PŘEHLED CIVILIZACÍ NA AMERICKÉM KONTINENTU

Asi před 15 000 lety BC přichází na Americký kontinent původní obyvatelé Asie přes Beringovu úžinu, která byla zamrzlá
Původní obyvatelé jsou označováni jako indiáni, protože si Kryštof Kolumbus myslel, že je v Indii a říkal jim tak
Severní ameriku obývalo více kmenů – nejvíce známí jsou Siuxové, Apačové, Čerokíové, Komančové + na Aljašce byli Inuité
Střední Ameriku a Mexiko obývali Aztékové – známé hranaté pyramidy v Mexiku (údajně prováděli obrovské lidské oběti bohům)
Jižní Amerika – Mayové – Macchu Picchu a Inkové

KOLONIZACE EVROPANY

Kolem r. 1000 – Vikingové (Leif Ericsson)
1492: Kryštof Kolumbus x myslel, že je v Indii
S – bez zájmu dobyvatelů
Polovina 16. století “ Španělé z J na S

Španělé, Portugalci stále menší vliv

1607 – 104 anglických obchodníků na území Virginia – založení osady Jamestown (jméno podle tehdejšího krále Jakuba = Jamese)

Obehnáno hradbami x přesto přežilo jen 34
První osada na území S Ameriky x někdy považováno za neúspěšnou

1620 – otcové poutníci – založení osady v dnešním Massachusetts (někdy považováno za první)

Loď Mayflower

Holanďané “ založení New Amsterdam – do 1660: střet Britové x Holanďané “ Holanďané prodali New Amsterdam Britům“ přejmenováno na New York
Konflikt VB x Francie “ vyvrcholení během sedmileté války (1756-1763) “ rozdělení osad mezi Anglii (výsadní postavení) a Francii (jen Montreal, Quebeck), min. ostatní mocnosti

VÁLKÁ ZA NEZÁVISLOST

Anglie – stále tvrdší vládce, využívání území “ nespokojenost kolonií, protesty

Vysoká cla x posílání v rámci domoviny (VB a její kolonie)
Poplatky za veškeré úřednické úkony

Zákon o kolkovném – vše musí být okolkované
Nemohli jít někam na výlet či co bez dovolení VB
Odvádění daní pro anglikánskou církev x tam většina protestantů
Nemůžou se podílet na vytváření zákonů

“ snaha o změnu

Nejdřív diplomacie – zasílání stížností “ nic
Odmítají dovážení surovin z VB (např. čaj) “ hospodářské
1770: Bostonský masakr – demonstrace x hlídači začnou střílet (smrt asi 5 lidí) “ vyhrocení
V dalších letech podobné demonstrace
1773, Boston – bostonská čajová party = bostonské pití čaje: někdo se převlékl za indiány “ přepadení anglických obchodních lodí s čajem – vše vysypáno do vody “ škody Angličanům x kolonisti odhaleni “ naprosto zrušení svobody kolonií (zvýšení počtu vojáků, absolutní vláda)
1774, Philadelphie – kolonisty uspořádán 1. kontinentální kongres – účast 12 ze 13 kolonií (chybí Georgie) “ rozhodnutí odmítnout britskou nadvládu – petice ke králi x král nic
1775, Philadelphie – 2. kontinentální kongres – účast všech 13 kolonií “ *armády kolonistů – do čela George Washington “ počátek americké války za nezávislost

Armáda VB (zkušenosti, tradice, vybavení) x kolonisté (opak) “ v otevřených střetech kolonisté bez šance
Kolonisté začnou vést partyzánskou válku – přepadají Brity v nečekaných nepřehledných situacích
Mezitím: 4. červenec 1776 – Deklarace nezávislosti (základem demokratická společnost) – autor hlavně Thomas Jefferson (právník z Virginie) – připojení všech 13 kolonií
Posílení amerických kolonií

Zajištění vybavení
Partyzánská válka “ oslabení Britů, nikdy si nejsou jistí
Benjamin Franklin – filozof, přírodovědec – „muž, který vyrval blesk nebesům (vynález bleskosvodu) a žezlo tyranům (Britům)“ – vyjednal pomoc francouzské armády pod vedením generála La Fayette (doufali, že válkou proti Britům se jim podaří navrátit zpět trošku nadvlády)
Pomoci i od dalších států – např. Polsko (generál Kosciuczko)

1777 – „rok 3 šibenic“ “ Angličané prohrávají většinu bitev

Např. bitva u Saratogy “ převrat ve válce

1781: bitva u Yorktownu – vítězství kolonistů “ Britové nuceni kapitulovat “ Pařížský mír (uznání americké nezávislosti, podepsáno téhož roku v Paříži)

Jak to teď bude vypadat? – možnosti:

Zřízení: federace/ konfederace
Ekonomika: průmyslová revoluce/ dosavadní orientace na zemědělství (bavlna, tabák…)
Nová ústava (do té doby prozatímní)

1789: Ústava spojených států amerických + do čela prezident George Washington (do 1797) + hlavní město Philadelphie
1791: do ústavy přidána Listina práv

Zdůraznění demokracie, svoboda náboženství, slova, tisku, petiční právo, shromažďování se x pouze pro bělochy
Volební právo jen dospělí muži s určitým prokázaným majetkem

Smrt G. Washingtona “ vystavěno nové hlavní město: Washington (od r. 1800)
Nějaký proces nebo co:

hpočet obyvatel – vlna přistěhovalců (hl. z Asie) – „americký sen“ (demokracie, svoboda, nový život, úspěchy)
Rozšiřování území

Dobývání indiánských území (na západ)
Nákup nového území – např. Florida od Španělska, Louisiana od Napoleona, Aljaška od Ruska (to až později)
Válečné střety – např. proti Mexiku – připojení Texasu, Kalifornie, Arizony, Nového Mexika

Politická koncepce + demokratizace

Rozšiřování volebního práva – všichni kromě černých otroků a žen
Stejná práva mezi všemi státy (znázorněno přidáním hvězdy na vlajce)

1823: Monroeova doktrína – „Amerika Američanům“ – politika izolacionismu “ ať se jim nikdo nevměšuje do jejich záležitostí + oni se nebudou vměšovat do cizích (porušení v 1., 2. světové válce “ pak zrušení – dnes se naopak vměšují do všeho)

OBČANSKÁ VÁLKA

Sever – průmysl x jih – zemědělství “ občanská válka (1861-65)

Rozdíly:

Sever: průmyslová oblast, zde většina populace, občanská společnost + svoboda podnikání, obilnice USA, obchod s Evropou, Indií
Jih – zaostalejší

Společnost: svobodná rodina na statku (aristokratická), kolem plantáže “ má otroky bez práv (pracují na plantáži)
60% zboží na export – tabák, bavlna

Sever: chtějí práva pro všechny (republikáni) x na jihu potřebují otroky na práci (demokraté) “ jediné východisko: otrokářství povoleno jen na jihu
Tzv. abolicionisté – radikální republikáni – chtějí zcela zrušit otrokářství
Při přijetí nového státu – může si vybrat, jaký systém povolí (jižanské povolení otrokářství x naopak)
1860 – prezidentem Abraham Lincoln – republikán, odpůrce otrokářského systému “ některé státy pod ním nechtějí fungovat (bojí se zrušení otrokářství a tak) “ pryč Jižní Karolína, poté dalších 6 států (např. Texas)
Odtržené státy “ *Konfederace (KSA) – prezidentem Jefferson Davis, hlavní město Richmond x vládou USA považováno za protiprávní “ počátek války (duben 1861)
12. 4. 1861: snaha vyhnat unionisty “ Konfederace začne ostřelovat pevnost Charleston “ posádka kapitulace = počátek války
USA povolává zálohy (mobilizace) “ nutné rozhodnutí všech států (i neutrálních) “ další státy z Unie do Konfederace (Virginie, Arkansas, Tennessee, S Karolína)
Soupeřící strany:

Konfederace – jih:

Prezident: Jefferson Davis
Hlavní město: Richmond
10mil. obyvatel, 3,5mil. otroků
11+2 států
Šedé uniformy
Ekonomicky slabší x bojově nadšení
Kvalitní velitelé: generál R. E. Lee, T. J. „Stonewall“ Jackson (Stonewall – v bitvě táhli jako kamenná zeď “ výhra) – více aristokratických rodin “ vojenské vzdělání)

Unie – sever:

Prezident: Abraham Lincoln
Hl. město: Washington
23 států
21 mil. obyvatel
97% strojírenství (zbraně lokomotivy), lepší spoje, průmysl
Modré uniformy

Boje:

Ekonomická převaha Unie “ sebevědomí (civilisté se jezdili dívat na bitvy) x úspěchy Jihu (např. Bull Run)
Postupně: jih – nedostatek vybavení + sever – bojové zkušenosti
Zlom: bitva u Gettysburgu (1. – 3. 7. 1863) – nejkrvavější, 3 dny bez přestávky “ výhra severu
Rok 1865

Úspěchy Unie – noví generálové (Grant, Sherman)
Unie dobyla Richmond, pak Atlantu
9. duben – bitva u Appomattoxu “ nucená kapitulace jihu

15. 4. 1865 – Abraham Lincoln v divadle “ atentát “ postřelen někým z Jihu “ smrt
Nástupce: Andrew Johnson – republikán – nechtěl zrušení otrokářství x pod tlakem Kongresu
Výsledky války:

Jednota USA
Hospodářský růst – stanou se no. 1 na světě
Zrušení otroctví “ 13. dodatek Ústavy
600 000 mrtvých

VÝVOJ MEZI OBČANSKOU VÁLKOU A 1. SVĚTOVOU VÁLKOU

Prudký ekonomický rozvoj – neřízený kapitalismus
Obrovský přiliv emigrantů hlavně z Evropy – Německo, Itálie, Polsko

Většina jich se do Států dostala přes Ellis island (v New Yorku)
Zisk území – kolonie – Havaj, Filipíny X koupě Aljašky od Ruska
Hospodářská krize – 1873 (krach na Vídeňské burze) à k moci se dostali konzervativci – omezili například pracovní dobu na 52h/týden, stanovili nejnižší mzdu, zakázali dětskou práci
Henry Ford zavedl pásovou výrobu a dostal tím cenu auta na tak nízkou úroveň, že si ho mohl dovolit i běžný pracující

USA V 1. SVĚTOVÉ VÁLCE

Státy měli z počátku neutrální postoj
Zapojili se do války až v dubnu 1917 po tom, co Němci potápěli americké lodě, které zásobovaly dohodu
USA přichází do války s novou zbraní – tankem
S příchodem Američanů na straně nastává obrat ve válce – dohoda vítězí
USA se po válce stává supervelmocí a zakládá takzvané společenství národů, které mělo za účel zabránit další válce

MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ

Po roce 1918?
Roku 1929 – pád akcií na New Yorské burze – obří ekonomická krize – 30 % lidí bez zaměstnání
Roku 1933 zvolen do úřadu prezidenta demokrat Franklin Delano Roosvelt à přichází s programem New Deal – snaha oživit ekonomiku – obrovské státní zakázky, rekvalifikace, vytvoření nových míst (Roosvelt vydržel v úřadu až do své smrti v roce 1945)

2. SVĚTOVÁ VÁLKA

Američané vstupují do války až na konci roku 41 po ničivém útoku Japonců na Pearl Harbor (7. 12. 1941)
V Pacifiku velké boje s Japonskem – Japonci byli na mnoha ostrovech (údajně byli někteří Japonci zakopaní na těchto ostrovech až do 60. let)
Japonci byli silní protivníci – například letci Kamikaze nebo sebevraždy vojáků po padnutí do zajetí
Rozhodující bitva u Midway – Američané vyhráli
V srpnu 1945 shazují dvě atomové bomby na japonská města Hiroshima a Nagasaki – Little boy a fat boy à Japonsko donuceno ke kapitulaci
Na Americkém kontinentu se nebojovalo
Po válce si utvrzuje pozici supervelmoci

POVÁLEČNÝ VÝVOJ

Prezidenti

Harry S. Truman 1945-1953 demokrat, Marshallův plán – půjčky evropským států, zničených Evropou
Dwight Eisenhower 1953-1961 republikán, generál z 2. světové války, válka v Koreji
John Fitzgerald Kennedy 1961-1963 demokrat
L. B. Johnson 1963-1969 demokrat, válka ve Vietnamu
Richard Nixon 1969-1974 republikán, aféra Watergate – odstoupil, ukončena válka ve Vietnamu
G. Ford 1974-1977 republikán
J. Carter 1977-1981 demokrat
Ronald Raegan 1981-1989 republikán, setkal se s Gorbachovem
G. Bush starší 1989-1993 republikán, válka v Iráku (proti Husajnovi, který napadl Kuvajt)
Bill Clinton 1993-2001 demokrat
G. Bush mladší 2001-2009 republikán, invaze do Iráku proti teroristům

Barack Obama 2009 – do dnes demokrat