- Zajišťuje pohyb jednotlivých části těla a pohyb těla celého = lokomoce – umožněno kosterním svalstvem. Svaly umožňují aktivní pohyb, kostra pasivní pohyb.
- Tvoří 35% váhy těla.
- Svalové buňky přeměňují chemickou energii živin na kinetickou a tepelnou.
- Vnitřní orgány = hladké svalstvo, srdce = srdeční svalovina.
- Obsahuje svalové buňky a stažitelná vlákna = myofibrily. Skládají se z vláken aktinu a myozinu.
Aktin – tenčí, propojen s tropomyozinem.
Myozin- silnější,na koncích jsou myozinové hlavy
- HLADKÁ SVALOVINA
Základní stavební i funkční jednotkou je vřetenovitá jednojaderná buňka = myocyt. Tvoří útrobní svalovinu, orgány, je neovladatelná vůli – pracuje sama. Řídí ji nervy (vegetativní) a hormony. Tvoří asi 3% hmotnosti těla. Nemají myofibrily, proto nepozorujeme pruhování. Obsahují však aktin s myozinem (aktinu je ale 10x více než myozinu. Základní funkcí je udržovat stálé napětí = tonus. Kontrakce a dilatace svalových struktur pak zajišťuje správnou fci. (regulace průtoku krve, stah dělohy
- SRDEČNÍ = MYOKARD
Má vlastnosti příčně pruhované a hladké svaloviny. Buňka je kardiomycyt. Nemá regenerační schopnost jako ostatní svaloviny. Má vlastní řízení = automacii = převodní systém srdeční. Má velký výkon, pracuje neustále, nesmí se zastavit. Nervová podráždění pouze činnost srdce zrychlují (sympatikus) nebo zpomalují (parasympatikus).
- PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ = KOSTERNÍ
Základní stavební i funkční jednotkou je mnohojaderná buňka = myofibrila (svalové vlákno), cytologického hlediska se jedná o syncytium (soubuní) vzniká z myoblastů. Tvoří až 35% celkové tělesné hmotnosti. Svaly jsou inervovány mozkomíšními nervy a jsou ovladatelné vůlí.
- Myofibrila
- 10 – 10 mikrometrů, délka až 30cm, v cytoplazmě svalového vlákna nacházíme myofilamenta. Jsou složena z aktinu (slabá filamenta) a myozinu (silná filamenta). Střídání aktinu a myozinu vytváří příčné pruhování.
- Rozlišíme zde A-proužky (anizotropní) obsahují hlavně myozin. I-proužky (izotropní) obsahují aktinová filamenta. Každý A proužek s přilehlými I proužky vytvářejí základní jednotku sarkomeru.
- Uvnitř sarkoplazma (cytoplazma), sarkozómy (mitochondrie), sarkoplazmatické retikulum (ER – zásobárna Ca iontů nezbytné pro svalovou kontrakci).
- Každé vlákno je obklopeno vazivovou blánou endomysium. Svalové vlákna se dále spojují do svalových snopců. Každý snopec je pokryt perimysiem – blána. Celý sval je pak obalen povázkou = epimysium (fascie).
- Nejširším místem je svalové bříško, svalový úpon – je připojení svalů na šlachu a té pak na kost.
Pod mikroskopem jsou pruhované díky vláknům aktinu a myozinu, ukotvené v Z discích.
Mechanismus svalové kontrakce (stahu – zatažení aktinu do myozinu):
- Řízení pomocí motorického neuronu (z předních míšních rohů a z mozku).
- Motorické vlákno se svalu dotýká v místě = nervosvalová ploténka.
- Nervový vzruch uvolní acetlylcholin a ten uvolní Ca2+ ze sarkoplazmatického retikula.
- Dochází ke štěpení ATP na ADP – tím se uvolní chemická energie nutná ke stahu.
- Ve vláknu Aktinu je napojeno vlákno tropomyozinu s troponinem – jako korálky.
- Na troponin se navážou ionty vápníku a tropomyozin se zatáhne hlouběji do aktinu – tak odhalí vazebná
místa na aktinu pro připojení myozinových hlav (na vazbu 2 Ca se spotřebuje 1 molekula ATP). ATP
vzniká oxidativní fosforylací.
- Na myozin je navázáno ATP- hlavy s krčky svírají 90° a dojde ke kontrakci.
- Uvolní se ADP.
- Odevzdání dalšího ATP do myozinu – dochází k uvolnění a k relaxaci.
Energetické zdroje:
- ADP je ve svalech tak na 10 kontrakcí, rozštěpením kreatin fosfátu získá sval dalších 50 navíc – rychlý
zdroj energie pro krátkodobý špičkový výkon.
- Štěpení glukózy a glykogenu na kys. mléčnou (málo O2) – po dobu 40s může organismus podávat ještě
velký výkon, ale po nahromadění kys. mléčné se sval unaví.
- Pro déle trvající svalové výkony dochází ke štěpení glukózy a tuků (víc O2) – ale přijímaný kyslík nestačí
pokrýt potřebu svalů – *kyslíkový dluh – zrychlené dýchání a tvorba kys. mléčné = bolest svalů při jejím
odbourávání (je toxická pro organismus).
Činnost: a) statická – udržují polohu těla.
- b) dynamická – pohyb těla. – Antagonisté – při jednom pohybu pracují proti sobě. např. dvojhlavý
sval pažní ohýbá končetinu a proti němu zároveň
trojhlavý sval pažní natahuje horní končetinu.
– Synergisté – souhlasně, určitý pohyb zabezpečuje více svalů.
Svaly: 600 ks
Svaly podle pohybu: ohybače (flexory), natahovače (extenzory), přitahovače (adduktory), odtahovače
(abduktory), svěrače (sfinkery), rozvěrače (dilatátory).
- Tvar
Vřetenovité, protáhlé – mají výrazně vyvinuto svalové bříško, mohou být jednohlavé -2-3-4.
Kruhové – kruhové oční svaly, zevní řitní svěrač.
Ploché – na lebce, zádech, krku, břišní svaly.
Směr uložení vláken: přímé, příčné, šikmé
Některé nevýznamnější svaly:
- Hlava: mimické svaly – čelní, tylní, kruhová sval oční, kruhový sval ústní, tvářová sval, velký sval lícní,
žvýkací svaly – zevní sval žvýkací, spánkový sval
- Krk – Podkožní sval, zdvihač hlavy
- Trup: hrudník – velký sval prsní, přední pilovitý sval, vnější a vnitřní mezižeberní svaly, bránice
břicho – přímý sval břišní
záda – trapézový, široký sval zádový,
- Horní končetina: Deltový, dvojhlavý a trojhlavý sval pažní, dlouhé ohybače ruky a prstů, natahovače
ruky a prstů,
- Dolní končetina: Velký – střední a malý hýžďový sval, krejčovský, čtyřhlavý sval stehenní, dvojhlavý
sval stehenní, přední sval holenní, dlouhý natahovač prstů, dlouhý natahovač palce,
trojhlavý sval lýtkový, sval chodidlový, ohybače prstů.
Achillova šlacha – je připojena na trojhlavý sval lýtkový a na patní kost. Druhá nejsilnější šlacha.
Somatotropin a anabolické steroidy – doping vedoucí k přechodnému růstu svalů
Svalová onemocnění:
Křeče – málo hořčíků.
Ochrnutí – přerušení nervového spojení.
Svalová dystrofie – ztráta hybnosti, genetická vada vázána na pohlaví, nejčastěji postihuje chlapce.
Svalová atrofie – je smrtelná nemoc. U dětí nefungují buňky produkující důležitou bílkovinu, ze které jsou
složeny svaly. Proto jim postupně všechny svaly odumírají – přestane pracovat i srdíčko a
plíce a děti čeká postupná smrt udušením.
Rigor mortis – posmrtná ztuhlost, po smrti už nevzniká ATP, které by sval uvolnilo.
Tetanus – tetanická křeč – maximální stažení svalu.