Léčiva Farmakologie – studuje účinek chemických sloučenin na živý organismus, hledá účinné látky k léčení, diagnostice a prevenci Léčivo – látky používané k léčení, diagnostice a prevenci Léky – léčiva nebo jejich směsi v té podobě, jak se podávají nemocnému Názvy léků – chemické jsou příliš složité, používají se názvy komerční (stanovené výrobcem) Zisk léčiv – přírodního původu[…]
Sacharidy Také glycidy (glykos = řecky sladký), v medicíně uhlovodany nebo uhlohydráty Výskyt a vznik sacharidů v přírodě, biologický význam sacharidů Nejrozšířenější přírodní látky, tvoří největší podíl organické hmoty na Zemi Vznikají v zelených rostlinách při procesu fotosyntézy sumární rovnice: 6CO2 + 12H2O ® C6H12O6 + 6O2 + 6H2O (poměry vody jsou takto uvedeny záměrně, neboť všechny[…]
Lipidy Důležité látky rostlinného i živočišného původu Vznikají chemickými reakcemi v živých organizmech, obsaženy v buněčných membránách a nervových tkáních Funkce lipidů: – zdroj energie – tepelná izolace – ochrana některých orgánů (ledviny) – mají hydrofobní charakter → rozpouští některé vitamíny a hormony nerozpustné ve vodě U mužů tvoří tuky 10 -15% hmotnosti, u žen 20-25%[…]
Heterocykly = cyklické sloučeniny s jedním nebo více heteroatomy (zastupují v cyklu C) Nejčastěji O, S, N příklady: furan thiofen pyridin 2/3 organických sloučenin jsou heterocykly (sacharidy, barviva, alkaloidy, celulóza, …) Rozdělení: podle velikosti heterocyklu a podle počtu heteroatomů 5-ti členné heterocykly s jedním nebo více heteroatomy 6-ti členné heterocykly s jedním nebo více heteroatomy Kondenzované heterocykly[…]
Nukleové kyseliny Charakteristika a biologický význam nukleových kyselin Biomakromolekulární látky (biopolymery) Dlouhé vláknité molekuly Uchování genetické informace + přenos do následujících generací (DNA) Jejich prostřednictvím přepis genetické informace do specifické struktury bílkovin (RNA) 1868 – objev NK, 1953 – objasnění struktury NK (Watson, Crick, Wilkins, 1962 NC) Výskyt Ve všech buňkách i virech (zde pouze[…]
Makromolekulární látky (polymery) Makromolekuly – složené z velkého počtu atomů vázaných chemickými vazbami do dlouhých řetězců Řetězce tvoří pravidelně se opakující části, které nazýváme stavební nebo monomerní jednotky (mery). Monomer musí splňovat jednu ze dvou podmínek – buď obsahuje násobnou vazbu, nebo alespoň dvě charakteristické reaktivní skupiny (např. – NH2 a – COOH při vzniku[…]
Chemické reakce, jejich popis a klasifikace = děje, při kterých se nemění atomová jádra, ale přeměňují se původní strukturní částice látek (molekuly, ionty, atd.) a současně vznikají látky nové (s jinými vlastnostmi). → dochází tedy k zániku některých vazeb a vzniku vazeb nových. Látky, které při reakci zanikají, nazýváme reaktanty nebo výchozí látky. Látky, které při[…]
Periodický zákon a jeho vztah ke struktuře a vlastnostem látek Periodický zákon objevil ruský chemik D. I. Mendělejev (1834-1907) V roce 1869 uspořádal na základě podobných vlastností 63 tehdy známých prvků do přehledné tabulky Dokázal předpovědět existenci a vlastnosti v té době neznámých prvků (např. skandium, germanium, gallium, radium, atd.) Fyzikální a chemické vlastnosti prvků[…]
Zákonitosti přeměn výchozích látek na produkty Základy reakční kinetiky Studuje rychlost chemických reakcí a její závislost na reakčních podmínkách (c, t, p, katalyzátor) Rychlé reakce – prudké, okamžité (hoření, srážecí reakce, reakce alk. Kovů s vodou, …) Pomalé reakce – pozvolné (koroze, pokovování, tvorba měděnky, …) Reakční rychlost = je dána změnou koncentrace reaktantů [R] a[…]
Vodík (Hydrogenium) H Objev: 1766 – Henry Cavendish Nejjednodušší atom, elektronová konfigurace 1s1 A skupina, oxidační čísla I, -I 3 izotopy: protium, lehký vodík, nejběžnější (99,98%) deuterium, těžký vodík, moderátor jaderných reakcí tritium, radioaktivní Nejrozšířenější prvek ve vesmíru, 9. nejrozšířenější na Zemi Výskyt Volný H2 – v plynných obalech hvězd, vzácně v sopečných plynech a v zemním plynu[…]