Velké zeměpisné objevy a jejich důsledky pro Evropu

Pozdní středověk, počátky novověku

  • přelom 15. a 16. století
  • obraz světa změnil – převratné události vedly k politickému, kulturnímu a ekonomickému propojení Evropy
  • zámořské objevy – touha Z Evropy proniknout do Asie, hledání nových cest do Indie (Španělé, Portugalci), potřeba nových zdrojů drahých kovů, úsilí o kontrolu obchodu s kořením
  • rozšíření znalostí o mimoevropském světě, první kontakty s dalšími světadíly
  • hospodářský život v 16. století:
    • základ obživy – zemědělství
    • růst počtu obyvatel  – větší potřeba potravin, surovin
    • pěstování nových plodin – přivezeny ze zámoří (kukuřice, brambory, rýže …)
    • řemeslná výroba – lepší organizace práce; technické vynálezy (využití vodní energie, vysoké pece, kolovrat, tkalcovský stav, knihtisk …)
    • nový způsob výroby – manufaktura
    • růst významu měst a měšťanstva
    • zdokonalení stavby lodí, zařízení přístavů
    • obchod – růst dálkového obchodu (nejen luxusní zboží, ale i předměty denní potřeby a suroviny)
    • význam kupců a obchodníků; růst měst (příjmy z cel + privilegia na obchod s výrobky a surovinami)

 

Marco Polo (1254 – 1324)

  • italský cestovatel z Benátek
  • v r.1271 podnikl cestu do Číny přes Arménii, Persii a poušť Gobi
  • na dvůr císaře Chubilaje vezl poselství právě zvoleného papeže Řehoře X.; dorazil v r.1275
  • podnikl řadu inspekčních cest po Číně, do Barmy, na Cejlon a do Indočíny
  • v r.1295 se vrátil do Benátek po moři přes Sumatru, Cejlon, kolem Indie a Persie do Basry
  • zajat v bitvě Benátek s Janovem
  • ve vězení vznikl cestopis Milión (nejstarší rukopis ve starofrancouzštině – Popis světa)

 

Velké zeměpisné objevy a jejich důsledky

  • od počátku 15. do poloviny 16. století
  • příčiny:
    • rozvoj výroby – hledání nových odbytišť, trhů, zdrojů
    • růst poptávky po luxusním zboží (hedvábí, sklo, porcelán, koberce, drahokamy) a koření z Orientu
    • 1453 Turci dobyli Cařihrad a přerušili tak obchodní cestu do Persie, Indie a Číny po souši
    • chudnutí severoitalských měst
    • hledání nového spojení s Indií; snaha vyřadit prostředníka – Araby
    • podpora námořní plavby
    • všeobecná potřeba peněz (růst nároků panstva na přepych)
    • hledání nových zdrojů zlata a stříbra (zdroje v Evropě vyčerpány)
    • snaha objevovat a ovládat nové oblasti (christianizace); touha po poznání světa (humanismus)
    • nejaktivnější – Portugalci a Španělé (silné loďstvo) + Italové (Janov a Benátky – zkušení kapitáni a námořníci)
      • předpoklady:
        • zlepšení orientace na moři – zdokonalení kompasu – magnetické střelka; astroláb – určení zeměpisné šířky; astronomické tabulky – poloha hvězd
        • technické zdokonalení lodí – rychlost, pohyblivost, pevnost, spolehlivost; hluboký kýl, zdokonalení kormidla a systému plachet
        • doprava po vodě nejlacinější
        • nové představy o světě – teoretické zeměpisné předpoklady o kulatosti Země
        • fantastické a zkreslené zprávy o cizích krajích
        • odvaha mořeplavců
      • 2 možnosti hledání přístupových cest do Indie
        • směr na jih (obeplutí Afriky) a pak na východ – Portugalci
        • směr na západ, obeplutí zeměkoule – Španělé

 

1)      Objevné plavby Portugalců:
  • cíl: přístup k africkému zlatu, vzácnému dřevu, koření; obchod s otroky
  • na počátku portugalského dobývání – princ Jindřich Mořeplavec
  • sám na moře vyploval jen zřídka, ale dal podnět k mnoha velkým námořním objevům
  • portugalské dobývání moří začalo r.1415 – dobytí maurské pevnosti Ceuta (v čele křížové výpravy 19letý Jindřich)
  • po návratu se usadil ve vesnici Sagres na pobřeží Atlantiku; sem povolal námořníky, stavitele lodí, astronomy a kartografy z mnoha zemí
  • usiloval o potlačení muslimské víry a rozšíření hranic království
  • soustředil se na dobývání Afriky
  • 1487 – 1488 portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz (1450 – 1500) ve službách krále Jana II.
    • cesta podél západoafrického pobřeží – dosáhl nejjižnějšího cípu Afriky (nazval ho mys Bouří – po návratu přejmenován panovníkem na mys Dobré naděje)
    • zahynul při bouři a ztroskotání 4 lodí nedaleko mysu
      • 1497 voják a diplomat Vasco de Gama (1469 – 1497)
        • první Portugalec, který se dostal po strastiplné cestě do Indie, obeplul mys Dobré naděje, přes Indický oceán doplul do Kalkaty na Z pobřeží (centrum obchodu s kořením)
      • v následujících letech vybojovali Portugalci nad Araby převahu na moři, zabrali a opevnili důležité obchodní stanice = faktorie (doplnění zásob lodí)
      • na čas navázali spojení i s jižní Čínou a později s Japonskem
      • koření, zlato, drahokamy, hedvábí, slonovina … – získáno velmi lacino nebo často násilím, soustřeďováno v námořních stanicích a sváženo do Lisabonu
      • Portugalci střežili výhradní právo obchodu s Indií – velké zisky, ale nevyužity – prodej zboží v Evropě ponechali Italům a Nizozemcům
      • po r. 1500 obsazeno Portugalci jihoamerické pobřeží v Brazílii, spojení se Španělskem v 16. století – úpadek portugalského koloniálního panství
      • koncem 16. století ovládali indické kolonie Portugalců Nizozemci a Angličané

 

 

 

2)      Objevné plavby Španělů:
  • Kryštof Kolumbus pocházel z italského Janova, v Portugalsku neuspěl, přešel do španělských služeb
    • podpora královny Isabely, poskytla mu prostředky na plavbu do Indie
    • předpoklad kulatosti země
    • srpen 1492 z přístavu Palos vypluly tři karavely (Santa Maria, Pinta a Niña) se 100členou posádkou
    • 10. 1492 výprava přistála u ostrova San Salvador na Bahamách + objevení ostrovů Kuba a Haiti v Karibiku, objevení Ameriky
    • 1493 – 1496 výprava k Portoriku, Jamajce
    • 1498 – 1500 výprava k Trinidadu a ústí Orinoka
    • 1502 – 1504 výprava k pobřeží Hondurasu, Kostariky, Panamy …
    • domníval se, že připlul do Indie – obyvatele nazval Indiány
    • dosáhl úspěchu, titulu admirála a místokrále v objevených zemích, ale nedosáhl očekávaného zisku, nenašel zlato
    • objevitelské zásluhy nedoceněny, zemřel v zapomnění
      • Amerigo Vespucci (1454 – 1512)
        • florentský kupec a mořeplavec, podíl na přípravě první Kolumbovy výpravy, účast na několika plavbách Portugalců a Španělů k jihoamerickému pobřeží
        • uvědomil si objev nové neznámé pevniny, nazval ji Nový svět, později pojmenována podle něj – Amerika
          • Fernando Magalhães (1480 – 1521)
            • portugalský námořník ve španělských službách
            • 1519 – 1522 uskutečnil Kolumbovu myšlenku plavby do Indie západním směrem
            • výprava kolem Jižní Ameriky, mezi J.Amerikou a Ohňovou zemí nalezl průliv (dnes Magalhãesův)
            • otevřený oceán nazval později Tichým, pokračoval na Moluky a Filipíny (zde v potyčce s domorodci zabit)
            • 1 z 5 lodí – Victoria (18 z 237 členů expedice) se vrátila přes Indický oceán, okolo Afriky do Španělska
            • plavba kolem světa – důkaz kulatosti Země
              • španělské koloniální výpravy:
                • ovládnutí Karibských ostrovů
                • 1519 – 1521 dobyta říše Aztéků – Hernando Cortez
                • 1531 – 1535 Francisco Pizarro a Diego Almarago vyvrátili vyspělou a bohatou říši Inků

První dělení světa:

  • zámoří ovládnuto Španělskem a Portugalskem – 1.námořní a osadní velmoci
  • 1474 – 1479 1. koloniální válka v dějinách mezi Portugalskem a Kastilií
  • 1494 dohoda v Tordesillas o rozdělení sfér vlivu na Z polokouli; zprostředkována papežem Alexandrem VI.; stanovena demarkační čára Atlantským oceánem
  • na V od ní Portugalsko
  • na Z Španělsko
    • na počátku 16.století porušena Španěly dobytím Filipín
    • 1529 – v Zaragoze smlouva rozšířena i na V polokouli

 

3)      Nové koloniální mocnosti
  • Nizozemí
    • podíl na zámořských výbojích od 80. let 16. století
    • do Tichomoří, Indonésie, na Moluky …
    • ovládli obchod s kořením (plantáže na jeho pěstování)
    • expanze do Severní Ameriky – Nový Amsterodam, střety s Angličany – přejmenování na New York
    • 1606 Willem Janszoon objevil Austrálii
      • Anglie
        • budování koloniálního panství od konce 16. století
        • střetnutí se Španělskem, zájem o zámoří, útoky na zdroje španělského bohatství
        • pirátské plavby, snaha získat zboží španělských lodí (tajná podpora královny Alžběty)
        • Francis Drake (1540 – 1596) – pirátské výpravy proti španělským obchodním lodím a přístavům
        • povýšen na šlechtice a admirála
        • 1577 – 1580 vyplul k Jižní Americe, Magalhãesovým průlivem na Z pobřeží Ameriky, přes Tichý, Indický a Atlantský oceán návrat do Evropy – druhý na světě, kdo obeplul svět
        • do Evropy přivezl brambory a tabák
        • pronikání do Severní Ameriky:
          • 1584 – 1585 pokus založit první kolonii – Virginie (sir Walter Raleigh – neúspěšný), podařilo se až 1627 – první kolonie základem osad, později Spojených států
          • 1620 osídlení Nové Anglie – později souvislý pád od Kanady po Floridu
        • 1600 založena Východoindická společnost – pro obchod s Indií
        • James Cook 1769 pověřen vedením vědecké výpravy na Tahiti – zmapoval novozélandské pobřeží, začal prozkoumávat V pobřeží Austrálie
        • 1772 – 1774 obeplul Antarktidu a prozkoumal Tichý oceán (zde objevil mnoho ostrovů – Velikonoční ostrov, Nové Hebridy aj.)
        • 1776 pokus o Severozápadní průjezd (objevil Havajské ostrovy – zde domorodci zabit)

 

Význam zámořských objevů a důsledky objevů:
  • důsledky pro výrobu, obchod, peněžnictví, politický a kulturní vývoj Evropy
  • hospodářství:
    • příliv zlata a stříbra ze zámoří (zisk za nižší náklady než v Evropě – zvláště ve španělském Peru a Mexiku) – pokles hodnoty peněz
    • zvýšená poptávka po zboží (růst počtu obyvatel) – vzestup cen výrobků
    • změna hlavních produktů dálkového obchodu – místo luxusních výrobků zboží denní spotřeby (sledě, sůl, obilí, maso, sukno …)
    • seznámení se s novými plodinami (brambory, kukuřice, tabák, bavlna) a hospodářskými zvířaty
    • výměna mezi Starým a Novým Světem
    • v Americe zavedeno pěstování obilí, kávy, čaje, cukrové třtiny a chov domácích zvířat
    • velké výnosy z obchodu s vzácným kořením z JV Asie (portugalské, později nizozemské Moluky)
    • výnosný obchod s otroky – černochy z Afriky – do Ameriky 7–10 milionů otroků, práce v dolech, na plantážích …
    • rozvoj manufaktur – v důsledku zvýšené poptávky po zboží
    • urychlení ekonomického vývoje západní Evropy; vzestup podnikatelských vrstev
    • po r. 1600 vznik obchodních společností v Nizozemí, Francii a Anglii – organizace výprav, zajišťování obchodu, podíl na dalším dobývání území; často monopolní postavení při provozování světového obchodu; obchod a kolonizace Angličanů a Nizozemců v Indii – Východoindická společnost
    • prudký rozvoj peněžnictví, zdokonalení bankovního styku – kapitalistické podnikání; úvěry, půjčky panovníkům od velkých obchodních domů (Florencie, Janov)

 

  • politika:
    • růst politické síly států podílejících se na světovém obchodu – vznik prvních velmocí (v 15. + 16. století Španělsko a Portugalsko, později Anglie a Francie) – budování velkých koloniálních říší
    • prvořadé postavení Evropy ve světě; Evropa považována za střed světového dění
    • kontakt Evropy s odlišnými civilizacemi a kulturami
    • prolínání prvků kultury evropské a kultury domorodců
    • rozšíření obzorů evropského poznání, poznatků o okolním světě, odhalení velikosti Země, důkazy její kulatosti
    • rozvoj vědních oborů: geografie, kartografie, botanika, zoologie, etnografie

 

Mimoevropské civilizace:

  • odlišné od Evropy – nezávislý vývoj; až o do zámořských plaveb v 15. + 16. století bez přímého styku s Evropou (Afrika až na přelomu 18. a 19. století)
  • představy o zámoří nepřesné, neúplné a často fantazijní (věrný obraz Marca Pola odmítnut jako vymyšlený a nepravdivý)

Amerika

  • příchod obyvatel pravděpodobně z Asie přes Beringovu úžinu nebo Tichý oceán
  • kmeny různého stupně společenského vývoje
  • S – řídce osídlen lovci a rybáři; kočovný způsob života (Eskymáci)
  • J + střed – vyspělá civilizace, velké kmenové svazy (dnešní Peru, Mexiko); zemědělské společnosti (zvláště pěstování kukuřice), řemeslná výroba – zpracování kovů

Peru

  • nejstarší oblast civilizace v Jižní Americe (osídlení v 3. tisíciletí př. n. l.)
  • v 1. pol. 1.tisíciletí v údolí řek Nazca a Ica u jezera Titicaca (J pobřeží Peru)
  • začátek našeho letopočtu – v údolí řeky Moche (S pobřeží Peru) – močická kultura
  • po r. 100 v údolí řeky Chicama – čimuánská kultura
  • vrchol vývoje – incká kultura

                Inkové:

  • od poloviny 12. století malý stát Cuzco; území postupně rozšiřováno – nejrozsáhlejší bohatá a vyspělá říše
  • přelom 15. a 16. století – oslabení říše, umožnilo Španělům ji dobýt
  • zavedena evropská správa, 1535 – nové hlavní město Lima
  • v čele státu zbožštělý neomezený vládce, pozemské zosobnění boha Slunce
  • vhodné podmínky pro zemědělství – kukuřice, brambory, na terasovitých polích se závlahovým systémem a hnojením
  • vyspělá řemeslná výroba – těžba stříbra, rýžování zlata, tavení mědi, cínu, olova, lití, tepání, zpracování bronzu
  • keramika, tkalcovství, řezbářství
  • znalost kalendáře, vyspělé léčitelství (složité chirurgické zákroky), vzdělanost, uzlové písmo
  • tupňovité chrámové pyramidy, opevněná města (Cuzco, Machu Picchu)

Střední Amerika

                Mayové

  • poloostrov Yukatán v Mexickém zálivu
  • rozkvět měst, architektury a řemesel v 7. – 9. století, později úpadek
  • řada menších států s městskými centry v 10. – 17. století
  • zničení měst, sociální nepokoje; v době příchodu Španělů úpadek mayských států
  • civilizace na úrovni doby kamenné – neznali železo
  • náboženství – polytheismus (božstvo kukuřice, deště a větru, roků, dnů)
  • vysoká úroveň vědy – matematika (dvacítková soustava), zeměpis (mapy celé říše), astronomie (observatoře, kalendář – nejprve pro potřeby zemědělství, později nabyl mýtického charakteru)
  • stupňovité pyramidy se schodištěm a chrámem na vrcholu; silnice, vodovody

Aztékové

  • mexická náhorní plošina
  • po vítězní válce proti Mayům vznik konfederace městských států s hlavním městem Tenochtitlán
  • vnitřní rozbroje a občanská válka, oslabení – využil Cortéz, 1521 říši pokořil; nazvána Novým Španělskem, evropeizována (Tenochtitlán se změnil v Mexico City)
  • vyspělé zemědělství (kukuřice, kakao, rajčata, tabák, bavlna, rýže, vanilka)
  • chov domácích zvířat
  • zpracování mědi, bronzu, stříbra, kamene, lití technikou ztraceného vosku
  • neznali kolo, železo, tažná zvířata
  • uctívání přírodních sil
  • rozvinutá matematika, astrologie a astronomie, kalendář přesnější než evropský juliánský