale mají určité jistoty)

teoretikové: John Locke, Thomas Hobbs, J. J. Rousseau

2) sekundární

jak vznikaly a vznikají nové státy v pozdější době
častěji válkami a revolucemi než klidným vývojovým procesem (rozdělení ČSR mírově)
malé samostatné státy se spojují ve větší celek (např. sjednocení Itálie v 19. století)
velké státy se rozpadají a na jejich území vznikají menší nástupnické státy (např. rozpad Rakousko-Uherska po první světové válce)
oddělení a osamostatnění části území státu

Obyvatelstvo = občané daného státu

mají doklad o totožnosti (OP, cestovní pas, rodný list)
občané ČR – jsou vázáni právním řádem ČR

Způsob nabytí státního občanství

narozením nebo jeden z rodičů je Čech
adopce
nalezení dítěte (do 15 let) – pokud se neprokáže jiné občanství
svatba

Jak lze získat státní občanství

doba pobytu alespoň jeden rok
znalost češtiny
podání žádosti
nesmí být spáchán úmyslný trestný čin

Státní moc

= jeden ze znaků demokracie, podstatný znak státu
Společenský vztah, založený zákonem, z něhož jednomu účastníkovi vyplývá právo přikazovat něco druhému účastníkovi a tomu vyplývá povinnost příkazy poslechnout
Slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon
Státní moc – nesmí být zneužívaná (policie)
1) stát vytváří závazná pravidla, jimiž řídí život společnosti, dohlíží na dodržování a postihuje porušování
2) stát chrání mít, pořádek, bezpečí (x vnější nepřátelé), hledá spojence, vede diplomacii, hájí svoje zájmy (ozbrojeně – armáda), funguje policie, věznice a další instituce
3) má úlohu související s ekonomickým životem společnosti -> vytvoření podmínek aby společnost měla přijatelnou životní úroveň -> tím se rozvíjí
4) pečuje o blaho obyvatel v oblasti veřejných služeb (sociální, kulturní, zdravotní atd..)
Ústava – chrání před zneužitím státní moci
1) moc zákonodárná (legislativa) – parlament, vydává zákony
2) moc výkonná (exekutiva) – prezident a vláda, vykonává zákony
3) moc soudní (jurisdika) – soudy, vykládá zákony
jsou na sobě závislé ale vzájemně se ovlivňují
teorie brzd a rovnovah: MV – MZ (právo veta, suspenzivní)

MV – MS (prezident udává milosti a amnestie)

MS – MV (zrušení nařízení vlády)

MS – MZ (zrušení zákona)

není žádná brzda MZ – MS

každá moc má 2 složky: 1) dynamická (řeší své každodenní úkoly)

2) brzdná (dlouhodobé úkoly)

Moc zákonodárná = parlament
- 2 komory: 1) dolní – posl. sněmovna, 2) horní – senát
- nikdo nemůže být členem obou komor
- poslanec nebo senátor nemůže být prezident
- Parlament vydává zákony, schvaluje mezinárodní smlouvy, volí prezidenta se senátem, vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě, schvaluje rozpočet vlády, vyhlašuje válečný stav
  - Poslanecká sněmovna: 200 poslanců
  - voleni na 4 roky
  - musí jim být min. 21 let
  - musí být občan ČR
  - tajná volba
  - volí a odvolává předsedu poslanecké sněmovny, vydává zákony, je rozpustitelná (pokud nebyla 3x vyslovena důvěra vládě, za 120 dní se nesešli, není schopna se usnést o vládním návrhu zákona do 3 měsíců)
  - poslanecký mandát = musí se vykonávat osobně, funkční období, nezávisle na příkazech voličů nebo jiných subjektů, neměla by být vyžadována stranická disciplína
  - práva a povinnosti – účast na jednání sněmovny, musí být řádná omluva při neúčasti, právo na informaci, interpelace – klást otázky a povinnosti odpovědět do 30 dnů po podání interpelace, imunita – nelze je stíhat bez souhlasu komory, nemůže být stíhán ani po ukončení mandátu
  - Senát: 81 senátorů
  - voleni na 6 let
  - každé 2 roky 1/3 se mění
  - musí mu být aspoň 40 let
  - volí a odvolává předsedu senátu, přijímá zákony když je rozpuštěna sněmovna, podává návrh na obvinění prezidenta z vlastizrady
  - nerozpustitelný
  - návrhy zákona musí být schválen nadpoloviční většinou
    - Volby: základní demokratický nástroj výběru zastupitelů občanů
      = vytváření státních orgánů demokratickým způsobem, kdy lid přenáší svrchovanost na zastupitelské sbory
      - dřív ustavení rodem, losem, z titulu zastávané funkce, jmenováním, aklamací (veřejný projev souhlasu)
      - parlamentní, prezidentské, komunální
      - volební census – omezeno pohlavím, věkem, majetkem
      - musí být svobodné (volič má možnost volit bez nátlaku), rovné (všechny hlasy mají stejnou váhu), všeobecné (volit může každý nad 18, aktivní – volím, pasivní – jsem volen), přímé (volič hlasuje přímo pro stranu nebo kandidáta), tajné (hlasování nesmí být kontrolováno)
      - volební systémy: 1) Většinový (majoritní) – vítěz bere vše, vítězí kandidát s většinou hlasů
        a) jednoduchý – 2 kandidáti, kdo má víc je vítěz
        b) absolutní – vždy musí mít nad 50%
        c) kombinovaný (u nás) – 2 kola, kdo má v 1. kole nad 50%, stává se senátorem, pokud nikdo – 2. kolo a v něm 2 kandidáti, kteří mají nejvíc hlasů z 1. kola – pak kdo má nejvíc hlasů, je senátor

výhoda: stabilní vláda, moc se nedrobí

nevýhoda – malé strany nemají šanci, dualismus – vládnou jen 2 nejsilnější strany

2) Poměrný (proporční) – rozdělní na části, % výsledky odpovídají počtu kandidátů, kolik % získá strana tolik má křesel (u nás v poslanecké sněmovně), spravedlivější,

výhody: větší demokratičnost v rozložení hlasů

nevýhody: rozdrobení

3) Kombinovaný – do komor se volí různými způsoby (u nás do parlamentu, ale do každé komory jiný způsob)

Volby v ČR:
- voliči: starší 18 let, občan ČR, nesmí být zbaven svéprávnosti, musí volit osobně
- parlamentní volby: většinový, poměrný systém, volební kraje (volím poslance), obvody (senátory), okresy
- volí se 200 poslanců, kandidáty navrhují pol. strany
- 90 dnů před volbami prezident vyhlásí datum, 66 dnů – strany předkládají kandidátní listiny se jmény kandidátů, 45 dnů – komise vyhlašují čísla, 21 dnů – zasedají komise v okrscích, 16 dnů – Česká televize a rozhlas vysílají bezplatně volební spoty kandidujících stran – konec 2 dny před volbami, 3 dny – nesmí být zveřejňovány volební průzkumy až do ukončení
- poměrný systém
- volím stranu, mohu preferovat 4 lidi
- volí se 81 senátorů
- nezávislí kandidáti – z žádné strany, navrhuje se sám a musí mít podporu 1000 podpisů svých voličů z jednoho obvodu
- každý kandidát dostane 20000korun
- většinový systém
  - Volební kampaň = určitý prostor pro pluralitní politické soutěžení, získání nerozhodnutých voličů nebo úplně nové
    bez regulace by malé strany neměli šanci konkurovat, zákon určuje pravidla pro zabezpečení max rovnosti šancí
    regulace: strany mají rovný přístup k veřejnoprávnímu rozhlasu a televizi (jen volby do posl. sněmovny), 14 hodin vysílacího času uvolněno záleží na počtu volebních stran, termín je určován losem, délka volební kampaně – 16 dní do posl. Sněmovny, končí 48 hodin před volbami, stát poskytuje příspěvek ale po volbách
    pokud strana získá aspoň 3% hlasů, získává 90 tisíc kč za každý hlas, stát přispívá 3 miliardy na činnost, nad 3% za každou 1/10 přes dostanou 100 tisíc do hranice 5%
    pokud přesáhnou 5% – navíc příspěvek na mandát, za každá mandát 0,5 milionu, snahou je omzit finanční prostředky nakládané na volby, omezení období kdy se spol. polarizuje, volby nesmí probíhat ve veřejných sdělovacích prostředcích, ve volebních místnostech, ale vstupují do toho soukromé televize a rozhlas
  - Evropský parlament: 785 členů – čr 24 (podle velikosti území a počtu obyvatel, poměrný systém, volí se na 5 let)
- Moc výkonná – vláda, premiér, prezident, ministerstva, ozbrojené složky, nejvyšší kontrolní úřad, národní banka
- Prezident se volí 2x na 5 let, musí mu být aspoň 40 let, má právo volit a nebyl souzen za velezradu
- Imunita = nemůže být zadržen a souzen
- Pravomoci: 1) kontrasignační (zastupuje stát, vrchní velitel ozbrojených sil, vyhlašuje volby do poslanecké sněmovny a senátu, jmenuje generály a soudce, uděluje milost a amnestii – schvaluje premiér) – potřebuje souhlas premiéra

2) suverénní (jmenuje předsedu vlády a členy vlády na návrh předsedy, rozpouští poslaneckou sněmovnu, jmenuje soudce ústavního soudu, právo veta, podepisuje zákony, jmenuje členy rady národní banky)

Volba prezidenta dřív: 3 kola, 1. kolo nadpoloviční většina u senátu i posl. sněmovny, kdo má nejvíc hlasů jde do 2. kola – kdo má u obou dohromady nadpoloviční většinu vyhrává, pokud nikdo tak je 3. kolo
Volba prezidenta dnes: přímá volba
- Od 1. října 2012
- výhody – občané se mohou podílet na volbě prezidenta, je potlačen vliv politických stran, posílení přímé demokracie
- nevýhody – může být zvolen i nějaká komerční osoba, o volbě prezidenta mohou rozhodovat i nekvalifikovaní lidé, finanční nákladnost, zvýšení počtu voleb – snížení účasti voličů
stínový ministr – nahradí, kdyby se původnímu něco stalo (z opozice)
Vláda = vrcholný orgán výkonné moci, odpovědná poslanecké sněmovně, ministři a předseda vlády, místopředsedové
16 ministrů, 14 ministerstev, 2 ministři bez ministerstev – bez portfeje (pro evropské záležitosti a lidská práva a menšiny)
do 30 dnů musí žádat o důvěru
usnesení vlády – vnitřní instrukce, nařízení vlády – právní akt, pramen práva
ministerstva – kompetenční zákon: zřizování a rušení ministerstev, vydávají právní předpisy
obrany, financí, vnitra, školství, kultury, zdravotnictví, průmyslu, dopravy, zemědělství, práce…
Nejvyšší kontrolní úřad – v hlavě Ústavy
Ozbrojené síly – armáda, policie
Moc soudní – nezávislé soudy a soudci
Ústavní soud – kontrola zákonů jestli s ní nejsou v rozporu, soudci musí být volitelní do senátu a mít VŠ
abstraktní kontrola ústavnosti – kontrola zákonů (pokud v rozporu s ústavou – zrušení)
konkrétní kontrola ústavnosti – ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, funguje při minimálním počtu 12 soudců
Ostatní
- Nejvyšší – v Brně, sjednocení všech ostatních soudů, sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek
- Nejvyšší správní – řeší odvolání, rozpuštění pol. stran a organizací, spory mezi správními orgány
- Vrchní – v Olomouci a Praze, opravuje špatné rozhodnutí od krajského
- Krajský – odvolání z okresního, 14
- Okresní – řeší základní věci
- Obvodní – v Praze
- Městské – v Praze obvodní

Typy státu

1) podle suverenity: a) Svrchované (ČR)

b) Nesvrchované (závislé)

2) podle ideí: a) Národnostní (národ má výsadní postavení)

b) Občanský (občané mají stejná práva – ve všech demokraciích)

3) podle formy vlády: a) Demokracie (demokratos=vláda lidu)

forma politického zřízení, vychází z principu suverenity lidu
= uznává názor většiny a podřízení se menšiny
rizika demokracie: nikomu nemůžu zabránit, aby projevoval své názory i když jsou proti demokracii
svoboda slova, vyznání projevu…
základní znaky: 1) Suverenita lidu

2) parlamentarismus

3) dělba moci – nezávislost soudní moci

4) pluralita pol. Stran – konkurence politických stran

5) dodržování lidských práv a svobod

6) právní řád

7) decentralizace státní správy a samosprávy

8) právo na soukromé vlastnictví

9) svoboda projevu a tisku

10) politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny ale respektují menšiny

11) zabezpečení starých, nemocných a nezaměstnaných občanů

12) svobodné volby – demokratické, přímé (vím, koho volím), každý hlas má stejnou váhu -> aktivní a pasivní volební právo

formy demokracie

přímá – byla jen v Řecku (ostrakismus), dnes ve Švýcarsku

formy: referendum (hlasování občanů o konkrétní otázce, v rámci obce, kraje, státu)
plebiscit (jednorázová rozhodnutí občanů o tom, že se osamostatní od 1 státu a připojí se k jinému)
iniciativa (právo občanů navrhovat referenda – petice )
odvolání (formou petice mohu odvolat voleného zástupce)

nepřímá (zastupitelská) – u nás

občan se nepřímo účastní politického rozhodování
svůj podíl moci přenáší na volené zástupce
zástupci rozhodují na úrovni obce, regionu a státu
všechny demokracie nepřímé, mohou být prvky přímé

iii. pluralitně konsensuální – pol. strany se musí shodnout v důležitých otázkách

konsociační – rozdrobená národní struktura (Rakousko, Belgie, Holandsko)

b) Autokracie

forma vlády, kdy držitelem vlády je jednotlivec nebo úzká skupina
oporou jsou ozbrojené síly (tajná policie) a byrokracie -> zásah do soukromí (odposlechy)
vnucování ideologie všem
cenzura, není svoboda projevu
lidé se nepodílejí na politickém životě

absolutismus (moc v rukou panovníka)
despotismus
timokracie (vláda nejsilnějších)
sofokracie (vláda moudrých)
plutokracie (vláda bohatých)

c) Diktatura

vojenská (Egypt, Haity, Lybie)
komunistické režimy – Čína, Vietnam
teokracie – Írán, Vatikán
dynastické – Kuvajt, Nepál)

4) podle územně správního členění: a) Unitární – jednotný stát, jediná vláda na území státu, jediné občanství centralizované (jedno centrum) x decentralizacované (nižší správní orgány (kraje)

b) Složené

spolkový stát – několik členských států, dvojí soustava nejvyšších orgánů, dvě ústavy, dvě občanství, dvojí zákonodárství
federace – dobrovolný svazek států, centrální organizace a orgány jednotlivých států, vlastní míra samostatnosti je různá, př. Německo, USA, Indie
konfederace – volné sdružení států, vznik je účelový (obrana, obchod), vysoká míra suverenity jednotlivých států, nejsou podřízeny centrální organizaci, přechodná forma pro federaci nebo samostatné státy
personální unie – svazek spojený panovníkem

5) podle politického režimu státu: a) Monarchie

= dědičná vláda jedince, monos (= jeden) + archin (= vládnout)
1. absolutistická (panovník má samostatnou státní moc, nepodléhá zákonům)
2. konstituční (panovník omezen ústavou, skutečnou moc má vláda – VB, Švédsko)

parlamentní (panovník nemá velkou pravomoc, nesestavuje vládu, nemá vliv na státní záležitosti, má reprezentativní funkci – Dánsko, Norsko, Japonsko)

b) Republika
- vláda volené hlavy státu, státní moc se odvíjí od občanů – přímá (lidé) x nepřímá (Parlament)
- většinou demokratická forma vlády
- z latinského respublica – věc veřejná, 1. republika Řím
  1. prezidentská rep. – prezident má v rukou výkonnou moc (USA) – volen přímo občany
  2. parlamentní rep. – vedoucí parlament (ČR)

kancléřská rep. – předseda vlády (Německo)

c) Oligarchie
- moc v rukou prominentů – nejbohatší vrstva, armáda…
- Sparta, v současnosti není, znaky v Rusku
- finanční oligarchie – stát kde obchodní společnost ovládají lidé s velkým kapitálem

d) Teokracie

náboženská vláda, (teos = bůh, kratias = vláda), moc z boží vůle, Írán, Súdán

Právní stát

= chod státu je stanoven základními lidskými právy, právu je podřízena politická moc
nutným předpokladem právního státu je právní jistota, tedy zejména jednoznačnost a vymahatelnost práva a nezměnitelnost právního řádu

to znamená, že občan může od systému očekávat některé stálé hodnoty (například nezávislou soudní moc)