Zola Émile – Zabiják

1. Základní údaje o díle

Jméno autora:  Emil Zola

Název díla: Zabiják

Rok vydání:1973

Místo vydání: Praha

Počet stran:428

2. Rok prvního vydání knihy (napsání díla)

Román začal vycházet v roce 1876 na pokračování v pařížských novinách. Kvůli naturalistickým popisům ale začali čtenáři hromadně odhlašovat předplatné, a tak bylo dílo staženo. I přes hrozby však nakonec vyšlo a Zola se díky němu stal velmi čteným spisovatelem.

Román poprvé vyšel roku 1877.

3. Děj knihy

Příběh vypráví o mladé dívce Gervaise, která se přistěhuje do Paříže se svým milencem Lantierem, s nímž má dva malé chlapce – Klaudia a Štěpána. Mohou si to dovolit, protože Lantier zdědil po své matce peníze a myslí si, že se jim ve městě povede lépe. Peníze však všude rozhazují, proto se tedy musí přestěhovat do horšího hotelu. Jsou skoro bez peněz, proto musí začít rozprodávat své věci a v tu dobu dochází k čím dál častějším hádkám mezi Gervaisou a Lantierem, které vyústí až v Lantierův útěk s jinou ženou.

Gervaisa pracuje jako pradlena u paní Fauconnierové, ale stále častěji přemýšlí o svém snu, mít vlastní prádelnu. Seznamuje se s klempířem Coupeauem, který se do ní zamiluje a navrhne jí sňatek, na nějž, po dlouhém váhání a rozmlouvání, přistoupí. Jediným problémem byli Coupeauovi příbuzní, kteří neměli Gervaisu moc v oblibě, i přesto se však svatba bude konat a zanedlouho poté se jim narodí se dcera Nana.

Po dlouhém rozmýšlení si za společně našetřené peníze chce Gervaisa založit vlastní prádelnu a její nový manžel Coupeau ji v tom podporuje. Když je vše dohodnuto a prádelna se má kupovat, tak Coupeau padá ze střechy a těžce se zraní. Všechny úspory jdou na jeho léčení, i

přesto si Gervaisa pučí peníze u svého přítele Goujeta, který ji bezmezně miluje a prádelnu si koupí. Touto koupí se začínají postupem času shromaždovat menší či větší dluhy.

Coupeau, který se při pádu ošklivě zraní je už zcela uzdraven, avšak mezitím zleniví a do práce se mu po vyléčení už nechce a nechává se živit Gervaisou.

Mezitím se vrací Gervaisin bývalý muž Lantier do jejich života a získává si přízeň Coupeaua a nakonec se k nim nastěhuje, svádí Gervaisu a Coupeaua učí pít. Neplatí jim nájem a velmi často vysedává v restauracích za Gervaisiny peníze a postupně je dostává na mizinu. Coupeau se začíná ve své alkoholové závislosti propadat stále níž, někdy se domů nevrátí celé dny, když jde pracovat, tak celou výplatu hned propije stejně tak jako Gervaisa, která začíná vymetat putyky se svým manželem. Klempíř byl již dokonce několikrát odvezen do sanatoria, kde mu doktoři říkají, že pokud nepřestane pít tak zemře. Z toho si však nic nedělá a pije dál. Nakonec se musejí nastěhovat do malého a chudého bytu a Lantier zůstává v krámu, který od nich koupila Gervsisina kamarádka Virginie.

Nana utíká z domu, protože již nemůže vystát rodinnou situaci a stává se z ní prostitutka. Párkrát se domu vrátí, ale když zjistí, že doma je to ještě horší, než bývalo, odejde navždy.

Gervaisu už nechce nikdo nikde zaměstnat, a tak je tak zoufalá, že se chodí pro jídlo dokonce prodávat na ulici. Coupeau se dostává do blázince a nakonec v něm umírá, trpící jako zvíře, které z něj udělal alkohol. Gervaisa je vystěhovaná z jejich chudého bytu do tmavého kumbálku po bezdomovci Bru, kde je na konec nalezena mrtvá.

4. Výčet důležitých postav a jejich podrobná charakteristika v kontextu celého díla

Gervaisa

Gervaisa je hlavní hrdinka knihy. Původně to byla mladá, krásná a ohleduplná pradlena, zpočátku velmi pracovitá, starostlivá matka a milující žena. Vypracuje se na podnikatelku (prádelna) a má dobrou pověst i několik dělnic. Přestože se silně snažila ovlivnit svůj život, vliv okolí (především úraz jejího manžela) u ní způsobí velký pád. Postupně se stává línou, rozhazovačnou alkoholičkou, která si libuje ve vlastním úpadku, a která umírá v bídě jako chudák až na úplném okraji společnosti.

Coupeau

Copeau byl zpočátku knihy slušný, poctivý a hodný člověk, který miluje Gervaisu, jenž se o něj pěkně stará. Byl to poctivě pracující muž, který vydělával dostatek penězi na dobré živobytí. Po úrazu, kdy se zřítí ze střechy, pozná, jaké je to nepracovat a začne se mu to líbit. Zleniví a do práce se mu již nechce. Dříve zatvrzelý abstinent se tak brzy stane alkoholikem. Od Gervaisy si bere její vydělané peníze a začíná postupně propíjet prádelnu. Před smrtí ho alkohol dožene k bláznovství a do naprosté chudoby.

Lantier

Lantier byl prvním milencem hrdinky, se kterým má dva syny (Klaudia a Štěpána). Je to typ člověka, který umí až moc dobře vystupovat a působit na okolí. Je to vypočítavý muž,  sukničkař, který vše děla pouze ve svůj vlastni prospěch, a využívá ostatní. Dokáže vycítit, kde jsou peníze a možnost, jak se zdarma a chutně najíst a mizí ve chvíli, kdy ucítí krach.

5. Kdy a kde se odehrává děj knihy?

Děj se odehrává ve Francii – v Paříži v druhé polovině 19. století za dob buržoasie.

6. Literární druh a  znaky tohoto literárního druhu

Druh: Epika

Epika je založena na dějovosti a vyprávění nějakého příběhu Zpravidla se člení podle rozsahu na velkou (epos, kronika, román), střední (esej, mýtus, legenda) a malou (bajka, příběh).

toto dílo je formou prozaické epiky – román àzachycuje různá společenská prostředí a osudy mnoha postav v dlouhém úseku jejich života. Hlavní dějová linie se dále větví a rozvíjí se vedlejší motivy epizodní. Romány rozdělujeme: detektivní, výchovné, psychologické, válečné, historické…

7. Literární žánr díla a některé jeho doložené typické znaky na díle

Literární žánr: Naturalistický román

Naturalistický román ukazuje člověka jako produkt prostředí a zaměřuje se na záporné stránky jeho života (alkoholismus, prostituce atd.)

– člověk se nechává vláčet osudem a propadá depresím

-je východiskem pro poezii prokletých básníků

Toto dílo je naturalistickým románem, protože jsou zde zachyceny všechny slabé stránky hlavních postav, což je, jak je uvedeno výše, hlavním znakem naturalistického románu. V tomto díle podléhá alkoholu jak hlavní hrdinka Nana, tak i její muž Coupeau. Oba hrdinové nakonec umírají právě kvůli alkoholu a depresím, které prožívá.

8. Struktura díla, horizontální a vertikální členění

Horizontální členění

-členění textu na odstavce, kapitoly nebo díly

Tento román je členěn na odstavce, převážně měkké (obsahově navazuje odstavec následující na konec předchozího).

Text je členěn na 13 kapitol.

Vertikální členění

Díky tomuto členění má čtenář poznat co je podstatné a co nepodstatné.

Kniha je psána písmem typu antikva (=patkové písmo).

Názvy kapitol jsou psány římskými číslicemi.

Doslov knihy je psán kurzívou.

9. Zařazení díla do kontextu světové literatury

Děj tohoto díla se odehrává v druhé polovině 19.století.

Émile Zola psal především romány. Román Zabiják se řadil do cyklu 20 románů Rougon-Macquartové, které jsou dnes nejznámější z jeho tvorby. Mimo jiné byl ale Zola také autorem dvou povídek a sborníků kritických statí o divadle a literatuře.

10. Charakterizujte zvláštnosti autorova stylu. Doložte argumenty z díla

Émile Zola psal zpočátku kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem. Ve svých dílech užívá metod přírodních věd a experimentů.

Zolovy postavy jsou v podstatě lidé bez svobodné vůle, zmítáni na jedné straně pudy a vášněmi, na druhé straně pak drceni prostředím, ve kterém žijí.

Autor se ve svých dílech přiklání se k myšlenkám utopického socialismu a to především v trilogii „Lurdy“, „Řím“, „Paříž“ a v cyklu „Čtyři evangelia“.

11. Charakterizujte jazyk a jazykové prostředky na konkrétních příkladech

V tomto díle je použit·především spisovný jazyk. Dílo je napsáno jednoduše; tak, jak mluvili prostí lidé.

V dialozích se ale vyskytují často také hovorové výrazy, lidová nářečí, slank, argot a nespisovný a hrubý jazyk, který charakterizuje postavy a prostředí. Objevují se zde slova z francouzštiny (např. boulevard) a francouzské názvyDílo je napsáno jednoduše; tak, jak mluvili prostí lidé.

Autor také používá přívlastky. V knize jsou zachyceny také rozsáhlé popisy pocitů, míst a vztahů.

Argot – „tohleto je utrejch strejce Colomba…“

přívlastky – Mladá žena, krásný muž, nejhorší předměstskou děvku, bledou a žadonící

francouzské názvy – boulevard

Přechodníky – nedívajíc, vláčejíc ..

12. Co je tématem knihy? Podtémata, uveďte a převyprávějte jednu epizodu

Celkovým tématem Zabijáka bylo upozornění na tvrdé podmínky dělnické třídy ve Francii v tehdejší době, bez jakéhokoli citu. Je zde zcela vykreslen typ dělníka, který svou celou výplatu propije v nejbližší putyce a na ženu a děti zbývá pouze tolik, že mají co jíst a někdy ani to ne. Alkohol je zde vylíčen jako skutečná zhouba lidstva.

Toto dílo tedy popisuje zhoubný vliv alkoholu na osudy chudých a duchovně prázdných lidí. V románu jsou detailní popisy alkoholismu, který je tím zabijákem, který dal románu jméno.

Autor v díle kritizuje životní podmínky nejnižších vrstev.

13. Kompoziční postupy v díle

Kompozice tohoto díla je chronologická.

Kniha je psána er-formou (v třetí osobě) – autor nezúčastněně popisuje dění, nevkládá své osobní dojmy.

14. Hlavní myšlenka knihy

Toto dílo je kritikou především na alkohol, který ze zdravých, mladých a pracovitých lidí dokáže udělat ztrhané, ošklivé starce a stařeny, kteří trpí různými nemocemi. Spousta z nich končí smrtí, kterou v 19. století skončilo svůj zkažený život většina lidí, trpících alkoholismem.

O tomto svém románu chtěl autor dokázat, že sociální podmínky, v nichž hlavní hrdinové románu žijí, určují styl jejich života a zejména pak potomků. Emil Zolla poukazuje na úpadek a zvrhlé mravy opilých lidí. Popisuje především dělníky a spodní vrstvy francouzské společnosti, kteří alkoholem zapomínají na svou bídu, chudobu, ubohé životní podmínky  a těžkou dřinu. Varuje, ale především upozorňuje na prostředí, ve kterém se jedinec těžko brání úpadku a životnímu rozkladu. Chudým lidem často nezbývalo právě nic jiného než zapomnění v alkoholu.

15. Popište společensko-historické pozadí knihy

Děj tohoto románu se odehrává v druhé polovině 19. století za dob buržoazie, kdy se ukázala jako nový vládnoucí třída.

16. Uveďte literární směr, kam kniha patří. Zdůvodněte třemi argumenty

Literární směr – Naturalismus

Naturalismus vychází z kritického realismu, záměrné zkoumá život tzv. čtvrtého stavu (otřesné životní podmínky – bída, nemoci ..). Tento směr kritizuje lhostejnost – zvláště měšťanstva k osudům nemajetných vrstev. Zachycuje realitu, která poukazuje na tehdejší zkaženou společnost. Hlavní hrdinové často umírají strašnou smrtí, což působí velice depresivně (v díle umírá hlavní hrdinka Gervaisa jako bezdomovec a alkoholička a to především kvůli špatným životním podmínkám a hladu). Postavy jsou většinou velice rozpolcené a psychicky nevyrovnané. Jsou to často kriminálníci, prostitutky, alkoholici, žebráci, nebo drogově závislí.

Postavy v Zabijákovi jsou z nejnižší společenské vrstvy – patří mezi „lidskou spodinu“. Jsou něčím zvláštní a kvůli tomu jsou vyřazeni ze společnosti – Gervaisa se svojí nemocnou nohou, či Coupeauem se svým alkoholismem. Zola kritizoval tehdejší společnost a chtěl upozornit veřejnost na špatné životní podmínky pracujících a na stále se více rozšiřující alkoholismus,

který všechny lidi ničí. Proto v Zabijákovy popisoval nejhorší alkoholiky a jejich osudy a tím se snaží poukázat společnosti, co alkohol dokáže.

17. Uveďte  zásadní informace o autorovi

Émile Zola se narodil roku 1840. Byl to francouzský spisovatel a představitel naturalismu. Narodil se v rodině italského inženýra, který byl kdysi důstojníkem Napoleonovy armády. Když mu náhle zemřel otec, na Zolovo vzdělání nezbylo mnoho peněz.

Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. medanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii.  Zemřel údajně roku 1902 nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen.