- Klasifikace forem státu
- podle toho, kdo zosobňuje státní svrchovanost (kdo má státní moc)
- Demokracie
- z řečtiny = vláda lidu (démos = lid + kratos = vláda, moc)
- svobodné volby (kontroloři)
- volit mohou všichni plnoletí a svéprávní občané
- více kandidátů – zástupci z různých politických stran (všichni mají stejný časový předvolební prostor v mediích)
- můžeme volit, koho chceme, možnost výběru
- tajné volby (anonymní), platné výsledky (bez afér), každý hlas má stejnou váhu
- volby probíhají po určité časové období
- právo aktivní (kdo volí) a pasivní (kdo je volen)
- státní moc pochází od všeho lidu (ne od panovníka, ne od Boha, ne politická strana)
- musí dodržovat základní lidská práva a svobody, musí být politická rovnost a rovnost před zákonem
- je přesně vymezen vztah mezi občanem a státem, a to pomocí práva
- existuje dělba státní moci, soudní moc je nezávazná, strany mohou vznikat svobodně
- vládne většina, společnost je pluralitní
- ekonomický systém založený na svobodě podnikání – právo soukromého vlastnictví
- zajištěna sociální spravedlnost (zabezpečení starých, nemocných, nezaměstnaných), veřejné mínění
- přímá
- přímá účast občanů Athén (400 př. n. l.) na rozhodování o určitých věcech, soudy, ostrakismus (jeden z jejich středu)
- formy
- referendum – občané rozhodují přímo o věcech státu (např. vstup do EU nebo měnové unie); ČR nemá zákon o provádění referenda, na EU byl přijat speciální zákon jen k tomuto referendu
- plebiscit – lidové hlasování týkající se integrity státu (např. jestli mají být součástí tohoto státu nebo ne); např. po 2. světové válce u nás, nabylo příliš demokratické, ale formálně plebiscit, my součástí SSSR; kraje a obce jako orgány samosprávy používají také tuto formu demokracie (např. občané obce se dohodnou, co udělají s penězi)
- nepřímá
- občané vládnou (delegují) prostřednictvím politiků
- formy
- většinová – více demokratické; např. jedna politická strana získá většinu, může dodržet volební program
- parlamentní – žádná strana nezíská většinu, vytváří se koalice, nedodržují úplně svůj volební program
- vymezení demokracie:
- levicová diktatura = omezení demokracie (př. komunismus)
- vymezení demokracie:
– podřízení se obecné vůli (tvořena občany > identita mezi vládnoucím a ovládaným)
– každá odchylka proti celku potrestána > vyústění v kom. diktaturu, obecná vůle nahrazena neurčitou vůlí lidu
- pravicová diktatura – existuje absolutní vládce > zřeknutí se vlastní suverenity
- diktatura
- vláda jednotlivce – autokracie (různé formy – orientální despocie, absolutistická monarchie (např. sultanát Brunej))
- vláda skupiny lidí – různé druhy oligarchie
- aristokracie – forma vlády vznešených jedinců; stát, státní moc zastupuje aristokracie
- teokracie – vláda kněží (Vatikán); caesaropopismus – vláda panovníka, který je zároveň hlavou církve
- plutokracie – vláda bohatých; širší pojem než finanční oligarchie (Francie 30. léta 19. století; hlavní moc banky)
- vojenská junta
- technokracie – vláda techniků, vědců
- gerontokracie – převládá vláda starců
- sofokracie – vláda moudrých
- stranická oligarchie – diktatura jedné strany (komunisté, Hitler)
Listina základních práv a svobod
- u nás součást ústavy, 2. hlavní pramen ústavního práva -> ze všeobecné deklarace lidských práv
- 6 hlav, 44 článků
1) Obecná ustanovení (rovnost a svoboda lidí, nezrušitelnost… lidských práv, každý může rozhodnout o své národnosti, státní moc – uplatněna jen v mezích stanoveným zákonem)
2) Lidská práva a základní svobody (právo na život – musí se chránit, je zakázán trest smrti, svobodu (v mezích zákona), majetek, svoboda pohybu a pobytu, svoboda projevu, bez cenzury, právo psát petice, volit, právo sdružovat se, není povinnost pracovat, lidská práva jsou univerzální (nelze je odejmout), nezrušitelná a nezcizitelná, nezadatelná (nemohu o ně přijít, pokud je nedodržuji), nepromlčitelná
3) Právo národnostních a etnických menšin (přihlásit se k jakékoli menšině nebo etnické skupině, rozvíjet vlastní kulturu, informace a vzdělávání se v národním jazyku, sdružovat se, nápisy v cizím jazyku)
4) Hospodářská, sociální a kulturní práva (volba povolání, podnikání nebo hospodářské činnosti, zakládání odborů -> právo na stávku, odměna za práci, zvýšená bezpečnost – ženy a děti, důchod, bezplatná zdravotní péče, vzdělání)
5) právo na soudní a jinou právní ochranu (nezávislý a nestranný soud, jen soud rozhoduje o vině a trestu, právo na obhájce)
6) Ustanovení společná
Další dokumenty a instituce
- Římská úmluva
- Evropská charta soc. práv
- Nejvyšší orgán OSN – komise pro lidská práva (v Ženevě)
- Evropská komise pro lidská práva, Evropský soud pro lidská práva (oboje Strasbourgh),
- Dobrovolné organizace – Service Civil International