Základní psychické vlastnosti osobnosti, psychologický vývoj osobnosti

Publikováno Jáchym Šimek

A.     Osobnost

  1. Vymezení osobnosti
  • Osobnost = souhrn psychických jevů v určitém člověku a zároveň jeho odlišnost, jedinečnost
  • Je tvořena spojením biologických, psychologických a sociálních aspektů každého jedince
  • Je utvářena ve vztazích mezi lidmi, prostředím a společností
  • Vždy se projevuje jako celek
  1. Vlastnosti a rysy osobnosti
  • Rys osobnosti = psychická vlastnost, která se projevuje určitým způsobem prožívání, chování a jednání
  • Rysy často vyjadřujeme protikladně, př. stabilita x labilita, dominance x submise, rozhodnost x nerozhodnost atd.
  • Krajní vyhraněnost rysů ztěžuje přizpůsobování měnícím se podmínkám života
  • Rys jako psychologický termín odpovídá hovorovému označení „povahové vlastnosti“ – to je např. vytrvalost, upřímnost, pravdomluvnost…
  • Psychické vlastnosti jsou relativně trvalé vlastnosti osobnosti, kterými se vyznačuje, ovlivňují prožívání a myšlení, na jejich základě můžeme předpovídat, jak se člověk zachová či jak bude jednat.
  1. Psychická struktura osobnosti
  • = jednotlivé části osobnosti a jejich uspořádání
  • Tvořena psychickými vlastnostmi a rysy osobnosti, které determinují lidské reakce

 

B.     Psychické vlastnosti (= trvalé, charakterizují celoživotně)

  1. Aktivačně – motivační
  • Motiv = pohnutka, příčina činnosti a jednání člověka
  • Má směr, cíl, intenzitu, trvalost
  • Př. potřeby, zájmy, návyky, cíle, přání, hodnoty, postoje, emoce
    1. Potřeba – uvnitř mě
  • =stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme
  • biologické (primární, vrozené) – potřeba dýchání, potravy, bezpečí, spánku…
  • sociální (získané)
  • kulturní (vzdělání, kulturní život, …)
  • psychické (radost, štěstí, láska, …)
  • vytvářejí se a diferencují se v průběhu socializace
  • Hierarchické uspořádání potřeb (A. Maslow) – dle naléhavosti pro člověka (vyšší potřeba se objevuje až po naplnění nižší)
  • Murray – vyšší (duševní), nižší (fyzické)
  • Potřeba seberealizace je potřeba uskutečnit v životě nějaký cíl, ať už krátkodobý (charakteristický pro dětství), anebo vzdálenější, který souvisí s přáním, záměry, životními perspektivami a cíli. B-potřeba (bytí – naplním ji, ale chci něco dál – nenaplnitelná)
  • ostatní D potřeby (deficitní – dají se naplnit)
  • Potřeba společenského uznání a obdivu, vede člověka k dosahování dobrých výsledků v učení, práci i zájmech. Jejím prostřednictvím získáváme uznání od ostatních a společenskou prestiž.
  • Potřeba sounáležitosti a lásky se v lidském chování projevuje ve vztazích mezi lidmi, vzájemnou pomocí a porozuměním, přijímáním i dáváním kladných citových projevů, péčí a rozvíjením sociálních kontaktů.
  • Potřeba bezpečí a životní jistoty se zvlášť výrazně projevuje ve chvílích, kdy se člověk cítí ohrožen, ocitá se v nepřehledných situacích nepříznivě působících na jeho jistotu fyzické existence (zdraví), nebo ohrožujících jeho psychosociální jistoty (emoční atmosféra v rodině, vztah k partnerovi).
  • Základní fyziologické potřeby (potřeba kyslíku, potravy, spánku, odpočinku) jsou nezbytné pro zachování života a jsou více méně společné všem živočichům.

 

  1. b) Pohnutka – uvádí motivaci do pohybu, vnější
  • Zájem
  • = získaný motiv, který se projevuje kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, které ho upoutávají po stránce poznávací nebo citové
  • vyhraněný zájem = záliba
  • Cílevědomost (zaměřenost osobnosti)
  • cíl – uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout, něco vykonat, něčemu se vyhnout, něco dělat či nedělat…

 

  1. Vztahově-postojové
  • Charakter
    • = souhrn psychických vlastností osobnosti, které se zakládají na mravních zásadách a projevují se v chování a jednání člověka
    • je ovlivňován temperamentem a schopnostmi člověka a usměrňován rozumovou vyspělostí člověka
    • není vrozený ani dědičný
    • projevuje se v cílech, které si člověk klade a v prostředcích

 

  • Postoje
  • sklony člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby a situace
  • odráží hodnotící vztah člověka k určité skutečnosti
  • 3 složky
  • kognitivní – poznání objektu
  • emotivní – citové hodnocení objektu, sympatie x antipatie
  • behaviorální – pobídka k jednání či chování
  • motivy aktivizují chování, postoje se projevují v jeho obsahu

 

  1. Výkonové
  • Schopnosti
    • = vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
    • ukazatel toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek
    • vyvíjejí se na základě vrozených anatomicko-fyziologických dispozic člověka à vlohy
    • primární – podmiňují rozvoj dalších schopností
    • sekundární – všechny ostatní, vzniklé na základě primárních
    • stupně schopností
      • nadání – soubor vloh
      • talent – rozvinutý soubor schopností, který umožňuje dosažení vynikajících výsledků
      • genialita – mimořádně rozvinutý talent
      • typy schopností (verbální, prostorová představivost, numerické, paměťové, percepční pohotovost, psychomotorické, umělecké…)
    • mohou být obecné (podmiňují úspěšnost vykonávání mnoha činností) nebo  specifické (hudební, herecké, matematické, …)
    • vjemové (percepční) – přesně vnímat a rozlišovat tvary, barvy, tóny)
    • psychomotorické – schopnost naučit se a vykonávat určité sestavy pohybů
    • intelektuální (myšlenkově poznávací) – orientovat se v nových situacích, řešit problémy
    • dále schopnosti – sociální – jednání s lidmi, předcházení konfliktů, umělecké
  • Dovednosti
  • = dílčí psychické předpoklady pro vykonávání určité činnosti
  • K jejich osvojení dochází záměrně i bezděčně
  • Dělení:
  • Senzomotorické (psát, skákat, hrát na hudební nástroj)
  • Intelektové (řešit rovnice, užívat gramatické pravidlo)
  • Sociální (vést kolektiv, vcítit se do druhého, pochválit, spolupracovat)
  • Vědomosti
  • = soustavy představ a pojmů, např. poznatky z anatomie, pravidel hry Člověče, nezlob se atd.
  • Osvojujeme si je ve škole
  • Setkáváme se s nim od nejútlejšího věku prostřednictvím her, sdělovacích prostředků, knih…
  • Tvořivost – schopnost řešit úkoly novým způsobem
  • = Zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, originálního.
  • Tvořivá osobnost se vyznačuje těmito rysy:
    – tvořivé a flexibilní myšlení
    – není svázána přesností a pečlivostí
    – psychicky náladová, má zájem o lidské jednání
    – je otevřená, vnímavá, nachází zalíbení v nových přístupech
    – je esteticky, emocionálně a sociálně senzitivní
  • Návyky
  • = dílčí psychické předpoklady, které pobízejí člověka v určité situaci k určitému chování
  • Některé činnosti usnadňují, jiné škodí nám nebo okolí
  • Př. čistit si ráno a večer zuby, pít alkohol atd.

 

  1. Seberegulační
  • Sebepojetí (má na něj vliv škola, přátelé, trauma, zážitek)
  • Sebepoznání (uvědomování si zvláštností)
  • Sebehodnocení (výsledek, který dělám o sobě)
  • Seberealizace (uplatnění svých schopností a vědomostí, cíle, překážky)
  • Svědomí
  • = systém morální kontroly a autoregulace
  • „vnitřní hlas“, který člověku říká, co je dobře a co špatně
  • přináší uspokojení i výčitky
    • shrnuje obecné (výsledek společenského vlivu) a individuální (výsledkem osobní zkušenosti) vlastnosti
  • Volní vlastnosti
    • = Vlastnosti podmíněné vůlí člověka, vyjadřující záměrné úsilí směřující k dosažení vědomě vytčeného cíle, které je vlastní jen člověku.
    • Př. odpovědnost, vytrvalost, rozvážnost, spolehlivost, sebeovládání….

 

  1. Dynamické:
  • Temperament (lat. Temperamentum = poměr), soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku chování a prožívání.
  • Může se měnit i věkem, výchovou a sebevýchovou.
  • Hippokratova teorie temperamentu:
  • SANGVINIK – (ES), sanguis = krev, čilý, veselý, společenský
  • FLEGMATIK – (IS), flegma = hlen, lhostejný, klidný, pomalý
  • CHOLERIK–(EL), cholé = žluč, rychlý, vzteklý
  • MELANCHOLIK – (IL), melaina cholé = černá žluč, zodpovědný, trpící na špatné nálady, vážný

 

  • Jungova typologie:
  • introvert – člověk zaměřený do svého nitra, plachý a nejistý, málo průbojný, s intenzivním vnitřním životem a hlubokými city
  • extrovert – člověk zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý
    • Kretschmenova teorie:
      • typ pyknický – střední výška postavy, klenutý hrudní koš, sklon k tloustnutí, široký obličej, malé a hluboko uložené oči
      • typ astenický (leptosomní) – střední až vyšší postava, úzká ramena, hrudník a ruce, malá tělesná váha
      • typ atletický – zdůrazněný vývoj kostry a svalstva, vyšší postava, široká ramena a hrudník, výrazné obličejové kosti, velké a hrubé ruce
      • typ dysplastický – prolínání všech předchozích typů, eunuchoidní znaky (nedostatečně vyvinuté orgány, zaoblený vzrůst)

 

  1. Vývoj osobnosti
    • biologická, sociální a psychologická specifika
    • změna kvantitativních i kvalitativních údajů

 

Determinanty vývoje lidské osobnosti:

  • vnitřní (biologické) – vrozené, různé fyziologické změny
  • vnější (psychosociální) – vliv prostředí nav výchovy

 

Období lidského života

  • prenatální – nitroděložní vývoj, hlavní roli hraje psychohygiena těhotné ženy
  • rané dětství
    • novorozenec – prvních 6 týdnů
    • kojenec – 1. rok
    • batole – 2. a 3. rok
  • předškolní věk (3 – 6 let)
  • mladší školní věk (6 – 11 let) – 1. stupeň ZŠ
  • střední a starší školní věk
    • puberta (13 – 15 let)
    • adolescence (do 20 – 22 let)
  • dospělost
    • mladší dospělost (20 – 30 let)
    • střední dospělost (30 – 45 let)
    • pozdní dospělost (do 60 let)
  • stáří (po 60. roce)
  • mnoho teorií – Piagetova, Freudova psychoanalytická, Eriksonova

 

Piagetova kognitivní teorie

  • Jean Piaget – Švýcar, 20 století
  • Sleduje vývoj kognitivních schopností (= myšlení, poznávání…)
  • Egocentrismus lidí do 6 let (děti)– vidí svět pouze ze svého pohledu
  • 5 etap vývoje (od narození do dospělosti)
  1. senzomotorické stádium (od narození do 2 let)
  2. symbolické a předpojmové myšlení (4 let) – egocentrický pohled na svět, pojmy nejsou přesné (všichni psi jsou psi a ne rozdělené druhy psů)
  3. názorné myšlení (4 – 8 let) – popíše to co vidí před sebou, abstraktně nic nevysvětlí
  4. stadium konkrétních operací (8 – 12 let) – stále se vážou na názorné vnímání
  5. stadium formálních operací a abstraktního myšlení (12 let – dospívání)

 

Eriksonova psychoanalytická teorie

  • Vázána na biologické faktory a na společenské, kulturní a historické podmínky vývoje dětí – > sleduje psychosociální vývoj
  • 12 stádií dle vývoje vztahu ke světu, pojmenované podle krizí a úkolů, které v daném stádiu musím překonat, abych se dostala do stádia dalšího
  • 8 etap – od narození po stáří:
  1. 0-1 rok – základní důvěra v matku,
  2. 1-3 roky – zvládnout rozpor mezi pocitem autonomie a studu,
  3. 3-6 let – konflikt mezi vlastní iniciativou a pocitem viny, vyvíjí se svědomí, počátek lhaní
  4. 6-12 let – snaživost, nechce být méněcenné
  5. 12-19 let – hledání vlastní identity, nejistota o vlastní životní roli
  6. 19 – 25 let – jedinec připraven na obětování se druhému
  7. 25 – 50 let – sociální zralost, vyvrcholení života, produktivita a péče o druhé
  8. od 50 let – moudrost, sebeúcta, zahořklosti, depresi. V osmé životní etapě je úkolem vyrovnat se s bilancí svého života, přijmout život takový, jaký byl, i fakt smrti.

 

Freudova teorie

  • Sleduje přesun míst zajímajících člověka

0 – 1:stadium orální – kousání, žvatlání prsu

2 – 3:stadium anální – schopnost zadržovat exkrementy

3 – 5: stadium falické – potřeba sblížit se s rodičem opačného pohlaví

vstup do školy: stadium latence

stadium genitální