Roztoky Roztokem rozumíme homogenní směs skládající se nejméně ze dvou látek, jejichž zastoupení můžeme v určitých mezích plynule měnit Roztok se skládá z rozpouštědla a rozpouštěné látky: Rozpouštědlo je látka, která je v soustavě v nadbytku Ve vodných ¤ je vždy rozpouštědlem voda V ¤ vzniklých smísením látky pevné nebo plynné s kapalnou je rozpouštědlem kapalina Roztok vzniká rozpuštěním látek[…]
Chemické reakce, jejich popis a klasifikace = děje, při kterých se nemění atomová jádra, ale přeměňují se původní strukturní částice látek (molekuly, ionty, atd.) a současně vznikají látky nové (s jinými vlastnostmi). → dochází tedy k zániku některých vazeb a vzniku vazeb nových. Látky, které při reakci zanikají, nazýváme reaktanty nebo výchozí látky. Látky, které při[…]
Periodický zákon a jeho vztah ke struktuře a vlastnostem látek Periodický zákon objevil ruský chemik D. I. Mendělejev (1834-1907) V roce 1869 uspořádal na základě podobných vlastností 63 tehdy známých prvků do přehledné tabulky Dokázal předpovědět existenci a vlastnosti v té době neznámých prvků (např. skandium, germanium, gallium, radium, atd.) Fyzikální a chemické vlastnosti prvků[…]
Zákonitosti přeměn výchozích látek na produkty Základy reakční kinetiky Studuje rychlost chemických reakcí a její závislost na reakčních podmínkách (c, t, p, katalyzátor) Rychlé reakce – prudké, okamžité (hoření, srážecí reakce, reakce alk. Kovů s vodou, …) Pomalé reakce – pozvolné (koroze, pokovování, tvorba měděnky, …) Reakční rychlost = je dána změnou koncentrace reaktantů [R] a[…]
Vodík (Hydrogenium) H Objev: 1766 – Henry Cavendish Nejjednodušší atom, elektronová konfigurace 1s1 A skupina, oxidační čísla I, -I 3 izotopy: protium, lehký vodík, nejběžnější (99,98%) deuterium, těžký vodík, moderátor jaderných reakcí tritium, radioaktivní Nejrozšířenější prvek ve vesmíru, 9. nejrozšířenější na Zemi Výskyt Volný H2 – v plynných obalech hvězd, vzácně v sopečných plynech a v zemním plynu[…]
Snahou všech systémů, tedy i atomů, je dosáhnout stavu s co nejnižší energií a co největší stabilitou Nejstabilnější elektronová konfigurace atomů je se zcela zaplněnými nebo se zcela prázdnými valenčními orbitaly Tohoto stavu mohou atomy dosáhnout: Přijetím nebo odevzdáním elektronů a tvorbou iontů Sdílením elektronů s jiným atomem a vznikem větších útvarů – molekul Molekula je elektroneutrální[…]
Teorie kyselina zásad Arheniova teorie Kyselina = látka, která je schopna odštěpit kationt H+ HCl H+ + Cl– H2SO42 H+ + SO42- H3PO4 3 H+ + PO43- Zásada = látka, která je schopna odštěpit aniont OH– NaOH Na+ + OH– Ca(OH)2Ca2+ + 2 OH– Nedostatky: platí jen ve vodných roztocích, zásadou mohou být i látky,[…]
Halogeny (hals = sůl, genao = tvořím) A (17) skupina, p5 prvky – F, Cl, Br, I, At* konfigurace: ns2 np5 → 7 valenčních e– Oxidační čísla: -I všechny, Cl, Br a jód navíc I, III, V, VII S rostoucím Z: klesá elektronegativita roste tt a tv klesá stálost X– iontů klesá rozpustnost ve vodě Stabilní[…]
Historický vývoj chemie Pravěk První zvládnutá chemická reakce = rozdělání a používání ohně Výroba hliněných nádob, nástrojů, zpracování kůže, rud kovů a výroba slitin a skla, pigmentů a vonných látek Známé kovy: zlato, stříbro, měď, železo, cín, olovo a rtuť Starověká praktická chemie a přírodní filosofie Praktická aplikace chemických dějů Egypt: výroba kosmetiky, soda, ocet,[…]
Složení a struktura atomu. Atom Základní stavební částicí látek je atom století př. n. l. Démokritos a Leukippos názor, že látky jsou složené z nepatrných a neviditelných částeček – atomů (atomos = nedělitelný) Počátek 19. století John Dalton – atomová teorie: Prvky jsou složeny z malých částic – atomů, atomy jednoho prvku jsou stejné, atomy různých prvků[…]