Ráno. Probuzení se. Pohled ven z okna. Za oknem se leskne sněhobílá plocha a mně pomalu dochází, že je Štědrý den. Vánoce. Bílé Vánoce. To, o čem všechny děti sní, se naplňuje a mě zachvacuje ta pravá vánoční nálada. Běžím ven. Nemám na sobě ani kabát. Bosá chodidla se noří až po kotníky do měkkých vloček,[…]
Vesnice Jeneč dnes leží přibližně 4 km západně od hranic hlavního města Prahy a 10 km jihovýchodně od Kladna. Jak však vznikl název Jenče? Mnoho badatelů, doktorů, docentů, profesorů i jiných kapacit se snažilo vysvětlit a vystihnout, odkud se vzal název obce Jeneč. Shodli se na tom, že Jeneč je odvozenina od jména Jan, a tím[…]
Jako první eschatologický mýtus si zmíníme Ragnarök. Etymologický původ tohoto slova je možno vystopovat ve starogermánských slovech RAGNA, tedy mocnosti (bohové), a RÖK, tedy úděl či osud. Celou složeninu pak můžeme chápat jako úděl či osud bohů. Tento severský a germánský mýtus je zaznamenán v Eddě (či přepracovaně v Soumraku bohů) v úvodní kapitole, Vědmině písni. Ta poodhaluje[…]
Mýty kosmogonické Kosmogonické mýty pojednávají o původu a vzniku světa. Většinou se jedná o vznik z prvotního Chaosu či z praoceánu (nebo podobného vodního živlu). Mezi tyto mýty řadíme např. mezopotamský mýtus Enúma Eliš (Když nahoře), kde je prvotním tvořivým elementem voda (konkrétně smísení slané a sladké vody). Podobně sem můžeme zařadit i stvoření světa dle řeckých[…]
Mircea Eliade uvádí: „Osobně pokládám za nejméně nedokonalou tuto definici, protože je nejširší: Mýtus vypráví posvátné dějiny; popisuje událost, která nastala v prvotním čase, v bájném čase „počátků“. Jinými slovy, mýtus vypráví, jak díky mocným činům nadpřirozených bytostí začala existovat skutečnost, ať už celková skutečnost, kosmos, nebo jen její část: ostrov, rostlinný druh, lidské chování, instituce. Je[…]
Úvod Úděl pedagoga či pedagoga působícího na poli speciální pedagogiky je z hlediska aktuální úrovně studia (3. ročník bakalářského studia, specializace v pedagogice) vodou poměrně neprobádanou. V předmětech zaměřených na prozkoumání zákoutí pedagogiky prozatím docházelo k zaměření spíše na žáka (ať už se speciálními vzdělávacími potřebami, či bez nich). Pedagog je však nedílnou (a zřejmě nejdůležitější) figurou vzdělávacího procesu.[…]
Biblická potopa je nápadně podobná výše zmíněné řecké potopě světa. Zřejmě obě vychází z podobného pramene, avšak každá si nese zatížení daným náboženstvím, jež tématiku zpracovává. V Bibli je možno narazit na kapitoly o potopě světa poměrně rychle. Jedná se o kapitoly První knihy Mojžíšovy (Genesis). V kapitolách Gn 6,5 až 6,6 si můžeme všimnout tohoto: „Ale když[…]
„Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře…“ Tak zní část refrénu z písně jedné z nejznámějších dvojic české divadelní scény. Neodmyslitelně patří k dvojici Jiří Voskovec a Jan Werich – nejznámějším osobnostem Osvobozeného divadla (dále již jen OD). Dvojice V+W se samozřejmě pojí se jménem Jaroslava Ježka, který psal jazzovou a swingovou hudbu na texty[…]
Zaměříme-li se na tématiku funerální a apokalyptickou obsaženou v Jásajícím hřbitově, jistě si ihned všimneme již samotného názvu oddílu Prométheových jater – Jásající hřbitov. Toto evokuje samo o sobě jistou rozporuplnost. Na jedné straně máme hřbitov jako místo posledního odpočinku nebožtíků, jako místo, kde by se většina jedinců (se zdravým rozumem) nechtěla procházet jen pod noční[…]
Jaroslav Hašek: životopis Jaroslav Hašek se narodil 30. dubna 1883 v Praze a zemřel 3. ledna 1923 v Lipnici nad Sázavou. Pochází z rodiny středoškolského učitele matematiky. V mládí studoval Hašek gymnázium, studia však nedokončil a vyučil se drogistou. Maturitu složil na obchodní akademii roku 1902. Zprvu byl zaměstnán jako bankovní úředník, brzy se však od pevného zaměstnání odtrhl[…]