Základy sociolingvistiky

Nejsou plně vymezené hranice sociolingvistiky Zkoumá vztahy jazyka a společnosti, otázka stratifikace národního jazyka, problematika bilingvismu, diglosie, jazykové politiky, langue a parole ve vztahu ke společnosti, jazyk ovlivňuje společnost a naopak, Od roku 1950 USA: Josua Fishman, William Labov, Ch. Ferguson Anglie: M. Halliday, B. Bernstein Století: W. von Humboldt – jazyk, národ, kultura Saussure:[…]

Jazyková složka literárního díla

Literární dílo je složitý celek, který tvoří tyto složky: tematika – soubor témat v díle kompozice – způsob řazení a spojení témat jazyk – spisovná čeština – má estetickou a sdělnou funkci Jazykové prostředky literárního díla dělíme na: Tropy básnická neboli obrazná pojmenování označují všechny básnické prostředky,   které užívají slov v  přeneseném významu Druhy tropů:[…]

Situace a celkový stav dnešní češtiny

ČESKÝ JAZYK NA PŘELOMU TISÍCILETÍ – FRANTIŠEK DANEŠ A KOLEKTIV  – ACADEMIA, BRNO 1997   SITUACE A CELKOVÝ STAV DNEŠNÍ ČEŠTINY Mluvíme-li o situaci nějakého jazyka, máme na mysli obecný společenský stav, ve kterém se daný jazyk nalézá a vyvíjí v jisté zemi v určitém časovém úseku. Současný stav je charakterizován dominantními procesy a sociálními změnami. Prvním[…]

Poetismus

JAROSLAV SEIFERT – NA VLNÁCH TSF Nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984) Zakladatel poetismu První signatář Charty 77 Díky němu vznik Devětsilu Na vlnách TSF – (1925), soubor typografických básní Chtěl se podobat rozhlasové hře, TSF – telegrafie sans fin – bezdrátová telegrafie, rozhlas bez drátu Vliv z jeho cest po SSSR a Francie Ovlivnila vznikající[…]

Zkáza Númenoru

Příběh ostrovního království Númenor nápadně připomíná známější Atlantidu. Númenor byl prosperujícím královstvím Dúnadanů, dlouhověkých lidí, avšak časem se z něj stalo sídlo zkaženosti lidského pokolení. Byl tedy bohy potopen. Dúnadanům byl ostrov věnován jako odměna za výpomoc Valar (bohům) v boji proti Melkoru Morgothovi (Temnému pánu). Ostrov měl tvar pěticípé hvězdy a v jeho středu se tyčila hora[…]

Řecké mýty

Řecká mytologie sestává z vyprávění o řeckých bozích, polobozích a bájných hrdinech, která se  nejprve předávala ústní básnickou  tradicí a tvoří součást starořeckého polyteistického náboženství. Řecký mytologický systém  byl později v  upravené podobě přejat římskou mytologií.  Při studiu  řecké i římské mytologie je třeba brát v úvahu  jednak to, že řada bájí existuje  v různých[…]

Ragnarök

Jako první eschatologický mýtus si zmíníme Ragnarök. Etymologický původ tohoto slova je možno vystopovat ve starogermánských slovech RAGNA, tedy mocnosti (bohové), a RÖK, tedy úděl či osud. Celou složeninu pak můžeme chápat jako úděl či osud bohů. Tento severský a germánský mýtus je zaznamenán v Eddě (či přepracovaně v Soumraku bohů) v úvodní kapitole, Vědmině písni. Ta poodhaluje[…]

Typy mýtů

 Mýty kosmogonické Kosmogonické mýty pojednávají o původu a vzniku světa. Většinou se jedná o vznik z prvotního Chaosu či z praoceánu (nebo podobného vodního živlu). Mezi tyto mýty řadíme např. mezopotamský mýtus Enúma Eliš (Když nahoře), kde je prvotním tvořivým elementem voda (konkrétně smísení slané a sladké vody). Podobně sem můžeme zařadit i stvoření světa dle řeckých[…]

Mýtus

Mircea Eliade uvádí: „Osobně pokládám za nejméně nedokonalou tuto definici, protože je nejširší: Mýtus vypráví posvátné dějiny; popisuje událost, která nastala v prvotním čase, v bájném čase „počátků“. Jinými slovy, mýtus vypráví, jak díky mocným činům nadpřirozených bytostí začala existovat skutečnost, ať už celková skutečnost, kosmos, nebo jen její část: ostrov, rostlinný druh, lidské chování, instituce. Je[…]

Přídavná jména – druhy, stupňování, mluvnické významy

PŘÍDAVNÁ JMÉNA Vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam blíže určují, vyjadřují vztah. Druhy přídavných jmen :  tvrdá ( vzor mladý ) měkká ( vzor jarní ) přivlastňovací ( vzory otcův, matčin ) Mluvnické významy : vyjadřují pád, číslo, rod ( přiřazujeme ke vzorům ). Skladebně jsou přídavná jména[…]