CO JE FILOSOFIE
- Filosofie vyvstává s otázkami, když důvěrně známý svět najednou ztratí svou denní samozřejmost a stane se problémem – vše se stane náhle nejistým, cítíme se jako na „holé pláni“
- Základní otázky filosofie jsou: „Jaký smysl má svět?“, „Proč já jsem já a ne někdo jiný?“, „Co je po smrti?“
- Nejsme ovšem první, kdo se těmito otázkami zabývá – filosofické otázky mají svou tradici. V této tradici se vytvořilo určité vědomí problému, které udává našemu vlastnímu filosofování míru
PŮVOD JMÉNA
- Slovo „filosofie“ pochází z řečtiny
- Filein=milovat
- Sofia=zručnost, vědění a poznání
- Sofos=ten, kdo je moudrý
- Filosofie= láska k moudrosti
- Tohoto slova užil i Pythágoras a Herakleitos z Efesu, teprve však Sokrates dal tomuto jménu význam, který přetrval v dějinách
ZKUŠENOST
- Východiskem veškerého filozofování je bezpodmínečně zkušenost – vycházíme z důvěrně známého každodenního světa naší zkušenosti, ve kterém se dobře vyznáme
- Filosofie nepředpokládá určitý vědecký způsob zkušenosti, není nutno studovat biologii, chemii či fyziku. Filosofie vychází z předvědeckého, každodenního způsobu zkušenosti, ve kterém je svět odhalen pro naše poznání a jednání
- Martin Heidegger interpretuje tuto předvědeckou zkušenost jako bytí na světě existence
- To, co zde myslíme zkušeností, můžeme ukazovat na jazyce. Rozlišujeme běžný jazyk, ve kterém se nenuceně bavíme = přirozený jazyk od odborných jazyků různých věd. Tyto odborné jazyky už dávno ovlivnily běžný jazyk.
- Filosofie na počátku nepředpokládá nic jiného než zkušenostní svět odkrývaný běžnou řečí
ÚDIV
- Filosofické tázání začíná tehdy, když svět naší zkušenosti ztrácí svou samozřejmost a důvěrnou známost
- Podle K. Jasperse se tak stává v mezních situacích – tváří tvář smrti, v utrpení, v boji
- Filosofování je jako probuzení ze zajatosti životními nutnostmi
- Tradice zná 2 podněty k filosofickému tázání – údiv a pochyby
- Údiv = postoj člověka, který opravdu miluje pravdu
POCHYBOVÁNÍ
- Ztrátou samozřejmosti se zkušenostní vědění zpochybňuje
- Člověk se snaží podrobit zkušenostní vědění a každodenní zkušenostní svět kritice a dosáhnout nové, základní jistoty
- Snaží se dát nový základ své možnosti vědět
- Aby však svou pochybnost překonal, musí ji vzít radikálně vážně a dovést ji až do posledního důsledku
- Augustin byl ve svém mládí skeptikem, pochyboval o veškeré možnosti poznat pravdu
- René Descartes je považován za zakladatele novověkého obratu k subjektu
- Augustin i Descartes ukazují, že pochybování jako východisko filosofování přivádí k nepochybnému
- Radikální pochybnost se odstraňuje na základě nepochybného faktu vědomí
- Zpochybnitelné jsou především danosti zkušenosti, které vidíme očima těla (Augustin)
- W. Leibniz je nazývá pravdami faktu (vérites de fait)
- Nepochybné je to, co je předpokladem takových daností – vnitřní vědění (Augustin) ve smyslu cogito (Descartes), ve smyslu pravd rozumu (Leibniz)
BEZ PŘEDPOKLADŮ
- Filosofie předpokládá pouze zkušenostní svět odhalovaný v běžné řeči – v tomto smyslu se říká, že filosofie nic nepředpokládá
- Filosofie nemůže mít předem danou metodu, ale metoda filosofie je sama problémem filosofie
- Tedy na otázku, jak se má při filozofování postupovat, může odpovědět jen samotná filosofie – v tom se odlišuje od všech ostatních, tzv. speciálních věd (speciální věda si svou metodu sama neurčuje, filosofie si musí dát metodu sama, jen tak může být bez předpokladů a první vědou)
- Filosofy velmi záhy fascinoval přísný formalismus matematiky a jiných přírodních věd: B. Spinoza se pokusil filosofovat more geometrico – na způsob geometrie. Liebnitz snil o mathesis universalis – exaktní jednotná věda
- Formalismus matematiky a logiky je založen na abstrakci
- Chce-li být filosofie bez předpokladů, nemůže si nechat tuto abstrakci nekriticky předem ukládat, ale musí se ptát, co tato abstrakce znamená a jak se k ní dochází
Shrnutí
- Všichni jsme již filosofovali
- Filosofie náleží nevyhnutelně k životu člověka
- Východiskem filosofie je každodenní předvědecká zkušenost, která je ve znamení běžného jazyka
- Začíná, když každodenní bytí na světě ztrácí svou samozřejmost
- Tradice uvádí jako zdroje tohoto počátku údiv a pochyby
- Člověk si uvědomuje svou nevědomost a usiluje o základní vědění
- Filosofie nepředpokládá nic jiného než každodenní zkušenost bytí na světě
- Nepředpokládá žádnou určitou metodu, ale musí si obsah a metodu dát sama