Trh a jeho zákony

(zboží, peníze, zákony trhu, konkurence, hospodářská soutěž, selhání trhu)

 

TRH

-místo střetu nabídky a poptávky, kde dochází ke směně zboží a služeb za peníze (dochází zde k obchodu)

 

vývoj obchodu/peněz:

-k 1.obchodům docházelo v Babylónii již 5000př.n.l., kde odvažovali kusy stříbra s cedulkami vypovídající o jejich hodnotě, další kolébky Mezopotámie, Antické Řecko, Řím, Čína?

1) barter

-směna zboží za zboží – dříve lidé platili tím, co měli – naturální směna (věc za věc) velmi nepraktické a složité

-v současné době se ještě v rámci mezinárodního obchodu využívá (zejména při obchodování s rozvojovými státy)

-nevýhody: muselo se najít něco, jako prostředníka obchodu – aby se to na něco přepočítávalo

2) zbožové peníze

-jedná se o všemi uznávané druhy výrobků, které každý chtěl směňovat či vlastnit – kožešiny, plátno, olej, mušle…

-problém v netrvanlivosti těchto surovin + zároveň obtížně stanovit jejich přesnou hodnotu

drahé kovy

-trvanlivá forma placení

-ale! špatně dělitelné + špatně se vyjadřovala hodnota

3) mince

-často byl ve znaku panovník–> zaručil se tak za správnou váhu a za ryzost kovu

-první české stříbrné mince (denáry) nechal razit kolem roku 970 Boleslav I.

4) bankovky

– začátek tisknutí bankovek – byl to doklad o tom, že máme v bance zlato –>lidé tyto listiny začali používat k placení (jako šeky), aby nemuseli neustále vybírat zlato z banky (přesto byly kryty zlatem – dlouhou dobu)

-dnes jejich hodnotu garantuje stát a příslušná CNB

5) bezhotovostní platby (platební karty – z účtu na účet)

 

funkce peněz:

  • Objektivní prostředek obchodu – směna za zboží a služby
  • ukazují míru hodnoty daného zboží
  • akumulace kapitálu (spoření)

 

likvidita – míra toho, jak rychle dokážeme směnit určitou formu peněz za služby nebo zboží – největší má hotovost

 

Peněžní zásoba – oběživo + zůstatky na bankovních účtech (depozita)

Peněžní báze – rezervy bank (to co drží a neinvestuje) + zůstatky na účtech

 

Měna

=peněžní soustava určitého státu, dělí se na určité jednotky (mince, bankovky?)

-jak se měnila konvertibilita měny (směnitelnost) – v ČR

  • nekonvertibilní
  • do roku 1990 sem spadala i československé koruna (díky orientaci na socialistický blok, RVHP)
  • bylo potřeba požádat o devizový příslib (dostaly jsme jen příděl západní měny) nemohlo se přijít do banky s dolary!

=nesměnitelná (měnu totiž nelze jinak směnit)

  • částečně konvertibilní
  • přechodné období – u nás v letech 1990 – 1995
  • stát stanoví podmínky výměny

–> vzhledem k možnosti cestovat nemá stát dostatek devizových prostředků, stanoveny roční limity na jeden pas

  • plně konvertibilní (plně směnitelná)

-týká se všech ekonomicky vyspělých států

-od roku 1995 i u nás

-různé banky obchodují s různými měnami, ale ty nejžádanější najdeme všude

-důležité pro obchod v soukromém sektoru, bez udání důvodu směňujeme

-akorát Zákon o daňových únicích – nesmíme mít víc než 100tisíc Kč v ruce

-do roku 1997 -fixní kurz české koruny – KČ vázána na dolar (35%) a německou marku (65%) – nezahrnovalo t inflaci, poptávku..

-od roku 1997 přechází Česká koruna na plovoucí kurz (=floating) – každý den se kurz mění dle aktuální celosvětové situace, je přesnější

 

Měnový kurz – cena je vyjádřena poměrem k jiné měně (např. 1 dolar = 21Kč)

křížové kurzy – CNB stanoví kurzy k nejobvyklejším měnám

– následně pomocí kurzů světových bank přepočítají přes tyto měny kurzy ostatních měn do české koruny

-CNB každý všední den vydává kurzovní lístek  – jednotlivé banky a směnárny si kurzy drobně upravují

valuta – hotovost v cizí měně

devize – účty (bezhotovostní) v cizí měně

apreciace – samovolné posílení domácí měny vůči zahraniční na základě nabídky a poptávky

depreciace – samovolné oslabení domácí měny vůči zahraniční na základě na N a P

devalvace – úřední snížení kurzu – znehodnocování domácí měny vůči zahraniční -uměle na základě extrémního skoku a prohlášení CNB

revalvace – posilování domácí měny vůči zahraniční (uměle)

zavěšení na cizí měnu – cena domácí měny se pohybuje stejně jako měna cizí ( je z ní počítána)

rating – dvě světové agentury hodnotí jednotlivé banky ( od AAA+ do C-)

 

N a P

Nabídka, Poptávka = 2 nejdůležitější elementy na trhu – vzájemně se doplňují a podporují

a) individuální – N a P jedince

b) dílčí – např. nabídka všech pekařů v Praze, nebo P: kolik zmrzliny se sní v Karlových Varech

c) agregátní – nabídka a poptávka celé ekonomiky ve státě

 

Poptávka

-samotná spotřeba produktů, jako zákazníci produktů jsme poptávka my (my se poptáváme po nabízeném zboží/službách..)

graf poptávky se posouvá se změnou příjmu spotřebitele – vyšší příjem znamená větší poptávku, nižší znamená menší poptávku

 

Nabídka

-přináší jednotlivé produkty – zboží a služby na trh (vše co je nám k dispozici je nabídka)

 

graf nabídky se posouvá s možností producenta nabízet zboží

např. vyšší úroda znamená pro zemědělce větší možnost nabízet sklizené produkty

 

Marshallovy nůžky

(alfred Marschall, NC – poč.20.století, neoklasická škola, cambridg.větev)

-nemůžeme přesně určit velikost N a P, odborníci ji odhadují

-podmínkou je nezasahování státu a přítomnost konkurence

-s rostoucí cenou klesá poptávka, roste nabídka

ekonomická rovnováha (=tržní rovnováha) – když se N a P rovnají (v praxi asi nenastane)

 

poptávka závisí na:

  • Ceně
  • Kupním fondu (příjmu – jak na tom jsme)
  • Na demografických faktorech (věk, jací a odkud jsme)
  • Samotné N
  • Preferencích (/značka/kvalita/co máme rádi)
  • Reklamě

substituce (nahrazování jednoho zboží jiným s podobnou mezní užitečností )

– např. jsou drahá jablka, tak koupim levnější broskve – podobné vlastnosti, ovoce!

komplementarita (doplňovaní se jednotlivých druhů zboží – např. auto a benzin)

– čím více bude jezdit aut, tím více se prodá benzínu, bez něj nevyjedu

nabídka závisí na:

  • Samotné P
  • Ceně (za náklady)
  • Konkurenci
  • vnějších podmínkách pro podnikání

(krize, hosp.situace, zákony,daně..)

  • Změně kapitálové výnosnosti (vyšší náklady?)
  • přelévání kapitálu (co zrovna frčí)

 

 

Konkurence

-úžasná věc pro spotřebitele – dělá zázraky s kvalitou,designem, množstvím – je na výběr

-konkurence tlačí náklady dolů, ale bohužel i výnosy ost.podnikatelů

a) dokonalá – neexistuje (nebo málo pravděpodobné)- stejné podmínky pro podnikání, nikdo nemá stejné platy, materiály, vstupy, ceny E…

b) nedokonalá – ta, která je přítomna na celém světě – různé mzdy, ceny, … monopol, oligopol, monopolistická konkurence

 

na straně nabídky:

celá škála produktů, výběr potravin, počet prodejen v regionu…

-specialitou je také doba otevření – u nás v ČR je extrémní, včetně nedělí

1) cenová – konkurence v ceně – vím, že konkurence prodává za 1000,-, já taky, tzn.že máme podobné produkty, i kvalitně, tak to dám na 950,-

2) necenová – konkurence v kvalitě, reklamě, značce, bonusech, …např. 2+1zdarma, prodlužujeme záruku, servis, rozvoz zdarma, věrnostní programy..

 

 na straně poptávky:

poptávající = my, zákazníci – každý chce nakoupit to, co potřebuje, bez ohledu na množství zboží na skladě, proto třeba když je v Lidlu akce a já vykoupim všechny zásoby, co mají na skladě – ostatní by pak měli smůlu –> dnes se to ošetřuje „Akce do vyprodání zásob, akce platí do…“

 

Druhy konkurence:

  • monopol

-výsadní postavení na trhu

-vznik není trestný, zneužívání následného postavení už ano –> kontrola antimonopolním úřadem, který ho může pokutovat

-fúze dvou společností s ročním příjmem 1,5 miliardy – potřebují povolení od EU pro fúzi

  • monopson

– výhradní postavení na straně poptávky

-absolutní monopson – např. stát, protože jediný kupuje stíhačky – jediný poptávající

– např. státní zakázky

  • oligopol

-dva až tři výrazní distributoři -silné tolerantní subjekty, velká konkurence, přetahování zákazníků na akce…

-větší kontrola ze strany antimonopolního úřadu

např. mobilní operátoři, benzinky

  • monopolistická konkurence

-malí, střední i velcí podnikatelé – typické pro většinu firem na trhu

-snaha zničit tu menší a slabší konkurenci –> i zde kontrola antimonop.úřadem, zda nevznikají kartely

-odlišnost ve všech sférách

 

Druhy spolupráce:

  • kartel

– velké firmy se dohodnou na stanovení stejné ceny (spíše vyšší)  – cílem bývá zlikvidovat malé firmy

– tato spolupráce je trestná – zastírá to přirozený průběh ceny

– kontrola ze strany antimonopolního úřadu

– špatně se dokazuje, protože zde není žádná smlouva, je to vyřčené jen mezi firmami

– vysoké pokuty

  • syndikát

-dvě firmy , které nakupují stejné potřeby, materiály – osloví jednoho společného dodavatele,

—> získají tak množstevní slevy a ušetří tak na nákladech

  • trust

– společnosti si navzájem vyrábějí a prodávají potřebné zboží – ušetří tak na výdajích

  • koncern

– sloučení dvou a více firem

fúze – sloučení rovnocenných firem

akvizice – sloučení velkých a malých firem

– společně silnější a výdělečnější

 

Selhání na trhu:

-sitauce, kdy trh podle obecně uznáv.pravidel neplní dost dobře své funkce

1) vznik monopolu – omezená možnost výběru, garance vyšší ceny

2) existence veřejných statků – národní obrana, policie, silnice, povinné očkování….

3) externality – efekt přelévaní, ovlivňují mě a omezují, ale nic s tím neudělám

– pozitivní – rozšíření metra, obchodní centra, (mám nové možnosti)…

negativní – lidé žijící v blízkosti metra, center – trpí např. hlukem, emisemi, prašností (negativní vliv, za který nejsem nijak kompenzován)

 

Hospodářská soutěž:

= souběžná snaha subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejichž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských užitků, popř. výsledků, a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost

-soutěž mezi firmami podporuje inovaci, omezuje výrobní náklady a zvyšuje výkonnost celého hospodářství

-má velký význam zejména pro spotřebitele, neboť silná konkurence mu umožňuje výběr ze širšího sortimentu zboží za nižší ceny

-je klíčovým motorem pro generování konkurenceschopnosti a ekonomického růstu

-patří do něj i tzv. nekalá soutěž – takové chování, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a „chce“ přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům

Např.

  • Klamavá reklama (do reklamy dáme něco, co není pravda)
  • Klamavé označení údajů a služeb ( na obalech nepravdy – např. Bio a není to bio)
  • Vyvolávání nebezpečí záměny (snažíme se, aby to vypadalo jako konkurence a lidi si to kupovali -Smetanito, Apetito)
  • parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele
  • Podplácení (šedá eko)
  • porušování obchodního tajemství (nevynášet strateg.plány, průšvihy..)
  • ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí

-rozšířeno o:  povolena srovnávací reklama – můžeme i jmenovat konkurenta v reklamě, jen když vědecky ověřené, že jsme lepší (Persil pere líp než Bonux)

-nesmíme prodávat napodobeniny, faky (např. ve Fr, It. funguje  zákon, že nás můžou zkontrolovat, zda vlastním skutečného Louis Vittona – mám nosit certifikát originálu v kapsičce, nemůžu se vymlouvat –>pokuta)

-nedovolené omezování hospodářské soutěže:

a)využíváme svého monopolního postavení – dát si pozor na antimonopolní úřad

b)v rámci EU pokud fúzuje společnost s obratem po fúzi více než 1,5mld Kč, musí to EU-komise prověřit a povolit to