- vznik anglikánské církve (1534) – odloučením od římskokatolické církve
- náboženská nejednota obyvatelstva, často působí rozkladně
- velký rozvoj především za vlády Alžběty I. (1558 – 1603) – poslední panovnice z rodu Tudorů, upevnila královskou moc, opírala se především o anglikánskou církev
- musela čelit tlaku Španělů – Filipa II.
- 1588 angličtí kapitáni zničili nepřemožitelnou španělskou armádu
Anglie před revolucí – konstituční krize (1603 – 1640)
- nejrozvinutější země, nejvýhodnější podmínky pro rozvoj kapitalistického podnikání; peněžní prostředky (z námořního obchodu, obchodu s koloniemi, vývozu, pirátství) – nákup surovin a zařízení + volné pracovní síly (důsledek změn v zemědělství)
- růst buržoazie – úsilí o politickou moc, cesta ke konstituční monarchii (buržoazie v parlamentu i státní správě – ministři)
- po smrti Alžběty (1603) nástup Stuartovců na trůn
- Jakub I. král Anglie (1603 – 1625) = Jakub VI. Stuart, král Skotska
- personální unie mezi Anglií a Skotskem, v zemích vládne spíš prostřednictvím svých rádců (loutka v rukou svých rádců)
- kompromisní zahraniční politika
- snaha vládnout bez parlamentu
- jeho matkou Marie Stuartovna, vězněná 18 let Alžbětou v Londýně, pak popravena
- podpora manufaktur – z toho zisk na daních, hledání nových odbytišť
- rozvoji obchodu brání výsady šlechty
- sílí vliv buržoazie, ale moc drží v rukou šlechta, konflikty postupně ústí v revoluci
- Karel I. (1625 – 1649) – syn Jakuba
- chtěl vládnout absolutisticky na úkor parlamentu
- zostření napětí mezi králem a parlamentem – nové daně, cla, mýta, bez souhlasu parlamentu
- obchodníci nuceni poskytnout mu půjčky, jinak vězení
- 1628 parlament vydává petice práv – věznění bez soudu a vybírání daní bez souhlasu parlamentu prohlásil za nezákonné
- 1629 král rozpustil parlament, ale bez jeho souhlasu nemohl vypsat daně
- peníze získával prodejem monopolů = udělování výhradních obchodních práv – to vyvolalo růst cen a nespokojenost obyvatel
- král začal obnovovat i dávno zapomenuté feudální povinnosti, poplatky a mimořádné daně
- oslabil anglické hospodářství
- náboženské konflikty: král v čele anglikánské církve X řada různých náboženských skupin: puritáni (kalvinisté) – z kontinentu se přesunuli do Skotska a odtud pak do Anglie, 2 směry:
- presbyteriáni: umírněnější (pro kompromis s králem), proti církevní hierarchii a anglikánské církvi, pro svobodnou správu církve prostřednictvím rad starších = presbyterů; prosadilo se hlavně ve Skotsku díky kazateli Johnu Knoxovi;
- independenti: radikální složky puritánů, pro nezávislost na anglikánské církvi, pro podíl církevních organizací na královské moci
- stoupenci puritánů – podnikatelé, obchodníci, venkovská šlechta, sedláci, řemeslníci …
- puritáni byli Karlem I. pronásledováni; hledali útočiště hlavně v Nové Anglii
- v porobeném Irsku – lord Strafford uplatňoval tvrdou kořistnickou politiku, Irové byli katolíci – náboženské konflikty
- Karel připravoval vojenský zásah proti presbyteriánům ve Skotsku – tam ale bylo hodně zkušených vojáků ze třicetileté války
- jaro 1639 skotští dobrovolníci vpadli do severní Anglie, Karel potřeboval peníze na placení žoldnéřské armády – nucen v dubnu 1640 svolat po 12 letech parlament
- krátký parlament:
- parlament odmítl schválit výběr daní, dokud nebudou odvoláni někteří rádci
- král parlament po 3 týdnech rozpustil
Anglická revoluce:
· 1.etapa: parlamentní boj s králem (1640 – 1642)
o král byl v neudržitelné situaci, znovu potřeboval peníze, musel svolat parlament
o dlouhý parlament: (listopad 1640 – 1653)
o parlament získal podporu měšťanů, prosadil rozpuštění královské armády, zrušení řady daní, potrestání králových rádců – mocenské ústupky krále
- ve vojsku parlamentu bojovali presbyteriáni a independenti, proti královským kavalírům
o situace vrcholí v roce 1641 tzv. Velkou remonstrací (=protestem) – politický program parlamentu – právo parlamentu na vlastní vládu
o 1642 se Karel I. rozhodl skoncovat s odbojným parlamentem, s ozbrojenci vtrhl do parlamentu – v čele s Johnem Pymem
o brzy král prchl z Londýna do severní Anglie a shromažďoval vojsko – začátek občanské války
· 2.etapa: občanská revoluce (1642 – 1648)
- 8. 1642 král vyhlásil válku parlamentu
- král získal podporu na S a Z Anglie + armáda kavalírů (zvl. vojsko z třicetileté války, v čele Ruprecht Falcký) + podpora anglikánské církve
- X parlament – vyspělejší oblasti na JV + Londýn; armáda nového vzoru (stále, placená parlamentem, přes 20 000 vojáků) – hájila zájmy inteligence, řemeslníků, obchodníků, chudiny
- podzim 1642 – začátek válečných operací
- říjen 1642 bitva u Edgehillu – vítězí král
- stoupenec independentů Oliver Cromwell vycvičil dobrovolníky – obrat v situaci
- jaro 1644 skotské oddíly vpadly na S Anglie – královská armáda byla v obležení
- 1644 bitva u Marston Moore – porážka královských vojsk
- Cromwell posílil své postavení, prosadil zřízení armády nového vzoru – placena přímo parlamentem; mohla být nasazena kdekoli v Anglii, tvořena hlavně dobrovolníky, veliteli Cromwell a Thomas Fairfax
- 1645 bitva u Naseby – katastrofální porážka pro krále
- květen 1646 král se vzdal Skotům
- presbyteriáni upevnili své postavení v parlamentu, chtěli rozpustit revolučně naladěnou armádu, ve které měli vliv hlavně independenti
- únor 1647 Skotové vydali krále parlamentu výměnou za žold
- 1647 armádní velitelé odmítli rozhodnutí o rozpuštění, pod vedení independentů vtáhla armáda do Londýna
- počátek vzestupu levellerů (= rovnostáři) – radikálové z řad inteligence, řemeslníků i chudiny, pro rozšíření politických práv jednotlivce, v čele John Lilburn
- jejich politickým programem byla tzv. Dohoda lidu (1648) – pro zřízení republiky, odluku církve od státu, rozšíření volebního práva, náboženskou i politickou svobodu, zrušení privilegiím státní podporu pro sociálně slabé …
- i když armádní velitelé některé reformy podpořili, všeobecně je odmítali
- dalším proudem byli diggeři (=kopáči)
- proti majetkové nerovnosti; potlačeni na jaře 1649
- listopad 1647 Karel I. uprchl z Londýna na ostrov Wigh, kde podepsal spojenectví se Skoty, zahájil tak otevřené nepřátelství vůči parlamentu
- 1648 druhá fáze občanské války, pokračovaly boje – královské vojsko poraženo
- 1648 armáda vtáhla do Londýna, independenti provedli čistky v parlamentu, nevpustili dovnitř 150 presbyteriánů, parlament omezen na 100 členů z řad independentů nebo jejich přátel – zbyl tzv.„Kusý parlament“
- nejdříve armáda porazila krále a Skoty, pak tvrdě zakročila proti presbyteriánům
- 1649 král popraven ve Whitehallu, zrušena monarchie
- etapa: období republiky (1649 – 1653)
- jaro 1469 násilně potlačeni levelleři i diggeři
- 1649 Anglie se stala republikou (Commonwealth of England)
- moc v rukou independentských důstojníků a obchodní buržoazie
- Cromwell upevňoval svoji pozici, potlačoval odpůrce
- 1649 – 1660 vláda Olivera Cromwella a parlamentu
- 1649 – 1652 povstání v Irsku, nakonec potlačeno
- 1650 – 1651 povstání Skotů, kteří zvolili králem Karla II. (syn Karla I.)
- 1654 vyhlášení Spojeného království, pevnější připoutání Skotska k Anglii
- vzestup buržoazie, získávala majetek zabavený šlechtě a církvi, vznikla nová vrstva „podnikatelské šlechty“
- 1651 vydána navigačních akta – zákon o plavbě, ve prospěch anglických obchodníků – dovoloval dovoz na britské ostrovy pouze anglickým plavidlům, nebo lodím výrobce příslušného zboží – jasný útok na Nizozemce jako zprostředkovatele obchodu
- napětí vedlo k válce = boj o suverenitu v evropském a zámořském obchodu
- červen 1652 – jaro 1654 Nizozemci se museli smířit s obchodní politikou Angličanů, vítězství znatelně posílilo Cromwellovo postavení
- jediný územní zisk – kolonie Nový Amsterodam – New York
- etapa: Cromwellův protektorát (1653 – 1658)
- hlavní mocenskou základnou pro Olivera Cromwella byli armádní důstojníci, měl neshody s parlamentem
- vláda silné ruky, prakticky bez parlamentu
- 1653 O.C. nechal rozehnat kusý parlament
- nový parlament zvolený ze zástupců náboženských obcí a důstojníků = Malý parlament – byl neschopný
- prosinec 1653 parlament zcela zrušen
- C. nastolil osobní diktaturu, jmenován lordem protektorem, titul měl až do své smrti
- prosinec 1654 pokus o obnovu parlamentu, ale nakonec ho nechal opět rozehnat (leden 1655)
- upevnění správy země, zřízen policejní aparát
- 1654 výhodné smlouvy s Dány a Švédy, prosazení v Portugalsku
- 1656 znovu svolán parlament
- 1657 přijal novou ústavu, převzal výkonnou moc, zrušení vojenské správy země, důstojníci přestali podporovat Cromwella
- leden 1658 parlament rozpuštěn
- 9.1658 – Cromwell zemřel
- jeho nástupcem byl syn Richard (lord protektor) nebyl schopen čelit odporu
- do Anglie přijel vévoda Monck, vyjednával návrat Stuartovců na trůn
- etapa: období republiky (1649 – 1653)
Restaurace monarchie (1660 – 1688)
- 4 1660 dochází k návratu monarchie, na trůn usedl Karel II. (1660 – 1685)
- podřízenost krále parlamentu – donucen podepsat podmínky parlamentu (bredská deklarace): nedotknutelnost vlastnických práv buržoazie na půdu zabavenou šlechtě a církvi za revoluce
- nucen respektovat požadavky měšťanů a parlamentu
- 1681 rozpustil parlament a až do roku 1685 panoval absolutisticky
- Jakub II. (1685 – 1688) – bratr Karla II.