Vývoj Anglie

 

OSIDLOVÁNÍ ANGLIE

• První osidlování již v době kamenné (kultura zvoncovitých pohárů
• à Stonehenge – 3 tisíciletí BC
• 7. století BC – Keltové
• Od 1. století po Kristu (císař Claudius) à římská provincie Britannia – Hadrianova zeď postavená proti germánským nájezdníkům ze Skotska + Antoniova zeď – ještě severnější
• Po rozpadu západořímské říše à pronikání germánských kmenů (Anglové, Sasové, Jutové) pod vedením CEDRIAà dobyt jih a střed Ostrova à Keltové pobiti à zotročeni nebo utekli na sever či na Bretaň
• V 6. století po Kristu à vznik 7 anglosaských království (například Wessex, Sussex, Essex)

ALFRÉD VELIKÝ (871-899)

• Nájezdy Vikingů (Normanští + Dánové) à Alfréd je poráží – uzavřen mír à země rozdělena na anglosaskou a dánskou
• Podporoval rozvoj řemesel, obchodu à zakládal kupecké osady (posílení hospodářství země)
• Rozvoj kultury à spisovná anglosaština
• Po Alfrédovi jsou Dánové vytlačeni à nové nájezdy à nadvláda Dánů
• Sven Vildi Vous à po něm Knut Veliký – Velká nesourodá říše à Po Knutovo smrti se k moci dostávají opět Anglosasové

HASTINGS 1066

•  Další nájezdy Normanů à Proběhla rozhodující bitva u Hastings (Harald za Anglosasy X Vilém Dobyvatel za Normany) à Vilém vítězí, centralizuje moc, zakládá mimo jiné Tower of London, rozděluje zemi na hrabství a přiděluje jim správce (=Sheriff)

VÝVOJ ANGLIE AŽ DO STOLETÉ VÁLKY

Jindřich II. Plantagenet (1154-1189)

• Upevnil moc v Anglii – omezil vliv šlechty a církve à základ centralizované monarchie
• Rozsáhlá panství v Normandii (Francie)à ovládal půlku Francie – ta byla bez přístupu k moři

Richard Lví Srdce (1189-1199)

• Dlouho nepřítomen v Anglii à 3. křížová výprava a poté byl vězněn v Německu
• Místo něj vládl jeho bratr Jan II. Bezzemek
• Legenda o tom, jak při 3. křížové výpravě vyjel na koni z pevnosti s neskutečným řevem a zahnal arabské vojsko + legenda o Robinu Hoodovi¨

Jan II. Bezzemek (1199-1216)

• Úspěšná politika francouzského krále Filipa Augusta II. à získává většinu anglických území na území Anglie, à Anglie je izolována na ostrovech
• Šlechta si vynutila privilegia à vznik velké královské rady (královští vazalové – šlechta, církev) = základ pozdějšího parlamentu

Kritika církve – John Wyclif (1320-1384)

• Přeložil bibli do angličtiny, kritizuje papeže a odpustky, žádal, aby se církev vzdala majetku a moci

STOLETÁ VÁLKA (1337-1453)

• Roku 1337 si anglický král Richard III. dělá nároky na francouzský trůn (Angličtí králové byli již od dob Viléma zároveň i Akvitánskými vévody – území ve Francii) à počátek stoleté války
• Roku 1337 se Angličané vyloďují ve Francii à pouze malé střety do roku 1346
• Roku 1346 – bitva u Kresčaku – jasné vítězství Anglie (viz stoletá válka – 8. vrcholný středověk v Evropě)
• Roku 1356 – bitva u Poitiers à vítězství Anglie (zajat francouzský král Jan II.)
• Roku 1360 – mírová smlouva à Anglie má územní zisky
• V roce 1360 se ve Francii dostává na trůn Karel V., à reorganizuje armádu, mění taktiku à místo velkých bitev pouze jakési partyzánské útoky, à získává většinu ztraceného území
• Roku 1374 – mír až do roku 1415 – vliv měla i morová epidemie
• Roku 1415 – bitva u Azincourtuà vítězství Anglie à Anglie dobývá sever Francie a Paříž
• Lidový odpor proti Angličanům à Jana z Arku (věřila, že má božské poslání) à roku 1429 odrazila Angličany v bitvě u Orleans à roku 1431 je Jana zajata v Rouenu a upálena jako čarodějnice
• Rok 1453 – bitva u Castillonu à vítězství Francie à vytlačují Anglii, které zbyl jen přístav Calais

VÁLKA RŮŽÍ (1455-1485)

• Vnitřní krize po prohře ve stoleté válce à boje o trůn mezi Yorky (bílá růže, jih) a Lancastery (červená růže, sever)
• Vymírají prakticky všichni zástupci Lancasterů (bojuje za ně příbuzný Jindřich Tudor) a téměř všichni Yorkové (Richard III. York)

TUDOROVCI

• Počátek nové dynastie Tudorovců à mocenský vzestup Anglie, hospodářský rozkvět
• Anglie za jejich vlády ovládne Irsko, ale Skotsko je pořád nezávislé
• Vzniká nová šlechta – podnikatelská – opora krále¨
• Poddaní pracovali v manufakturách nebo ve velkostatcích
• Rozvoj obchodu, vznik obchodních společností – Východoindická společnost, Moskevská společnost – obchody s Ruskem
• Obchod s otroky, korzárství (hlavně proti španělským lodím, která přivážela kořist)

Jindřich VII. Tudor (1485-1509)

• Snaha omezit vyšší šlechtu
• Budování silného loďstva
• Parlament získává větší pravomoci

Jindřich VIII. (1509-1547)

• Probíhá reformace, à stál proti reformátorům, à chtěl se rozvést po prvním manželství s Kateřinou Aragónskou à papež mu to nepovolil
• Roku 1532 vyhlašuje nezávislost anglické církve na papežovi a zakládá anglikánskou církev a on sám je hlavou církve à katolíci pronásledováni, rušení klášterů, zabavování majetku
• Jindřich byl celkem 6x ženatý, ale jen jedna manželka přežila jeho smrt

Eduard VI. (1547-1553)

• Nezletilý, vládli za něho poradci
• Syn Jindřicha VIII.
• Zemřel v 15 letech pravděpodobně na tuberkulózu

Marie I. (1553-1558) „Bloody Mary“

• Dcera Jindřicha VIII.
• Byla katolička, à snažila se zemi přeorientovat na katolictví
• Popravovala protestanty, à popravila i údajnou nástupkyni na trůn, jejího otce a manžela à proto Bloody Mary

Alžběta I. (1558-1603)

• Dcera Jindřicha VIII.
• Vzdělaná, inteligentní a obratná diplomatka
• Období rozkvětu, stability a míru
• Zbavila se katolického vlivu ze Španělska
• Ve Skotsku vládla Marie Stuartovna – katolička, chce anglický trůn, sestra Alžběty
  • Většina Skotska byli Kalvinisti, à roku 1568 svržena à utíká k sestře do Anglie (Alžběta ji ale vězní)
  • Papež uvalí klatbu na Alžbětu za věznění Marie, à Španělsko připravuje spiknutí proti Alžbětě, à chtějí na trůn dosadit Marii, àAlžběta vše odhalí – popraví Marii Stuartovnu roku 1587 (konec španělských snah o rekatolizace Anglie)
• Pokračují konflikty se Španělskem, à Anglie chce překazit španělský monopol v obchodu se zámořím
• Alžběta podporuje korzáry (=piráti ve jménu královny) – nejznámějším byl Francis Drake, který mimo jiné obeplul zeměkouli
• Španělsko mělo na moři obří flotilu „neporazitelná armáda“ à válečný konflikt mezi Anglií a Španělskem
  • Španělsko ze začátku vyhrávalo
  • Na stranu Angličanů se přidává Nizozemí
  • Španělsko nakonec poraženo
  • Španělsko ztrácí výsadní postavení v Evropě i v zámoří
• Alžbětinské období à rozvoj renesance – například Shakespeare či E. Rotterdamský
• Alžběta umírá roku 1603 jako bezdětná a na trůn, proto nastupuje syn její sestry Marie Stuartovny Jakub
• S Alžbětou končí i rod Tudorovců a namísto nich nastupují Stuartovci

STUARTOVCI

Jakub I. (1603-1625)

• Vládl ve Skotsku i v Anglii à personální unie
• Dobrá hospodářská situace, dostatek financí
• Zklamal protestanty, když nepomohl svému zeti Fridrichu Falckému
• Vznikala potřeba více peněz (královský dvůr, armáda) à zadlužování

Karel I. (1625-1649)

• Vládl bez parlamentu à zhoršení vztahu mezi parlamentem a panovníkem

• Zhoršení hospodářské situace (král rozprodával tituly, omezoval podnikání, stagnace výroby)

• Roku 1629 král rozpustil parlament a zároveň roste odpor proti anglikánské církvi (chovala se jako katolická církev – brala odpustky (=desátky))

• Vzniká velké množství hnutí proti Anglikánské církvi:
• Puritáni – chtěli úplnou očistu církve (nakonec odcházejí do Severní Ameriky a zakládají osadu Jamestown)
• Presbytariáni – pro kompromis s králem
• Independenti a další

• 1639 – Skotské povstání – nechtěli anglikánskou církev à vpád do severní Anglie

• 1640 – Král potřebuje zvýšit daně, à potřebuje k tomu parlament, a tak ho svolá pouze na krátkou dobu – takzvaný Krátký parlament X opět ho rozpustil à členové parlamentu se bouří à Anglická revoluce

 

ANGLICKÁ REVOLUCE

Parlamentní boj s králem (1640-1642)

• Král nucen po 12 letech svolat opět parlament (potřeboval peníze, tudíž zvýšení daně) je označován za takzvaný Dlouhý parlament àkrál musel rozpustit armádu a parlament na oplátku zvýšil daně
• Situace vyvrcholila roku 1641 takzvanou Velkou remonstrací à politický program parlamentu, à odmítají královu samovládu, chtěli mít právo na vlastní vládu

Občanská válka (1642-1648)

• Král měl podporu anglikánské církve a zaostalejšího severu a západu + roayalisté=armáda kavalírů, v čele Ruprecht Falcký, syn Fridricha Falckého
• X
• Parlament měl podporu vyspělejších venkovských oblastí a Londýna + armáda nové vzoru = stálá, placená parlamentem, vytvořil ji Oliver Cromwell, armáda v čele s generálem Thomasem Fairfaxem
• Zpočátku vyhrávalo královské vojsko àbitva u Marston Mooru, Nasteby a Prestonu – vítězství Cromwella à Karel I. popraven, monarchie zrušena

Období republiky (1649-1653)

• Vyhlášena v květnu – vláda zástupců lidu bez krále a horní sněmovny

• Irsko podrobeno a Skotové odraženi

• Roku 1651 – zákon o plavbě navigační akta – do Anglie se smělo dovážet zboží pouze na anglických lodích à konkurence nizozemců à celkem 3 Anglo-nizozemské války à vítězství Anglie – stává se velmocí na moři

 

Období Cromwellovo diktatury (1653-1658)

• Oliver Cromwell se jmenuje Lordem Protektorem – jakýsi diktátor

• Ztráta popularity a stoupenců

• Roku 1658 Cromwell umírá, à jeho syn Richard se vzdává vlády – vládl pouze chvíli

• Vnitřních nesnází využili stoupenci monarchie → shromáždili se ve Skotsku a roku 1660 skotská armáda obsadila Londýn pod vedením generála GEORGE MOCNKA → anglická diktatura zanikla

 

RESTAURACE STUARTOVCŮ

• Vzniká londýnská společnost CITY, à podporují generála Moncka, à jedná se synem Karla I. o nástupu na trůn

• Roku 1660 se Karel II. vrací na trůn à návrat stuartovců na trůn

 

Karel II. (1660-1685)

• Sliby: nebude pronásledovat revolucionáře (kromě těch co zabili jeho otce, nebude požadovat navrácení zkonfiskovaného majetku + obnova anglikánské církve

• 1673 à TEST ACT – oficiální vyloučení katolíků z úřadů a politického života)

• Časem se Karel snaží o návrat absolutismu, à parlament se staví proti králi à nový konflikt

 

Jakub II. (1685-1688)

• snaha o bezohledný absolutismus, snažil se prosadit katolíky do vládnoucích funkcí

• 1687 à náboženská tolerance

• 1688 à proběhla slavná anglická revoluce a panovník byl vyhnán

 

SLAVNÁ ANGLICKÁ REVOLUCE

• Po sesazení Jakuba II. byla anglická koruna nabídnuta nizozemskému Vilému Oranžskému (manžel Jakubovy nejstarší dcery Marie Stuartovny), který v Anglii vládl jako Vilém III.

Vilém III. Oranžský (1689-1702)

• Konec soupeření Anglie a Nizozemí a dočasné vytvoření personální unie

• Roku 1689 byl vydán tzv. zákon o právech = bill of the rights – parlament získává zákonodárnou moc, à panovník nemůže dělat určité věci bez souhlasu parlamentu:
• Nebude rušit a vyhlašovat zákony
• Nebude vybírat daně ani dávky
• Nebude udržovat vojsko
• Parlament se bude scházet pravidelně
• Zástupci budou voleni ve volbách
• Žádné pronásledování politiků za jejich názory

• Parlament:
• Toyrové – konzervativní, stará statkářská šlechta
• • X

   

• Whigové – svobodomyslní, obchodníci, buržoazie, podnikatelé
• Vláda odpovědná panovníkovi a parlamentu
• Kdo má většinu, tak vládne

• 1701 – Dekret o nástupnictví à když vymře oranžský rod, tak trůn připadne Hannoverské dynastii

 

Anna (1702-1714)

• Spojení Anglie a Skotska à 1707: Spojené království Velké Británie (+Wales, + roku 1801 Irsko)

HANNOVERSKÁ DYNASTIE (1714-1902)

Jiří I. Hannoverský (1714-1727)

Jiří II. (1727-1760)

Jiří III. (1760-1820)

Viktorie (1837-1901)

• Dovršen vývoj parlamentního systému, otevřená cesta k občanské společnosti a parlamentní demokracii

 

PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

• Ze západu
• Parní stroj – pro praktické využití upravil James Watt (1785) “ 2 hlavní využití: lokomotiva (vynálezce George Stephenson1815), parník (P. Fulton 1807)
• Liberalizace trhu – odstranění překážek

• VB – zrušení vývozního cla

• Sociální důsledky – rozvrstvení společnosti

• Buržoasie (kapitalisté) – továrníci, obchodníci, bankéři – na vrcholu
• Střední třída – úředníci
• Proletariát – dělníci – špatné pracovní podmínky, velké množství, žádné vzdělání, dětská a ženská práce, dlouhá pracovní doba (omezení pracovní doby přišlo až v 70. letech 19. století)

VIKTORIÁNSKÁ ANGLIE (1837-1901)

Hospodářský růst

• VB je největší světová, průmyslová a koloniální velmoc – jedno z vrcholných období britských dějin (VB se přezdívalo Dílna světa)

• Přechod od textilního průmyslu k těžkému průmyslu (výroba železa, strojů, lokomotiv)

• Zásada volného trhu na základě nabídky a poptávky à neomezená, volná konkurence

• Vůči ostatním státům prosazována zásada „otevřených dveří“ = často nátlak k otevření trhů pro příliv anglického zboží

• Od 70. let ztráta prvenství v průmyslové výrobě à tehdy prosazovali protekcionismus

 

Vnitřní politika

• Stabilní parlamentní demokratický systém, výkonná moc v rukou vlády, odpovědné parlamentu – konzervativci (toyrové – Benjamin Disraeli) X liberálové (whigové – Wiliam Gladstone)

• 1865: střetnutí obou stran à hnutí za volební reformu

• 1867: 2. volební reforma – hlasovací právo rozšířeno i na městskou buržoazii, bohaté, sedláky a dělnické předáky

• 1884: 3. volební reforma – rozšířeno i na drobné zemědělce, venkovské dělnictvo = všichni dospělí muži (do konce století mohlo volit 60 % Angličanů kromě žen a nemajetných)

• Následoval boj za práva žen à volební právo až 1928

• 80. léta:

• Emancipace dělnictva – po porážce chartistů vznikají odborové organizace, politické organizace

• Boj Irů za samosprávu (nezávislost až roku 1921) à ale severní Irsko zůstalo VB

• Roku 1906 se po 20 letech dostávají do čela liberálové – David Lloyd George à sociální politika, pomoc chudším

 

• Dominium = samosprávná oblast x britská hlava státu (Austrálie, Nový Zéland, Kanada, J Afrika)
• Korunní kolonie = vlastní správa x dohled britských úřadů (Indie)
• Klasické kolonie – zcela pod britským vlivem (zbytek Afriky)
• J Afrika

• Původní kolonizátoři Holanďané = Búrové “ považovali se za místní obyvatele
• Búrská válka (1899-1902) – Britové x Búrové
• Výhra Británie “ *Jihoafrické unie, vyhnání holandských starousedlíků

IMPERIALISMUS

• Imperiální doba: 1880-1914
• Výhody velkého impéria:

• Suroviny
• Odbytiště výrobků
• Levná pracovní síla
• Vojenská síla, strategické body

• Expanzivní politika vyspělých států vůči méně vyspělým
• VB à největší impérium¨
• Perla impéria – Indie – zdroj bavlny, rubínů, drahokamů

20. STOLETÍ

• Soupeření VB a Francie o kolonie – 1904 podpis srdečné dohody – o rozdělení Afriky
• 1907 přistupuje Rusko – základ trojdohody
• Z války vychází jako vítěz, à upevňuje si pozici světové velmoci (téměř nezasažena hospodářskou krizí)
• Roku 1931 je westminsterským statutem zřízen Commonwealth (Britské společenství národů)

2. Světová válka

• nejdříve politika appeasmentu à premiér Chamberlain à mnichovská dohoda à britsko-francouzský nátlak na ČSR

• bitva o Anglii à plán německé invaze se jmenoval seelowe (=lvoun)

• Británie odstřelována raketami V1, V2

 

Anglie ve druhé polovině 20. století

• Anglie poničena a vyčerpána válkou à k moci labouristi (Angličané nevěřili Churchillovi v době míru) à premiér C. R Atlee (1945-1951) à navazuje na Lloydovu sociální politiku

• Winston Churchill (1951-1955)

• Margaret Thatcherová (1979-1990) à hospodářská krize – doly v oblasti Birminghamu byly prodělečné (patřily státu) Thatcherová je zprivatizovala, hospodářské reformy, modernizace, ekonomický rozvoj, trvalé konflikty s Irskou republikánskou armádou (IRA)

• Falklandy à britské ostrovy àArgentina je zabrala, à vypuzeni a opět britské území