Nejdůležitější – Kréta (tři období – Předpalácové, palácové a druhých paláců)
Tvořili šperky, nádoby a často symboly moře (delfín, chobotnice)
Tvoření paláců – nejznámější Knóssos
Palác byl kulturním a hospodářským centrem
Mínojská kvůli mýtu o králi Mínosovi (syn Bohů) – jeho žena Pasifé porodila syna s býčí hlavou neboli Mínotaura – schován v labyrinthu a poté zabit Theseusem (labyrinth řecky palác)
Konání býčích her = Tauromachie
Mínojská civilizace zničena přírodní katastrofou – sopka
B. MYKÉNSKÁ KULTURA
Do oblasti přicházejí indoevropské kmeny – Peloponés, Kréta, pobřeží Malé Asie
Vliv krétské kultury
Bohatá výroba – šperky, zbraně
Hlavní centrum – město Mykény
Na vyvýšenině – silně opevněn, kanalizace, vodovod, koupelny
Centrum paláce – Megaron – největší paláce měly dva megarony
Zánik při Trójské válce, kdy je Trója zničena (podíl Mykén neznámý) – úpadek civilizace – příchodem kmenů – Dórové
Mínojské a Mykénské období – základem řecké mytologie a náboženství
C. HOMÉRSKÉ OBDOBÍ = TEMNÉ OBDOBÍ
Málo informací – proto temné
Vytváření městských států – například Sparta a Athény
Cesta Athén k demokracii
Tímokracie = vláda bohatých àTyrannis = diktatura – potřebuje podporu občanů, àvytváří volební kampaň
Čerpá informace z Homérových eposů – Ilias a Odysseia
D.ARCHAICKÁ DOBA (8. – 6. století BC)
Vzniká mnoho POLIS (= městské státy, centrum zemědělské oblasti), společenské změny
Zvětšení populace
Metalurgie – znalost kovů
Zvyšuje se životní úroveň
Zemědělci mizí ze společnosti a střední vrstva se zaměřuje na řemeslo
Objeveny stříbrné doly v Thrákii
Proběhla tzv. Velká řecká kolonizace
Řekové se stěhují do celé Evropy – Itálie, Sicílie, Francie (Marseille), Španělsko, Afrika
Příčiny – nárůst populace, ekonomické důvody, politické spory
Athény
Solon položil základy demokracie díky jeho Ústavě, kdy zrovnoprávnil Aristokracii s bohatými občany, àvzniká Tímokracie
Stále vládne aristokracie v čele s králem – Peisostratos se stává Tyranem a Kleisthenes rozděluje Athény na městské části (=fyly) – Řemeslníci a obchodníci mají zásadní vliv – konec aristokracie
Vznikají lidová shromáždění, z těch jsou losováni do rady a poté jsou z těchto lidí losováni do Buletu – každý z buletu může být na jeden den zvolen předsedou demokracie
Kodros – poslední Athénský král
Losováno pomocí střepinového soudu = ostrakismus
Sparta
Sparťané byli potomci Dórů
Sparťané rozděleni do 3 vrstev
Plnoprávní Sparťané – 8. – 10. tisíc – nepracovali, pouze bojovali a vládli
Perioikové – řemeslníci, obchodníci
Heiláti – státní otroci – přidělováni plnoprávným, neměli majetek
Politický systém
V čele 2 králové, kdy oba měli funkci nejvyššího kněze a nejvyššího velitele
S nimi vládlo dalších 28 lidí neboli rada starších = GERUSIA (zástupci nejbohatších spartských rodin
Lidové shromáždění, kde byli všichni plnoprávní občané – zasedalo v případě nutnosti (válka), potvrzovali smlouvy a mohli změnit zákon
Volilo se 5 eforů, kteří dohlíželi na to, aby tento systém fungoval – voleni každoročně a neodvolatelní, věk 60+
E. KLASICKÉ OBDOBÍ
Řecko – perské války
1. Řecko-perská válka
Peršané ovládli řecké osady v Thrákii a Malé Asii – povstání proti perské nadvládě – na pomoc přicházejí i Evropští Řekové a zpočátku mají úspěch – Peršané jsou naštváni a dostávají se ještě dál (do Milétu) à Začátek 1. Řecko – perské války
1. perské tažení – neúspěšné – loďstvo zničeno bouří
2. perské tažení – střetnutí s Řeky – roku 490 BC se Peršané vylodili u Maratonu – Bitva u Maratonu 490 BC – úžina obklopená horami – Peršané byli v několika násobné převaze (Řekové měli těžkooděnce a Peršané jezdce a lučištníky) – Sparťané nestihli dorazit včas – vítězství Řeků
Hned po bitvě se Peršané snaží obsadit nechráněné Athény
1. Velká porážka Peršanů po 60 letech
Mezi válkami – Athéňané staví 200 nových lodí a nový přístav Pireus
Peršané se snaží vybudovat nové vojsko + povstání v Egyptě a Babyloně
2. Řecko – perská válka
Perský král Xerxes vybudoval obří armádu s 250 000 muži
Ze začátku Peršané postupují bez odporu, protože si Řekové uvědomují, že nemají šanci
Bitva u Thermopyl 480 BC – soutěska mezi horami a mořem – bráněna 300 Sparťany v čele s králem Leonidem a 7000 dalšími Hoplity (=těžkooděnci) – Xerxes čeká s útokem a doufá, že se vzdají a vyzývá je, aby složili zbraně (Leonidas odpovídá: „Pojď a vezmi si je“)
Při prvním útoku měli Peršané velké ztráty (Xerxes pochopil, že má hodně lidí, ale málo mužů) à vyslal elitní gardu 10 000 – neúspěch – nakonec Peršané objeví stezku v horách a vpadnou Řekům do týlu – Leonidas odmítá ustoupit a umírá jako jeden z prvních – Peršané zničili Thermopyl
Řekové sázejí na boj na moři (na zemi nemají šanci) – opouštějí Athény a ty jsou vypleněny – Obyvatelé evakuováni na ostrov Salamína
Bitva u Salamíny 480 BC – Peršané mají 2x více lodí jak Řekové – Řekové mají menší lodě, à více manévrují – Vítězství Řeků
Bitva u Platají a Mykalé 479 BC – v bitvě u Platají zničili Řekové zbytek pozemní armády (38 000 Řeků) a v ten samý den v bitvě u Mykalé zničili Perské loďstvo
Po Řecko-perských válkách se vytváří Athénský námořní spolek (Řecké státy bez Sparty)
Peloponéská válka (431 – 404 BC)
Sparta a spojenci versus Athény a spolek – Sparta nechtěla být pozadu za Athénami
Sparta ze začátku slabší
Mnoho střetů – bitva u Aigospotomai 405 BC – poslední bitva války – Sparťané vyhráli – Athéňané museli rozpustit spolek, redukovat loďstvo a zničit hradby
Persie využívá situace a získává osady v Malé Asii
F. Helénistické období
Makedonie – země nacházející na severu se za Olympem
Makedoňané jsou etnicky příbuzní s Řeky a mají stejné zvyklosti
V čele byl král, který měl tři funkce – nejvyšší velitel, soudce a kněz
Král Filipos II. – útočí na Řecko a zabírá všech 8 částí – sjednocuje Řecko
Část Athén stojí za Filipem (například Isokrates) a část proti (Démosthénes – řečník „Filipiky“
Roku 337 BC založen Korintský spolek v čele s Makedonií – sjednocení Řecka a přípravy na tažení do Persie ale za cenu ztráty samostatnosti
Roku 336 je na Filipa spáchán atentát – umírá
Do čela jde jeho syn Alexander (336 – 323 BC) – upevnil moc a potlačil povstání
Roku 334 BC táhne do Malé Asie – z osad se připojují další vojáci à Sýrie a Palestina
Roku 331 BC táhne do Egypta – založil 13 Alexandrií a jednu Bukafalii (podle jeho koně)
Bitva u Gaugamel – Peršané poraženi – vstoupili do Babylonu a udělali z něj sídlo celé říše
Cíl àdobýt Indii – špatné podnebí a vojáci byli unavení à Ústup do Babylonu – Alexander onemocněl roku 323 a ve 33 letech umírá
Říše se po Alexandrovo smrti rozpadá na tři části – DIADOCHOVÉ = nástupci Alexandra
Makedonie – Zde budou vládnout Antigonovci – Panovníci nebyli neomezenými vládci
Sýrie – Zde budou vládnout Seleukovci – tvrdá vláda, vysoké daně
Egypt – Zde budou vládnout Ptolemaiovci – nejlepší vládci, Egypt prosperoval
146 BC je Makedonie ovládnuta Římany, protože Filip V. sympatizoval s Kartágem
Kultura a náboženství
Z Homérského období se dochovali jeho eposy jako například Ilias a Odyseia, která vypráví o lásce během Trójské války
Bylo zde mnoho filosofů a těmi nejdůležitějšími byli filosofové klasického období neboli Sokrates, Platón, Aristoteles
Sokrates byl veliký myslitel a inspiroval mnoho filosofů, ale nikdy nic nenapsal – zmínky o něm máme ze tří zdrojů. Obviněn z toho, že nevěřil v Boha. Donucen vypít džbán s jedem (měl možnost utéct, ale nevyužil ji a řekl, že člověk nemůže těžit jen z výhod bytí ve společnosti, ale musí vzít i nevýhody)
Platón se zabýval politologií, lidským poznáním – napsal například dílo Ústava, kde popsal, jak by měl vypadat ideální stát a že by měli vládnout ti nejmoudřejší
Aristoteles prý učil Alexandra Velikého. Byl to veliký myslitel snad ve všech oblastech a dal základy mnoha oborům – rozdělil systémy vlád na zdravé a škodlivé
Náboženství – Řekové věřili v polygamii a hlavním bohem byl Zeus, který společně s bohy sídlil na Olympu. Původně byla pouze země Gaia a ta měla syny Titány a Titán Kronos měl tři syny (Zeus, Poseidon, Hádes), kteří se vzbouřili proti Titánům, a nastal věk bohů, kdy Zeus s Poseidonem obalamutili Háda a dali mu na starost podsvětí. Poseidon si vzal moře a Zeus se stal vládcem všech bohů.
