Děj
O myších a lidech se odehrává v období hospodářské krize. Je příběhem dvou mužů, námezdních dělníků, kteří putují za prací z jednoho místa na druhé. Jeden z nich, mentálně zaostalý Lennie Small, vyrůstal u své tety Kláry a po její smrti převzal péči o Lennieho jejich přítel George Milton. Přes své postižení je Lennie velmi pracovitý a hlavně silný, což ho přivádí do nemalých problémů. Má obrovské potěšení z toho, když může hladit něco příjemného na omak, a proto zbožňuje myši a podobná zvířátka. Neuvědomuje si však svou sílu a každé myši vždy nakonec zlomí vaz.Lennie a George měli společný sen o malém hospodářství, kde budou svými pány, a kde se bude moct Lennie starat o své vytoužené králíky. George dokonce vyhlédnul malou farmu, kterou vlastnili staří manželé a byli ochotni ji prodat. Proto, když přicházejí na ranč v Soledadu, chtějí tam vydržet co nejdéle, aby si vydělali na svůj sen, ale jejich cesta za vysněným hospodářstvím se brzy zkomplikuje. Jednoho dne Lennieho napadne správcův syn Curley, který se neustále snaží ostatním dokazovat svou převahu – snad kvůli své malé postavě a snad také kvůli žárlivosti na svou novopečenou manželku, která se sama potuluje po ranči a snaží se navázat kontakt s ostatnímu muži z ranče. Lennie se Curleyho útoku brání a kvůli své obrovské síle mu rozdrtí ruku. Tento spor mezi sebou ještě urovnají, ale Curley čeká na vhodnou příležitost, aby Lenniemu oplatil tuto potupu.Lennie si jednoho večera hraje se štěňátkem, ale opět neodhadne svou sílu a zlomí mu vaz. Najednou se u něj objeví Curleyho žena a chce si s ním povídat. Začne mu vyprávět o svém zpackaném životě, zatímco on mluví o svých králíčcích, jak je rád hladí a mazlí se s nimi. Ona mu nabídne, aby si pohladil její vlasy, na které je náležitě hrdá. Lenniemu se to zalíbí a hladí ji stále silněji a silněji až Curleyho žena začne křičet. Lennie je celý vyděšený, ucpe jí ústa a drží hlavu. Při svém vyděšení si neuvědomí, jak silně ji tiskne a zlomí ji vaz. Ví, že provedl něco špatného a uteče. Když muži najdou Curleyho mrtvou ženu, vydají se Lennieho hledat a Curley vyžaduje jeho zlynčování. George ví, kam se Lennie běžel schovat, jde za ním, a aby ho ušetřil krutému zacházení, zastřelí jej.
Charakteristika postav
– George: Hodný, obětavý, starostlivý, toužící po spokojeném životě. I když se na Lennieho často zlobí a vyčítá mu, že se o něho musí starat, má ho ve skutečnosti velice rád.
– Lennie: působí dobráckým dojmem, je velmi pracovitý – „udělá, co se mu řekne“. Je bohužel hodně naivní a hloupý, chová se jako malé dítě a ze spousty věcí nemá rozum. Mám svůj sen o šťastném životě, ale ten se bohužel nevyplní. Ačkoliv to asi není jeho záměr, chová se místy docela sobecky a také umí citově vydírat. To se ale asi dá přičíst jeho mentálnímu postižení.
– Curley: žárlivý, zakomplexovaný, agresivní mladý muž, snažící se vynutit si autoritu.
– Curleyova žena – krásná, vyzývavá, nepříliš inteligentní. Pod slupkou svůdné ženy se však skrývá osamělá bytost, které chybí láska a která musí žít život, o jaký nestojí.
Kompozice
– er-forma
– dílo má formu vyprávění
– stavba textu je jednoduchá a přehledná, neobsahuje úvahy
– nejdůležitější je maximální sevřenost (logická výstavba zápletky, zúžené spektrum postav)
O autorovi
John Steinbeck, známý americký spisovatel, se narodil v roce 1902 v Kalifornii. Jeho tvorba začíná historickou romancí, ale během třicátých let se jeho náměty mění. Jeho pozdější romány prokazují zájem o sociální problémy a o přitažlivost Kalifornie.
Steinbeck se stal jakýmsi prototypem „fyzického“, stejně jako Jack London dělal různé profese. Byl tesařem, zeměměřičem, úředníkem v obchodním domě, pomáhal na ranči. Zajímal se o vědecké disciplíny, byl oceánologem a zkoumal biologické teorie života. Vědomí biologie skupiny formovalo jeho náměty. Na Stanfordově univerzitě v rodné Kalifornii, o které se později rozepsal, se mu navíc dostalo jistého formálního vzdělání.
V roce 1962 byla Steibeckovi udělena Nobelova cena za literaturu.
Dílo:
Nebeské pastviny – 1932
Neznámému bohu – 1933
Pláň Tortila – 1934
Bitva – 1936 – o stávce, zkoumá nálady davu
O myších a lidech – 1937 – novela, sevřený příběh postavený na dialozích, nabývá
podoby obrazu života námezdných zemědělských dělníků
v USA ve 30. letech. Sociální aspekty, především jimi trpce
pociťované bezzemectví, se zvýrazňují v porovnání s iluzemi a
sny, jež spřádají o svém budoucím životě
Ryzáček – 1937
Hrozny hněvu – 1939 – impozantní román z období krize vyjadřující duch 30. let.
Příběh „Okiů“, přesídlenců, které vyhnalo z farem Oklahomy
dlouhé sucho a banky vymáhající placení hypoték. Kniha
líčí těžké rány způsobené hospodářskou krizí, tábory
chudáků sloužící jako ubytovny sezónních dělníků. Zároveň
však potvrzuje základní pocit lidské soudružnosti a jeho síly
Na východ od ráje – 1952 – nebiblický epos rodového bloudění a generačního
střetu. Kalifornie se tu znovu stává panenským
západním královstvím, kde lidstvo prožívá své sny a
zápasy
Zařazení autora, znaky období
– literatura 1. pol. 20. století
– meziválečná literatura, americký realismus, sociálně kritická próza
– realismus (z latiny = věčný, skutečný)
Jedná se o metodu zobrazení skutečnosti a její kritické poznávání, požadavek objektivity, užívají se nové výrazové prostředky (nářečí, archaismy), kladen důraz na přehlednou kompozici, literární hrdina se vyvíjí
Autoři, kteří tvořili ve stejné době
Mark Twain, Ernest Hemingway, Francis Scott Fidgerald: Velký Gatsby, E. M. Remarque, William Faulkner: Absolone, Absolone!, James Joyce: Odysseus
Vlivy na tvorbu
– novela vznikla v době, kdy autor působil ve Federální spisovatelské akci
– Steinbeck strávil většinu života v Kalifornii, vyzkoušel mnoho povolání (poznal chudobu, pracoval na farmě)
– název knihy je vlastně odkazem k básni Myška od skotského básníka Roberta Burnse
Kritika a vliv díla
– filmová adaptace z roku 1992: Gary Sinise (Kriminálka NY) – George a režie, John Malkovich (Velmi nebezpečné známosti) – Lennie
– první film však pochází z roku 1939
– spolu s Hemingwayem a Faulknerem tvoří velkou trojku americké literatury 1. poloviny 20. století (Steinbeckovi prózy nejméně lákaly k napodobování – nevynikaly po formální stránce)
– z českých autorů obdivován např.: V. Vančurou, F. Halasem
Společensko-historické pozadí
– rozmach a dokončování průmyslové revoluce, hospodářský vzestup (avšak v Americe hospodářská krize), aplikace poznatků v praxi
– odraz 1. SV, oslabení Německé moci
Hlavní myšlenka
Autor se zde snaží zachytit důležitost onoho přátelství a důležitost lásky.
Ukazuje, jak se může lidský sen v mžiku rozpadnout. Poukazuje i na rasismus v tehdejší době, na odměřené vztahy bílých k černochům. V této novele velmi dobře zachytil Ameriku třicátých let.
Jazykové prostředky a stavba díla
Prozaické dílo – novela, která se velmi blíží dramatu. Příběh je postavený na dialozích; autor zde užívá hovorového jazyka, slangu, nespisovné výrazy (číman, kutloch, zdrava, ocmrndovat atd.; dílo má formu vyprávění. Stavba textu je jednoduchá a přehledná, neobsahuje úvahy, vykresluje dobu 30. let 20. století v Americe. Autor píše velice čtivě. Nezdržuje se obsáhlými popisy a věci pojmenovává takové, jaké jsou. Děj rychle ubíhá a má spád. Už od začátku je čtenáři jasné, že se něco přihodí. Jakási pochmurná nálada nás neopouští ani v závěru celé knihy, kdy spíš dosahuje jakého vrcholu a přechází přes smutek do naprostého žalu. Příběh se odvíjí chronologicky. Děj končí na místě, kde začínal (u řeky). Autor zvolil zajímavý kontrast mezi příjmením Lennieho Small:malý a jeho tělesnou silou.
Používá se jak hovorová, tak spisovná čeština. Dále autor používá přímou i nepřímou řeč a monology i dialogy. Toto dílo nám také ukazuje problémy amerického jihu, jako je například rasismus, hospodářská krize nebo touha po majetku.